Trump čelí kritice z vlastních řad. MAGA se bouří kvůli zbrojní dohodě s NATO pro Ukrajinu

V pondělí prezident oznámil plán, podle kterého by Spojené státy vyráběly zbraně, které si Evropa zakoupí a předá Ukrajině. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nebude dosaženo mírové dohody, USA na Rusko uvalí další cla. Tento krok měl ukázat sílu a zároveň udržet USA mimo přímý konflikt. Nicméně, v části Trumpových věrných vyvolal přesný opak – podezření, že prezident zrazuje své dřívější sliby.

Kritika se ozvala zejména z úst kongresmanky Marjorie Taylor Greeneové, která v rozhovoru pro New York Times uvedla, že tento krok považuje za porušení volebních slibů. „Nejde jen o Ukrajinu. Jde o všechny zahraniční války a nadměrnou zahraniční pomoc. Přesně na tom jsem stavěla kampaň a to jsem voličům slíbila,“ řekla Greeneová. Dodala, že Spojené státy se mají soustředit na domácí problémy a nikoli na financování válek v Evropě.

Greeneová také zpochybnila tvrzení Bílého domu, že americký daňový poplatník nebude nijak zatížen. Poukázala na skryté náklady, jako jsou výcvikové mise amerických vojáků nebo příspěvky USA do struktur NATO. „Na každém mítinku jsem říkala: žádné další peníze pro Ukrajinu. Lidé chtějí mír – a na tom se nic nezměnilo,“ uzavřela Greeneová.

Do kritiky se zapojil i bývalý Trumpův hlavní stratég Steve Bannon, který ve svém podcastu „War Room“ označil válku na Ukrajině za výlučně evropský problém. „Evropa má zdroje, má lidi – a přesto se do toho necháme vtáhnout. Je to staromódní, vyčerpávající válka na evropské půdě a my ji znovu spolufinancujeme,“ řekl Bannon.

Podle anonymního bývalého pracovníka Trumpovy kampaně, který promluvil pro Politico, sice fakt, že si Evropa zbraně platí, mírní část kritiky, ale základní výhrada zůstává: „Tohle není naše válka a eskalace není v americkém zájmu.“

Bílý dům se snaží uhasit vnitrostranický požár ujišťováním, že prezident nadále jedná v duchu „America First“. Zástupkyně tiskového oddělení Bílého domu Anna Kellyová zdůraznila, že „základna MAGA nepodléhá panice a věří Trumpovi“. Jiný úředník z Bílého domu odkázal na nedávný průzkum, podle kterého téměř dvě třetiny Trumpových voličů podporují pokračující dodávky zbraní Ukrajině.

Ochranu Trumpova kroku poskytl i podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby, který na síti X napsal, že Trump svým krokem „prosazuje férové a rovné vztahy v rámci spojenectví“. Zmínil, že spojenci v NATO nově souhlasili s navýšením obranných výdajů na 5 % HDP, což má podle něj potvrzovat správnost nové americké politiky.

Na pondělní tiskové konferenci po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem prezident Trump ocenil posun aliance k „samofinancování“ a zopakoval podporu pro článek 5, tedy společnou obranu členů NATO. V rozhovoru pro BBC řekl, že je sice „zklamaný, ale ještě neskončil“ s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Naznačil, že během svého druhého funkčního období čtyřikrát věřil, že je mírová dohoda s Moskvou na dosah, ale pokaždé to selhalo.

Navzdory vnitřním rozporům Trump dále trvá na tom, že jeho politika vede k „míru skrze sílu“. Opozice uvnitř vlastního hnutí však naznačuje, že i pro prezidenta, který byl dosud považován za neotřesitelného vůdce konzervativní pravice, může být posun v zahraniční politice citlivým bodem.

Opozice Trumpových věrných k vojenskému angažmá na Ukrajině navíc přichází v době, kdy už je prezident pod tlakem kvůli kauze Jeffreyho Epsteina, což jen posiluje dojem, že vnitřní jednota jeho administrativy není zdaleka tak pevná, jak se na první pohled zdá.

Zatím se však zdá, že Trump má pod kontrolou většinu své základny. Rozhodnutí o zbrojních dodávkách a tlak na evropské spojence, aby platili více, mohou být chápány jako důkaz pragmatismu a schopnosti vynutit změnu pravidel. Avšak otázkou zůstává, zda i tentokrát ustojí hněv své nejvěrnější části hnutí, která v Trumpovi vždy viděla garanta izolacionismu.