Prezident Donald Trump opět vyvolal vlnu kritiky – tentokrát ne od svých tradičních politických odpůrců, ale přímo z nitra vlastního „Make America Great Again“ (MAGA) hnutí. Rozhodnutí dodat zbraně Ukrajině prostřednictvím NATO a zároveň pohrozit Rusku novými cly vyvolalo ostrou odezvu mezi klíčovými osobnostmi Trumpovy politické základny.
V pondělí prezident oznámil plán, podle kterého by Spojené státy vyráběly zbraně, které si Evropa zakoupí a předá Ukrajině. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nebude dosaženo mírové dohody, USA na Rusko uvalí další cla. Tento krok měl ukázat sílu a zároveň udržet USA mimo přímý konflikt. Nicméně, v části Trumpových věrných vyvolal přesný opak – podezření, že prezident zrazuje své dřívější sliby.
Kritika se ozvala zejména z úst kongresmanky Marjorie Taylor Greeneové, která v rozhovoru pro New York Times uvedla, že tento krok považuje za porušení volebních slibů. „Nejde jen o Ukrajinu. Jde o všechny zahraniční války a nadměrnou zahraniční pomoc. Přesně na tom jsem stavěla kampaň a to jsem voličům slíbila,“ řekla Greeneová. Dodala, že Spojené státy se mají soustředit na domácí problémy a nikoli na financování válek v Evropě.
Greeneová také zpochybnila tvrzení Bílého domu, že americký daňový poplatník nebude nijak zatížen. Poukázala na skryté náklady, jako jsou výcvikové mise amerických vojáků nebo příspěvky USA do struktur NATO. „Na každém mítinku jsem říkala: žádné další peníze pro Ukrajinu. Lidé chtějí mír – a na tom se nic nezměnilo,“ uzavřela Greeneová.
Do kritiky se zapojil i bývalý Trumpův hlavní stratég Steve Bannon, který ve svém podcastu „War Room“ označil válku na Ukrajině za výlučně evropský problém. „Evropa má zdroje, má lidi – a přesto se do toho necháme vtáhnout. Je to staromódní, vyčerpávající válka na evropské půdě a my ji znovu spolufinancujeme,“ řekl Bannon.
Podle anonymního bývalého pracovníka Trumpovy kampaně, který promluvil pro Politico, sice fakt, že si Evropa zbraně platí, mírní část kritiky, ale základní výhrada zůstává: „Tohle není naše válka a eskalace není v americkém zájmu.“
Bílý dům se snaží uhasit vnitrostranický požár ujišťováním, že prezident nadále jedná v duchu „America First“. Zástupkyně tiskového oddělení Bílého domu Anna Kellyová zdůraznila, že „základna MAGA nepodléhá panice a věří Trumpovi“. Jiný úředník z Bílého domu odkázal na nedávný průzkum, podle kterého téměř dvě třetiny Trumpových voličů podporují pokračující dodávky zbraní Ukrajině.
Ochranu Trumpova kroku poskytl i podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby, který na síti X napsal, že Trump svým krokem „prosazuje férové a rovné vztahy v rámci spojenectví“. Zmínil, že spojenci v NATO nově souhlasili s navýšením obranných výdajů na 5 % HDP, což má podle něj potvrzovat správnost nové americké politiky.
Na pondělní tiskové konferenci po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem prezident Trump ocenil posun aliance k „samofinancování“ a zopakoval podporu pro článek 5, tedy společnou obranu členů NATO. V rozhovoru pro BBC řekl, že je sice „zklamaný, ale ještě neskončil“ s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Naznačil, že během svého druhého funkčního období čtyřikrát věřil, že je mírová dohoda s Moskvou na dosah, ale pokaždé to selhalo.
Navzdory vnitřním rozporům Trump dále trvá na tom, že jeho politika vede k „míru skrze sílu“. Opozice uvnitř vlastního hnutí však naznačuje, že i pro prezidenta, který byl dosud považován za neotřesitelného vůdce konzervativní pravice, může být posun v zahraniční politice citlivým bodem.
Opozice Trumpových věrných k vojenskému angažmá na Ukrajině navíc přichází v době, kdy už je prezident pod tlakem kvůli kauze Jeffreyho Epsteina, což jen posiluje dojem, že vnitřní jednota jeho administrativy není zdaleka tak pevná, jak se na první pohled zdá.
Zatím se však zdá, že Trump má pod kontrolou většinu své základny. Rozhodnutí o zbrojních dodávkách a tlak na evropské spojence, aby platili více, mohou být chápány jako důkaz pragmatismu a schopnosti vynutit změnu pravidel. Avšak otázkou zůstává, zda i tentokrát ustojí hněv své nejvěrnější části hnutí, která v Trumpovi vždy viděla garanta izolacionismu.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.