Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.
Nejkritičtějším bodem je v těchto dnech právě Hormuzský průliv, který spojuje Perský záliv s Arabským mořem. Protéká tudy přibližně 39 % veškerého námořního obchodu s ropou a 19 % zemního plynu. Pro státy v Perském zálivu neexistuje k této cestě žádná životaschopná alternativa.
Současná eskalace po amerických a izraelských útocích vedla k historicky největšímu narušení dodávek ropy, což vystřelilo její cenu ze 70 na více než 100 dolarů za barel. Dopady jsou však širší; regionem ročně projde 26 milionů kontejnerů a klíčový export hnojiv, což přímo ovlivňuje náklady na světovou produkci potravin.
Dalším strategickým pilířem je Suezský průplav v Egyptě, který zkracuje cestu mezi Asií a Evropou o deset dní. Zvládá 10 % celosvětového námořního obchodu, včetně pětiny veškeré kontejnerové dopravy.
Jeho největší slabinou však není průplav samotný, ale průliv Bab el-Mandeb na jižním konci Rudého moře. Útoky jemenských Húsíů, podporovaných Íránem, již v minulosti donutily dopravce k riskantnímu a drahému obeplouvání Afriky, což dramaticky snižuje efektivitu této trasy.
Na západní polokouli dominuje Panamský průplav, který propojuje Tichý a Atlantský oceán. Ačkoliv obsluhuje „jen“ 2,5 % globálního obchodu, jde o strategické náklady vysoké hodnoty, jako jsou automobily, obilí a 40 % všech amerických kontejnerových zásilek. Jeho zranitelnost je dvojí: klimatická a geopolitická.
Extrémní sucha v posledních letech snížila hladinu vody v rezervoárech, což omezilo provoz, zatímco politické napětí a hrozby Donalda Trumpa ohledně převzetí kontroly nad průplavem vnášejí do jeho budoucnosti značnou nejistotu.
Nejrušnější námořní cestou na planetě zůstává Malacký průliv. Protéká jím neuvěřitelných 24 % veškerého světového námořního obchodu. Pro Čínu, Japonsko a Jižní Koreu jde o životně důležitou tepnu, kterou proudí 80 % čínského dovozu ropy – Peking tento stav otevřeně nazývá „malackým dilematem“.
Průliv je ohrožen nejen pirátstvím, ale především geopolitickým soupeřením mezi Čínou, USA a Indií o nadvládu nad regionem. Riziko představují i přírodní katastrofy, jako jsou tsunami či sopečná činnost.
Posledním z pěti klíčových bodů jsou Turecké úžiny (Bospor a Dardanely), jediná spojnice mezi Černým a Středozemním mořem. I když jejich podíl na globálním obchodu činí pouze 3 %, mají kritický význam pro potravinovou bezpečnost světa.
Prochází tudy totiž 20 % globálního exportu pšenice z Ukrajiny, Ruska a Rumunska. Plavba je zde nesmírně složitá, v nejužším místě má průliv pouhých 700 metrů a vede přímo centrem Istanbulu, což zvyšuje riziko nehod i citlivost na regionální konflikty.
Celkově existuje na světě až 24 takových úzkých míst, včetně Tchajwanského průlivu nebo Beringovy úžiny. Každé z nich čelí specifické kombinaci rizik od klimatických změn přes pirátství až po vojenské napětí.
Aktuální situace v Hormuzu jasně ukazuje, že světový obchod stojí na velmi křehkých základech. Pokud se nepodaří zajistit stabilitu těchto námořních tepen, budeme i nadále svědky skokového zdražování a nedostatku základního zboží po celém světě.
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.