Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.
Nejkritičtějším bodem je v těchto dnech právě Hormuzský průliv, který spojuje Perský záliv s Arabským mořem. Protéká tudy přibližně 39 % veškerého námořního obchodu s ropou a 19 % zemního plynu. Pro státy v Perském zálivu neexistuje k této cestě žádná životaschopná alternativa.
Současná eskalace po amerických a izraelských útocích vedla k historicky největšímu narušení dodávek ropy, což vystřelilo její cenu ze 70 na více než 100 dolarů za barel. Dopady jsou však širší; regionem ročně projde 26 milionů kontejnerů a klíčový export hnojiv, což přímo ovlivňuje náklady na světovou produkci potravin.
Dalším strategickým pilířem je Suezský průplav v Egyptě, který zkracuje cestu mezi Asií a Evropou o deset dní. Zvládá 10 % celosvětového námořního obchodu, včetně pětiny veškeré kontejnerové dopravy.
Jeho největší slabinou však není průplav samotný, ale průliv Bab el-Mandeb na jižním konci Rudého moře. Útoky jemenských Húsíů, podporovaných Íránem, již v minulosti donutily dopravce k riskantnímu a drahému obeplouvání Afriky, což dramaticky snižuje efektivitu této trasy.
Na západní polokouli dominuje Panamský průplav, který propojuje Tichý a Atlantský oceán. Ačkoliv obsluhuje „jen“ 2,5 % globálního obchodu, jde o strategické náklady vysoké hodnoty, jako jsou automobily, obilí a 40 % všech amerických kontejnerových zásilek. Jeho zranitelnost je dvojí: klimatická a geopolitická.
Extrémní sucha v posledních letech snížila hladinu vody v rezervoárech, což omezilo provoz, zatímco politické napětí a hrozby Donalda Trumpa ohledně převzetí kontroly nad průplavem vnášejí do jeho budoucnosti značnou nejistotu.
Nejrušnější námořní cestou na planetě zůstává Malacký průliv. Protéká jím neuvěřitelných 24 % veškerého světového námořního obchodu. Pro Čínu, Japonsko a Jižní Koreu jde o životně důležitou tepnu, kterou proudí 80 % čínského dovozu ropy – Peking tento stav otevřeně nazývá „malackým dilematem“.
Průliv je ohrožen nejen pirátstvím, ale především geopolitickým soupeřením mezi Čínou, USA a Indií o nadvládu nad regionem. Riziko představují i přírodní katastrofy, jako jsou tsunami či sopečná činnost.
Posledním z pěti klíčových bodů jsou Turecké úžiny (Bospor a Dardanely), jediná spojnice mezi Černým a Středozemním mořem. I když jejich podíl na globálním obchodu činí pouze 3 %, mají kritický význam pro potravinovou bezpečnost světa.
Prochází tudy totiž 20 % globálního exportu pšenice z Ukrajiny, Ruska a Rumunska. Plavba je zde nesmírně složitá, v nejužším místě má průliv pouhých 700 metrů a vede přímo centrem Istanbulu, což zvyšuje riziko nehod i citlivost na regionální konflikty.
Celkově existuje na světě až 24 takových úzkých míst, včetně Tchajwanského průlivu nebo Beringovy úžiny. Každé z nich čelí specifické kombinaci rizik od klimatických změn přes pirátství až po vojenské napětí.
Aktuální situace v Hormuzu jasně ukazuje, že světový obchod stojí na velmi křehkých základech. Pokud se nepodaří zajistit stabilitu těchto námořních tepen, budeme i nadále svědky skokového zdražování a nedostatku základního zboží po celém světě.
Podzimní prázdniny jsou v plném proudu a vyvrcholí během nadcházejícího víkendu na přelomu října a listopadu. Pozor by si lidé měli dát především na horách, kde je mohou překvapit sněhové vločky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská spolupráce na posilování civilní ochrany, její financování a další posilování vnitřní bezpečnosti. Zástupci ministerstev vnitra zemí Salcburského fóra jednali v Polsku. Nechyběl tam ani zástupce Česka.
Z Hollywoodu přišla ve čtvrtek večer velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární britský herec Patrick Stewart, jehož nejvíce proslavila role kapitána Picarda ve Star Treku. Stewart se v závěru života potýkal se zdravotními problémy.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.