Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Podobně dramatický vývoj lze sledovat i u ropy Brent, která slouží jako globální měřítko. Její hodnota dnes stoupla na 112 dolarů za barel, přičemž ještě včera se obchodovala za 107,38 dolaru. Od vypuknutí války se tak náklady na surovou ropu zvýšily o více než 48 % a od 13. března její cena neklesla pod psychologickou hranici 100 dolarů.
Nejistota ohledně budoucích dodávek energií narůstá s každým dalším hlášeným útokem v regionu. Dnes ráno byly potvrzeny údery v Kataru a Kuvajtu, které následovaly den po napadení největšího íránského pole zemního plynu. Katar informoval, že íránské rakety způsobily rozsáhlé škody v jeho hlavním plynárenském zařízení Ras Laffan, zatímco kuvajtská média hlásí útoky na dvě ropné rafinérie.
Prezident Donald Trump na situaci reagoval ostrou hrozbou na své platformě Truth Social. Prohlásil, že pokud Írán podnikne jakékoli další odvetné útoky na katarská zařízení pro zkapalněný zemní plyn, USA „masivně vyhodí do povětří“ celé íránské pole South Pars. Trump zároveň tvrdí, že Spojené státy ani Katar o předchozím izraelském útoku na toto pole, které obě země sdílejí, dopředu nic nevěděly.
Navzdory Trumpovým veřejným prohlášením o nevědomosti však americká média, včetně listu The Wall Street Journal, uvádějí opak. Podle nejmenovaných vládních úředníků Bílý dům o plánovaném úderu věděl a Trump jej údajně schválil jako prostředek k nátlaku na Teherán. Cílem mělo být přimět Írán k odblokování strategicky významného Hormuzského průlivu.
Izraelský úder na pole South Pars přišel jen několik hodin poté, co izraelské síly zlikvidovaly íránského ministra zpravodajských služeb a zahájily intenzivní nálety v Bejrútu. Írán následně odpověděl útoky na své sousedy v Zálivu. Kromě Kataru se terčem staly i Spojené arabské emiráty, konkrétně plynové zařízení Habshan a pole Bab, jejichž provoz musel být po zachycení útočících střel pozastaven.
K napjaté situaci se vyjádřila také Saúdská Arábie, která nevylučuje odvetnou vojenskou akci. Saúdský ministr zahraničí princ Faisal bin Farhan po setkání v Rijádu uvedl, že se Írán pokouší vyvíjet nátlak na své sousedy prostřednictvím opakovaných raketových a dronových útoků. Bezpečnostní situaci komplikují i incidenty na moři, kde byla v noci neznámými projektily zasažena dvě plavidla.
Na diplomatickém poli se angažuje francouzský prezident Emmanuel Macron, který vyzval k okamžitému zastavení útoků na civilní infrastrukturu. Po rozhovorech s Donaldem Trumpem a katarským emírem zdůraznil potřebu chránit energetická a vodohospodářská zařízení před vojenskou eskalací. Mezitím íránská justice popravila tři osoby odsouzené za spolupráci s USA a Izraelem během dřívějších nepokojů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.