Elon Musk ostře zareagoval na rozhodnutí rumunských úřadů zakázat vstup krajně pravicového lídra Călina Georgescu do země. Podle Muska tento krok představuje další výhru pro Kreml a jeho vliv v regionu. Píše Politico.
V Rumunsku, na východním okraji Evropy, se v současnosti odehrává klíčový boj o podstatu demokracie, který přitahuje pozornost i vlády Donalda Trumpa.
Tento malý stát s 19 miliony obyvatel se ocitl v centru napětí mezi americkými spojenci a evropskými centristy, kteří vyjadřují obavy, že nadcházející volby mohou být manipulovány Moskvou. Konflikt vyvrcholil v listopadu, kdy ultranacionalistický proruský kandidát Călin Georgescu překvapivě vyhrál první kolo prezidentských voleb, což vyvolalo ústavní krizi.
V Rumunsku se v posledních měsících odehrává politická krize, která vyvolala šok nejen v Bukurešti, ale i v celé zemi. Kandidát na prezidenta, Călin Georgescu, se dostal pod drobnohled kvůli údajným finančním nesrovnalostem a spojení s kontroverzními postavami. Objevily se také informace o možném zahraničním vměšování, včetně vlivové kampaně na sociálních sítích, zejména TikToku, která měla podporovat jeho kampaň. Některé indicie naznačovaly možnou ruskou stopu.
V reakci na tyto události rumunský ústavní soud v prosinci rozhodl, že volby byly kompromitovány a musí být zrušeny. To přišlo jen několik dní před druhým kolem voleb mezi Georgescem, který otevřeně kritizoval NATO a vyjádřil sympatie k Vladimiru Putinovi, a proevropským kandidátem. Opakování voleb je naplánováno na květen a vyšetřovatelé nadále provádějí šetření, ale Georgescovi byla o víkendu zakázána účast v dalších volbách. Má několik dní na to, aby se proti rozhodnutí odvolal, ale jeho šance na úspěch se zdají být minimální.
Toto rozhodnutí vyvolalo v zemi silné reakce. Zatímco někteří vnímají tento krok jako nezbytný pro ochranu integrity rumunské demokracie, jiní, včetně silných kritiků jako je Elon Musk, považují tento zásah za důkaz manipulace ze strany evropského establishmentu. Podle nich se staré politické síly spojily s "hlubokým státem", aby zmařily Georgescovu kandidaturu. V Bukurešti i na sociálních sítích se rozpoutal odpor, Georgescovi příznivci se střetli s policií, a jeho kampaň i nadále polarizuje veřejnost.
Călin Georgescu se rozhodl své potíže s rumunskými volbami internacionalizovat a připojil se k širšímu konspiračnímu narativu, který tvrdí, že demokracie v Rumunsku čelí útoku. Na platformě X, kterou vlastní Elon Musk, napsal: „Pokud padne demokracie v Rumunsku, padne celý demokratický svět! To je jen začátek.“ Georgescu se stal symbolickým představitelem odporu proti evropskému establishmentu a v rámci své kampaně kritizoval EU, podporu Ukrajiny a vyjadřoval obdiv k Putinovi. V jeho videích, která se šířila na sociálních sítích, se ukazoval v tradičním rumunském oděvu při jízdě na koni nebo cvičení.
Georgescovy názory našly podporu u některých významných osobností, včetně amerického miliardáře Elona Muska a viceprezidenta JD Vance, kteří odsoudili loňské rumunské volby jako důkaz zkorumpovanosti evropské politiky.
Musk, který se na sociálních sítích vyjádřil proti rozhodnutí volebního úřadu zakázat Georgescovu kandidaturu, označil tento krok za „šílený“. Tento postoj může ještě více rozdmýchat napětí v Rumunsku, kde jeho podporovatelé i kritici vnímají rozhodnutí jako součást širšího politického boje.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.