Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Rutte na tyto výpady reaguje svou osvědčenou strategií, která spočívá v tichém vyjednávání v zákulisí a vyhýbání se jakékoli veřejné kritice šéfa Bílého domu. Podle diplomatických zdrojů se šéf NATO domnívá, že otevřeným střetem by v tuto chvíli nic nezískal. Přesto se ocitá v úzkých, protože Aliance má v blízkovýchodním regionu jen omezené pravomoci a mezi jejími členy panuje hluboká neshoda ohledně samotné legitimity této války.
Uvnitř NATO se již začínají projevovat vážné trhliny, zejména ve vztahu k některým evropským státům. Rutte čelí kritice například ze strany Španělska poté, co prohlásil, že útoky USA a Izraele mají v Alianci „širokou podporu“. Madrid, který odmítl povolit americkým letadlům využívat své základny pro údery v Íránu, takové tvrzení důrazně odmítl. Tato nejednotnost komplikuje jakoukoli kolektivní reakci, kterou Trump od svých partnerů vyžaduje.
Zásadním problémem je také fakt, že Blízký východ leží mimo oficiální operační oblast NATO. Diplomaté upozorňují, že článek 5 o společné obraně nelze v tomto případě přímo aplikovat, protože nedošlo k ozbrojenému útoku na území člena Aliance. Navíc Washington dosud nepředložil žádnou formální žádost o zásah NATO jako celku, omezuje se pouze na opakované výzvy jednotlivým spojencům, aby přiložili ruku k dílu.
Dlouhotrvající konflikt v Íránu navíc začíná odčerpávat zdroje, které jsou nezbytné pro hlavní úkoly Aliance, jako je podpora Ukrajiny a příprava na obranu proti Rusku. USA již stáhly část vybavení, včetně stíhaček F-35, z plánovaného cvičení v Norsku. Podobně Spojené království odvelelo svůj torpédoborec HMS Dragon z arktické mise do východního Středomoří, aby podpořilo operace v blízkosti válečné zóny.
Odborníci varují, že evropské země nyní spotřebovávají své zásoby protivzdušné obrany k zachycování íránských raket a dronů. Například Francie již signalizovala, že její zásoby střel MICA se nebezpečně tenčí. Během několika týdnů tak může nastat situace, kdy se evropské vlády budou muset rozhodnout, zda budoucí dodávky zbraní nasměrují svým spojencům v Perském zálivu, nebo je pošlou na pomoc bránící se Ukrajině.
Tento nedostatek techniky má okamžitý dopad na obranyschopnost Kyjeva a dlouhodobě narušuje plány na posílení evropské bezpečnosti. NATO se momentálně nenachází v situaci, kdy by mělo přebytky zbraní, a íránská krize tyto kapacity napíná na maximum. Rutte se tak snaží udržet organizaci pohromadě v době, kdy jsou zájmy a priority jednotlivých členů pod obrovským tlakem.
I přes Trumpovy hrozby ohledně „velmi špatné budoucnosti“ pro NATO Rutte ve středu zopakoval, že spojenci neustále diskutují o možnostech, jak Hormuzský průliv znovu otevřít. Jeho hlavním cílem zůstává zabránit rozpadu Aliance, i když za to sklízí kritiku za přílišnou ústupnost vůči americké administrativě.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
Ruskou politickou scénou otřásla nečekaná událost. Ilja Remeslo, pětačtyřicetiletý právník a dlouholetý loajální šiřitel prokremelské propagandy, veřejně vystoupil proti Vladimiru Putinovi. Remeslo, který se dříve specializoval na diskreditaci nezávislých novinářů a opozičních politiků včetně Alexeje Navalného, zveřejnil na svém Telegramu manifest s názvem „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira Putina“.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ve středu odpoledne oficiálně potvrdil smrt ministra tajných služeb Esmáíla Chatíba. Toto prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co Izrael oznámil, že Chatíb byl cílem a obětí nočního náletu v Teheránu. Potvrzení ze strany íránské hlavy státu definitivně ukončilo spekulace o osudu jednoho z nejmocnějších mužů tamního bezpečnostního aparátu.