Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Podobně dramatický vývoj lze sledovat i u ropy Brent, která slouží jako globální měřítko. Její hodnota dnes stoupla na 112 dolarů za barel, přičemž ještě včera se obchodovala za 107,38 dolaru. Od vypuknutí války se tak náklady na surovou ropu zvýšily o více než 48 % a od 13. března její cena neklesla pod psychologickou hranici 100 dolarů.
Nejistota ohledně budoucích dodávek energií narůstá s každým dalším hlášeným útokem v regionu. Dnes ráno byly potvrzeny údery v Kataru a Kuvajtu, které následovaly den po napadení největšího íránského pole zemního plynu. Katar informoval, že íránské rakety způsobily rozsáhlé škody v jeho hlavním plynárenském zařízení Ras Laffan, zatímco kuvajtská média hlásí útoky na dvě ropné rafinérie.
Prezident Donald Trump na situaci reagoval ostrou hrozbou na své platformě Truth Social. Prohlásil, že pokud Írán podnikne jakékoli další odvetné útoky na katarská zařízení pro zkapalněný zemní plyn, USA „masivně vyhodí do povětří“ celé íránské pole South Pars. Trump zároveň tvrdí, že Spojené státy ani Katar o předchozím izraelském útoku na toto pole, které obě země sdílejí, dopředu nic nevěděly.
Navzdory Trumpovým veřejným prohlášením o nevědomosti však americká média, včetně listu The Wall Street Journal, uvádějí opak. Podle nejmenovaných vládních úředníků Bílý dům o plánovaném úderu věděl a Trump jej údajně schválil jako prostředek k nátlaku na Teherán. Cílem mělo být přimět Írán k odblokování strategicky významného Hormuzského průlivu.
Izraelský úder na pole South Pars přišel jen několik hodin poté, co izraelské síly zlikvidovaly íránského ministra zpravodajských služeb a zahájily intenzivní nálety v Bejrútu. Írán následně odpověděl útoky na své sousedy v Zálivu. Kromě Kataru se terčem staly i Spojené arabské emiráty, konkrétně plynové zařízení Habshan a pole Bab, jejichž provoz musel být po zachycení útočících střel pozastaven.
K napjaté situaci se vyjádřila také Saúdská Arábie, která nevylučuje odvetnou vojenskou akci. Saúdský ministr zahraničí princ Faisal bin Farhan po setkání v Rijádu uvedl, že se Írán pokouší vyvíjet nátlak na své sousedy prostřednictvím opakovaných raketových a dronových útoků. Bezpečnostní situaci komplikují i incidenty na moři, kde byla v noci neznámými projektily zasažena dvě plavidla.
Na diplomatickém poli se angažuje francouzský prezident Emmanuel Macron, který vyzval k okamžitému zastavení útoků na civilní infrastrukturu. Po rozhovorech s Donaldem Trumpem a katarským emírem zdůraznil potřebu chránit energetická a vodohospodářská zařízení před vojenskou eskalací. Mezitím íránská justice popravila tři osoby odsouzené za spolupráci s USA a Izraelem během dřívějších nepokojů.
Skotští policisté se nově zabývají okolnostmi pobytu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina na královském zámku Balmoral, kde byl finančník hostem bývalého prince Andrewa. Informoval o tom britský deník Guardian.
Nejočekávanější důchodovou změnou v příštím roce, která se dotkne opravdu každého, bude lednová změna výše penzí během pravidelné valorizace. Hodně lidí ale zajímají i záměry vlády ohledně výchovného. Co s ním bude?
Meteorologické modely už vidí až do příštího víkendu, který bude prvním ryze listopadovým. Podzim zkrátka pokročí do další fáze, což se projeví například na nočních teplotách. Budou totiž klesat pod nulu, vyplývá z předpovědi ČHMÚ.
Od 1. listopadu se nákupy na asijských tržištích znovu prodraží. K tříeurovému clu, které Evropská unie zavedla v červenci, přibude manipulační poplatek ve výši dvou eur. Zásilky s několika druhy levného zboží se tak prodraží až o stovky korun. Podle Celní správy v červenci a srpnu klesl objem zboží, které do Česka putuje ze zemí mimo EU, meziročně o dvě třetiny. Asijská tržiště ale část zboží přesouvají do evropských skladů, odkud ho mohou zákazníkům posílat rychleji.
Akcie francouzsko-italské společnosti EssilorLuxottica, která vyrábí například světoznámé brýle Ray-Ban, zakončily říjen nejlepším měsíčním výsledkem od svého vzniku v roce 2018. Přispěla k tomu i předvčerejší nabídka českého miliardáře Michala Strnada na převzetí holdingu Delfin, který je největším akcionářem společnosti. Zatímco část italských dědiců nabídku za zhruba 730 miliard korun odmítá jako ohrožení národního průmyslového dědictví, burzovní investoři ji přijali příznivě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se bez toho jistě obešel, ale na pondělním jednání vlády se musí připravit na nečekaného hosta. Pražský hrad předem oznámil, že se jednání zúčastní také prezident Petr Pavel.
Premiér Donald Tusk se rozhodl konat ve věci letitých sporů o obsazení polského ústavního soudu. Situace se vyhrotila v pátek večer, kdy k soudní budově museli dorazit policisté. Prezident Karol Nawrocki se zároveň narychlo vrátil ze zahraniční cesty. Informovala o tom britská stanice BBC.
Světovou hereckou obec rozesmutnila již ve čtvrtek informace, že ve věku 86 let zemřel legendární herec Patrick Stewart. Mezi kolegy, kteří reagovali na smutnou zprávu, nechyběl jeho britský kolega Ian McKellen.
Podzim se sice ještě ani zdaleka nechýlí ke svému konci, ale aktuální předpověď počítá v Česku i s projevy zimního počasí. Meteorologové předpokládají, že v dalších hodinách či dnech naměří dosud nejvyšší sněhovou pokrývku této sezóny.
Evropská komise předběžně schválila závěrečnou žádost o výplatu z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Česko v ní žádá o zbývající prostředky z celkové alokace 214,6 miliardy korun určené na realizaci Národního plánu obnovy (NPO).
Neměla by Evropa vyvinout vlastní alternativu k Muskovu Starlinku? Možná vás to napadlo, když Američané v uplynulých dnech ochromili ukrajinskou protivzdušnou obranu. Evropská unie pracuje na svém satelitním systému. Funkční ale nebude dřív než na přelomu dekády, kvůli nedostatku raket však hrozí další zpoždění.
Ani opozičním politikům se nelíbí pravděpodobný návrat ruských hokejistů na největší světové turnaje. Předseda ODS Martin Kupka označil rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS) za ohavnost. Český hokej již dal najevo, že s ruskou účastí na akcích nadále nesouhlasí.