Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
Gabbardová před senátním výborem pro zpravodajské služby varovala, že pokud nepřátelský režim v Teheránu přežije současnou krizi, lze očekávat, že zahájí víceleté úsilí o obnovu své armády. Hlavní důraz by Teherán pravděpodobně kladl na rekonstrukci svých raketových sil a flotily bezpilotních letounů (UAV). Tyto kapacity byly v rámci nedávných vojenských akcí citelně zasaženy.
Před začátkem americko-izraelských operací na konci února zpravodajci odhadovali, že se Írán pokouší vzpamatovat z těžkých škod na své jaderné infrastruktuře. Ty země utrpěla během takzvané dvanáctidenní války. Gabbardová však během slyšení neposkytla konkrétní detaily o tom, v jaké fázi se tyto snahy o obnovu obohacování uranu nacházejí, ani zda Írán v těchto aktivitách nyní pokračuje.
Současná situace Íránu je podle šéfky rozvědek strategicky velmi nevýhodná. Kapacity pro projekci konvenční vojenské síly byly z velké části zničeny, což Teheránu ponechává jen velmi omezené možnosti obrany či útoku. K oslabení pozice přispěla i kampaň „maximálního tlaku“ v podobě ekonomických sankcí a znovuzavedení evropských sankčních mechanismů, které drtí íránské hospodářství.
Zpravodajská komunita (IC) předpovídá, že s dalším zhoršováním ekonomické situace budou v Íránu nevyhnutelně narůstat vnitřní tenze. Špatný stav státní pokladny a izolace země mohou vést k sociálním nepokojům, které by mohly stabilitu zbývajících struktur režimu dále ohrozit. Tento vnitřní tlak je považován za jeden z klíčových faktorů budoucího vývoje.
Diskuse se stočila také k raketovému programu dlouhého doletu. Gabbardová zopakovala odhad, že Írán by mohl využít stávající technologie k vývoji vojensky použitelné mezikontinentální balistické rakety (ICBM) před rokem 2035. Dodala však, že tento odhad bude brzy aktualizován, aby zohlednil dopady nedávné operace „Epic Fury“. Zatím není jasné, zda Teherán učinil konečné rozhodnutí takovou zbraň skutečně sestrojit.
Ředitel CIA John Ratcliffe doplnil, že Írán získává cenné zkušenosti s technologiemi výkonných nosných raket prostřednictvím svého civilně se tvářícího vesmírného programu. Varoval, že pokud budou tyto aktivity pokračovat bez překážek, mohl by Teherán v budoucnu disponovat střelami schopnými zasáhnout kontinentální území Spojených států.
Slyšení však provázela i napjatá výměna názorů mezi Gabbardovou a demokratickým senátorem Jonem Ossoffem. Senátora zajímalo, zda zpravodajské služby skutečně vyhodnotily íránskou jadernou hrozbu jako „bezprostřední“, což byla hlavní argumentace administrativy pro zahájení vojenských akcí. Gabbardová na přímý dotaz odmítla odpovědět jasným „ano“ či „ne“.
Šéfka rozvědek překvapivě prohlásila, že není úkolem zpravodajské komunity určovat, co představuje bezprostřední hrozbu. Podle ní je takové hodnocení výhradní pravomocí prezidenta, který se rozhoduje na základě velkého objemu informací, jež dostává. Tento postoj vyvolal u senátora Ossoffa ostrou kritiku.
Ossoff namítl, že definování hrozeb pro Spojené státy je právě tím hlavním důvodem, proč zpravodajské služby existují a proč se toto slyšení koná. Zdůraznil, že Gabbardová ve svém úvodním slovu sama uvedla, že zastupuje hodnocení hrozeb ze strany zpravodajské komunity, a její následné odmítnutí převzít odpovědnost za určení naléhavosti těchto hrozeb označil za zarážející.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.
Americký prezident Donald Trump přišel na sjezdu Republikánské strany v Dallasu s kontroverzním příslibem, že v případě vítězství republikánů v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu vyplatí všem dospělým Američanům příspěvek ve výši 5 000 dolarů. Takzvaný „Trumpův dividend“ vyvolal vlnu právních, ekonomických i politických otázek.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že obavy o bezpečnost umělé inteligence jsou podvod. Ostré kritice podrobil výzvy k zavedení přísnějších bezpečnostních pojistek pro tuto rychle se rozvíjející technologii. Reagoval tak na prohlášení spoluzakladatele společnosti Anthropic Jacka Clarka, podle něhož by v odvětví mohlo být nutné povinně zřídit bezpečnostní vypínač pro nebezpečné systémy podléhající nezávislé kontrole.
Bývalý americký prezident Barack Obama a bývalá viceprezidentka Kamala Harrisová se zařadili mezi další významné demokraty, kteří volají po výraznějších zásazích vlády do oblasti umělé inteligence. Reagují tak na narůstající obavy veřejnosti i výzvy některých lídrů technologického odvětví ke zpomalení vývoje této technologie.
Pomalu se dostáváme do období, kdy podzimní počasí začne naplno úřadovat. Nadále se však můžeme těšit na nadprůměrné teploty. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu, který dnes vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Kyjev a Moskva se dohodli, že si nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Tvrdí to americký prezident Donald Trump. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou nicméně jiného názoru.