Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
Gabbardová před senátním výborem pro zpravodajské služby varovala, že pokud nepřátelský režim v Teheránu přežije současnou krizi, lze očekávat, že zahájí víceleté úsilí o obnovu své armády. Hlavní důraz by Teherán pravděpodobně kladl na rekonstrukci svých raketových sil a flotily bezpilotních letounů (UAV). Tyto kapacity byly v rámci nedávných vojenských akcí citelně zasaženy.
Před začátkem americko-izraelských operací na konci února zpravodajci odhadovali, že se Írán pokouší vzpamatovat z těžkých škod na své jaderné infrastruktuře. Ty země utrpěla během takzvané dvanáctidenní války. Gabbardová však během slyšení neposkytla konkrétní detaily o tom, v jaké fázi se tyto snahy o obnovu obohacování uranu nacházejí, ani zda Írán v těchto aktivitách nyní pokračuje.
Současná situace Íránu je podle šéfky rozvědek strategicky velmi nevýhodná. Kapacity pro projekci konvenční vojenské síly byly z velké části zničeny, což Teheránu ponechává jen velmi omezené možnosti obrany či útoku. K oslabení pozice přispěla i kampaň „maximálního tlaku“ v podobě ekonomických sankcí a znovuzavedení evropských sankčních mechanismů, které drtí íránské hospodářství.
Zpravodajská komunita (IC) předpovídá, že s dalším zhoršováním ekonomické situace budou v Íránu nevyhnutelně narůstat vnitřní tenze. Špatný stav státní pokladny a izolace země mohou vést k sociálním nepokojům, které by mohly stabilitu zbývajících struktur režimu dále ohrozit. Tento vnitřní tlak je považován za jeden z klíčových faktorů budoucího vývoje.
Diskuse se stočila také k raketovému programu dlouhého doletu. Gabbardová zopakovala odhad, že Írán by mohl využít stávající technologie k vývoji vojensky použitelné mezikontinentální balistické rakety (ICBM) před rokem 2035. Dodala však, že tento odhad bude brzy aktualizován, aby zohlednil dopady nedávné operace „Epic Fury“. Zatím není jasné, zda Teherán učinil konečné rozhodnutí takovou zbraň skutečně sestrojit.
Ředitel CIA John Ratcliffe doplnil, že Írán získává cenné zkušenosti s technologiemi výkonných nosných raket prostřednictvím svého civilně se tvářícího vesmírného programu. Varoval, že pokud budou tyto aktivity pokračovat bez překážek, mohl by Teherán v budoucnu disponovat střelami schopnými zasáhnout kontinentální území Spojených států.
Slyšení však provázela i napjatá výměna názorů mezi Gabbardovou a demokratickým senátorem Jonem Ossoffem. Senátora zajímalo, zda zpravodajské služby skutečně vyhodnotily íránskou jadernou hrozbu jako „bezprostřední“, což byla hlavní argumentace administrativy pro zahájení vojenských akcí. Gabbardová na přímý dotaz odmítla odpovědět jasným „ano“ či „ne“.
Šéfka rozvědek překvapivě prohlásila, že není úkolem zpravodajské komunity určovat, co představuje bezprostřední hrozbu. Podle ní je takové hodnocení výhradní pravomocí prezidenta, který se rozhoduje na základě velkého objemu informací, jež dostává. Tento postoj vyvolal u senátora Ossoffa ostrou kritiku.
Ossoff namítl, že definování hrozeb pro Spojené státy je právě tím hlavním důvodem, proč zpravodajské služby existují a proč se toto slyšení koná. Zdůraznil, že Gabbardová ve svém úvodním slovu sama uvedla, že zastupuje hodnocení hrozeb ze strany zpravodajské komunity, a její následné odmítnutí převzít odpovědnost za určení naléhavosti těchto hrozeb označil za zarážející.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.
Iránské Islámské revoluční gardy oznámily zásah dvou ropných tankerů, které se za doprovodu amerického letectva pokusily proplout Hormuzským průlivem. Podle teheránských úřadů plavidla využila neohlášenou trasu, pročež byla po úderu donucena zastavit, zatímco další čtyři tankery v reakci na to změnily kurz. Strategická námořní cesta zůstává kvůli pokračujícím bojům téměř uzavřena, což obnovilo napětí v celém regionu.
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.