Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.
Nejkritičtějším bodem je v těchto dnech právě Hormuzský průliv, který spojuje Perský záliv s Arabským mořem. Protéká tudy přibližně 39 % veškerého námořního obchodu s ropou a 19 % zemního plynu. Pro státy v Perském zálivu neexistuje k této cestě žádná životaschopná alternativa.
Současná eskalace po amerických a izraelských útocích vedla k historicky největšímu narušení dodávek ropy, což vystřelilo její cenu ze 70 na více než 100 dolarů za barel. Dopady jsou však širší; regionem ročně projde 26 milionů kontejnerů a klíčový export hnojiv, což přímo ovlivňuje náklady na světovou produkci potravin.
Dalším strategickým pilířem je Suezský průplav v Egyptě, který zkracuje cestu mezi Asií a Evropou o deset dní. Zvládá 10 % celosvětového námořního obchodu, včetně pětiny veškeré kontejnerové dopravy.
Jeho největší slabinou však není průplav samotný, ale průliv Bab el-Mandeb na jižním konci Rudého moře. Útoky jemenských Húsíů, podporovaných Íránem, již v minulosti donutily dopravce k riskantnímu a drahému obeplouvání Afriky, což dramaticky snižuje efektivitu této trasy.
Na západní polokouli dominuje Panamský průplav, který propojuje Tichý a Atlantský oceán. Ačkoliv obsluhuje „jen“ 2,5 % globálního obchodu, jde o strategické náklady vysoké hodnoty, jako jsou automobily, obilí a 40 % všech amerických kontejnerových zásilek. Jeho zranitelnost je dvojí: klimatická a geopolitická.
Extrémní sucha v posledních letech snížila hladinu vody v rezervoárech, což omezilo provoz, zatímco politické napětí a hrozby Donalda Trumpa ohledně převzetí kontroly nad průplavem vnášejí do jeho budoucnosti značnou nejistotu.
Nejrušnější námořní cestou na planetě zůstává Malacký průliv. Protéká jím neuvěřitelných 24 % veškerého světového námořního obchodu. Pro Čínu, Japonsko a Jižní Koreu jde o životně důležitou tepnu, kterou proudí 80 % čínského dovozu ropy – Peking tento stav otevřeně nazývá „malackým dilematem“.
Průliv je ohrožen nejen pirátstvím, ale především geopolitickým soupeřením mezi Čínou, USA a Indií o nadvládu nad regionem. Riziko představují i přírodní katastrofy, jako jsou tsunami či sopečná činnost.
Posledním z pěti klíčových bodů jsou Turecké úžiny (Bospor a Dardanely), jediná spojnice mezi Černým a Středozemním mořem. I když jejich podíl na globálním obchodu činí pouze 3 %, mají kritický význam pro potravinovou bezpečnost světa.
Prochází tudy totiž 20 % globálního exportu pšenice z Ukrajiny, Ruska a Rumunska. Plavba je zde nesmírně složitá, v nejužším místě má průliv pouhých 700 metrů a vede přímo centrem Istanbulu, což zvyšuje riziko nehod i citlivost na regionální konflikty.
Celkově existuje na světě až 24 takových úzkých míst, včetně Tchajwanského průlivu nebo Beringovy úžiny. Každé z nich čelí specifické kombinaci rizik od klimatických změn přes pirátství až po vojenské napětí.
Aktuální situace v Hormuzu jasně ukazuje, že světový obchod stojí na velmi křehkých základech. Pokud se nepodaří zajistit stabilitu těchto námořních tepen, budeme i nadále svědky skokového zdražování a nedostatku základního zboží po celém světě.
Pomalu se dostáváme do období, kdy podzimní počasí začne naplno úřadovat. Nadále se však můžeme těšit na nadprůměrné teploty. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu, který dnes vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Kyjev a Moskva se dohodli, že si nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Tvrdí to americký prezident Donald Trump. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou nicméně jiného názoru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil v Bratislavě setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Irska. Předsedové vlád ČR, Slovenska, Polska a Maďarska jednali na Bratislavském hradě s irským protějškem Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá EU, zejména o příštím víceletém rozpočtu EU, posílení evropské konkurenceschopnosti a o možnostech snížení cen energií a pohonných hmot. Lídři V4 se také shodli na posílené spolupráci a koordinaci před jednáními Evropské rady.
Babišův milion za druhé dítě cílí na palčivý fatální problém. Česká porodnost se propadá nebývale rychle. V roce 2025 se narodilo jen 77 636 dětí, nejméně od počátku statistického zjišťování v roce 1785, a úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na ženu. Ještě v roce 2021 činila 1,83. Nejde tedy pouze o to, že do věku rodičovství vstupují slabší populační ročníky. Klesá i samotná ochota či schopnost mít děti.
Česko dnes oběhla zpráva, kterou ještě ráno nikdo nečekal. Marek Eben a Tereza Kostková jako dvě největší stálice pořadu oznámili, že letošní řada StarDance bude jejich poslední. Potvrdila to i veřejnoprávní Česká televize.
Čína se podle televize BBC ostře vymezila proti rétorice varující před hrozbami spojenými s vývojem umělé inteligence a odmítla koncepci škodlivé rivality mezi světovými mocnostmi. Pekingské ministerstvo zahraničí reagovalo na nedávná prohlášení představitelů amerického technologického sektoru, kteří vyzývali ke zpomalení výzkumu. Podle čínské strany podobná vyjádření pouze narušují globální správu moderních technologií. Čínské úřady zdůrazňují potřebu otevřené a inkluzivní spolupráce, která bude sloužit celému lidstvu.
Britka Becky Jonesová se ve svých jednadvaceti letech dozvěděla od zkušeného onkologa zničující zprávu, že trpí agresivním nádorem mozku a zbývá jí pouze několik měsíců života. Lékař jí následně předepsal chemoterapeutickou léčbu, kterou musela podle jeho pokynů podstupovat nepřetržitě po dobu jedenácti let. Teprve s odstupem času vyšlo najevo, že žena žádným nádorovým onemocněním nikdy netrpěla a léky užívala zcela zbytečně. Její skutečnou diagnózou byl ve skutečnosti zánět mozku, který bylo možné uspokojivě léčit běžnými steroidy, informovala televize BBC.
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.
Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.