Ruskou politickou scénou otřásla nečekaná událost. Ilja Remeslo, pětačtyřicetiletý právník a dlouholetý loajální šiřitel prokremelské propagandy, veřejně vystoupil proti Vladimiru Putinovi. Remeslo, který se dříve specializoval na diskreditaci nezávislých novinářů a opozičních politiků včetně Alexeje Navalného, zveřejnil na svém Telegramu manifest s názvem „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira Putina“.
Ve svém textu Remeslo nešetřil ostrou kritikou. Označil ruského prezidenta za „nelegitimního“ a obvinil ho z vedení „pohasínající války“ na Ukrajině, která podle něj přinesla miliony obětí a zdevastovala ruskou ekonomiku. Argumentuje tím, že více než dvě desetiletí Putinovy vlády jsou jasným důkazem, jak absolutní moc korumpuje, a vyzval prezidenta k okamžité rezignaci.
V rozhovoru, který poskytl ze svého bytu v Petrohradě, Remeslo své výroky ještě přitvrdil. Prohlásil, že by Putin měl stanout před soudem jako válečný zločinec. Podle něj je současný personalizovaný a zkorumpovaný systém odsouzen k zániku, což se nyní projevuje právě neúspěchy na frontě, kde ruská armáda za cenu obrovských ztrát bojuje o bezvýznamná území.
Tento obrat o 180 stupňů vyvolal v Rusku vlnu šoku i nedůvěry. Přestože komunita takzvaných „Z-bloggerů“ občas kritizuje armádní velení, otevřený útok na samotného Putina je naprostým tabu. Výzkumníci pro-válečného hnutí označují tento incident za bezprecedentní a snaží se pochopit, zda jde o skutečné procitnutí, nebo o promyšlenou provokaci tajných služeb.
Remeslo jakékoli inscenování odmítá. Tvrdí, že k rozhodnutí dospěl postupně a už dál nemohl mlčet. Uvedl, že od rána dostává zoufalé telefonáty od svých kontaktů v bezpečnostních složkách, které ho naléhavě žádají o smazání příspěvků. To podle něj svědčí o tom, že v mocenském systému zavládla panika.
Ruská opozice sleduje situaci s jistými rozpaky. Leonid Volkov, blízký spojenec zesnulého Navalného a jeden z dřívějších terčů Remeslových útoků, zpočátku pochyboval o pravosti tohoto kroku. Později však připustil, že Remeslo překročil veškeré „červené linie“ a řekl věci, za které se v dnešním Rusku běžně chodí do vězení, což by Kreml pravděpodobně nikdy nezinscenoval.
Načasování tohoto výpadu je pro Moskvu velmi citlivé. V zemi narůstá únava z války, ekonomické tlaky sílí a vláda čelí kritice i od svých stoupenců kvůli nedávným výpadkům internetu a blokování Telegramu. Přesto západní tajné služby i experti nadále považují Putinův mocenský systém za stabilní díky přísné kontrole společnosti.
Sám Remeslo si je dobře vědom rizik, která mu hrozí. Ruský režim v minulosti tvrdě naložil s každým vnitřním kritikem – od věznění nacionalistů typu Igora Girkina až po smrt Jevgenije Prigožina. Remeslo přesto prohlašuje, že je připraven na jakýkoli proces. Cítí prý morální zodpovědnost za to, že po dlouhá léta pomáhal režimu přežít, a nyní chce tento bludný kruh prolomit.
Ruskou politickou scénou otřásla nečekaná událost. Ilja Remeslo, pětačtyřicetiletý právník a dlouholetý loajální šiřitel prokremelské propagandy, veřejně vystoupil proti Vladimiru Putinovi. Remeslo, který se dříve specializoval na diskreditaci nezávislých novinářů a opozičních politiků včetně Alexeje Navalného, zveřejnil na svém Telegramu manifest s názvem „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira Putina“.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ve středu odpoledne oficiálně potvrdil smrt ministra tajných služeb Esmáíla Chatíba. Toto prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co Izrael oznámil, že Chatíb byl cílem a obětí nočního náletu v Teheránu. Potvrzení ze strany íránské hlavy státu definitivně ukončilo spekulace o osudu jednoho z nejmocnějších mužů tamního bezpečnostního aparátu.
Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.
Klimatická krize v Africe už dávno není budoucím rizikem, ale krutou realitou dneška. Záplavy ničí infrastrukturu budovanou desítky let, sucha likvidují úrodu a extrémní vedra vyčerpávají zdravotní systémy i produktivitu práce. Přestože je potřeba masivních investic do adaptace a odolnosti nezpochybnitelná, globální finanční systém v této zkoušce podle odborníků fatálně selhává, a to hned v několika rovinách současně.
Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.