V Pásmu Gazy došlo v neděli k incidentu, který může dále zkomplikovat již tak kolabující jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Deset lidí, včetně šesti dětí, zemřelo při leteckém úderu, když stáli ve frontě u zásobníků s vodou. Izraelská armáda přiznala, že došlo k chybě. Informovala o tom BBC.
Těla obětí byla převezena do nemocnice al-Awda, která rovněž ošetřila 16 zraněných osob. Mezi nimi bylo dalších sedm dětí. Podle očitých svědků útočil izraelský dron, který vystřelil raketu do fronty lidí stojících u zásobníku vody v jednom z táborů pro vystěhovalce.
Izraelská armáda v reakci na informace o neštěstí uvedla, že při úderu došlo k technické chybě. Cílem útoku měl být jeden z teroristů, ale munice chybně dopadla o desítky metrů jinde. Incident je vyšetřován. Vojáci zdůraznili, že civilním ztrátám se snaží zabraňovat.
Jednání o příměří a propuštění rukojmích mezi oběma stranami sice pokračují, ale podle posledních informací od palestinské strany jsou na hraně kolapsu. Podle jednoho ze zdrojů BBC si Izrael "koupil čas" během návštěvy premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu a vědomě zpomalil vyjednávací proces, když do katarského Dauhá vyslal delegaci bez pravomocí dělat zásadní rozhodnutí.
Netanjahu se ve čtvrtek před odletem z USA nechal slyšet, že věří v uzavření dohody během několika dní. Izrael podle něj navrhl, aby Hamás propustil deset stále žijících rukojmích a předal více než polovinu těl mrtvých rukojmích výměnou za šedesátidenní příměří.
Od minulé neděle proběhlo osm kol nepřímých rozhovorů mezi oběma stranami pod dohledem mediátorů z Kataru a Egypta. Palestinci ale v pátek večer konstatovali, že jednání jsou na hraně kolapsu, protože strany se nedokážou shodnout na mechanismu poskytování humanitární pomoci a rozsahu stažení izraelských vojsk z Gazy.
Hamás trvá na tom, že pomoc musí být distribuována přes agentury spadající pod OSN a přes mezinárodní humanitární organizace. Izrael požaduje distribuci přes Gaza Humanitarian Foundation, kterou podporuje společně s Američany. Podle vyjednavačů došlo v tématu k omezenému posunu, ale definitivní shody nebylo dosaženo.
Ještě problematičtější je jednání v otázce rozsahu stažení izraelských vojsk. Izraelci měli nabídnout vznik nárazníkové zóny na hranici, která by sahala nanejvýš půldruhého kilometru do Pásma Gazy. Hamás to vnímal jako pozitivní snahu o kompromis. Následně však obdržel mapu, podle které měla zóna zasahovat až tři kilometry do hloubky a obsahovala například celé město Rafah.
"Nikdy to s těmito rozhovory nemysleli vážně," řekl jeden z palestinských vyjednavačů stanici BBC. "Jen jich využili k tomu, aby si koupili čas a předstírali progres," dodal na adresu Izraelců.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.