Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Podobně dramatický vývoj lze sledovat i u ropy Brent, která slouží jako globální měřítko. Její hodnota dnes stoupla na 112 dolarů za barel, přičemž ještě včera se obchodovala za 107,38 dolaru. Od vypuknutí války se tak náklady na surovou ropu zvýšily o více než 48 % a od 13. března její cena neklesla pod psychologickou hranici 100 dolarů.
Nejistota ohledně budoucích dodávek energií narůstá s každým dalším hlášeným útokem v regionu. Dnes ráno byly potvrzeny údery v Kataru a Kuvajtu, které následovaly den po napadení největšího íránského pole zemního plynu. Katar informoval, že íránské rakety způsobily rozsáhlé škody v jeho hlavním plynárenském zařízení Ras Laffan, zatímco kuvajtská média hlásí útoky na dvě ropné rafinérie.
Prezident Donald Trump na situaci reagoval ostrou hrozbou na své platformě Truth Social. Prohlásil, že pokud Írán podnikne jakékoli další odvetné útoky na katarská zařízení pro zkapalněný zemní plyn, USA „masivně vyhodí do povětří“ celé íránské pole South Pars. Trump zároveň tvrdí, že Spojené státy ani Katar o předchozím izraelském útoku na toto pole, které obě země sdílejí, dopředu nic nevěděly.
Navzdory Trumpovým veřejným prohlášením o nevědomosti však americká média, včetně listu The Wall Street Journal, uvádějí opak. Podle nejmenovaných vládních úředníků Bílý dům o plánovaném úderu věděl a Trump jej údajně schválil jako prostředek k nátlaku na Teherán. Cílem mělo být přimět Írán k odblokování strategicky významného Hormuzského průlivu.
Izraelský úder na pole South Pars přišel jen několik hodin poté, co izraelské síly zlikvidovaly íránského ministra zpravodajských služeb a zahájily intenzivní nálety v Bejrútu. Írán následně odpověděl útoky na své sousedy v Zálivu. Kromě Kataru se terčem staly i Spojené arabské emiráty, konkrétně plynové zařízení Habshan a pole Bab, jejichž provoz musel být po zachycení útočících střel pozastaven.
K napjaté situaci se vyjádřila také Saúdská Arábie, která nevylučuje odvetnou vojenskou akci. Saúdský ministr zahraničí princ Faisal bin Farhan po setkání v Rijádu uvedl, že se Írán pokouší vyvíjet nátlak na své sousedy prostřednictvím opakovaných raketových a dronových útoků. Bezpečnostní situaci komplikují i incidenty na moři, kde byla v noci neznámými projektily zasažena dvě plavidla.
Na diplomatickém poli se angažuje francouzský prezident Emmanuel Macron, který vyzval k okamžitému zastavení útoků na civilní infrastrukturu. Po rozhovorech s Donaldem Trumpem a katarským emírem zdůraznil potřebu chránit energetická a vodohospodářská zařízení před vojenskou eskalací. Mezitím íránská justice popravila tři osoby odsouzené za spolupráci s USA a Izraelem během dřívějších nepokojů.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
Ruskou politickou scénou otřásla nečekaná událost. Ilja Remeslo, pětačtyřicetiletý právník a dlouholetý loajální šiřitel prokremelské propagandy, veřejně vystoupil proti Vladimiru Putinovi. Remeslo, který se dříve specializoval na diskreditaci nezávislých novinářů a opozičních politiků včetně Alexeje Navalného, zveřejnil na svém Telegramu manifest s názvem „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira Putina“.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ve středu odpoledne oficiálně potvrdil smrt ministra tajných služeb Esmáíla Chatíba. Toto prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co Izrael oznámil, že Chatíb byl cílem a obětí nočního náletu v Teheránu. Potvrzení ze strany íránské hlavy státu definitivně ukončilo spekulace o osudu jednoho z nejmocnějších mužů tamního bezpečnostního aparátu.
Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.