Evropská unie připravuje zásadní změnu v politice rozšiřování

Nabízená integrace do jednoho z největších trhů světa se má podle informací webu Politico týkat především klíčových technologických a průmyslových odvětví. Spolupráce by se měla rozšířit například v oblastech polovodičů, kvantových technologií, biotechnologií, umělé inteligence nebo vesmírného výzkumu. Unie plánuje zpřístupnit své programy těm státům, které prokáží dostatečnou úroveň regulatorní shody a schopnost vynucovat pravidla. Přednostní přístup získají projekty, jež naplňují společné ekonomické i bezpečnostní zájmy.

Získání ekonomických výhod bude ovšem pevně svázáno s plněním geopolitických a bezpečnostních podmínek. Kandidátské země budou muset důsledně slaďovat svou zahraniční politiku s cíli Evropské unie a aktivně se podílet na uplatňování sankcí. Zásadním požadavkem je ochrana citlivých technologií před jejich sdílením s nepřátelskými státy či průmyslovými rivaly, jako jsou Rusko nebo Čína. V případě nedodržení těchto závazků bude přístup k unijnímu trhu omezen nebo zcela pozastaven.

Návrh rozlišuje mezi jednotlivými uchazeči a zavádí pro ně rozdílná tempa sbližování. Pro Ukrajinu, Moldavsko, Albánii a Černou Horu počítá s vytvořením konkrétních plánů, které mají jejich přístupový proces výrazně urychlit. Naopak u zemí jako Srbsko, Turecko, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie nebo Kosovo se jednání vlečou již řadu let. Brusel se tímto krokem snaží zabránit tomu, aby se tyto státy odklonily od evropského směřování.

Celý systém výhod je navržen jako vratný a bude podléhat neustálému prověřování ze strany unijních orgánů. Pokud kandidátská země poleví v provádění reforem nebo začne porušovat zásady právního státu, o získané výhody přijde. Dohled nad dodržováním pravidel a demokratických standardů se má podle plánu uplatňovat i po případném vstupu nového člena do bloku. Evropská komise tím reaguje na předchozí zkušenosti se sporným vývojem v některých členských státech.

K návrhu na postupnou integraci se vyjádřil například kosovský premiér Albin Kurti, který myšlenku širšího přístupu k unijnímu trhu přivítal. Podle něj musí být hlubší hospodářská spolupráce a přístup k evropským fondům citelný pro běžné občany i podnikatele. Kurti však zároveň zdůraznil, že tento proces musí sloužit výhradně jako cesta k plnohodnotnému členství v Unii. Postupný přístup podle něj nesmí nahradit samotný vstup do bloku ani vytvořit paralelní strukturu.

Součástí navrhovaných změn jsou také vnitřní reformy samotné Evropské unie, které mají zajistit její funkčnost i po rozšíření o další státy. Komise navrhuje odklon od pravidla jednomyslné shody a širší využití hlasování kvalifikovanou většinou v některých strategických oblastech. Tento postup by se mohl uplatnit například při schvalování sankčních balíčků, reakcích na lidskoprávní krize nebo vysílání civilních misí. Cílem je zabránit situacím, kdy jeden členský stát blokuje rozhodnutí celého společenství.

Přípravu nového balíčku opatření má na starosti poradce šéfky Evropské komise Alexandre Adam. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová zahájila cestu po západním Balkánu, během níž navštíví Albánii, Kosovo i Severní Makedonii. O konkrétních podobách podpory kandidátských zemí i o reformách rozhodovacího procesu budou lídři členských států jednat na nadcházejícím summitu v Bruselu.