Prezident Donald Trump v pátek oznámil, že Spojené státy během následujících pěti dnů začnou rozesílat oficiální dopisy více než desítce zemí, ve kterých jim sdělí novou výši dovozních cel. Ta může dosáhnout až 70 %, pokud s USA neuzavřou obchodní dohodu. Tato oznámení přichází poté, co vypršelo tříapůlměsíční období, během něhož mohly státy uzavřít novou dohodu bez sankcí.
„Začnou od 10 % a půjdou až na 60 nebo 70 %. Budou se rozesílat ode dneška,“ řekl Trump novinářům na letecké základně Andrews. Nová cla začnou platit od 1. srpna, dodal.
V dubnu Trump vyhlásil tzv. reciproční cla, která dosahovala až 50 %. Oznámení nových a ještě vyšších sazeb přichází v době, kdy jsou americké trhy kvůli Dni nezávislosti uzavřené, ale mezinárodní akcie a futures v reakci na zprávy klesaly. Není zatím jasné, které země se nové tarify dotknou, ale mezi pravděpodobnými cíli jsou podle Trumpových předchozích výroků Japonsko nebo Evropská unie. Japonsko podle něj „vyjednává až příliš tvrdě“ a nazval ho „rozmazleným partnerem“.
Zatímco prezident naznačil, že většina zemí už čas na vyjednávání nemá, někteří členové administrativy byli vstřícnější. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt minulý týden uvedla, že termín není pevně daný pro země, které vyjednávají v dobré víře. Ministr financí Scott Bessent odhadl, že některé dohody by mohly být dokončeny do Svátku práce v září.
Trump však v pátek sdělil, že „v zásadě ne“ – většina zemí bude muset nové clo začít platit od srpna bez dalších výjimek.
Doposud USA podepsaly rámcové dohody pouze s Británií a Čínou, přičemž Trump tvrdí, že dohody jsou hotové i s Vietnamem, ačkoli jejich konkrétní podoba nebyla zveřejněna. Dlouhodobě Trump tvrdí, že uzavírá stovky dohod. V dubnu v rozhovoru pro Time prohlásil: „Už jsem podepsal 200 dohod.“ Později ale přiznal, že tolik dohod na tak krátkém čase uzavřít nelze.
Podle odhadů Bílého domu se až stovka zemí bude muset spokojit s minimálním tarifem ve výši 10 %, který Trump zavedl při své dubnové proklamaci známé jako „Den osvobození“. Větší státy ale zřejmě čeká tvrdší režim.
„Máme přes 170 zemí. Kolik dohod můžete uzavřít?“ položil si řečnickou otázku prezident. „Je jednodušší jim prostě říct, co budou platit. A půjde to rychle.“
Trump tak navazuje na svou dlouhodobou politiku tvrdého obchodního nacionalismu, kterou propagoval už během svého prvního funkčního období. Očekává se, že dopady zvýšených cel se projeví na globálním obchodu i trzích během nadcházejících týdnů.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
