Prezident Donald Trump opět vyvolal vlnu kritiky – tentokrát ne od svých tradičních politických odpůrců, ale přímo z nitra vlastního „Make America Great Again“ (MAGA) hnutí. Rozhodnutí dodat zbraně Ukrajině prostřednictvím NATO a zároveň pohrozit Rusku novými cly vyvolalo ostrou odezvu mezi klíčovými osobnostmi Trumpovy politické základny.
V pondělí prezident oznámil plán, podle kterého by Spojené státy vyráběly zbraně, které si Evropa zakoupí a předá Ukrajině. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nebude dosaženo mírové dohody, USA na Rusko uvalí další cla. Tento krok měl ukázat sílu a zároveň udržet USA mimo přímý konflikt. Nicméně, v části Trumpových věrných vyvolal přesný opak – podezření, že prezident zrazuje své dřívější sliby.
Kritika se ozvala zejména z úst kongresmanky Marjorie Taylor Greeneové, která v rozhovoru pro New York Times uvedla, že tento krok považuje za porušení volebních slibů. „Nejde jen o Ukrajinu. Jde o všechny zahraniční války a nadměrnou zahraniční pomoc. Přesně na tom jsem stavěla kampaň a to jsem voličům slíbila,“ řekla Greeneová. Dodala, že Spojené státy se mají soustředit na domácí problémy a nikoli na financování válek v Evropě.
Greeneová také zpochybnila tvrzení Bílého domu, že americký daňový poplatník nebude nijak zatížen. Poukázala na skryté náklady, jako jsou výcvikové mise amerických vojáků nebo příspěvky USA do struktur NATO. „Na každém mítinku jsem říkala: žádné další peníze pro Ukrajinu. Lidé chtějí mír – a na tom se nic nezměnilo,“ uzavřela Greeneová.
Do kritiky se zapojil i bývalý Trumpův hlavní stratég Steve Bannon, který ve svém podcastu „War Room“ označil válku na Ukrajině za výlučně evropský problém. „Evropa má zdroje, má lidi – a přesto se do toho necháme vtáhnout. Je to staromódní, vyčerpávající válka na evropské půdě a my ji znovu spolufinancujeme,“ řekl Bannon.
Podle anonymního bývalého pracovníka Trumpovy kampaně, který promluvil pro Politico, sice fakt, že si Evropa zbraně platí, mírní část kritiky, ale základní výhrada zůstává: „Tohle není naše válka a eskalace není v americkém zájmu.“
Bílý dům se snaží uhasit vnitrostranický požár ujišťováním, že prezident nadále jedná v duchu „America First“. Zástupkyně tiskového oddělení Bílého domu Anna Kellyová zdůraznila, že „základna MAGA nepodléhá panice a věří Trumpovi“. Jiný úředník z Bílého domu odkázal na nedávný průzkum, podle kterého téměř dvě třetiny Trumpových voličů podporují pokračující dodávky zbraní Ukrajině.
Ochranu Trumpova kroku poskytl i podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby, který na síti X napsal, že Trump svým krokem „prosazuje férové a rovné vztahy v rámci spojenectví“. Zmínil, že spojenci v NATO nově souhlasili s navýšením obranných výdajů na 5 % HDP, což má podle něj potvrzovat správnost nové americké politiky.
Na pondělní tiskové konferenci po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem prezident Trump ocenil posun aliance k „samofinancování“ a zopakoval podporu pro článek 5, tedy společnou obranu členů NATO. V rozhovoru pro BBC řekl, že je sice „zklamaný, ale ještě neskončil“ s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Naznačil, že během svého druhého funkčního období čtyřikrát věřil, že je mírová dohoda s Moskvou na dosah, ale pokaždé to selhalo.
Navzdory vnitřním rozporům Trump dále trvá na tom, že jeho politika vede k „míru skrze sílu“. Opozice uvnitř vlastního hnutí však naznačuje, že i pro prezidenta, který byl dosud považován za neotřesitelného vůdce konzervativní pravice, může být posun v zahraniční politice citlivým bodem.
Opozice Trumpových věrných k vojenskému angažmá na Ukrajině navíc přichází v době, kdy už je prezident pod tlakem kvůli kauze Jeffreyho Epsteina, což jen posiluje dojem, že vnitřní jednota jeho administrativy není zdaleka tak pevná, jak se na první pohled zdá.
Zatím se však zdá, že Trump má pod kontrolou většinu své základny. Rozhodnutí o zbrojních dodávkách a tlak na evropské spojence, aby platili více, mohou být chápány jako důkaz pragmatismu a schopnosti vynutit změnu pravidel. Avšak otázkou zůstává, zda i tentokrát ustojí hněv své nejvěrnější části hnutí, která v Trumpovi vždy viděla garanta izolacionismu.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
V případu smrti slavného herce Matthewa Perryho je známá jako "ketaminová královna". Dvaačtyřicetiletá Jasveen Sanghová se podle BBC přiznala k tomu, že prodala drogy, které ve výsledku připravily hvězdu legendárního sitcomu Přátelé o život. Sanghová je obviněna z celkem pěti trestných činů.