Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s předními představiteli technologického průmyslu k tématu umělé inteligence. Během schůzky oficiálně oznámil přejmenování této technologie z AI na zkratku SI, což má podle něj znamenat superinteligenci. Trump zdůraznil, že výzkum v této oblasti se v žádném případě nezpomalí, a to ani přes narůstající obavy. Zároveň prohlásil, že šéfové technologických firem podepsali morálně závazný slib k vlastní regulaci.
Jednání se uskutečnilo v době, kdy na veřejnost pronikly informace z prospektu společnosti Anthropic k plánované primární nabídce akcií. Firma v dokumentu přiznala obavy, že její modely mohou představovat katastrofické nebo dokonce existenciální riziko pro lidstvo. Výrobce se prostřednictvím vstupu na burzu snaží získat desítky miliard dolarů na svůj další provoz. Paradoxem zůstává, že mnozí z pozvaných šéfů firem v minulosti sami volali po státních regulacích.
Prezident veškerá varování před riziky umělé inteligence odmítá a označuje je za politickou mystifikaci ze strany Demokratické strany. Závod o rozvoj této technologie chápe především jako klíčové soupeření o globální dominanci s Čínou. Podle jeho názoru by nadměrná státní regulace mohla zničit odvětví, které je zásadní pro budoucí hospodářský růst. Trump věří, že zrychlující se vývoj přinese zemi ekonomickou stabilitu a prosperitu.
Postoj Bílého domu se však výrazně rozchází s náladami americké veřejnosti. Nedávný průzkum veřejného mínění ukázal, že sedmdesát pět procent Američanů sleduje rozmach umělé inteligence se strachem a obavami. Celkem sedmdesát jedna procent dotázaných si navíc přeje, aby federální vláda zavedla přísnější dohled a regulaci. Občané vyjadřují znepokojení nad možnou ztrátou pracovních míst i nad dopady na infrastrukturu.
Velkým tématem pro voliče je rovněž obrovská energetická a vodní náročnost datových center, která novou technologii pohánějí. Rostoucí účty za elektřinu spojené s výstavbou těchto center zvyšují frustraci obyvatel z životních nákladů. Tento problém se stává jedním z hlavních témat nadcházejících parlamentních voleb. Trump přesto tvrdí, že datová centra budou mezi lidmi velmi populární a pomohou všem zbohatnout.
Kritici přirovnávají prezidentův přístup k jeho reakci na počátku pandemie koronaviru, kdy se snažil hrozbu zlehčovat. Poukazují na to, že technologičtí magnáti dosud neprokázali schopnost sami sebe efektivně regulovat ani brát ohled na širší společenské dopady svých produktů. Zakladatelé velkých firem se stali vlivnými oligarchy s přímým dopadem na politické dění a volební kampaně. Zástupci odvětví navíc málokdy projevují ochotu podřídit se demokratické kontrole.
Odborníci z oblasti informatiky zdůrazňují, že bezpečnost v jiných odvětvích, jako je civilní letectví nebo zdravotnictví, spoléhá na zákony a pokuty, nikoli na dobrovolné závazky. Bezpečnostní zábrany jsou podle nich nezbytné v situacích, kdy systém není plně pod kontrolou. V současné fázi vývoje umělé inteligence chybí explicitní kontrolní mechanismy nutné k tomu, aby tyto technologie fungovaly bezpečně. Bez státního dohledu tak podle expertů hrozí selhání v krizových situacích.
Během setkání v Bílém domě seděl Trump po boku nejbohatšího člověka světa Elona Muska a šéfa společnosti Nvidia Jensena Huanga. Když novináři položili přítomným ředitelům otázku, zda souhlasí s absencí regulací, prezident je nepustil k slovu a odpověděl za ně. Huang následně prohlásil, že varování před zkázou jsou přehnaná a mezi inovacemi a bezpečností nevidí žádný rozpor. Vývoj technologického sektoru tak zůstává úzce propojen s hospodářskou politikou a osobním majetkem prezidenta.
Ruská raketová kampaň téměř zcela zastavila ukrajinský hutní průmysl, který představoval jeden z hlavních pilířů tamní ekonomiky. Vážné škody utrpěly ocelárny Zaporizhstal v Záporoží, které jsou s 8500 zaměstnanci největším zaměstnavatelem ve městě. Po čtyřech vlnách útoků musel tento klíčový závod přerušit výrobu na dobu neurčitou. Údery těžce poškodily veškeré zařízení, rozbily střechy a téměř zničily vysoké pece.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s předními představiteli technologického průmyslu k tématu umělé inteligence. Během schůzky oficiálně oznámil přejmenování této technologie z AI na zkratku SI, což má podle něj znamenat superinteligenci. Trump zdůraznil, že výzkum v této oblasti se v žádném případě nezpomalí, a to ani přes narůstající obavy. Zároveň prohlásil, že šéfové technologických firem podepsali morálně závazný slib k vlastní regulaci.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) převzal v Madridu mezinárodní ocenění Premio Poco Frecuentes za svou dlouhodobou práci v oblasti vzácných onemocnění. Stal se první zahraniční osobností v historii, které bylo ocenění uděleno. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Z České republiky jej dosud získalo pouze Velvyslanectví ČR v Madridu.
Za okny panuje babí léto, které s námi vydrží ještě několik dní. Jinak ale každý tuší, že se výhledově ochladí, protože už běží meteorologický i astronomický podzim. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nicméně neočekává až neobvykle chladné počasí.
Pondělní uzavření velkých obchodů podle odhadů připravilo dotčené obchodníky v čistém vyjádření přibližně o 500 až 900 milionů korun tržeb. Středový odhad činí zhruba 700 milionů korun. Nejde přitom o celkový obrat, který by velké prodejny za běžného pondělí vytvořily, ale o tu část, kterou už nedokážou získat zpět v okolních dnech nebo prostřednictvím internetového prodeje.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.