Prezident Donald Trump v pátek oznámil, že Spojené státy během následujících pěti dnů začnou rozesílat oficiální dopisy více než desítce zemí, ve kterých jim sdělí novou výši dovozních cel. Ta může dosáhnout až 70 %, pokud s USA neuzavřou obchodní dohodu. Tato oznámení přichází poté, co vypršelo tříapůlměsíční období, během něhož mohly státy uzavřít novou dohodu bez sankcí.
„Začnou od 10 % a půjdou až na 60 nebo 70 %. Budou se rozesílat ode dneška,“ řekl Trump novinářům na letecké základně Andrews. Nová cla začnou platit od 1. srpna, dodal.
V dubnu Trump vyhlásil tzv. reciproční cla, která dosahovala až 50 %. Oznámení nových a ještě vyšších sazeb přichází v době, kdy jsou americké trhy kvůli Dni nezávislosti uzavřené, ale mezinárodní akcie a futures v reakci na zprávy klesaly. Není zatím jasné, které země se nové tarify dotknou, ale mezi pravděpodobnými cíli jsou podle Trumpových předchozích výroků Japonsko nebo Evropská unie. Japonsko podle něj „vyjednává až příliš tvrdě“ a nazval ho „rozmazleným partnerem“.
Zatímco prezident naznačil, že většina zemí už čas na vyjednávání nemá, někteří členové administrativy byli vstřícnější. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt minulý týden uvedla, že termín není pevně daný pro země, které vyjednávají v dobré víře. Ministr financí Scott Bessent odhadl, že některé dohody by mohly být dokončeny do Svátku práce v září.
Trump však v pátek sdělil, že „v zásadě ne“ – většina zemí bude muset nové clo začít platit od srpna bez dalších výjimek.
Doposud USA podepsaly rámcové dohody pouze s Británií a Čínou, přičemž Trump tvrdí, že dohody jsou hotové i s Vietnamem, ačkoli jejich konkrétní podoba nebyla zveřejněna. Dlouhodobě Trump tvrdí, že uzavírá stovky dohod. V dubnu v rozhovoru pro Time prohlásil: „Už jsem podepsal 200 dohod.“ Později ale přiznal, že tolik dohod na tak krátkém čase uzavřít nelze.
Podle odhadů Bílého domu se až stovka zemí bude muset spokojit s minimálním tarifem ve výši 10 %, který Trump zavedl při své dubnové proklamaci známé jako „Den osvobození“. Větší státy ale zřejmě čeká tvrdší režim.
„Máme přes 170 zemí. Kolik dohod můžete uzavřít?“ položil si řečnickou otázku prezident. „Je jednodušší jim prostě říct, co budou platit. A půjde to rychle.“
Trump tak navazuje na svou dlouhodobou politiku tvrdého obchodního nacionalismu, kterou propagoval už během svého prvního funkčního období. Očekává se, že dopady zvýšených cel se projeví na globálním obchodu i trzích během nadcházejících týdnů.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.