V Pásmu Gazy došlo v neděli k incidentu, který může dále zkomplikovat již tak kolabující jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Deset lidí, včetně šesti dětí, zemřelo při leteckém úderu, když stáli ve frontě u zásobníků s vodou. Izraelská armáda přiznala, že došlo k chybě. Informovala o tom BBC.
Těla obětí byla převezena do nemocnice al-Awda, která rovněž ošetřila 16 zraněných osob. Mezi nimi bylo dalších sedm dětí. Podle očitých svědků útočil izraelský dron, který vystřelil raketu do fronty lidí stojících u zásobníku vody v jednom z táborů pro vystěhovalce.
Izraelská armáda v reakci na informace o neštěstí uvedla, že při úderu došlo k technické chybě. Cílem útoku měl být jeden z teroristů, ale munice chybně dopadla o desítky metrů jinde. Incident je vyšetřován. Vojáci zdůraznili, že civilním ztrátám se snaží zabraňovat.
Jednání o příměří a propuštění rukojmích mezi oběma stranami sice pokračují, ale podle posledních informací od palestinské strany jsou na hraně kolapsu. Podle jednoho ze zdrojů BBC si Izrael "koupil čas" během návštěvy premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu a vědomě zpomalil vyjednávací proces, když do katarského Dauhá vyslal delegaci bez pravomocí dělat zásadní rozhodnutí.
Netanjahu se ve čtvrtek před odletem z USA nechal slyšet, že věří v uzavření dohody během několika dní. Izrael podle něj navrhl, aby Hamás propustil deset stále žijících rukojmích a předal více než polovinu těl mrtvých rukojmích výměnou za šedesátidenní příměří.
Od minulé neděle proběhlo osm kol nepřímých rozhovorů mezi oběma stranami pod dohledem mediátorů z Kataru a Egypta. Palestinci ale v pátek večer konstatovali, že jednání jsou na hraně kolapsu, protože strany se nedokážou shodnout na mechanismu poskytování humanitární pomoci a rozsahu stažení izraelských vojsk z Gazy.
Hamás trvá na tom, že pomoc musí být distribuována přes agentury spadající pod OSN a přes mezinárodní humanitární organizace. Izrael požaduje distribuci přes Gaza Humanitarian Foundation, kterou podporuje společně s Američany. Podle vyjednavačů došlo v tématu k omezenému posunu, ale definitivní shody nebylo dosaženo.
Ještě problematičtější je jednání v otázce rozsahu stažení izraelských vojsk. Izraelci měli nabídnout vznik nárazníkové zóny na hranici, která by sahala nanejvýš půldruhého kilometru do Pásma Gazy. Hamás to vnímal jako pozitivní snahu o kompromis. Následně však obdržel mapu, podle které měla zóna zasahovat až tři kilometry do hloubky a obsahovala například celé město Rafah.
"Nikdy to s těmito rozhovory nemysleli vážně," řekl jeden z palestinských vyjednavačů stanici BBC. "Jen jich využili k tomu, aby si koupili čas a předstírali progres," dodal na adresu Izraelců.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.