Světové oceány pohltily v loňském roce rekordní množství tepla, které odpovídá téměř čtyřicetinásobku veškeré energie spotřebované lidstvem za jeden rok. Tento obrovský přísun tepelné energie zásadním způsobem mění hluboké vodní plochy, jež jsou klíčové pro život na Zemi. Důsledkem zvyšování teploty je nejen zrychlující se růst mořské hladiny, ale také pokračující zakyselování mořské vody. Moře a oceány se tak stávají čím dál méně hostinným prostředím pro živé organismy.
Podle desátého vydání zprávy o stavu oceánů programu Copernicus stoupala hladina moří od roku 1999 průměrně o 3,8 milimetru ročně. V období mezi lety 2012 a 2025 se však toto tempo zrychlilo na 4,2 milimetru za rok. Měření zároveň ukázala, že světový oceán za posledních čtyřicet let je kyselejší o sedmnáct procent. Světová moře přitom pohltila přibližně třetinu veškerého oxidu uhličitého vypuštěného lidskou činností a devadesát procent nadbytečného tepla zachyceného v atmosféře, píše The Guardian.
Generální ředitel organizace Mercator Ocean International Pierre Bahurel upozornil, že mořský ekosystém se mění přímo před očima vědců. Oteplování, stoupající hladina a degradace ekosystémů představují podle jeho slov propojené příznaky rozsáhlých a dlouhodobých změn. V Evropě, která se otepluje dvakrát rychleji než celosvětový průměr, zasáhly Středozemní a Černé moře rekordní mořské vlny veder. Zvýšené teploty tam přetrvávají hluboko pod hladinou a extrémní horko v některých oblastích trvalo déle než měsíc.
V západní části Středozemního moře zaznamenali odborníci jasné zrychlení růstu mořské hladiny, zatímco ve východní části je tento vývoj nerovnoměrný. Celé moře se otepluje o 0,32 stupně Celsia za desetiletí, což podněcuje častější výskyt mořských vln horka. Vědci vypočítali, že oceány pohltily 23 zettajouly tepla, což představuje extrémní množství energie. Pro představu, jeden zettajoul odpovídá miliardě trilionů joulů.
Teplé pobřežní vody navíc zhoršují vlny veder na pevnině, protože dodávají teplo během nocí, které by jinak přinesly ochlazení. To pociťuje i západní Evropa, kde teploty v částech Španělska a Portugalska dosahovaly čtyřiceti stupňů Celsia. Mořský ekolog Ángel Borja z baskického výzkumného ústavu AZTI uvedl, že společnost má tendenci tyto kombinované problémy zlehčovat. Upozornil, že někteří lidé stále trvají na obnově staveb v místech podél erodovaného středozemního pobřeží, která nepochybně zmizí pod vodou.
Vzrostlá teplota vody má podle zprávy devastační dopady na mořský život po celém světě. V období od ledna 2023 do září 2025 zažilo 84 procent světových korálových útesů tepelný stres dosahující úrovně, která způsobuje jejich bělení. Za posledních třicet let navíc téměř pět procent oceánu zaznamenalo trvalý posun v růstových vzorcích fytoplanktonu, tedy drobných organismů tvořících základ potravních řetězců. V Antarktidě zase v roce 2022 kvůli rekordně nízkému množství mořského ledu zcela selhalo hnízdění u čtyř kolonií tučňáků císařských.
Souběžně publikovaný výzkum programu Copernicus ukázal, že kombinace extrémního horka a znečištěného ovzduší vystavila více než třetinu lidstva nebezpečným úrovním přízemního ozonu. Tento jev bývá označován jako ozonovo-klimatický trest a vzniká chemickými reakcemi určitých znečišťujících látek při vysokých teplotách a slunečním záření. Během prvních osmi měsíců roku 2026 bylo příznivým hodnotám ozonu podle směrnic Světové zdravotnické organizace vystaveno pouze pět procent světové populace.
Generální ředitel Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí Florian Pappenberger zdůraznil, že znečištění ovzduší nezná hranice. Kouř z lesních požárů, ozon i prach mohou cestovat tisíce kilometrů a ovlivňovat komunity daleko od svého zdroje. Výsledky výzkumu podle Pappenbergera připomínají, že změna klimatu, kvalita ovzduší a veřejné zdraví představují úzce propojené výzvy vyžadující koordinovanou globální akci před nadcházejícím summitem COP31.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.
Světové oceány pohltily v loňském roce rekordní množství tepla, které odpovídá téměř čtyřicetinásobku veškeré energie spotřebované lidstvem za jeden rok. Tento obrovský přísun tepelné energie zásadním způsobem mění hluboké vodní plochy, jež jsou klíčové pro život na Zemi. Důsledkem zvyšování teploty je nejen zrychlující se růst mořské hladiny, ale také pokračující zakyselování mořské vody. Moře a oceány se tak stávají čím dál méně hostinným prostředím pro živé organismy.
Ruská raketová kampaň téměř zcela zastavila ukrajinský hutní průmysl, který představoval jeden z hlavních pilířů tamní ekonomiky. Vážné škody utrpěly ocelárny Zaporizhstal v Záporoží, které jsou s 8500 zaměstnanci největším zaměstnavatelem ve městě. Po čtyřech vlnách útoků musel tento klíčový závod přerušit výrobu na dobu neurčitou. Údery těžce poškodily veškeré zařízení, rozbily střechy a téměř zničily vysoké pece.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s předními představiteli technologického průmyslu k tématu umělé inteligence. Během schůzky oficiálně oznámil přejmenování této technologie z AI na zkratku SI, což má podle něj znamenat superinteligenci. Trump zdůraznil, že výzkum v této oblasti se v žádném případě nezpomalí, a to ani přes narůstající obavy. Zároveň prohlásil, že šéfové technologických firem podepsali morálně závazný slib k vlastní regulaci.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) převzal v Madridu mezinárodní ocenění Premio Poco Frecuentes za svou dlouhodobou práci v oblasti vzácných onemocnění. Stal se první zahraniční osobností v historii, které bylo ocenění uděleno. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Z České republiky jej dosud získalo pouze Velvyslanectví ČR v Madridu.
Za okny panuje babí léto, které s námi vydrží ještě několik dní. Jinak ale každý tuší, že se výhledově ochladí, protože už běží meteorologický i astronomický podzim. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nicméně neočekává až neobvykle chladné počasí.
Pondělní uzavření velkých obchodů podle odhadů připravilo dotčené obchodníky v čistém vyjádření přibližně o 500 až 900 milionů korun tržeb. Středový odhad činí zhruba 700 milionů korun. Nejde přitom o celkový obrat, který by velké prodejny za běžného pondělí vytvořily, ale o tu část, kterou už nedokážou získat zpět v okolních dnech nebo prostřednictvím internetového prodeje.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
