Válka Donalda Trumpa proti médiím se rozšířila i do mezinárodního prostoru. Britská veřejnoprávní televize BBC má lhůtu do pátku 22:00 britského času, aby stáhla dokument z roku 2024, který jí podle něj způsobil „ohromnou finanční a reputační újmu“, jinak jí hrozí žaloba ve výši jedné miliardy dolarů (téměř 760 milionů liber). Jde o první významný střet amerického prezidenta s neamerickou mediální organizací. Tato eskalace přichází v době, kdy se BBC potýká s rezignacemi generálního ředitele Tima Davieho a šéfky zpravodajství Deborah Turness, které vyvolal nedávný interní ombudsmanův report kritizující jak program o Trumpovi, tak zpravodajství o válce v Gaze.
Trump pro Fox News uvedl, že má „povinnost“ korporaci žalovat, protože „podvedli veřejnost“ a „zmasakrovali“ jeho projev, uvedl web Politico.
Americký prezident napadá reportáž v dokumentu odvysílaném v pořadu Panorama, jednom z vlajkových aktuálních pořadů BBC, jen několik dní před prezidentskými volbami v USA. Program zahrnoval záběry z Trumpova projevu před nepokoji v Kapitolu 6. ledna 2021, které byly selektivně sestříhány tak, aby chybně naznačovaly, že svým příznivcům řekl: „Půjdeme dolů ke Kapitolu a já tam budu s vámi, a budeme bojovat. Budeme bojovat jako čerti.“ Tyto věty však zazněly s odstupem téměř hodiny, a dokument nezahrnul pasáž, kde Trump vyzýval své příznivce, aby „pokojně a vlastenecky dali najevo svůj hlas“.
Bývalý korespondent BBC pro právní záležitosti Clive Coleman uvedl, že je těžké pochopit, jak k tomu došlo. Tvrdí, že první lekce, kterou se novinář naučí, je nespojovat dva kusy záznamu z různých časových okamžiků způsobem, který by diváky mohl zmást. Trumpův právní tým označil sestřih za „falešný, pomlouvačný, dehonestující a pobuřující“ a tvrdí, že mu způsobil „ohromnou finanční a reputační újmu“. Předseda BBC Samir Shah se v pondělí omluvil za „chybu v úsudku“ při střihu. Trumpovi právníci v dopise požadují stažení, omluvu a přiměřenou finanční kompenzaci, ačkoli Trumpovy následné komentáře naznačují, že by s tím nemusel být spokojen.
Trumpovi právníci naznačili, že plánuje žalovat na Floridě, jeho domovském státě, kde je promlčecí lhůta pro pomluvu dva roky namísto jednoho roku ve Spojeném království, která již vypršela. Aby se americký prezident vůbec dostal k soudu, musel by nejprve prokázat, že dokument byl dostupný i na Floridě. BBC potvrdila, že epizoda Panorama nebyla vysílána v globálním vysílání kanálu BBC News Channel a pořady ve službě iPlayer byly dostupné pouze ve Spojeném království.
Trumpův tým však v dopise BBC tvrdí, že klip byl „široce rozšířen prostřednictvím různých digitálních médií“, čímž se dostal k desítkám milionů lidí po celém světě. To je klíčový argument, který bude muset posoudit soudce. Americké zákony o pomluvě jsou pro žalobce přísnější, protože první dodatek Ústavy USA zaručuje právo na svobodu projevu. Ve Spojených státech musí veřejné osobnosti navíc prokázat, že žalovaná strana jednala se „skutečnou zlůmyslností“ (actual malice). Tento právní termín nevyžaduje animozitu, ale spíše úmysl šířit falešné informace nebo jednat s bezohledným přehlížením pravdy, což je pro Trumpovy právníky vysoká laťka.
Trumpův právní tým signalizuje, že bude argumentovat tím, že jelikož bylo celé video Trumpova projevu z roku 2021 BBC široce dostupné, samotný sestřih představoval bezohledné přehlížení a tedy skutečnou zlůmyslnost. Avšak soudní spor by pro Trumpa nebyl bez rizika. Prateek Swaika, partner v Boies Schiller Flexner, uvedl, že soudní řízení by „mohlo vynutit podrobné prozkoumání a zveřejnění informací souvisejících“ s Trumpovými prohlášeními ze 6. ledna – což by mohlo vést k „větší reputační újmě než původní sestřih“.
Trump má dlouhou historii hrozeb právními kroky, zejména proti tisku, ale v poslední době se mu podařilo dosáhnout mimosoudních dohod s mediálními společnostmi. Například se vyrovnal s americkými televizemi ABC a CBS. V případě CBS se vyrovnání týkalo 20miliardové žaloby na pořad „60 Minutes“ kvůli rozhovoru s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. CBS se v červenci vyrovnala za 16 milionů dolarů, které byly vyplaceny do fondu pro Trumpovu prezidentskou knihovnu nebo na charitativní účely, ačkoli síť nepřiznala žádné pochybení.
Prezident nemá stejný vliv na BBC, i když organizace má některé komerční operace v USA. Některé zpravodajské organizace, jako jsou CNN, New York Times a Wall Street Journal, se rozhodly s Trumpem bojovat, spíše než se s ním vyrovnat. Clive Coleman se domnívá, že vyrovnání by mohlo být pro BBC lákavé, aby se vyhnula dlouholetému sporu.
Navzdory postavení BBC jako státního vysílání zaujala labouristická vláda neutrální postoj, což je pochopitelné s ohledem na snahu premiéra Keira Starmera o obchodní spolupráci s Trumpem. Britský premiér uvedl, že hrozba žalobou je záležitostí BBC, ačkoli posléze zopakoval svou obecnou podporu BBC. Ministryně kultury Lisa Nandy označila BBC za nástroj měkké síly a „světlo na kopci“ pro lidi ve Spojeném království i po celém světě.
BBC je financována především z koncesionářských poplatků, které se v roce končícím březnem 2025 podílely na jejím celkovém příjmu 5,9 miliardy liber částkou 3,8 miliardy liber. Vyplacení odškodného z koncesionářských poplatků by bylo pravděpodobně politicky nepopulární. BBC dříve prohrála případ pomluvy s bývalým prezidentem Sinn Féin Gerrym Adamsem a musela zaplatit odškodné i zpěvákovi Cliffu Richardovi v případu narušení soukromí, které však bylo pokryto právním pojištěním. BBC již dříve vyplatila odškodné zahraniční hlavě státu, když v roce 2019 odškodnila tehdejšího ukrajinského prezidenta Petra Porošenka za chybnou zprávu.
Pokud by došlo k vyrovnání s Trumpem, mohlo by se uskutečnit prostřednictvím jiné entity, podobně jako u dohody s CBS, kdy ABC vyplatila 15 milionů dolarů nadaci spojené s Trumpem plus 1 milion dolarů na jeho právní poplatky. Trumpův bývalý právník Alan Dershowitz navrhl, že by se BBC mohla z této situace dostat „významným“ příspěvkem na charitu, která by byla relevantní pro prezidenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.