Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.
Nejkritičtějším bodem je v těchto dnech právě Hormuzský průliv, který spojuje Perský záliv s Arabským mořem. Protéká tudy přibližně 39 % veškerého námořního obchodu s ropou a 19 % zemního plynu. Pro státy v Perském zálivu neexistuje k této cestě žádná životaschopná alternativa.
Současná eskalace po amerických a izraelských útocích vedla k historicky největšímu narušení dodávek ropy, což vystřelilo její cenu ze 70 na více než 100 dolarů za barel. Dopady jsou však širší; regionem ročně projde 26 milionů kontejnerů a klíčový export hnojiv, což přímo ovlivňuje náklady na světovou produkci potravin.
Dalším strategickým pilířem je Suezský průplav v Egyptě, který zkracuje cestu mezi Asií a Evropou o deset dní. Zvládá 10 % celosvětového námořního obchodu, včetně pětiny veškeré kontejnerové dopravy.
Jeho největší slabinou však není průplav samotný, ale průliv Bab el-Mandeb na jižním konci Rudého moře. Útoky jemenských Húsíů, podporovaných Íránem, již v minulosti donutily dopravce k riskantnímu a drahému obeplouvání Afriky, což dramaticky snižuje efektivitu této trasy.
Na západní polokouli dominuje Panamský průplav, který propojuje Tichý a Atlantský oceán. Ačkoliv obsluhuje „jen“ 2,5 % globálního obchodu, jde o strategické náklady vysoké hodnoty, jako jsou automobily, obilí a 40 % všech amerických kontejnerových zásilek. Jeho zranitelnost je dvojí: klimatická a geopolitická.
Extrémní sucha v posledních letech snížila hladinu vody v rezervoárech, což omezilo provoz, zatímco politické napětí a hrozby Donalda Trumpa ohledně převzetí kontroly nad průplavem vnášejí do jeho budoucnosti značnou nejistotu.
Nejrušnější námořní cestou na planetě zůstává Malacký průliv. Protéká jím neuvěřitelných 24 % veškerého světového námořního obchodu. Pro Čínu, Japonsko a Jižní Koreu jde o životně důležitou tepnu, kterou proudí 80 % čínského dovozu ropy – Peking tento stav otevřeně nazývá „malackým dilematem“.
Průliv je ohrožen nejen pirátstvím, ale především geopolitickým soupeřením mezi Čínou, USA a Indií o nadvládu nad regionem. Riziko představují i přírodní katastrofy, jako jsou tsunami či sopečná činnost.
Posledním z pěti klíčových bodů jsou Turecké úžiny (Bospor a Dardanely), jediná spojnice mezi Černým a Středozemním mořem. I když jejich podíl na globálním obchodu činí pouze 3 %, mají kritický význam pro potravinovou bezpečnost světa.
Prochází tudy totiž 20 % globálního exportu pšenice z Ukrajiny, Ruska a Rumunska. Plavba je zde nesmírně složitá, v nejužším místě má průliv pouhých 700 metrů a vede přímo centrem Istanbulu, což zvyšuje riziko nehod i citlivost na regionální konflikty.
Celkově existuje na světě až 24 takových úzkých míst, včetně Tchajwanského průlivu nebo Beringovy úžiny. Každé z nich čelí specifické kombinaci rizik od klimatických změn přes pirátství až po vojenské napětí.
Aktuální situace v Hormuzu jasně ukazuje, že světový obchod stojí na velmi křehkých základech. Pokud se nepodaří zajistit stabilitu těchto námořních tepen, budeme i nadále svědky skokového zdražování a nedostatku základního zboží po celém světě.
Evropská unie v úterý uznala porážku v boji proti vydavatelům videoher, kteří své starší tituly záměrně znefunkčňují. Brusel oficiálně oznámil, že v současné době nemůže firmám legálně nařídit, aby udržovaly ukončené online hry při životě. Reagoval tím na evropskou občanskou iniciativu s názvem „Stop Destroying Videogames“ (Zastavte ničení videoher), kterou podpořil více než milion lidí z celé Evropy a která požadovala zavedení přísných pravidel pro ochranu digitálního vlastnictví hráčů.
Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uzavření dohody s Íránem a okamžitém otevření strategického Hormuzského průlivu doprovázela na sociálních sítích výzva, aby lodě celého světa nastartovaly motory a nechaly ropu opět proudit. Realita na vodě je však o poznání složitější. Analýza satelitních dat a sledování lodního provozu ukazují, že od nedělního prohlášení proplulo touto klíčovou tepnou pouhých sedm plavidel, zatímco stovky dalších dál vyčkávají.
Americký miliardář a majitel sociální sítě X Elon Musk donutil německou veřejnoprávní televizi ZDF stáhnout tvrzení, že pomáhal podněcovat protimigrantské násilí v severoirském Belfastu. Stanice ve svém vysílání původně uvedla, že Musk vyzýval k honu na migranty, což podnikatel označil za pobuřující lži a okamžitě proti médiu zahájil právní kroky.
Předseda výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu Bernd Lange se v posledních měsících stal hlavní interní překážkou pro schválení transatlantické obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tento sedmdesátiletý německý sociální demokrat, známý spíše svým metodickým a mírným vystupováním, dokázal na půdě parlamentu zformovat silnou koalici složenou ze středolevých, liberálních a zelených zákonodárců. Společně vyjádřili hlubokou nedůvěru vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a postavili se proti dohodě, kterou považovali za jednostrannou a pro Evropu nebezpečnou.
Nová vědecká studie publikovaná v časopise Current Biology potvrdila, že ničivý cyklon Senyar, který loni v listopadu zasáhl indonéský ostrov Sumatra, zlikvidoval více než sedm procent globální populace orangutana tapanulijského.
Globální nejistota se stala trvalým rysem současného světa, ve kterém selhávají tradiční ekonomické modely založené na minulých datech a předpokladech racionálního chování. Na rozdíl od běžného rizika, u něhož lze statisticky spočítat pravděpodobnost výsledku, představuje nejistota situace, kde šance a dopady nelze předem kvantifikovat. Současný stav trvalé nouze potvrzuje i Světový index nejistoty Mezinárodního měnového fondu, který se dlouhodobě drží na historických maximech.
Americký prezident Donald Trump během jednání se svým emirátským protějškem šejchem Muhammadem bin Zajdem na summitu G7 ve Francii prohlásil, že v otázce zabavení obohaceného uranu v Íránu není kam spěchat.
Americká příměřím zaštítěná dohoda s Íránem vystavila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua hluboké politické krizi, která nabourává dlouhodobé pilíře jeho kariéry. Šéf Bílého domu Donald Trump navíc o víkendu Netanjahua ostře zkritizoval za schválení úderu v Bejrútu, přičemž prohlásil, že izraelský premiér při tomto rozhodování neprojevil žádný soudný úsudek. Šéf izraelské opozice Jair Lapid situaci v Knesetu popsal jako volbu mezi destruktivní konfrontací s nejbližším spojencem a kapitulací před izraelskými zájmy.
Americký prezident Donald Trump na summitu zemí G7 ve Francii oznámil posun mírové dohody mezi USA a Íránem do druhé fáze, přičemž potvrdil, že text memoranda o porozumění je již kompletně podepsán.
Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání kabinetu zhodnotil první půlrok činnosti vlády. Kabinet zároveň rozšířil seznamy návykových a psychoaktivních látek o dalších celkem 19 položek a podpořil návrh na zavedení nového trestného činu neoprávněného podání návykové látky jiné osobě bez jejího vědomí nebo proti její vůli.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Letní prázdniny pomalu klepou na dveře, vždyť se v dalších dnech očekává výrazné oteplení. Tropy ale nejspíš až do začátku července nevydrží. Podle meteorologů se má v úvodu prvního z prázdninových měsíců ochladit.