Zarážející výzkum: Naprostá většina látek v plastech pro výrobu oděvů a hraček škodí zdraví, zjistili vědci

Zpráva podrobně analyzovala expozici chemickým látkám v pěti kategoriích plastových produktů běžné denní potřeby. Téměř 92 procent chemikálií nalezených v plastech přicházejících do styku s potravinami vykazovalo vysoké zdravotní riziko pro člověka. Podobně nebezpečné látky obsahovalo téměř 89 procent dětských hraček a více než 92 procent běžných domácích potřeb, jako jsou balené vody, kuchyňské náčiní nebo kancelářské potřeby. Nebezpečné chemické látky byly zjištěny také v 93 procentech textilu a v téměř stejném podílu hygienických a zdravotnických pomůcek.

Odborníci zároveň varují před rozsáhlou znalostní mezerou v oblasti toxikologie používaných látek. Pro téměř 80 procent z 3 552 běžně používaných chemikálií v plastech chybí dostatečné vědecké údaje k určení jejich toxicity nebo rizik expozice. Dětský lékař Philip Landrigan z Boston College zdůraznil, že veřejnost ani odborníci nemají představu o tom, jaké škody mohou tyto látky způsobit. Podle něj chybí informace o přesném složení mnoha spotřebních výrobků, přičemž tyto údaje má k dispozici primárně chemický průmysl.

Proti závěrům zprávy se ohradila průmyslová asociace American Chemistry Council, která zastupuje výrobce chemických látek. Viceprezidentka asociace pro regulační a vědecké záležitosti Kimberly Wise White uvedla, že zprávu je třeba posuzovat s velkou opatrností. Analýza podle ní vynechala klíčové databáze přísad do plastů i regulační rámce platné ve Spojených státech a Evropské unii. White dodala, že výběrový přístup autorů zkresluje fakta a slouží spíše k vytváření novinových titulků než k rozvoji vědeckého poznání.

Výzkumná organizace při své analýze vycházela z mezinárodní databáze PlastChem, která sdružuje informace o chemických látkách v plastech. Z přibližně 16 tisíc identifikovaných chemikálií v této databázi je více než 4 200 látek považováno za vysoce nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí. U dalších více než deseti tisíc sloučenin naopak neexistují žádná dostupná vědecká data. Spoluautorka databáze Jane Muncke potvrzuje, že nová zpráva převádí tyto odborné údaje do reálného kontextu běžného života.

Databáze PlastChem rozděluje sledované chemikálie do patnácti prioritních skupin určených k regulaci. Mezi ně patří například bisfenoly spojené s předčasnými úmrtími, ftaláty způsobující srdeční onemocnění nebo takzvané věčné chemikálie PFAS. Profesor biologie Martin Wagner z Norské univerzity vědy a technologie vysvětlil, že mnohé z těchto látek narušují hormonální systém lidského těla. Sledované sloučeniny se navíc v přírodě nerozkládají, hromadí se v živých meziproduktech i organismech a snadno se šíří v pitné vodě i vodním prostředí.

Více než polovina známých rizikových chemikálií přitom nepodléhá regulaci v klíčových jurisdikcích, jako je Evropská unie. Látky často nespadají ani pod mezinárodní environmentální úmluvy, mezi které patří Basilejská, Stockholmská či Rotterdamská úmluva. Autorka zprávy Naima Fenderl upozornila, že Spojené státy některé z těchto mezinárodních dohod dosud neratifikovaly. Z tohoto důvodu jsou američtí spotřebitelé vystaveni zdravotním rizikům v ještě větší míře než obyvatelé jiných zemí.

Celosvětový objem výroby plastů přitom za poslední desetiletí zaznamenal masivní nárůst. Zatímco v roce 1950 vyráběli výrobci přibližně dva miliony tun plastů ročně, v současnosti dosahuje produkce více než 430 milionů tun ročně. Vědecké odhady předpokládají, že do roku 2050 se výroba plastů více než zdvojnásobí, přičemž množství chemických přísad dosáhne dvou miliard tun. Philip Landrigan doplnil, že chemický průmysl od druhé světové války vyvinul 325 tisíc syntetických látek, z nichž jsou toxikologické údaje dostupné nanejvýš u pětiny.