V Pásmu Gazy došlo v neděli k incidentu, který může dále zkomplikovat již tak kolabující jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Deset lidí, včetně šesti dětí, zemřelo při leteckém úderu, když stáli ve frontě u zásobníků s vodou. Izraelská armáda přiznala, že došlo k chybě. Informovala o tom BBC.
Těla obětí byla převezena do nemocnice al-Awda, která rovněž ošetřila 16 zraněných osob. Mezi nimi bylo dalších sedm dětí. Podle očitých svědků útočil izraelský dron, který vystřelil raketu do fronty lidí stojících u zásobníku vody v jednom z táborů pro vystěhovalce.
Izraelská armáda v reakci na informace o neštěstí uvedla, že při úderu došlo k technické chybě. Cílem útoku měl být jeden z teroristů, ale munice chybně dopadla o desítky metrů jinde. Incident je vyšetřován. Vojáci zdůraznili, že civilním ztrátám se snaží zabraňovat.
Jednání o příměří a propuštění rukojmích mezi oběma stranami sice pokračují, ale podle posledních informací od palestinské strany jsou na hraně kolapsu. Podle jednoho ze zdrojů BBC si Izrael "koupil čas" během návštěvy premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu a vědomě zpomalil vyjednávací proces, když do katarského Dauhá vyslal delegaci bez pravomocí dělat zásadní rozhodnutí.
Netanjahu se ve čtvrtek před odletem z USA nechal slyšet, že věří v uzavření dohody během několika dní. Izrael podle něj navrhl, aby Hamás propustil deset stále žijících rukojmích a předal více než polovinu těl mrtvých rukojmích výměnou za šedesátidenní příměří.
Od minulé neděle proběhlo osm kol nepřímých rozhovorů mezi oběma stranami pod dohledem mediátorů z Kataru a Egypta. Palestinci ale v pátek večer konstatovali, že jednání jsou na hraně kolapsu, protože strany se nedokážou shodnout na mechanismu poskytování humanitární pomoci a rozsahu stažení izraelských vojsk z Gazy.
Hamás trvá na tom, že pomoc musí být distribuována přes agentury spadající pod OSN a přes mezinárodní humanitární organizace. Izrael požaduje distribuci přes Gaza Humanitarian Foundation, kterou podporuje společně s Američany. Podle vyjednavačů došlo v tématu k omezenému posunu, ale definitivní shody nebylo dosaženo.
Ještě problematičtější je jednání v otázce rozsahu stažení izraelských vojsk. Izraelci měli nabídnout vznik nárazníkové zóny na hranici, která by sahala nanejvýš půldruhého kilometru do Pásma Gazy. Hamás to vnímal jako pozitivní snahu o kompromis. Následně však obdržel mapu, podle které měla zóna zasahovat až tři kilometry do hloubky a obsahovala například celé město Rafah.
"Nikdy to s těmito rozhovory nemysleli vážně," řekl jeden z palestinských vyjednavačů stanici BBC. "Jen jich využili k tomu, aby si koupili čas a předstírali progres," dodal na adresu Izraelců.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.