Prezident Donald Trump v pátek oznámil, že Spojené státy během následujících pěti dnů začnou rozesílat oficiální dopisy více než desítce zemí, ve kterých jim sdělí novou výši dovozních cel. Ta může dosáhnout až 70 %, pokud s USA neuzavřou obchodní dohodu. Tato oznámení přichází poté, co vypršelo tříapůlměsíční období, během něhož mohly státy uzavřít novou dohodu bez sankcí.
„Začnou od 10 % a půjdou až na 60 nebo 70 %. Budou se rozesílat ode dneška,“ řekl Trump novinářům na letecké základně Andrews. Nová cla začnou platit od 1. srpna, dodal.
V dubnu Trump vyhlásil tzv. reciproční cla, která dosahovala až 50 %. Oznámení nových a ještě vyšších sazeb přichází v době, kdy jsou americké trhy kvůli Dni nezávislosti uzavřené, ale mezinárodní akcie a futures v reakci na zprávy klesaly. Není zatím jasné, které země se nové tarify dotknou, ale mezi pravděpodobnými cíli jsou podle Trumpových předchozích výroků Japonsko nebo Evropská unie. Japonsko podle něj „vyjednává až příliš tvrdě“ a nazval ho „rozmazleným partnerem“.
Zatímco prezident naznačil, že většina zemí už čas na vyjednávání nemá, někteří členové administrativy byli vstřícnější. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt minulý týden uvedla, že termín není pevně daný pro země, které vyjednávají v dobré víře. Ministr financí Scott Bessent odhadl, že některé dohody by mohly být dokončeny do Svátku práce v září.
Trump však v pátek sdělil, že „v zásadě ne“ – většina zemí bude muset nové clo začít platit od srpna bez dalších výjimek.
Doposud USA podepsaly rámcové dohody pouze s Británií a Čínou, přičemž Trump tvrdí, že dohody jsou hotové i s Vietnamem, ačkoli jejich konkrétní podoba nebyla zveřejněna. Dlouhodobě Trump tvrdí, že uzavírá stovky dohod. V dubnu v rozhovoru pro Time prohlásil: „Už jsem podepsal 200 dohod.“ Později ale přiznal, že tolik dohod na tak krátkém čase uzavřít nelze.
Podle odhadů Bílého domu se až stovka zemí bude muset spokojit s minimálním tarifem ve výši 10 %, který Trump zavedl při své dubnové proklamaci známé jako „Den osvobození“. Větší státy ale zřejmě čeká tvrdší režim.
„Máme přes 170 zemí. Kolik dohod můžete uzavřít?“ položil si řečnickou otázku prezident. „Je jednodušší jim prostě říct, co budou platit. A půjde to rychle.“
Trump tak navazuje na svou dlouhodobou politiku tvrdého obchodního nacionalismu, kterou propagoval už během svého prvního funkčního období. Očekává se, že dopady zvýšených cel se projeví na globálním obchodu i trzích během nadcházejících týdnů.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.