iPhony, které jsou dnes symbolem technologické elegance a masové spotřeby, by se mohly brzy stát pro mnohé zákazníky nedostupným luxusem. Nová vlna celních opatření, kterou prosazuje americký prezident Donald Trump, totiž zásadně mění pravidla globálního obchodu a pro technologické giganty, jako je Apple, znamená složité rozhodování – ponesou náklady samy, nebo je přenesou na zákazníky?
Apple vyrábí drtivou většinu svých iPhonů v Číně. A právě na čínský dovoz uvalila administrativa Donalda Trumpa clo ve výši až 54 %, které by podle analytiků z Rosenblatt Securities mohlo vést ke zdražení iPhonů o 30 až 43 procent. Pokud by Apple tyto náklady plně přenesl na spotřebitele, základní model iPhone 16 by podle Reuters místo současných 799 dolarů (18 000 Kč) mohl stát až 1 142 dolarů (26 000 Kč).
Ještě výrazněji by dopad pocítili zájemci o špičkový model iPhone 16 Pro Max, jehož cena se nyní pohybuje kolem 1 599 dolarů (37 000 Kč). S navýšením o 43 % by tato verze mohla stát téměř 2 300 dolarů (53 000 Kč), což by ji postavilo mimo dosah běžného zákazníka.
Akcie Applu na zprávy o nových clech reagovaly prudkým poklesem a ve čtvrtek uzavřely o 9,3 % níže – zaznamenaly tak nejhorší den od března 2020. Tato situace přichází v době, kdy Apple čelí klesající poptávce, a to i přes zavedení nových funkcí v oblasti umělé inteligence, které ale podle odborníků zatím nepřesvědčily zákazníky o nutnosti přechodu na nové modely.
Apple ročně prodá přes 220 milionů iPhonů, přičemž klíčové trhy představují Spojené státy, Čína a Evropa. Ačkoliv firma přesunula část výroby do Vietnamu a Indie, ani tyto země se celním tarifům nevyhnuly. Vietnam čelí 46% clu, Indie pak 26 %, což Apple staví do obtížné pozice.
Analytik Angelo Zino ze společnosti CFRA Research upozorňuje, že Apple bude mít velmi těžké přenést na zákazníky více než 5–10 % navýšení ceny. Pravděpodobnější je podle něj zdržení zvýšení cen až do podzimu, kdy má být uveden nový iPhone 17.
Vzhledem k rostoucím nákladům by mohl Apple přijít o část své zákaznické základny, což by mohlo nahrát jihokorejskému Samsungu. Ten se totiž výroby v Číně prakticky neúčastní a jeho produkty podléhají nižším clům.
Podle odhadů Rosenblatt Securities by zavedení nových cel mohlo Apple přijít až na 40 miliard dolarů. A přestože Trump v minulosti některým americkým firmám poskytl výjimky, tentokrát se zatím žádné úlevy neobjevily. Analytik Barton Crockett ze zmíněné společnosti dodává, že vývoj je v ostrém kontrastu s dřívějším očekáváním, že Apple jako americká ikona bude chráněn.
Je otázkou, jak se bude situace dále vyvíjet. Apple oficiálně na dotazy novinářů nereagoval, ale analytici předpokládají, že bude usilovat o vyjednání úlev s čínskými partnery i americkým prezidentem. Není vyloučeno, že si firma část nákladů vezme na svá bedra – alespoň dočasně – aby udržela konkurenceschopnost na přeplněném trhu.
Zatímco Trumpova administrativa argumentuje potřebou posílit domácí výrobu a snížit závislost na Číně, pro spotřebitele může tato politika znamenat výrazně vyšší ceny oblíbené elektroniky. Pokud tedy nová cla zůstanou v platnosti, éra relativně dostupných iPhonů se možná blíží ke konci.
