Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Stažení vojenských sil představuje završení dohody z roku 2024, kterou uzavřel prezident Joe Biden a následně ji realizovala administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Tento krok probíhá v době zvýšeného napětí a vojenských konfrontací s Teheránem, jenž v Iráku uplatňuje značný vliv prostřednictvím spřátelených skupin. Přestože je odchod Američanů mezi iráckou veřejností poměrně populární, část obyvatel i bezpečnostních složek vyjadřuje obavy. Obávají se, že domácí síly vycvičené a financované ze Spojených států nedokážou zemi samostatně ochránit.
Pro Írán a jeho spojence představuje odchod amerických jednotek zásadní vítězství a naplnění dlouhodobého cíle vytlačit západní vojska z regionu. Teherán událost označuje za triumf takzvané osy odporu, tedy sítě spřátelených ozbrojených skupin. Analytik Ahmed Younis působící v Bagdádu upozorňuje, že hlavní hrozbou je posílení těchto ozbrojených skupin v absenci západních vojsk. Tyto skupiny se podle něj mohou pokusit rozšířit svůj vliv na státní politiku a upevnit svou přítomnost v klíčových institucích.
Irácký bezpečnostní analytik Jassim al-Bahadli zdůraznil, že poučení z minulých dvou desetiletí ukazuje na extrémní nebezpečí bezpečnostního vákua. Americká armáda poprvé vstoupila do země v roce 2003, kdy svrhla režim Saddáma Husajna a bojovala proti povstalcům i organizaci al-Kájda. Po stažení na konci roku 2011 se američtí vojáci vrátili po necelých třech letech, aby pomohli porazit bojovníky Islámského státu. Během více než dvacetiletého působení v Iráku zahynulo přes čtyři tisíce pět set amerických vojáků.
Zástupci iráckých bezpečnostních složek i představitelé autonomního iráckého Kurdistánu varují, že absence amerických jednotek může dát nový prostor spícím buňkám Islámského státu. Tato radikální skupina v minulosti ovládala třetinu iráckého území a stála za masovým vražděním tisíců lidí. Americké síly dosud poskytovaly irácké armádě klíčové zpravodajské informace o pohybech extremistů, letecký průzkum a sledování. Bez této podpory hrozí, že radikálové využijí bezpečnostních mezer k obnovení svých operativních kapacit.
Penzionovaný generál irácké armády Mohammed al-Jubouri, který dříve velel brigádě v boji proti Islámskému státu, poukázal na nutnost mít připravený záložní plán. Podle něj je klíčové, zda jsou irácké bezpečnostní instituce na posun po odchodu mezinárodní koalice dostatečně připraveny. Generál varoval před scénářem, kdy by extremisté mohli získat ozbrojené bezpilotní prostředky nebo drony s výbušninami. Irák totiž v současnosti stále nedisponuje dostatečnou protivzdušnou obranou, která by dokázala takovým hrozbám efektivně čelit.
Ztráty na životech provázely americkou přítomnost v Iráku až do samotného závěru jejích operací. Během konfliktu s Íránem zahynulo celkem osmnáct amerických vojáků, z nichž sedm přišlo o život přímo na iráckém území. Posledním z nich byl armádní seržant, který zemřel v červenci při řízené detonaci dronu na základně nedaleko Erbílu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.
Světové oceány pohltily v loňském roce rekordní množství tepla, které odpovídá téměř čtyřicetinásobku veškeré energie spotřebované lidstvem za jeden rok. Tento obrovský přísun tepelné energie zásadním způsobem mění hluboké vodní plochy, jež jsou klíčové pro život na Zemi. Důsledkem zvyšování teploty je nejen zrychlující se růst mořské hladiny, ale také pokračující zakyselování mořské vody. Moře a oceány se tak stávají čím dál méně hostinným prostředím pro živé organismy.
Ruská raketová kampaň téměř zcela zastavila ukrajinský hutní průmysl, který představoval jeden z hlavních pilířů tamní ekonomiky. Vážné škody utrpěly ocelárny Zaporizhstal v Záporoží, které jsou s 8500 zaměstnanci největším zaměstnavatelem ve městě. Po čtyřech vlnách útoků musel tento klíčový závod přerušit výrobu na dobu neurčitou. Údery těžce poškodily veškeré zařízení, rozbily střechy a téměř zničily vysoké pece.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s předními představiteli technologického průmyslu k tématu umělé inteligence. Během schůzky oficiálně oznámil přejmenování této technologie z AI na zkratku SI, což má podle něj znamenat superinteligenci. Trump zdůraznil, že výzkum v této oblasti se v žádném případě nezpomalí, a to ani přes narůstající obavy. Zároveň prohlásil, že šéfové technologických firem podepsali morálně závazný slib k vlastní regulaci.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) převzal v Madridu mezinárodní ocenění Premio Poco Frecuentes za svou dlouhodobou práci v oblasti vzácných onemocnění. Stal se první zahraniční osobností v historii, které bylo ocenění uděleno. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Z České republiky jej dosud získalo pouze Velvyslanectví ČR v Madridu.
Za okny panuje babí léto, které s námi vydrží ještě několik dní. Jinak ale každý tuší, že se výhledově ochladí, protože už běží meteorologický i astronomický podzim. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nicméně neočekává až neobvykle chladné počasí.
Pondělní uzavření velkých obchodů podle odhadů připravilo dotčené obchodníky v čistém vyjádření přibližně o 500 až 900 milionů korun tržeb. Středový odhad činí zhruba 700 milionů korun. Nejde přitom o celkový obrat, který by velké prodejny za běžného pondělí vytvořily, ale o tu část, kterou už nedokážou získat zpět v okolních dnech nebo prostřednictvím internetového prodeje.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
