Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Podobně dramatický vývoj lze sledovat i u ropy Brent, která slouží jako globální měřítko. Její hodnota dnes stoupla na 112 dolarů za barel, přičemž ještě včera se obchodovala za 107,38 dolaru. Od vypuknutí války se tak náklady na surovou ropu zvýšily o více než 48 % a od 13. března její cena neklesla pod psychologickou hranici 100 dolarů.
Nejistota ohledně budoucích dodávek energií narůstá s každým dalším hlášeným útokem v regionu. Dnes ráno byly potvrzeny údery v Kataru a Kuvajtu, které následovaly den po napadení největšího íránského pole zemního plynu. Katar informoval, že íránské rakety způsobily rozsáhlé škody v jeho hlavním plynárenském zařízení Ras Laffan, zatímco kuvajtská média hlásí útoky na dvě ropné rafinérie.
Prezident Donald Trump na situaci reagoval ostrou hrozbou na své platformě Truth Social. Prohlásil, že pokud Írán podnikne jakékoli další odvetné útoky na katarská zařízení pro zkapalněný zemní plyn, USA „masivně vyhodí do povětří“ celé íránské pole South Pars. Trump zároveň tvrdí, že Spojené státy ani Katar o předchozím izraelském útoku na toto pole, které obě země sdílejí, dopředu nic nevěděly.
Navzdory Trumpovým veřejným prohlášením o nevědomosti však americká média, včetně listu The Wall Street Journal, uvádějí opak. Podle nejmenovaných vládních úředníků Bílý dům o plánovaném úderu věděl a Trump jej údajně schválil jako prostředek k nátlaku na Teherán. Cílem mělo být přimět Írán k odblokování strategicky významného Hormuzského průlivu.
Izraelský úder na pole South Pars přišel jen několik hodin poté, co izraelské síly zlikvidovaly íránského ministra zpravodajských služeb a zahájily intenzivní nálety v Bejrútu. Írán následně odpověděl útoky na své sousedy v Zálivu. Kromě Kataru se terčem staly i Spojené arabské emiráty, konkrétně plynové zařízení Habshan a pole Bab, jejichž provoz musel být po zachycení útočících střel pozastaven.
K napjaté situaci se vyjádřila také Saúdská Arábie, která nevylučuje odvetnou vojenskou akci. Saúdský ministr zahraničí princ Faisal bin Farhan po setkání v Rijádu uvedl, že se Írán pokouší vyvíjet nátlak na své sousedy prostřednictvím opakovaných raketových a dronových útoků. Bezpečnostní situaci komplikují i incidenty na moři, kde byla v noci neznámými projektily zasažena dvě plavidla.
Na diplomatickém poli se angažuje francouzský prezident Emmanuel Macron, který vyzval k okamžitému zastavení útoků na civilní infrastrukturu. Po rozhovorech s Donaldem Trumpem a katarským emírem zdůraznil potřebu chránit energetická a vodohospodářská zařízení před vojenskou eskalací. Mezitím íránská justice popravila tři osoby odsouzené za spolupráci s USA a Izraelem během dřívějších nepokojů.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.
Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí prohlásil, že mírová dohoda se Spojenými státy je podmíněna stažením izraelských sil z Libanonu. Podle jeho slov válka plně neskončí, dokud izraelská armáda neopustí území okupovaná během současného konfliktu. Zástupce Hizballáhu pro styk s médii potvrdil, že skupina obdržela od Íránu ujištění, že tento požadavek bude vznesen v další fázi rozhovorů s USA. Tyto komentáře přicházejí v době rostoucích obav, že by Izrael mohl diplomatické úsilí o ukončení války na Blízkém východě narušit.