Prezident Donald Trump v pátek oznámil, že Spojené státy během následujících pěti dnů začnou rozesílat oficiální dopisy více než desítce zemí, ve kterých jim sdělí novou výši dovozních cel. Ta může dosáhnout až 70 %, pokud s USA neuzavřou obchodní dohodu. Tato oznámení přichází poté, co vypršelo tříapůlměsíční období, během něhož mohly státy uzavřít novou dohodu bez sankcí.
„Začnou od 10 % a půjdou až na 60 nebo 70 %. Budou se rozesílat ode dneška,“ řekl Trump novinářům na letecké základně Andrews. Nová cla začnou platit od 1. srpna, dodal.
V dubnu Trump vyhlásil tzv. reciproční cla, která dosahovala až 50 %. Oznámení nových a ještě vyšších sazeb přichází v době, kdy jsou americké trhy kvůli Dni nezávislosti uzavřené, ale mezinárodní akcie a futures v reakci na zprávy klesaly. Není zatím jasné, které země se nové tarify dotknou, ale mezi pravděpodobnými cíli jsou podle Trumpových předchozích výroků Japonsko nebo Evropská unie. Japonsko podle něj „vyjednává až příliš tvrdě“ a nazval ho „rozmazleným partnerem“.
Zatímco prezident naznačil, že většina zemí už čas na vyjednávání nemá, někteří členové administrativy byli vstřícnější. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt minulý týden uvedla, že termín není pevně daný pro země, které vyjednávají v dobré víře. Ministr financí Scott Bessent odhadl, že některé dohody by mohly být dokončeny do Svátku práce v září.
Trump však v pátek sdělil, že „v zásadě ne“ – většina zemí bude muset nové clo začít platit od srpna bez dalších výjimek.
Doposud USA podepsaly rámcové dohody pouze s Británií a Čínou, přičemž Trump tvrdí, že dohody jsou hotové i s Vietnamem, ačkoli jejich konkrétní podoba nebyla zveřejněna. Dlouhodobě Trump tvrdí, že uzavírá stovky dohod. V dubnu v rozhovoru pro Time prohlásil: „Už jsem podepsal 200 dohod.“ Později ale přiznal, že tolik dohod na tak krátkém čase uzavřít nelze.
Podle odhadů Bílého domu se až stovka zemí bude muset spokojit s minimálním tarifem ve výši 10 %, který Trump zavedl při své dubnové proklamaci známé jako „Den osvobození“. Větší státy ale zřejmě čeká tvrdší režim.
„Máme přes 170 zemí. Kolik dohod můžete uzavřít?“ položil si řečnickou otázku prezident. „Je jednodušší jim prostě říct, co budou platit. A půjde to rychle.“
Trump tak navazuje na svou dlouhodobou politiku tvrdého obchodního nacionalismu, kterou propagoval už během svého prvního funkčního období. Očekává se, že dopady zvýšených cel se projeví na globálním obchodu i trzích během nadcházejících týdnů.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.