Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Nabízená integrace do jednoho z největších trhů světa se má podle informací webu Politico týkat především klíčových technologických a průmyslových odvětví. Spolupráce by se měla rozšířit například v oblastech polovodičů, kvantových technologií, biotechnologií, umělé inteligence nebo vesmírného výzkumu. Unie plánuje zpřístupnit své programy těm státům, které prokáží dostatečnou úroveň regulatorní shody a schopnost vynucovat pravidla. Přednostní přístup získají projekty, jež naplňují společné ekonomické i bezpečnostní zájmy.
Získání ekonomických výhod bude ovšem pevně svázáno s plněním geopolitických a bezpečnostních podmínek. Kandidátské země budou muset důsledně slaďovat svou zahraniční politiku s cíli Evropské unie a aktivně se podílet na uplatňování sankcí. Zásadním požadavkem je ochrana citlivých technologií před jejich sdílením s nepřátelskými státy či průmyslovými rivaly, jako jsou Rusko nebo Čína. V případě nedodržení těchto závazků bude přístup k unijnímu trhu omezen nebo zcela pozastaven.
Návrh rozlišuje mezi jednotlivými uchazeči a zavádí pro ně rozdílná tempa sbližování. Pro Ukrajinu, Moldavsko, Albánii a Černou Horu počítá s vytvořením konkrétních plánů, které mají jejich přístupový proces výrazně urychlit. Naopak u zemí jako Srbsko, Turecko, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie nebo Kosovo se jednání vlečou již řadu let. Brusel se tímto krokem snaží zabránit tomu, aby se tyto státy odklonily od evropského směřování.
Celý systém výhod je navržen jako vratný a bude podléhat neustálému prověřování ze strany unijních orgánů. Pokud kandidátská země poleví v provádění reforem nebo začne porušovat zásady právního státu, o získané výhody přijde. Dohled nad dodržováním pravidel a demokratických standardů se má podle plánu uplatňovat i po případném vstupu nového člena do bloku. Evropská komise tím reaguje na předchozí zkušenosti se sporným vývojem v některých členských státech.
K návrhu na postupnou integraci se vyjádřil například kosovský premiér Albin Kurti, který myšlenku širšího přístupu k unijnímu trhu přivítal. Podle něj musí být hlubší hospodářská spolupráce a přístup k evropským fondům citelný pro běžné občany i podnikatele. Kurti však zároveň zdůraznil, že tento proces musí sloužit výhradně jako cesta k plnohodnotnému členství v Unii. Postupný přístup podle něj nesmí nahradit samotný vstup do bloku ani vytvořit paralelní strukturu.
Součástí navrhovaných změn jsou také vnitřní reformy samotné Evropské unie, které mají zajistit její funkčnost i po rozšíření o další státy. Komise navrhuje odklon od pravidla jednomyslné shody a širší využití hlasování kvalifikovanou většinou v některých strategických oblastech. Tento postup by se mohl uplatnit například při schvalování sankčních balíčků, reakcích na lidskoprávní krize nebo vysílání civilních misí. Cílem je zabránit situacím, kdy jeden členský stát blokuje rozhodnutí celého společenství.
Přípravu nového balíčku opatření má na starosti poradce šéfky Evropské komise Alexandre Adam. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová zahájila cestu po západním Balkánu, během níž navštíví Albánii, Kosovo i Severní Makedonii. O konkrétních podobách podpory kandidátských zemí i o reformách rozhodovacího procesu budou lídři členských států jednat na nadcházejícím summitu v Bruselu.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.
Po Polsku se další evropská země rozhodla významně omezit vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Bulharští představitelé v sobotu oznámili, že končí s finančními příspěvky na nákupy zbraní i dodávkami zbraní a munice z vlastních skladů.
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.
Italské regulační orgány udělily masivní pokutu americké technologické firmě Meta, protože přistupovala k fotkám uživatelů s přístroji s operačním systémem Android bez jejich výslovného souhlasu. Informovala o tom BBC. Meta má zaplatit 805 milionů eur.
Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.