Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Krvavá bilance se však zdaleka neomezuje pouze na Libanon. Během uplynulé noci zahynuli další dva lidé v Izraeli při íránském útoku balistickými raketami na centrální část země. Od začátku konfliktu tak Izrael eviduje nejméně 16 obětí, včetně devíti civilistů, kteří nepřežili přímý zásah obytného domu ve městě Bejt Šemeš, a dvou vojáků padlých při operacích v jižním Libanonu.
Situace v samotném Íránu je kvůli informační blokádě nejasná, úřady oficiální čísla neaktualizovaly již více než týden. Íránský ministr zahraničí však v pondělí připustil stovky civilních obětí, včetně více než dvou set dětí. Lidskoprávní organizace HRANA odhaduje, že v Íránu zahynulo přes 1 300 civilistů a více než 1 100 příslušníků armády, přičemž u stovek dalších obětí se status zatím nepodařilo určit.
Válka se přelévá i do sousedního Iráku, kde bylo od vypuknutí bojů zabito minimálně 50 lidí. Mezi dnešními oběťmi jsou tři členové Lidových mobilizačních sil (PMF). Oběti na životech hlásí také irácký Kurdistán, kde kromě členů kurdských bezpečnostních složek zahynul i jeden francouzský voják.
Konflikt si vybírá svou daň i v řadách amerických ozbrojených sil. Od začátku bojů zahynulo 13 amerických vojáků. Šest z nich přišlo o život při čtvrteční havárii tankovacího letadla v Iráku, dalších šest pak zahynulo 1. března při íránském úderu na provizorní operační středisko v Kuvajtu.
Zasaženy jsou i další země Perského zálivu, které se stávají terčem raketových útoků nebo dopadajících trosek. Ve Spojených arabských emirátech zahynulo osm lidí, v Kuvajtu šest, včetně teprve jedenáctileté dívky zasažené šrapnelem v obytné čtvrti. Oběti na životech hlásí také Omán, Saúdská Arábie či Bahrajn, kde útoky zasahují jak rezidenční objekty, tak cizí plavidla v průmyslových zónách.
Hasiči v jižním Libanonu a záchranné týmy po celém regionu pracují pod neustálou hrozbou dalších úderů. Celkový počet obětí v oblasti se již počítá v tisících a nic nenasvědčuje tomu, že by intenzita bojů v nejbližších dnech měla polevit.
Rusko v uplynulých hodinách čelilo masivnímu útoku ukrajinských dronů, podle ruského ministerstva zahraničí jich ve vzduchu bylo přes tisíc. K dispozici nejsou žádné informace o škodách či obětech. Rusové ale obvinili Ukrajince z útoku na některá školská zařízení.
Největší kryptoměnová krádež v historii má zásadní geopolitický rozměr. Severokorejští hackeři podle amerických analytiků připravili největší světovou kryptoměnovou burzu Binance o digitální aktiva za více než 137 miliard korun. Část výnosu může posloužit k financování severokorejského zbrojního průmyslu, který patří mezi významné dodavatele munice a raket pro ruskou armádu. Kybernetická kriminalita se tak může proměňovat ve zdroj financování války proti Ukrajině.
Podzimní prázdniny jsou v plném proudu a vyvrcholí během nadcházejícího víkendu na přelomu října a listopadu. Pozor by si lidé měli dát především na horách, kde je mohou překvapit sněhové vločky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská spolupráce na posilování civilní ochrany, její financování a další posilování vnitřní bezpečnosti. Zástupci ministerstev vnitra zemí Salcburského fóra jednali v Polsku. Nechyběl tam ani zástupce Česka.
Z Hollywoodu přišla ve čtvrtek večer velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární britský herec Patrick Stewart, jehož nejvíce proslavila role kapitána Picarda ve Star Treku. Stewart se v závěru života potýkal se zdravotními problémy.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.