Číslo, ze kterého se tají dech. Vědci spočítali, kolik tepla loni pohltily oceány

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 30. září 2026 10:29
Sdílej:

Světové oceány pohltily v loňském roce rekordní množství tepla, které odpovídá téměř čtyřicetinásobku veškeré energie spotřebované lidstvem za jeden rok. Tento obrovský přísun tepelné energie zásadním způsobem mění hluboké vodní plochy, jež jsou klíčové pro život na Zemi. Důsledkem zvyšování teploty je nejen zrychlující se růst mořské hladiny, ale také pokračující zakyselování mořské vody. Moře a oceány se tak stávají čím dál méně hostinným prostředím pro živé organismy.

Podle desátého vydání zprávy o stavu oceánů programu Copernicus stoupala hladina moří od roku 1999 průměrně o 3,8 milimetru ročně. V období mezi lety 2012 a 2025 se však toto tempo zrychlilo na 4,2 milimetru za rok. Měření zároveň ukázala, že světový oceán za posledních čtyřicet let je kyselejší o sedmnáct procent. Světová moře přitom pohltila přibližně třetinu veškerého oxidu uhličitého vypuštěného lidskou činností a devadesát procent nadbytečného tepla zachyceného v atmosféře, píše The Guardian.

Generální ředitel organizace Mercator Ocean International Pierre Bahurel upozornil, že mořský ekosystém se mění přímo před očima vědců. Oteplování, stoupající hladina a degradace ekosystémů představují podle jeho slov propojené příznaky rozsáhlých a dlouhodobých změn. V Evropě, která se otepluje dvakrát rychleji než celosvětový průměr, zasáhly Středozemní a Černé moře rekordní mořské vlny veder. Zvýšené teploty tam přetrvávají hluboko pod hladinou a extrémní horko v některých oblastích trvalo déle než měsíc.

V západní části Středozemního moře zaznamenali odborníci jasné zrychlení růstu mořské hladiny, zatímco ve východní části je tento vývoj nerovnoměrný. Celé moře se otepluje o 0,32 stupně Celsia za desetiletí, což podněcuje častější výskyt mořských vln horka. Vědci vypočítali, že oceány pohltily 23 zettajouly tepla, což představuje extrémní množství energie. Pro představu, jeden zettajoul odpovídá miliardě trilionů joulů.

Teplé pobřežní vody navíc zhoršují vlny veder na pevnině, protože dodávají teplo během nocí, které by jinak přinesly ochlazení. To pociťuje i západní Evropa, kde teploty v částech Španělska a Portugalska dosahovaly čtyřiceti stupňů Celsia. Mořský ekolog Ángel Borja z baskického výzkumného ústavu AZTI uvedl, že společnost má tendenci tyto kombinované problémy zlehčovat. Upozornil, že někteří lidé stále trvají na obnově staveb v místech podél erodovaného středozemního pobřeží, která nepochybně zmizí pod vodou.

Vzrostlá teplota vody má podle zprávy devastační dopady na mořský život po celém světě. V období od ledna 2023 do září 2025 zažilo 84 procent světových korálových útesů tepelný stres dosahující úrovně, která způsobuje jejich bělení. Za posledních třicet let navíc téměř pět procent oceánu zaznamenalo trvalý posun v růstových vzorcích fytoplanktonu, tedy drobných organismů tvořících základ potravních řetězců. V Antarktidě zase v roce 2022 kvůli rekordně nízkému množství mořského ledu zcela selhalo hnízdění u čtyř kolonií tučňáků císařských.

Souběžně publikovaný výzkum programu Copernicus ukázal, že kombinace extrémního horka a znečištěného ovzduší vystavila více než třetinu lidstva nebezpečným úrovním přízemního ozonu. Tento jev bývá označován jako ozonovo-klimatický trest a vzniká chemickými reakcemi určitých znečišťujících látek při vysokých teplotách a slunečním záření. Během prvních osmi měsíců roku 2026 bylo příznivým hodnotám ozonu podle směrnic Světové zdravotnické organizace vystaveno pouze pět procent světové populace.

Generální ředitel Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí Florian Pappenberger zdůraznil, že znečištění ovzduší nezná hranice. Kouř z lesních požárů, ozon i prach mohou cestovat tisíce kilometrů a ovlivňovat komunity daleko od svého zdroje. Výsledky výzkumu podle Pappenbergera připomínají, že změna klimatu, kvalita ovzduší a veřejné zdraví představují úzce propojené výzvy vyžadující koordinovanou globální akci před nadcházejícím summitem COP31.

Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.