Íránský prezident Masúd Pezeškiján ve středu odpoledne oficiálně potvrdil smrt ministra tajných služeb Esmáíla Chatíba. Toto prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co Izrael oznámil, že Chatíb byl cílem a obětí nočního náletu v Teheránu. Potvrzení ze strany íránské hlavy státu definitivně ukončilo spekulace o osudu jednoho z nejmocnějších mužů tamního bezpečnostního aparátu.
Prezident Pezeškiján ve svém emotivním příspěvku na sociální síti X označil útok za „zbabělou vraždu“. Uvedl, že ztráta drahých kolegů, mezi něž zařadil nejen Chatíba, ale i Alího Larídžáního a Azíze Nasírzádeha, zanechala íránské vedení v hlubokém zármutku. Podle prezidentových slov zahynuli spolu s ministry také někteří členové jejich rodin a doprovodných týmů, což jen podtrhuje ničivý rozsah izraelských operací.
Smrt ministra tajných služeb následuje po sérii dalších úspěšných izraelských atentátů na špičky íránského režimu. Již dříve byla potvrzena smrt Alího Larídžáního, klíčového bezpečnostního představitele, a ministra obrany Azíze Nasírzádeha. V předchozích dnech přišel o život také Gholamrezá Solejmání, velitel paramilitárních jednotek Basídž, pro které se dnes v Teheránu koná smuteční průvod.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v souvislosti s těmito událostmi potvrdil, že armáda dostala od premiéra Benjamina Netanjahua mimořádné pravomoci. Izraelské síly nyní mohou eliminovat jakéhokoli vysokého íránského činitele bez nutnosti žádat o další politické schválení. Kac navíc varoval, že intenzita úderů v Íránu se neustále zvyšuje a svět může ještě dnes očekávat „významná překvapení“.
Konflikt se však neomezuje pouze na íránské území, ale drtivě dopadá i na sousední Libanon. Libanonské ministerstvo zdravotnictví informovalo o nejméně dvanácti mrtvých po sérii izraelských náletů v centru Bejrútu. Čtyři útoky během osmi hodin zasáhly hustě obydlené oblasti v docházkové vzdálenosti od vládních budov. Izraelská armáda tyto kroky obhajuje snahou zničit infrastrukturu hnutí Hizballáh.
Izraelské obranné síly (IDF) rovněž oznámily zahájení útoků na mosty přes řeku Litání v jižním Libanonu. Cílem je odříznout Hizballáh od zásobovacích tras a zabránit mu v přesunu posil a vojenského vybavení do oblastí, kde operují izraelští vojáci. Obyvatelstvo bylo opětovně vyzváno k okamžitému útěku směrem na sever, což prohlubuje už tak tragickou humanitární krizi v zemi.
Do spirály násilí se v regionu dostávají i další aktéři. Australský premiér Anthony Albanese potvrdil, že íránský projektil zasáhl oblast v bezprostřední blízkosti letecké základny Al-Minhád ve Spojených arabských emirátech. Na této základně je umístěno více než sto australských vojáků. Střela dopadla na silnici těsně před základnou a podle oficiálních zpráv nebyl žádný z australských příslušníků zraněn.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v reakci na eskalaci varoval před globálními dopady války na Blízkém východě. Podle něj tyto následky „zasáhnou všechny“ bez rozdílu. Araghčí tím naznačil, že by západní představitelé měli vyvinout větší tlak na zastavení konfliktu, než se jeho důsledky nekontrolovaně rozšíří i mimo hranice regionu.
V samotném Teheránu panuje po potvrzení smrti tří klíčových ministrů atmosféra napětí a nejistoty. Ztráta Chatíba, Larídžáního a Nasírzádeha v tak krátkém časovém úseku představuje pro íránský režim bezprecedentní otřes. Zpravodajské a obranné struktury země jsou nyní pod obrovským tlakem, zatímco Izrael dává jasně najevo, že v kampani zaměřené na likvidaci íránského vedení nehodlá polevit.
Dnešní den se tak zapisuje do historie jako jeden z nejkrvavějších okamžiků v dlouholetém nepřátelství mezi Íránem a Izraelem. Zatímco Teherán truchlí za své padlé lídry, bojové operace na několika frontách pokračují s nezmenšenou intenzitou.
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.