Ruská raketová kampaň téměř zcela zastavila ukrajinský hutní průmysl, který představoval jeden z hlavních pilířů tamní ekonomiky. Vážné škody utrpěly ocelárny Zaporizhstal v Záporoží, které jsou s 8500 zaměstnanci největším zaměstnavatelem ve městě. Po čtyřech vlnách útoků musel tento klíčový závod přerušit výrobu na dobu neurčitou. Údery těžce poškodily veškeré zařízení, rozbily střechy a téměř zničily vysoké pece.
Provozní ředitel vlastnické společnosti Metinvest Oleksandr Myronenko uvedl, že Rusko na ocelárny Zaporizhstal vypálilo celkem sedmnáct raket. Během těchto náletů zahynulo osm pracovníků a dalších třicet jeden utrpělo zranění. Vedení podniku se pokusilo provoz obnovit a nahodilo jednu z vysokých pecí, avšak již po deseti hodinách závod zasáhl další vzdušný útok. V současné době zaměstnanci odklízejí sutiny a vedení plánuje případnou obnovu, jejíž realizace zůstává nejistá.
Útoky na ukrajinské metalurgické závody začaly v srpnu a do dnešního dne byly zasaženy všechny zbývající podniky v zemi. Před začátkem plnohodnotné invaze tvořily těžba a hutnictví přibližně deset procent ukrajinského hrubého domácího produktu a třetinu celkového vývozu. Tento sektor dříve zajišťoval obživu pro více než půl milionu lidí a s odvětvím bylo spojeno každé třinácté pracovní místo. V důsledku opakovaných úderů se však výroba téměř zastavila a přínos odvětví k HDP se blíží nule.
Před vypuknutím bojů na východě země v roce 2014 fungovalo na Ukrajině dvanáct hutních závodů. Do roku 2018 se jejich počet snížil na devět a v roce 2025 zůstávalo v provozu již jen šest velkých podniků. Mezi dříve zničené patří i významné ocelárny Azovstal a Iljič v Mariupolu, o které země přišla během několikaměsíčního ruského obléhání. Současná vlna útoků tak zasáhla i zbytek kapacity, kterou se Ukrajině dařilo do té doby udržením výroby bránit.
Mezi zasažená města patří také Krivoj Rog, rodiště prezidenta Volodomyra Zelenského. Tamní největší ukrajinský ocelářský závod ArcelorMittal Krivoj Rog oznámil, že po pěti týdnech opakovaných úderů nemůže obnovit provoz. Během útoků na tento závod zahynulo pět zaměstnanců. Šéf místní rady obrany Oleksandr Vilkul označil zastavení výroby za velmi těžký úder pro celé město.
Výpadky v provozu hutních podniků mají přímý dopad na financování místních samospráv. Daně placené metalurgickými firmami pokrývaly třicet až sedmdesát procent rozpočtů měst, ve kterých tyto podniky sídlí. Vybrané prostředky sloužily k provozu městské infrastruktury, opravám tepláren, financování mateřských škol i sociálních služeb. Fyzické přežití řady měst tak bylo přímo závislé na fungování místních továren.
Šéf kyjevské konzultační společnosti GMK Center Stanislav Zinčenko varoval před hrozící humanitární katastrofou. Před válkou byl těžební a hutní průmysl největším investorem v ukrajinské ekonomice s ročními investicemi v rozmezí dvou až tří miliard dolarů. Dlouhodobé odstavení oceláren může vést ke ztrátě stovek tisíc pracovních míst. Následná migrační vlna by pak podle odborníků mohla zasáhnout i oblasti daleko za hranicemi Ukrajiny.
Konec výroby oceli má vážné důsledky pro obranyschopnost země i její budoucí obnovu. Ocel je nezbytná pro výrobu vojenské techniky, budování krytů i opravy zničených budov. Obnovení výroby komplikují také ruské útoky na železniční síť a námořní přístavy, které z vývozu zboží dělají vysoce rizikovou záležitost. Zaměstnanci zasažených podniků přesto na místě odklízejí trosky a snaží se opravit to, co z výrobních zařízení zbylo.
Ruská raketová kampaň téměř zcela zastavila ukrajinský hutní průmysl, který představoval jeden z hlavních pilířů tamní ekonomiky. Vážné škody utrpěly ocelárny Zaporizhstal v Záporoží, které jsou s 8500 zaměstnanci největším zaměstnavatelem ve městě. Po čtyřech vlnách útoků musel tento klíčový závod přerušit výrobu na dobu neurčitou. Údery těžce poškodily veškeré zařízení, rozbily střechy a téměř zničily vysoké pece.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s předními představiteli technologického průmyslu k tématu umělé inteligence. Během schůzky oficiálně oznámil přejmenování této technologie z AI na zkratku SI, což má podle něj znamenat superinteligenci. Trump zdůraznil, že výzkum v této oblasti se v žádném případě nezpomalí, a to ani přes narůstající obavy. Zároveň prohlásil, že šéfové technologických firem podepsali morálně závazný slib k vlastní regulaci.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) převzal v Madridu mezinárodní ocenění Premio Poco Frecuentes za svou dlouhodobou práci v oblasti vzácných onemocnění. Stal se první zahraniční osobností v historii, které bylo ocenění uděleno. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Z České republiky jej dosud získalo pouze Velvyslanectví ČR v Madridu.
Za okny panuje babí léto, které s námi vydrží ještě několik dní. Jinak ale každý tuší, že se výhledově ochladí, protože už běží meteorologický i astronomický podzim. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nicméně neočekává až neobvykle chladné počasí.
Pondělní uzavření velkých obchodů podle odhadů připravilo dotčené obchodníky v čistém vyjádření přibližně o 500 až 900 milionů korun tržeb. Středový odhad činí zhruba 700 milionů korun. Nejde přitom o celkový obrat, který by velké prodejny za běžného pondělí vytvořily, ale o tu část, kterou už nedokážou získat zpět v okolních dnech nebo prostřednictvím internetového prodeje.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.