iPhony, které jsou dnes symbolem technologické elegance a masové spotřeby, by se mohly brzy stát pro mnohé zákazníky nedostupným luxusem. Nová vlna celních opatření, kterou prosazuje americký prezident Donald Trump, totiž zásadně mění pravidla globálního obchodu a pro technologické giganty, jako je Apple, znamená složité rozhodování – ponesou náklady samy, nebo je přenesou na zákazníky?
Apple vyrábí drtivou většinu svých iPhonů v Číně. A právě na čínský dovoz uvalila administrativa Donalda Trumpa clo ve výši až 54 %, které by podle analytiků z Rosenblatt Securities mohlo vést ke zdražení iPhonů o 30 až 43 procent. Pokud by Apple tyto náklady plně přenesl na spotřebitele, základní model iPhone 16 by podle Reuters místo současných 799 dolarů (18 000 Kč) mohl stát až 1 142 dolarů (26 000 Kč).
Ještě výrazněji by dopad pocítili zájemci o špičkový model iPhone 16 Pro Max, jehož cena se nyní pohybuje kolem 1 599 dolarů (37 000 Kč). S navýšením o 43 % by tato verze mohla stát téměř 2 300 dolarů (53 000 Kč), což by ji postavilo mimo dosah běžného zákazníka.
Akcie Applu na zprávy o nových clech reagovaly prudkým poklesem a ve čtvrtek uzavřely o 9,3 % níže – zaznamenaly tak nejhorší den od března 2020. Tato situace přichází v době, kdy Apple čelí klesající poptávce, a to i přes zavedení nových funkcí v oblasti umělé inteligence, které ale podle odborníků zatím nepřesvědčily zákazníky o nutnosti přechodu na nové modely.
Apple ročně prodá přes 220 milionů iPhonů, přičemž klíčové trhy představují Spojené státy, Čína a Evropa. Ačkoliv firma přesunula část výroby do Vietnamu a Indie, ani tyto země se celním tarifům nevyhnuly. Vietnam čelí 46% clu, Indie pak 26 %, což Apple staví do obtížné pozice.
Analytik Angelo Zino ze společnosti CFRA Research upozorňuje, že Apple bude mít velmi těžké přenést na zákazníky více než 5–10 % navýšení ceny. Pravděpodobnější je podle něj zdržení zvýšení cen až do podzimu, kdy má být uveden nový iPhone 17.
Vzhledem k rostoucím nákladům by mohl Apple přijít o část své zákaznické základny, což by mohlo nahrát jihokorejskému Samsungu. Ten se totiž výroby v Číně prakticky neúčastní a jeho produkty podléhají nižším clům.
Podle odhadů Rosenblatt Securities by zavedení nových cel mohlo Apple přijít až na 40 miliard dolarů. A přestože Trump v minulosti některým americkým firmám poskytl výjimky, tentokrát se zatím žádné úlevy neobjevily. Analytik Barton Crockett ze zmíněné společnosti dodává, že vývoj je v ostrém kontrastu s dřívějším očekáváním, že Apple jako americká ikona bude chráněn.
Je otázkou, jak se bude situace dále vyvíjet. Apple oficiálně na dotazy novinářů nereagoval, ale analytici předpokládají, že bude usilovat o vyjednání úlev s čínskými partnery i americkým prezidentem. Není vyloučeno, že si firma část nákladů vezme na svá bedra – alespoň dočasně – aby udržela konkurenceschopnost na přeplněném trhu.
Zatímco Trumpova administrativa argumentuje potřebou posílit domácí výrobu a snížit závislost na Číně, pro spotřebitele může tato politika znamenat výrazně vyšší ceny oblíbené elektroniky. Pokud tedy nová cla zůstanou v platnosti, éra relativně dostupných iPhonů se možná blíží ke konci.
Česko si dnes připomíná, jak se stalo členem NATO, z čehož plynou výhody i závazky. Proto se Američané rozhodli reagovat na podobu státního rozpočtu na letošní rok. Washingtonu se nelíbí nedostatečné obranné výdaje.
Tragická událost poznamenala armádní výcvik v Doupovských horách. Při cvičení došlo k úmrtí vojáka, které vyšetřuje Vojenská policie. Její kriminální služba pracuje s verzí, že si zesnulý příslušník armády vzal život sám.
Jedno vyjádření za druhým přichází od pondělního oznámení konce Ornelly Koktové v podcastu s Agátou Hanychovou. Zatím poslední slovo měla druhá jmenovaná, která nabídla svůj pohled na věc. Řešily se zejména peníze.
Americký generál Alex Grynkewich, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené složky potvrdil přesun vybraných systémů protivzdušné obrany z Evropy na Blízký východ. Tento strategický krok je přímou reakcí na eskalující válečný konflikt s Íránem. Podle generála byly tyto kapacity využity k posílení obrany některých spojenců v rámci NATO ve východním Středomoří.
Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.