Prezident Donald Trump v pátek oznámil, že Spojené státy během následujících pěti dnů začnou rozesílat oficiální dopisy více než desítce zemí, ve kterých jim sdělí novou výši dovozních cel. Ta může dosáhnout až 70 %, pokud s USA neuzavřou obchodní dohodu. Tato oznámení přichází poté, co vypršelo tříapůlměsíční období, během něhož mohly státy uzavřít novou dohodu bez sankcí.
„Začnou od 10 % a půjdou až na 60 nebo 70 %. Budou se rozesílat ode dneška,“ řekl Trump novinářům na letecké základně Andrews. Nová cla začnou platit od 1. srpna, dodal.
V dubnu Trump vyhlásil tzv. reciproční cla, která dosahovala až 50 %. Oznámení nových a ještě vyšších sazeb přichází v době, kdy jsou americké trhy kvůli Dni nezávislosti uzavřené, ale mezinárodní akcie a futures v reakci na zprávy klesaly. Není zatím jasné, které země se nové tarify dotknou, ale mezi pravděpodobnými cíli jsou podle Trumpových předchozích výroků Japonsko nebo Evropská unie. Japonsko podle něj „vyjednává až příliš tvrdě“ a nazval ho „rozmazleným partnerem“.
Zatímco prezident naznačil, že většina zemí už čas na vyjednávání nemá, někteří členové administrativy byli vstřícnější. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt minulý týden uvedla, že termín není pevně daný pro země, které vyjednávají v dobré víře. Ministr financí Scott Bessent odhadl, že některé dohody by mohly být dokončeny do Svátku práce v září.
Trump však v pátek sdělil, že „v zásadě ne“ – většina zemí bude muset nové clo začít platit od srpna bez dalších výjimek.
Doposud USA podepsaly rámcové dohody pouze s Británií a Čínou, přičemž Trump tvrdí, že dohody jsou hotové i s Vietnamem, ačkoli jejich konkrétní podoba nebyla zveřejněna. Dlouhodobě Trump tvrdí, že uzavírá stovky dohod. V dubnu v rozhovoru pro Time prohlásil: „Už jsem podepsal 200 dohod.“ Později ale přiznal, že tolik dohod na tak krátkém čase uzavřít nelze.
Podle odhadů Bílého domu se až stovka zemí bude muset spokojit s minimálním tarifem ve výši 10 %, který Trump zavedl při své dubnové proklamaci známé jako „Den osvobození“. Větší státy ale zřejmě čeká tvrdší režim.
„Máme přes 170 zemí. Kolik dohod můžete uzavřít?“ položil si řečnickou otázku prezident. „Je jednodušší jim prostě říct, co budou platit. A půjde to rychle.“
Trump tak navazuje na svou dlouhodobou politiku tvrdého obchodního nacionalismu, kterou propagoval už během svého prvního funkčního období. Očekává se, že dopady zvýšených cel se projeví na globálním obchodu i trzích během nadcházejících týdnů.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
Rusko začalo Íránu poskytovat pokročilé rady ohledně taktiky nasazení dronů, které vycházejí z jeho čtyřletých zkušeností z války na Ukrajině. Podle západních zpravodajských služeb mají tyto informace Teheránu pomoci efektivněji zasahovat americké cíle a objekty v zemích Perského zálivu.