Íránský prezident Masúd Pezeškiján ve středu odpoledne oficiálně potvrdil smrt ministra tajných služeb Esmáíla Chatíba. Toto prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co Izrael oznámil, že Chatíb byl cílem a obětí nočního náletu v Teheránu. Potvrzení ze strany íránské hlavy státu definitivně ukončilo spekulace o osudu jednoho z nejmocnějších mužů tamního bezpečnostního aparátu.
Prezident Pezeškiján ve svém emotivním příspěvku na sociální síti X označil útok za „zbabělou vraždu“. Uvedl, že ztráta drahých kolegů, mezi něž zařadil nejen Chatíba, ale i Alího Larídžáního a Azíze Nasírzádeha, zanechala íránské vedení v hlubokém zármutku. Podle prezidentových slov zahynuli spolu s ministry také někteří členové jejich rodin a doprovodných týmů, což jen podtrhuje ničivý rozsah izraelských operací.
Smrt ministra tajných služeb následuje po sérii dalších úspěšných izraelských atentátů na špičky íránského režimu. Již dříve byla potvrzena smrt Alího Larídžáního, klíčového bezpečnostního představitele, a ministra obrany Azíze Nasírzádeha. V předchozích dnech přišel o život také Gholamrezá Solejmání, velitel paramilitárních jednotek Basídž, pro které se dnes v Teheránu koná smuteční průvod.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v souvislosti s těmito událostmi potvrdil, že armáda dostala od premiéra Benjamina Netanjahua mimořádné pravomoci. Izraelské síly nyní mohou eliminovat jakéhokoli vysokého íránského činitele bez nutnosti žádat o další politické schválení. Kac navíc varoval, že intenzita úderů v Íránu se neustále zvyšuje a svět může ještě dnes očekávat „významná překvapení“.
Konflikt se však neomezuje pouze na íránské území, ale drtivě dopadá i na sousední Libanon. Libanonské ministerstvo zdravotnictví informovalo o nejméně dvanácti mrtvých po sérii izraelských náletů v centru Bejrútu. Čtyři útoky během osmi hodin zasáhly hustě obydlené oblasti v docházkové vzdálenosti od vládních budov. Izraelská armáda tyto kroky obhajuje snahou zničit infrastrukturu hnutí Hizballáh.
Izraelské obranné síly (IDF) rovněž oznámily zahájení útoků na mosty přes řeku Litání v jižním Libanonu. Cílem je odříznout Hizballáh od zásobovacích tras a zabránit mu v přesunu posil a vojenského vybavení do oblastí, kde operují izraelští vojáci. Obyvatelstvo bylo opětovně vyzváno k okamžitému útěku směrem na sever, což prohlubuje už tak tragickou humanitární krizi v zemi.
Do spirály násilí se v regionu dostávají i další aktéři. Australský premiér Anthony Albanese potvrdil, že íránský projektil zasáhl oblast v bezprostřední blízkosti letecké základny Al-Minhád ve Spojených arabských emirátech. Na této základně je umístěno více než sto australských vojáků. Střela dopadla na silnici těsně před základnou a podle oficiálních zpráv nebyl žádný z australských příslušníků zraněn.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v reakci na eskalaci varoval před globálními dopady války na Blízkém východě. Podle něj tyto následky „zasáhnou všechny“ bez rozdílu. Araghčí tím naznačil, že by západní představitelé měli vyvinout větší tlak na zastavení konfliktu, než se jeho důsledky nekontrolovaně rozšíří i mimo hranice regionu.
V samotném Teheránu panuje po potvrzení smrti tří klíčových ministrů atmosféra napětí a nejistoty. Ztráta Chatíba, Larídžáního a Nasírzádeha v tak krátkém časovém úseku představuje pro íránský režim bezprecedentní otřes. Zpravodajské a obranné struktury země jsou nyní pod obrovským tlakem, zatímco Izrael dává jasně najevo, že v kampani zaměřené na likvidaci íránského vedení nehodlá polevit.
Dnešní den se tak zapisuje do historie jako jeden z nejkrvavějších okamžiků v dlouholetém nepřátelství mezi Íránem a Izraelem. Zatímco Teherán truchlí za své padlé lídry, bojové operace na několika frontách pokračují s nezmenšenou intenzitou.
Bývalý americký prezident Barack Obama a bývalá viceprezidentka Kamala Harrisová se zařadili mezi další významné demokraty, kteří volají po výraznějších zásazích vlády do oblasti umělé inteligence. Reagují tak na narůstající obavy veřejnosti i výzvy některých lídrů technologického odvětví ke zpomalení vývoje této technologie.
Pomalu se dostáváme do období, kdy podzimní počasí začne naplno úřadovat. Nadále se však můžeme těšit na nadprůměrné teploty. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu, který dnes vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Kyjev a Moskva se dohodli, že si nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Tvrdí to americký prezident Donald Trump. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou nicméně jiného názoru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil v Bratislavě setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Irska. Předsedové vlád ČR, Slovenska, Polska a Maďarska jednali na Bratislavském hradě s irským protějškem Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá EU, zejména o příštím víceletém rozpočtu EU, posílení evropské konkurenceschopnosti a o možnostech snížení cen energií a pohonných hmot. Lídři V4 se také shodli na posílené spolupráci a koordinaci před jednáními Evropské rady.
Babišův milion za druhé dítě cílí na palčivý fatální problém. Česká porodnost se propadá nebývale rychle. V roce 2025 se narodilo jen 77 636 dětí, nejméně od počátku statistického zjišťování v roce 1785, a úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na ženu. Ještě v roce 2021 činila 1,83. Nejde tedy pouze o to, že do věku rodičovství vstupují slabší populační ročníky. Klesá i samotná ochota či schopnost mít děti.
Česko dnes oběhla zpráva, kterou ještě ráno nikdo nečekal. Marek Eben a Tereza Kostková jako dvě největší stálice pořadu oznámili, že letošní řada StarDance bude jejich poslední. Potvrdila to i veřejnoprávní Česká televize.
Čína se podle televize BBC ostře vymezila proti rétorice varující před hrozbami spojenými s vývojem umělé inteligence a odmítla koncepci škodlivé rivality mezi světovými mocnostmi. Pekingské ministerstvo zahraničí reagovalo na nedávná prohlášení představitelů amerického technologického sektoru, kteří vyzývali ke zpomalení výzkumu. Podle čínské strany podobná vyjádření pouze narušují globální správu moderních technologií. Čínské úřady zdůrazňují potřebu otevřené a inkluzivní spolupráce, která bude sloužit celému lidstvu.
Britka Becky Jonesová se ve svých jednadvaceti letech dozvěděla od zkušeného onkologa zničující zprávu, že trpí agresivním nádorem mozku a zbývá jí pouze několik měsíců života. Lékař jí následně předepsal chemoterapeutickou léčbu, kterou musela podle jeho pokynů podstupovat nepřetržitě po dobu jedenácti let. Teprve s odstupem času vyšlo najevo, že žena žádným nádorovým onemocněním nikdy netrpěla a léky užívala zcela zbytečně. Její skutečnou diagnózou byl ve skutečnosti zánět mozku, který bylo možné uspokojivě léčit běžnými steroidy, informovala televize BBC.
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.
Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.