Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Rutte na tyto výpady reaguje svou osvědčenou strategií, která spočívá v tichém vyjednávání v zákulisí a vyhýbání se jakékoli veřejné kritice šéfa Bílého domu. Podle diplomatických zdrojů se šéf NATO domnívá, že otevřeným střetem by v tuto chvíli nic nezískal. Přesto se ocitá v úzkých, protože Aliance má v blízkovýchodním regionu jen omezené pravomoci a mezi jejími členy panuje hluboká neshoda ohledně samotné legitimity této války.
Uvnitř NATO se již začínají projevovat vážné trhliny, zejména ve vztahu k některým evropským státům. Rutte čelí kritice například ze strany Španělska poté, co prohlásil, že útoky USA a Izraele mají v Alianci „širokou podporu“. Madrid, který odmítl povolit americkým letadlům využívat své základny pro údery v Íránu, takové tvrzení důrazně odmítl. Tato nejednotnost komplikuje jakoukoli kolektivní reakci, kterou Trump od svých partnerů vyžaduje.
Zásadním problémem je také fakt, že Blízký východ leží mimo oficiální operační oblast NATO. Diplomaté upozorňují, že článek 5 o společné obraně nelze v tomto případě přímo aplikovat, protože nedošlo k ozbrojenému útoku na území člena Aliance. Navíc Washington dosud nepředložil žádnou formální žádost o zásah NATO jako celku, omezuje se pouze na opakované výzvy jednotlivým spojencům, aby přiložili ruku k dílu.
Dlouhotrvající konflikt v Íránu navíc začíná odčerpávat zdroje, které jsou nezbytné pro hlavní úkoly Aliance, jako je podpora Ukrajiny a příprava na obranu proti Rusku. USA již stáhly část vybavení, včetně stíhaček F-35, z plánovaného cvičení v Norsku. Podobně Spojené království odvelelo svůj torpédoborec HMS Dragon z arktické mise do východního Středomoří, aby podpořilo operace v blízkosti válečné zóny.
Odborníci varují, že evropské země nyní spotřebovávají své zásoby protivzdušné obrany k zachycování íránských raket a dronů. Například Francie již signalizovala, že její zásoby střel MICA se nebezpečně tenčí. Během několika týdnů tak může nastat situace, kdy se evropské vlády budou muset rozhodnout, zda budoucí dodávky zbraní nasměrují svým spojencům v Perském zálivu, nebo je pošlou na pomoc bránící se Ukrajině.
Tento nedostatek techniky má okamžitý dopad na obranyschopnost Kyjeva a dlouhodobě narušuje plány na posílení evropské bezpečnosti. NATO se momentálně nenachází v situaci, kdy by mělo přebytky zbraní, a íránská krize tyto kapacity napíná na maximum. Rutte se tak snaží udržet organizaci pohromadě v době, kdy jsou zájmy a priority jednotlivých členů pod obrovským tlakem.
I přes Trumpovy hrozby ohledně „velmi špatné budoucnosti“ pro NATO Rutte ve středu zopakoval, že spojenci neustále diskutují o možnostech, jak Hormuzský průliv znovu otevřít. Jeho hlavním cílem zůstává zabránit rozpadu Aliance, i když za to sklízí kritiku za přílišnou ústupnost vůči americké administrativě.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.