Hormuzský průliv není jediný. Existuje 24 úzkých míst, zablokováním jednoho z pěti hlavních by se svět zhroutil

Nejkritičtějším bodem je v těchto dnech právě Hormuzský průliv, který spojuje Perský záliv s Arabským mořem. Protéká tudy přibližně 39 % veškerého námořního obchodu s ropou a 19 % zemního plynu. Pro státy v Perském zálivu neexistuje k této cestě žádná životaschopná alternativa.

Současná eskalace po amerických a izraelských útocích vedla k historicky největšímu narušení dodávek ropy, což vystřelilo její cenu ze 70 na více než 100 dolarů za barel. Dopady jsou však širší; regionem ročně projde 26 milionů kontejnerů a klíčový export hnojiv, což přímo ovlivňuje náklady na světovou produkci potravin.

Dalším strategickým pilířem je Suezský průplav v Egyptě, který zkracuje cestu mezi Asií a Evropou o deset dní. Zvládá 10 % celosvětového námořního obchodu, včetně pětiny veškeré kontejnerové dopravy.

Jeho největší slabinou však není průplav samotný, ale průliv Bab el-Mandeb na jižním konci Rudého moře. Útoky jemenských Húsíů, podporovaných Íránem, již v minulosti donutily dopravce k riskantnímu a drahému obeplouvání Afriky, což dramaticky snižuje efektivitu této trasy.

Na západní polokouli dominuje Panamský průplav, který propojuje Tichý a Atlantský oceán. Ačkoliv obsluhuje „jen“ 2,5 % globálního obchodu, jde o strategické náklady vysoké hodnoty, jako jsou automobily, obilí a 40 % všech amerických kontejnerových zásilek. Jeho zranitelnost je dvojí: klimatická a geopolitická.

Extrémní sucha v posledních letech snížila hladinu vody v rezervoárech, což omezilo provoz, zatímco politické napětí a hrozby Donalda Trumpa ohledně převzetí kontroly nad průplavem vnášejí do jeho budoucnosti značnou nejistotu.

Nejrušnější námořní cestou na planetě zůstává Malacký průliv. Protéká jím neuvěřitelných 24 % veškerého světového námořního obchodu. Pro Čínu, Japonsko a Jižní Koreu jde o životně důležitou tepnu, kterou proudí 80 % čínského dovozu ropy – Peking tento stav otevřeně nazývá „malackým dilematem“.

Průliv je ohrožen nejen pirátstvím, ale především geopolitickým soupeřením mezi Čínou, USA a Indií o nadvládu nad regionem. Riziko představují i přírodní katastrofy, jako jsou tsunami či sopečná činnost.

Posledním z pěti klíčových bodů jsou Turecké úžiny (Bospor a Dardanely), jediná spojnice mezi Černým a Středozemním mořem. I když jejich podíl na globálním obchodu činí pouze 3 %, mají kritický význam pro potravinovou bezpečnost světa.

Prochází tudy totiž 20 % globálního exportu pšenice z Ukrajiny, Ruska a Rumunska. Plavba je zde nesmírně složitá, v nejužším místě má průliv pouhých 700 metrů a vede přímo centrem Istanbulu, což zvyšuje riziko nehod i citlivost na regionální konflikty.

Celkově existuje na světě až 24 takových úzkých míst, včetně Tchajwanského průlivu nebo Beringovy úžiny. Každé z nich čelí specifické kombinaci rizik od klimatických změn přes pirátství až po vojenské napětí.

Aktuální situace v Hormuzu jasně ukazuje, že světový obchod stojí na velmi křehkých základech. Pokud se nepodaří zajistit stabilitu těchto námořních tepen, budeme i nadále svědky skokového zdražování a nedostatku základního zboží po celém světě.