Americké úřady aktuálně vyšetřují závažné bezpečnostní pochybení, ke kterému došlo během sobotní večeře Asociace zpravodajů Bílého domu v hotelu Washington Hilton. Hlavní otázkou zůstává, jak se ozbrojenému muži podařilo proniknout se zbraněmi tak blízko k místu konání prestižní akce, které se účastnil i prezident Donald Trump. Zastupující ministr spravedlnosti Todd Blanche potvrdil, že vyšetřovatelé nyní podrobně zkoumají bezpečnostní protokoly hotelu, aby zjistili, jak mohl podezřelý pronést zbraně přes kontrolní stanoviště.
Král Karel III. by měl v pondělí dorazit na státní návštěvu Washingtonu, kde jej bude hostit americký prezident Donald Trump. Vzhledem k sobotnímu střelnému incidentu na večeři Asociace zpravodajů Bílého domu se však očekává definitivní potvrzení konání cesty až během neděle. Britská vláda musí vyhodnotit bezpečnostní situaci, ale vše zatím naznačuje, že návštěva proběhne podle plánu. Mohou být zavedeny pouze drobné úpravy u akcí zaměřených na veřejnost.
Claudia Matamala sledovala, jak se její život mění v popel za pouhých dvacet minut. Rodinný dům v přístavním městě Lirquén v centrálním Chile, kam se uchýlila poté, co o svůj vlastní dům přišla při jiném požáru před pouhými pěti týdny, byl během několika hodin pohlcen plameny. Rychlost zkázy byla děsivá, protože oheň se přes kopce přehnal do sousedních čtvrtí dříve, než stačili lidé zareagovat.
Nový vědecký výzkum naznačuje, že souběžné vystavení toxickým chemikáliím a dopadům klimatické změny může být jednou z hlavních příčin globálního poklesu plodnosti. Studie, která prošla recenzním řízením, varuje před alarmujícím synergickým efektem těchto dvou faktorů. Zatímco vlivy obou problémů byly dosud zkoumány spíše izolovaně, jejich kombinace představuje pro organismy, včetně lidí, mnohem větší hrozbu.
Hormuzský průliv se stal v posledních týdnech symbolem nové éry globální politiky, kde vojenská síla ustupuje do pozadí před schopností využít strategickou páku. Írán, vědom si toho, že se v přímém střetu nemůže rovnat armádám USA či Izraele, vsadil na svou nejsilnější zbraň – geografickou polohu. Zablokování této klíčové tepny otřáslo světovou ekonomikou a donutilo i Donalda Trumpa k přehodnocení dosavadních postojů.
Čtyřicáté výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl, které připadá na dnešní den, provázejí ostrá slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten využil připomínku nejtragičtější jaderné havárie historie k tomu, aby obvinil Rusko z takzvaného jaderného terorismu. Podle jeho vyjádření Moskva opětovně přivádí svět na pokraj katastrofy způsobené člověkem, a to v době, kdy nad samotným areálem elektrárny pravidelně prolétají ruské drony.
Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
Během loňských letních požárů v Novém Skotsku zavedly tamní úřady přísný zákaz vstupu do lesů, který měl zabránit dalšímu šíření ohně. Toto opatření se však stalo terčem silné kritiky a nakonec i předmětem soudního sporu. Soudce nedávno rozhodl, že zákaz nebyl pouze matoucí, ale také v rozporu s kanadskou chartou práv a svobod.
Účastníci a přímí svědci slavnostní večeře korespondentů v hotelu Washington Hilton popsali děsivé momenty, kdy se společenská událost změnila v místo útoku. Mezi hosty byli i vlivní novináři, kteří se museli bleskově ukrýt před chaosem a narůstající panikou.
Agent Tajné služby USA, který byl postřelen při sobotní večeři korespondentů Bílého domu, byl propuštěn z nemocnice. Informaci potvrdil hlavní tiskový mluvčí Tajné služby Anthony Guglielmi.
Jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z Torrance v Kalifornii byl úřady identifikován jako muž, který v sobotu večer zahájil střelbu na výroční večeři Asociace korespondentů Bílého domu. Podezřelý, který žije na předměstí Los Angeles, byl zadržen poblíž místa konání akce, kde se shromáždil prezident Donald Trump a další vládní představitelé.
Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.