Jižní Korea se naštvala na Ukrajinu. Předvolala si velvyslance

Jižní Korea
Jižní Korea, foto: Pixabay
Klára Marková DNES 16:13
Sdílej:

Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.

Ukrajinské síly zajaly tyto dva muže v ruské Kurské oblasti začátkem minulého roku. Byli součástí tisíců vojáků, které Severní Korea poslala do boje po boku ruské armády. Obě zajatci následně vyjádřili přání odejít do Jižní Koreje, která považuje Severokorejce za své vlastní občany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jihokorejský prezident I Če-mjong se následně dohodli na vyřešení této záležitosti s ohledem na svobodnou vůli obou vojáků.

Oba severokorejští vojáci dorazili do Jižní Koreje přes třetí zemi začátkem tohoto měsíce. Za normálních okolností procházejí všichni Severokorejci po příjezdu výslechem Národní zpravodajské služby a následně směřují do státního adaptačního centra. Podle jihokorejských představitelů to byla právě ukrajinská strana, která v souvislosti s přesunem požadovala utajení. Kyjev se totiž obával domácí kritiky za to, že nevyužil možnost vyměnit Severokorejce za ukrajinské zajatce.

Jižní Korea souhlasila s utajením celého procesu mimo jiné s ohledem na bezpečnost obou mužů a jejich rodin. Po prohoření celé věci na půdě OSN prohlásil jihokorejský prezident na sociální síti X, že Ukrajina porušila dohodu o mlčenlivosti. Poradce ukrajinského prezidenta Dmytro Lytvyn však na Facebooku reagoval prohlášením, že žádná taková oficiální dohoda neexistovala. Tato slova vyvolala na jihokorejské politické scéně ostré reakce a kritiku prezidenta, jehož popularita klesla na třicet sedm procent.

Kancelář jihokorejského prezidenta označila ukrajinské tvrzení za lživé a uvedla, že jednání Kyjeva vážně poškozuje vzájemnou důvěru mezi oběma vládami. Jihokorejské ministerstvo zahraničí si v návaznosti na to předvolalo ukrajinského otpravce záležitostí. Zástupci jihokorejské diplomacie ukrajinskému vyslanci sdělili, že mezi oběma státy existovala jasná dohoda o důvěrném postupu. Ukrajinské velvyslanectví v Soulu se k celé věci odmítlo vyjádřit.

Severní Korea se k celé situaci zatím oficiálně nevyjádřila a jihokorejské ministerstvo pro sjednocení potvrdilo, že nezaznamenalo žádné související kroky. Pchjongjang obvykle ve své propagandě oslavuje vojáky, kteří raději spáchali sebevraždu, než aby padli do zajetí. Přesun dvou vojáků, kteří zajetí přežili a rozhodli se odejít na Jih, představuje pro severokorejský režim citlivou záležitost. Podle znalců prostředí je nepravděpodobné, že by Pchjongjang informace o tomto přesunu zveřejnil.

Po začátku ruské invaze na Ukrajinu Jižní Korea kroky Moskvy odsoudila a připojila se k západním sankcím. Soul také poskytl Kyjevu finanční pomoc ve výši sto milionů dolarů. Jižní Korea se však drží své dlouhodobé praxe neposkytovat smrtonosné zbraně zemím ve válečném konfliktu a přímé dodávky zbraní Ukrajině odmítá. Před vypuknutím války navíc Rusko patřilo k významným obchodním partnerům Jižní Koreje.

Současná roztržka proměnila dosavadní opatrnou podporu Ukrajiny v otevřenou kritiku, která zaznívá i z tábora jihokorejského prezidenta. Někteří poslanci demokratické strany veřejně prohlásili, že k podpoře Ukrajiny neexistuje žádný důvod ani potřeba. Vzhledem k aktuálnímu vývoji vyzývají jihokorejští politici k okamžitému přezkoumání dosavadní pomoci.

Stalo se
Novinky
Athény

Okamžitě začněte posílat neúspěšné žadatele o azyl do třetích zemí, vyzvala EU skupina států

Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko. 

Novinky
Íránská delegace v Pákistánu

Írán očekává, že USA dnes rozhodnou o návrhu na otevření Hormuzského průlivu

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.

Novinky
Kreml

Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na armádu rekordních 35 procent celkových výdajů

Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.

Novinky
Pete Hegseth

Hegseth nařídil americké armádě bránit nadcházející volby

Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.