V Pásmu Gazy došlo v neděli k incidentu, který může dále zkomplikovat již tak kolabující jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Deset lidí, včetně šesti dětí, zemřelo při leteckém úderu, když stáli ve frontě u zásobníků s vodou. Izraelská armáda přiznala, že došlo k chybě. Informovala o tom BBC.
Těla obětí byla převezena do nemocnice al-Awda, která rovněž ošetřila 16 zraněných osob. Mezi nimi bylo dalších sedm dětí. Podle očitých svědků útočil izraelský dron, který vystřelil raketu do fronty lidí stojících u zásobníku vody v jednom z táborů pro vystěhovalce.
Izraelská armáda v reakci na informace o neštěstí uvedla, že při úderu došlo k technické chybě. Cílem útoku měl být jeden z teroristů, ale munice chybně dopadla o desítky metrů jinde. Incident je vyšetřován. Vojáci zdůraznili, že civilním ztrátám se snaží zabraňovat.
Jednání o příměří a propuštění rukojmích mezi oběma stranami sice pokračují, ale podle posledních informací od palestinské strany jsou na hraně kolapsu. Podle jednoho ze zdrojů BBC si Izrael "koupil čas" během návštěvy premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu a vědomě zpomalil vyjednávací proces, když do katarského Dauhá vyslal delegaci bez pravomocí dělat zásadní rozhodnutí.
Netanjahu se ve čtvrtek před odletem z USA nechal slyšet, že věří v uzavření dohody během několika dní. Izrael podle něj navrhl, aby Hamás propustil deset stále žijících rukojmích a předal více než polovinu těl mrtvých rukojmích výměnou za šedesátidenní příměří.
Od minulé neděle proběhlo osm kol nepřímých rozhovorů mezi oběma stranami pod dohledem mediátorů z Kataru a Egypta. Palestinci ale v pátek večer konstatovali, že jednání jsou na hraně kolapsu, protože strany se nedokážou shodnout na mechanismu poskytování humanitární pomoci a rozsahu stažení izraelských vojsk z Gazy.
Hamás trvá na tom, že pomoc musí být distribuována přes agentury spadající pod OSN a přes mezinárodní humanitární organizace. Izrael požaduje distribuci přes Gaza Humanitarian Foundation, kterou podporuje společně s Američany. Podle vyjednavačů došlo v tématu k omezenému posunu, ale definitivní shody nebylo dosaženo.
Ještě problematičtější je jednání v otázce rozsahu stažení izraelských vojsk. Izraelci měli nabídnout vznik nárazníkové zóny na hranici, která by sahala nanejvýš půldruhého kilometru do Pásma Gazy. Hamás to vnímal jako pozitivní snahu o kompromis. Následně však obdržel mapu, podle které měla zóna zasahovat až tři kilometry do hloubky a obsahovala například celé město Rafah.
"Nikdy to s těmito rozhovory nemysleli vážně," řekl jeden z palestinských vyjednavačů stanici BBC. "Jen jich využili k tomu, aby si koupili čas a předstírali progres," dodal na adresu Izraelců.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.