Byl útok na Írán opodstatněný? Není našim úkolem určovat, co je bezprostřední hrozba, překvapila šéfka rozvědky

Gabbardová před senátním výborem pro zpravodajské služby varovala, že pokud nepřátelský režim v Teheránu přežije současnou krizi, lze očekávat, že zahájí víceleté úsilí o obnovu své armády. Hlavní důraz by Teherán pravděpodobně kladl na rekonstrukci svých raketových sil a flotily bezpilotních letounů (UAV). Tyto kapacity byly v rámci nedávných vojenských akcí citelně zasaženy.

Před začátkem americko-izraelských operací na konci února zpravodajci odhadovali, že se Írán pokouší vzpamatovat z těžkých škod na své jaderné infrastruktuře. Ty země utrpěla během takzvané dvanáctidenní války. Gabbardová však během slyšení neposkytla konkrétní detaily o tom, v jaké fázi se tyto snahy o obnovu obohacování uranu nacházejí, ani zda Írán v těchto aktivitách nyní pokračuje.

Současná situace Íránu je podle šéfky rozvědek strategicky velmi nevýhodná. Kapacity pro projekci konvenční vojenské síly byly z velké části zničeny, což Teheránu ponechává jen velmi omezené možnosti obrany či útoku. K oslabení pozice přispěla i kampaň „maximálního tlaku“ v podobě ekonomických sankcí a znovuzavedení evropských sankčních mechanismů, které drtí íránské hospodářství.

Zpravodajská komunita (IC) předpovídá, že s dalším zhoršováním ekonomické situace budou v Íránu nevyhnutelně narůstat vnitřní tenze. Špatný stav státní pokladny a izolace země mohou vést k sociálním nepokojům, které by mohly stabilitu zbývajících struktur režimu dále ohrozit. Tento vnitřní tlak je považován za jeden z klíčových faktorů budoucího vývoje.

Diskuse se stočila také k raketovému programu dlouhého doletu. Gabbardová zopakovala odhad, že Írán by mohl využít stávající technologie k vývoji vojensky použitelné mezikontinentální balistické rakety (ICBM) před rokem 2035. Dodala však, že tento odhad bude brzy aktualizován, aby zohlednil dopady nedávné operace „Epic Fury“. Zatím není jasné, zda Teherán učinil konečné rozhodnutí takovou zbraň skutečně sestrojit.

Ředitel CIA John Ratcliffe doplnil, že Írán získává cenné zkušenosti s technologiemi výkonných nosných raket prostřednictvím svého civilně se tvářícího vesmírného programu. Varoval, že pokud budou tyto aktivity pokračovat bez překážek, mohl by Teherán v budoucnu disponovat střelami schopnými zasáhnout kontinentální území Spojených států.

Slyšení však provázela i napjatá výměna názorů mezi Gabbardovou a demokratickým senátorem Jonem Ossoffem. Senátora zajímalo, zda zpravodajské služby skutečně vyhodnotily íránskou jadernou hrozbu jako „bezprostřední“, což byla hlavní argumentace administrativy pro zahájení vojenských akcí. Gabbardová na přímý dotaz odmítla odpovědět jasným „ano“ či „ne“.

Šéfka rozvědek překvapivě prohlásila, že není úkolem zpravodajské komunity určovat, co představuje bezprostřední hrozbu. Podle ní je takové hodnocení výhradní pravomocí prezidenta, který se rozhoduje na základě velkého objemu informací, jež dostává. Tento postoj vyvolal u senátora Ossoffa ostrou kritiku.

Ossoff namítl, že definování hrozeb pro Spojené státy je právě tím hlavním důvodem, proč zpravodajské služby existují a proč se toto slyšení koná. Zdůraznil, že Gabbardová ve svém úvodním slovu sama uvedla, že zastupuje hodnocení hrozeb ze strany zpravodajské komunity, a její následné odmítnutí převzít odpovědnost za určení naléhavosti těchto hrozeb označil za zarážející.