Prezident Donald Trump opět vyvolal vlnu kritiky – tentokrát ne od svých tradičních politických odpůrců, ale přímo z nitra vlastního „Make America Great Again“ (MAGA) hnutí. Rozhodnutí dodat zbraně Ukrajině prostřednictvím NATO a zároveň pohrozit Rusku novými cly vyvolalo ostrou odezvu mezi klíčovými osobnostmi Trumpovy politické základny.
V pondělí prezident oznámil plán, podle kterého by Spojené státy vyráběly zbraně, které si Evropa zakoupí a předá Ukrajině. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nebude dosaženo mírové dohody, USA na Rusko uvalí další cla. Tento krok měl ukázat sílu a zároveň udržet USA mimo přímý konflikt. Nicméně, v části Trumpových věrných vyvolal přesný opak – podezření, že prezident zrazuje své dřívější sliby.
Kritika se ozvala zejména z úst kongresmanky Marjorie Taylor Greeneové, která v rozhovoru pro New York Times uvedla, že tento krok považuje za porušení volebních slibů. „Nejde jen o Ukrajinu. Jde o všechny zahraniční války a nadměrnou zahraniční pomoc. Přesně na tom jsem stavěla kampaň a to jsem voličům slíbila,“ řekla Greeneová. Dodala, že Spojené státy se mají soustředit na domácí problémy a nikoli na financování válek v Evropě.
Greeneová také zpochybnila tvrzení Bílého domu, že americký daňový poplatník nebude nijak zatížen. Poukázala na skryté náklady, jako jsou výcvikové mise amerických vojáků nebo příspěvky USA do struktur NATO. „Na každém mítinku jsem říkala: žádné další peníze pro Ukrajinu. Lidé chtějí mír – a na tom se nic nezměnilo,“ uzavřela Greeneová.
Do kritiky se zapojil i bývalý Trumpův hlavní stratég Steve Bannon, který ve svém podcastu „War Room“ označil válku na Ukrajině za výlučně evropský problém. „Evropa má zdroje, má lidi – a přesto se do toho necháme vtáhnout. Je to staromódní, vyčerpávající válka na evropské půdě a my ji znovu spolufinancujeme,“ řekl Bannon.
Podle anonymního bývalého pracovníka Trumpovy kampaně, který promluvil pro Politico, sice fakt, že si Evropa zbraně platí, mírní část kritiky, ale základní výhrada zůstává: „Tohle není naše válka a eskalace není v americkém zájmu.“
Bílý dům se snaží uhasit vnitrostranický požár ujišťováním, že prezident nadále jedná v duchu „America First“. Zástupkyně tiskového oddělení Bílého domu Anna Kellyová zdůraznila, že „základna MAGA nepodléhá panice a věří Trumpovi“. Jiný úředník z Bílého domu odkázal na nedávný průzkum, podle kterého téměř dvě třetiny Trumpových voličů podporují pokračující dodávky zbraní Ukrajině.
Ochranu Trumpova kroku poskytl i podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby, který na síti X napsal, že Trump svým krokem „prosazuje férové a rovné vztahy v rámci spojenectví“. Zmínil, že spojenci v NATO nově souhlasili s navýšením obranných výdajů na 5 % HDP, což má podle něj potvrzovat správnost nové americké politiky.
Na pondělní tiskové konferenci po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem prezident Trump ocenil posun aliance k „samofinancování“ a zopakoval podporu pro článek 5, tedy společnou obranu členů NATO. V rozhovoru pro BBC řekl, že je sice „zklamaný, ale ještě neskončil“ s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Naznačil, že během svého druhého funkčního období čtyřikrát věřil, že je mírová dohoda s Moskvou na dosah, ale pokaždé to selhalo.
Navzdory vnitřním rozporům Trump dále trvá na tom, že jeho politika vede k „míru skrze sílu“. Opozice uvnitř vlastního hnutí však naznačuje, že i pro prezidenta, který byl dosud považován za neotřesitelného vůdce konzervativní pravice, může být posun v zahraniční politice citlivým bodem.
Opozice Trumpových věrných k vojenskému angažmá na Ukrajině navíc přichází v době, kdy už je prezident pod tlakem kvůli kauze Jeffreyho Epsteina, což jen posiluje dojem, že vnitřní jednota jeho administrativy není zdaleka tak pevná, jak se na první pohled zdá.
Zatím se však zdá, že Trump má pod kontrolou většinu své základny. Rozhodnutí o zbrojních dodávkách a tlak na evropské spojence, aby platili více, mohou být chápány jako důkaz pragmatismu a schopnosti vynutit změnu pravidel. Avšak otázkou zůstává, zda i tentokrát ustojí hněv své nejvěrnější části hnutí, která v Trumpovi vždy viděla garanta izolacionismu.
