iPhony, které jsou dnes symbolem technologické elegance a masové spotřeby, by se mohly brzy stát pro mnohé zákazníky nedostupným luxusem. Nová vlna celních opatření, kterou prosazuje americký prezident Donald Trump, totiž zásadně mění pravidla globálního obchodu a pro technologické giganty, jako je Apple, znamená složité rozhodování – ponesou náklady samy, nebo je přenesou na zákazníky?
Apple vyrábí drtivou většinu svých iPhonů v Číně. A právě na čínský dovoz uvalila administrativa Donalda Trumpa clo ve výši až 54 %, které by podle analytiků z Rosenblatt Securities mohlo vést ke zdražení iPhonů o 30 až 43 procent. Pokud by Apple tyto náklady plně přenesl na spotřebitele, základní model iPhone 16 by podle Reuters místo současných 799 dolarů (18 000 Kč) mohl stát až 1 142 dolarů (26 000 Kč).
Ještě výrazněji by dopad pocítili zájemci o špičkový model iPhone 16 Pro Max, jehož cena se nyní pohybuje kolem 1 599 dolarů (37 000 Kč). S navýšením o 43 % by tato verze mohla stát téměř 2 300 dolarů (53 000 Kč), což by ji postavilo mimo dosah běžného zákazníka.
Akcie Applu na zprávy o nových clech reagovaly prudkým poklesem a ve čtvrtek uzavřely o 9,3 % níže – zaznamenaly tak nejhorší den od března 2020. Tato situace přichází v době, kdy Apple čelí klesající poptávce, a to i přes zavedení nových funkcí v oblasti umělé inteligence, které ale podle odborníků zatím nepřesvědčily zákazníky o nutnosti přechodu na nové modely.
Apple ročně prodá přes 220 milionů iPhonů, přičemž klíčové trhy představují Spojené státy, Čína a Evropa. Ačkoliv firma přesunula část výroby do Vietnamu a Indie, ani tyto země se celním tarifům nevyhnuly. Vietnam čelí 46% clu, Indie pak 26 %, což Apple staví do obtížné pozice.
Analytik Angelo Zino ze společnosti CFRA Research upozorňuje, že Apple bude mít velmi těžké přenést na zákazníky více než 5–10 % navýšení ceny. Pravděpodobnější je podle něj zdržení zvýšení cen až do podzimu, kdy má být uveden nový iPhone 17.
Vzhledem k rostoucím nákladům by mohl Apple přijít o část své zákaznické základny, což by mohlo nahrát jihokorejskému Samsungu. Ten se totiž výroby v Číně prakticky neúčastní a jeho produkty podléhají nižším clům.
Podle odhadů Rosenblatt Securities by zavedení nových cel mohlo Apple přijít až na 40 miliard dolarů. A přestože Trump v minulosti některým americkým firmám poskytl výjimky, tentokrát se zatím žádné úlevy neobjevily. Analytik Barton Crockett ze zmíněné společnosti dodává, že vývoj je v ostrém kontrastu s dřívějším očekáváním, že Apple jako americká ikona bude chráněn.
Je otázkou, jak se bude situace dále vyvíjet. Apple oficiálně na dotazy novinářů nereagoval, ale analytici předpokládají, že bude usilovat o vyjednání úlev s čínskými partnery i americkým prezidentem. Není vyloučeno, že si firma část nákladů vezme na svá bedra – alespoň dočasně – aby udržela konkurenceschopnost na přeplněném trhu.
Zatímco Trumpova administrativa argumentuje potřebou posílit domácí výrobu a snížit závislost na Číně, pro spotřebitele může tato politika znamenat výrazně vyšší ceny oblíbené elektroniky. Pokud tedy nová cla zůstanou v platnosti, éra relativně dostupných iPhonů se možná blíží ke konci.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.