Evropské trhy zažívají drastický otřes. Cena zemního plynu vyskočila o 35 procent

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Klára Marková 19. března 2026 10:30
Sdílej:

Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.

Podobně dramatický vývoj lze sledovat i u ropy Brent, která slouží jako globální měřítko. Její hodnota dnes stoupla na 112 dolarů za barel, přičemž ještě včera se obchodovala za 107,38 dolaru. Od vypuknutí války se tak náklady na surovou ropu zvýšily o více než 48 % a od 13. března její cena neklesla pod psychologickou hranici 100 dolarů.

Nejistota ohledně budoucích dodávek energií narůstá s každým dalším hlášeným útokem v regionu. Dnes ráno byly potvrzeny údery v Kataru a Kuvajtu, které následovaly den po napadení největšího íránského pole zemního plynu. Katar informoval, že íránské rakety způsobily rozsáhlé škody v jeho hlavním plynárenském zařízení Ras Laffan, zatímco kuvajtská média hlásí útoky na dvě ropné rafinérie.

Prezident Donald Trump na situaci reagoval ostrou hrozbou na své platformě Truth Social. Prohlásil, že pokud Írán podnikne jakékoli další odvetné útoky na katarská zařízení pro zkapalněný zemní plyn, USA „masivně vyhodí do povětří“ celé íránské pole South Pars. Trump zároveň tvrdí, že Spojené státy ani Katar o předchozím izraelském útoku na toto pole, které obě země sdílejí, dopředu nic nevěděly.

Navzdory Trumpovým veřejným prohlášením o nevědomosti však americká média, včetně listu The Wall Street Journal, uvádějí opak. Podle nejmenovaných vládních úředníků Bílý dům o plánovaném úderu věděl a Trump jej údajně schválil jako prostředek k nátlaku na Teherán. Cílem mělo být přimět Írán k odblokování strategicky významného Hormuzského průlivu.

Izraelský úder na pole South Pars přišel jen několik hodin poté, co izraelské síly zlikvidovaly íránského ministra zpravodajských služeb a zahájily intenzivní nálety v Bejrútu. Írán následně odpověděl útoky na své sousedy v Zálivu. Kromě Kataru se terčem staly i Spojené arabské emiráty, konkrétně plynové zařízení Habshan a pole Bab, jejichž provoz musel být po zachycení útočících střel pozastaven.

K napjaté situaci se vyjádřila také Saúdská Arábie, která nevylučuje odvetnou vojenskou akci. Saúdský ministr zahraničí princ Faisal bin Farhan po setkání v Rijádu uvedl, že se Írán pokouší vyvíjet nátlak na své sousedy prostřednictvím opakovaných raketových a dronových útoků. Bezpečnostní situaci komplikují i incidenty na moři, kde byla v noci neznámými projektily zasažena dvě plavidla.

Na diplomatickém poli se angažuje francouzský prezident Emmanuel Macron, který vyzval k okamžitému zastavení útoků na civilní infrastrukturu. Po rozhovorech s Donaldem Trumpem a katarským emírem zdůraznil potřebu chránit energetická a vodohospodářská zařízení před vojenskou eskalací. Mezitím íránská justice popravila tři osoby odsouzené za spolupráci s USA a Izraelem během dřívějších nepokojů.

Stalo se