Pokud by současné napětí mezi Čínou a Japonskem eskalovalo v otevřený konflikt, jen stěží by z něj vzešel skutečný vítěz. Tokio dnes jasně ukazuje, že není pouhým regionálním přívěskem americké moci, ale plnohodnotnou asijskou velmocí schopnou účinně čelit čínskému tlaku. Peking proto volí obezřetný postup – a to nejen kvůli současné vojenské realitě, ale i kvůli hluboce zakořeněné historické zkušenosti. Vzájemné vztahy jsou poznamenány extrémně brutálním konfliktem, v němž Japonsko vystupovalo jako agresor. Tento faktor dodnes významně formuje čínské strategické myšlení i vnímání rizika případné konfrontace.
Absolutní zákaz prodeje nových osobních a naftových automobilů v Evropské unii, původně plánovaný na rok 2035, se má výrazně zmírnit. Oznámení vlivného politika Evropského parlamentu naznačuje kontroverzní obrat v klimatické politice. Ekologičtí aktivisté tvrdí, že jde o „vykuchání“ stěžejního klimatického plánu Evropské unie zvaného Green deal.
Vlády zemí Evropské unie se dohodly na trvalém zmrazení ruských aktiv v hodnotě až 210 miliard eur, která byla zablokována v EU od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Většina těchto finančních prostředků je držena v belgické centrále cenných papírů Euroclear. Evropští lídři doufají, že na nadcházejícím klíčovém summitu EU příští týden schválí dohodu, která by umožnila využít tyto peníze jako záruku pro velký úvěr na podporu ukrajinské armády a ekonomiky.
Demokraté ve Sněmovním dohlížecím výboru v pátek zveřejnili soubor fotografií pocházejících z pozůstalosti Jeffreyho Epsteina. Snímky ukazují řadu vysoce postavených a vlivných osobností, které se pohybovaly v orbitě tohoto zesnulého odsouzeného obchodníka se sexem. Mezi zachycenými figurami jsou například prezident Donald Trump, bývalý prezident Bill Clinton, Steve Bannon, Bill Gates, Richard Branson a další.
Žádost premiéra Benjamina Netanjahua o milost podaná k prezidentovi Isaaku Herzogovi ve třech korupčních kauzách, za které je momentálně souzen, uvrhla Izrael do další ústavní a právní krize. Podle odborníků je neexistence přiznání viny nebo pochybení v premiérově žádosti klíčovým faktorem, který staví jeho požadavek na právně nejistou půdu. Tento tah je vnímán jako „zoufalá přihrávka“ (Hail Mary), po které je udělení milosti vysoce nepravděpodobné.
Vědci hlásí významný pokrok ve vývoji vakcíny proti viru Nipah, smrtícímu onemocnění s úmrtností až 75 %, pro které v současné době neexistuje žádná schválená vakcína ani léčba. Vakcína je nyní připravena na zkoušky fáze II. Tento krok je považován za „důležitý posun vpřed“ v ochraně zranitelných populací proti tomuto fatálnímu viru, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za výzkumnou prioritu kvůli jeho pandemickému potenciálu.
Ukrajina v rámci nejnovějšího mírového plánu navrhuje vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ v oblasti Donbasu, kde by mohly působit americké obchodní zájmy. Tento krok má být pokusem, jak přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k podpoře návrhu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové je Trump, který ve středu vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na průlom v jednáních, s revidovaným, 20bodovým plánem seznámen.
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
Inflace se stala klíčovým tématem v rétorice Bílého domu po návratu Donalda Trumpa do úřadu. Roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen – CPI) byla v lednu, kdy prezident Trump převzal Bílý dům, 3,0 %. V září, v posledním měsíci, za který jsou k dispozici údaje CPI, byla tato míra taktéž 3,0 %. Skutečnost, že míra inflace zůstala během prvních osmi měsíců Trumpova funkčního období nezměněna, vyvrací jeho triumfální tvrzení o tom, že „inflace se zastavila“, přestože „zdědil nejhorší inflaci v historii naší země“.
Vývojáři umělé inteligence na africkém kontinentu čelí zásadní výzvě: jak trénovat modely, aby rozuměly a odpovídaly v místních jazycích, když neexistují téměř žádné psané zdroje k přečtení. Zatímco pro angličtinu existuje přes 7 milionů článků na Wikipedii, u většiny z odhadovaných 1500 až 3000 afrických jazyků je dostupnost dat minimální. Například tigriňa, kterou mluví asi 9 milionů lidí v Etiopii a Eritrei, má pouze 335 článků, a pro akan, nejpoužívanější rodný jazyk v Ghaně, není na Wikipedii žádný.
Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Prezident míru je zpět, prohlásil Donald Trump, který předsedal podpisu dohody, která měla ukončit „jeden z nejdéle trvajících konfliktů na světě“ mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo. A to navzdory tomu, že ve stejné době hrozil bombardováním Venezuely a čelil obviněním z možného válečného zločinu v souvislosti s útoky americké armády na údajné lodě s drogami v Pacifiku, připomíná CNN.