Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
Gabbardová před senátním výborem pro zpravodajské služby varovala, že pokud nepřátelský režim v Teheránu přežije současnou krizi, lze očekávat, že zahájí víceleté úsilí o obnovu své armády. Hlavní důraz by Teherán pravděpodobně kladl na rekonstrukci svých raketových sil a flotily bezpilotních letounů (UAV). Tyto kapacity byly v rámci nedávných vojenských akcí citelně zasaženy.
Před začátkem americko-izraelských operací na konci února zpravodajci odhadovali, že se Írán pokouší vzpamatovat z těžkých škod na své jaderné infrastruktuře. Ty země utrpěla během takzvané dvanáctidenní války. Gabbardová však během slyšení neposkytla konkrétní detaily o tom, v jaké fázi se tyto snahy o obnovu obohacování uranu nacházejí, ani zda Írán v těchto aktivitách nyní pokračuje.
Současná situace Íránu je podle šéfky rozvědek strategicky velmi nevýhodná. Kapacity pro projekci konvenční vojenské síly byly z velké části zničeny, což Teheránu ponechává jen velmi omezené možnosti obrany či útoku. K oslabení pozice přispěla i kampaň „maximálního tlaku“ v podobě ekonomických sankcí a znovuzavedení evropských sankčních mechanismů, které drtí íránské hospodářství.
Zpravodajská komunita (IC) předpovídá, že s dalším zhoršováním ekonomické situace budou v Íránu nevyhnutelně narůstat vnitřní tenze. Špatný stav státní pokladny a izolace země mohou vést k sociálním nepokojům, které by mohly stabilitu zbývajících struktur režimu dále ohrozit. Tento vnitřní tlak je považován za jeden z klíčových faktorů budoucího vývoje.
Diskuse se stočila také k raketovému programu dlouhého doletu. Gabbardová zopakovala odhad, že Írán by mohl využít stávající technologie k vývoji vojensky použitelné mezikontinentální balistické rakety (ICBM) před rokem 2035. Dodala však, že tento odhad bude brzy aktualizován, aby zohlednil dopady nedávné operace „Epic Fury“. Zatím není jasné, zda Teherán učinil konečné rozhodnutí takovou zbraň skutečně sestrojit.
Ředitel CIA John Ratcliffe doplnil, že Írán získává cenné zkušenosti s technologiemi výkonných nosných raket prostřednictvím svého civilně se tvářícího vesmírného programu. Varoval, že pokud budou tyto aktivity pokračovat bez překážek, mohl by Teherán v budoucnu disponovat střelami schopnými zasáhnout kontinentální území Spojených států.
Slyšení však provázela i napjatá výměna názorů mezi Gabbardovou a demokratickým senátorem Jonem Ossoffem. Senátora zajímalo, zda zpravodajské služby skutečně vyhodnotily íránskou jadernou hrozbu jako „bezprostřední“, což byla hlavní argumentace administrativy pro zahájení vojenských akcí. Gabbardová na přímý dotaz odmítla odpovědět jasným „ano“ či „ne“.
Šéfka rozvědek překvapivě prohlásila, že není úkolem zpravodajské komunity určovat, co představuje bezprostřední hrozbu. Podle ní je takové hodnocení výhradní pravomocí prezidenta, který se rozhoduje na základě velkého objemu informací, jež dostává. Tento postoj vyvolal u senátora Ossoffa ostrou kritiku.
Ossoff namítl, že definování hrozeb pro Spojené státy je právě tím hlavním důvodem, proč zpravodajské služby existují a proč se toto slyšení koná. Zdůraznil, že Gabbardová ve svém úvodním slovu sama uvedla, že zastupuje hodnocení hrozeb ze strany zpravodajské komunity, a její následné odmítnutí převzít odpovědnost za určení naléhavosti těchto hrozeb označil za zarážející.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
Ruskou politickou scénou otřásla nečekaná událost. Ilja Remeslo, pětačtyřicetiletý právník a dlouholetý loajální šiřitel prokremelské propagandy, veřejně vystoupil proti Vladimiru Putinovi. Remeslo, který se dříve specializoval na diskreditaci nezávislých novinářů a opozičních politiků včetně Alexeje Navalného, zveřejnil na svém Telegramu manifest s názvem „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira Putina“.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ve středu odpoledne oficiálně potvrdil smrt ministra tajných služeb Esmáíla Chatíba. Toto prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co Izrael oznámil, že Chatíb byl cílem a obětí nočního náletu v Teheránu. Potvrzení ze strany íránské hlavy státu definitivně ukončilo spekulace o osudu jednoho z nejmocnějších mužů tamního bezpečnostního aparátu.
Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.
Klimatická krize v Africe už dávno není budoucím rizikem, ale krutou realitou dneška. Záplavy ničí infrastrukturu budovanou desítky let, sucha likvidují úrodu a extrémní vedra vyčerpávají zdravotní systémy i produktivitu práce. Přestože je potřeba masivních investic do adaptace a odolnosti nezpochybnitelná, globální finanční systém v této zkoušce podle odborníků fatálně selhává, a to hned v několika rovinách současně.
Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.