iPhony, které jsou dnes symbolem technologické elegance a masové spotřeby, by se mohly brzy stát pro mnohé zákazníky nedostupným luxusem. Nová vlna celních opatření, kterou prosazuje americký prezident Donald Trump, totiž zásadně mění pravidla globálního obchodu a pro technologické giganty, jako je Apple, znamená složité rozhodování – ponesou náklady samy, nebo je přenesou na zákazníky?
Apple vyrábí drtivou většinu svých iPhonů v Číně. A právě na čínský dovoz uvalila administrativa Donalda Trumpa clo ve výši až 54 %, které by podle analytiků z Rosenblatt Securities mohlo vést ke zdražení iPhonů o 30 až 43 procent. Pokud by Apple tyto náklady plně přenesl na spotřebitele, základní model iPhone 16 by podle Reuters místo současných 799 dolarů (18 000 Kč) mohl stát až 1 142 dolarů (26 000 Kč).
Ještě výrazněji by dopad pocítili zájemci o špičkový model iPhone 16 Pro Max, jehož cena se nyní pohybuje kolem 1 599 dolarů (37 000 Kč). S navýšením o 43 % by tato verze mohla stát téměř 2 300 dolarů (53 000 Kč), což by ji postavilo mimo dosah běžného zákazníka.
Akcie Applu na zprávy o nových clech reagovaly prudkým poklesem a ve čtvrtek uzavřely o 9,3 % níže – zaznamenaly tak nejhorší den od března 2020. Tato situace přichází v době, kdy Apple čelí klesající poptávce, a to i přes zavedení nových funkcí v oblasti umělé inteligence, které ale podle odborníků zatím nepřesvědčily zákazníky o nutnosti přechodu na nové modely.
Apple ročně prodá přes 220 milionů iPhonů, přičemž klíčové trhy představují Spojené státy, Čína a Evropa. Ačkoliv firma přesunula část výroby do Vietnamu a Indie, ani tyto země se celním tarifům nevyhnuly. Vietnam čelí 46% clu, Indie pak 26 %, což Apple staví do obtížné pozice.
Analytik Angelo Zino ze společnosti CFRA Research upozorňuje, že Apple bude mít velmi těžké přenést na zákazníky více než 5–10 % navýšení ceny. Pravděpodobnější je podle něj zdržení zvýšení cen až do podzimu, kdy má být uveden nový iPhone 17.
Vzhledem k rostoucím nákladům by mohl Apple přijít o část své zákaznické základny, což by mohlo nahrát jihokorejskému Samsungu. Ten se totiž výroby v Číně prakticky neúčastní a jeho produkty podléhají nižším clům.
Podle odhadů Rosenblatt Securities by zavedení nových cel mohlo Apple přijít až na 40 miliard dolarů. A přestože Trump v minulosti některým americkým firmám poskytl výjimky, tentokrát se zatím žádné úlevy neobjevily. Analytik Barton Crockett ze zmíněné společnosti dodává, že vývoj je v ostrém kontrastu s dřívějším očekáváním, že Apple jako americká ikona bude chráněn.
Je otázkou, jak se bude situace dále vyvíjet. Apple oficiálně na dotazy novinářů nereagoval, ale analytici předpokládají, že bude usilovat o vyjednání úlev s čínskými partnery i americkým prezidentem. Není vyloučeno, že si firma část nákladů vezme na svá bedra – alespoň dočasně – aby udržela konkurenceschopnost na přeplněném trhu.
Zatímco Trumpova administrativa argumentuje potřebou posílit domácí výrobu a snížit závislost na Číně, pro spotřebitele může tato politika znamenat výrazně vyšší ceny oblíbené elektroniky. Pokud tedy nová cla zůstanou v platnosti, éra relativně dostupných iPhonů se možná blíží ke konci.
Snaha Spojených států o kontrolu nad Grónskem by se měla opírat spíše o diplomatický šarm než o nátlak a hrozby. Podle analýzy Agniy Grigasové pro Atlantic Council není problémem samotný zájem prezidenta Donalda Trumpa o tento strategický ostrov, ale zvolená metodika.
Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu se stalo dějištěm dvou zásadně odlišných projevů. Kanadský premiér Mark Carney oslovil politické a obchodní špičky v úterý 20. ledna jako zkušený lídr s hlubokou znalostí financí. Ve své řeči mluvil o „trhlině“ v globálním uspořádání a o povinnosti národů spojovat se do koalic pro společný prospěch. Ačkoliv Spojené státy přímo nejmenoval, hovořil o „velmocích“ a „hegemonech“ v souvislosti s tím, že USA již nebudou tvořit pojivo mezinárodních aliancí.
Evropská komise zahájila vyšetřování sociální sítě X Elona Muska kvůli podezření, že její nástroj umělé inteligence Grok byl využíván k vytváření sexuálně explicitních snímků skutečných lidí. Tento krok následuje po podobném oznámení britského regulátora Ofcom z ledna letošního roku. Europoslankyně Regina Dohertyová, zastupující Irsko, uvedla, že Komise posoudí, zda byly tyto zmanipulované snímky zobrazovány uživatelům v rámci Evropské unie.
Špičky čínských ozbrojených sil čelí zásadním změnám v důsledku vyšetřování prvního místopředsedy Ústřední vojenské komise Čang Jou-siaa. Tento generál, který byl dlouhodobě pokládán za nejbližšího vojenského důvěrníka prezidenta Si Ťin-pchinga, je podezřelý z vážného porušení zákona a vnitřní disciplíny. Spolu s ním je prověřován také Liou Čen-li, jenž zastává post náčelníka generálního štábu této komise.
Íránské úřady v neděli odhalily na centrálním teheránském náměstí Enghelab obří billboard s přímým varováním určeným Spojeným státům. Nová nástěnná malba se objevila v době, kdy k regionu míří americká letadlová loď USS Abraham Lincoln v doprovodu dalších válečných plavidel.
Tisíce uniklých dokumentů z mezinárodní policejní organizace Interpol odhalují rozsah, v jakém Rusko zneužívá globální zatykače k pronásledování svých kritiků, opozičních politiků a novinářů v zahraničí. Data, která získala redakce BBC a francouzský investigativní portál Disclose, ukazují, že Moskva využívá systém tzv. červených oznámení (Red Notices) a zatykačů k žádostem o zatčení osob pod záminkou běžné kriminality, ačkoliv jde o politicky motivované případy.
V souvislosti se sobotním úmrtím sedmatřicetiletého zdravotního bratra Alexe Prettiho v Minneapolisu začala administrativa Donalda Trumpa prověřovat veškeré okolnosti zásahu. K tragické střelbě došlo během operace imigračních agentů a jde o druhý podobný případ v krátké době, kdy při střetu s federálními složkami zemřel občan USA. Prezident v rozhovoru pro Wall Street Journal připustil možnost budoucího stažení agentů z města, zatímco ministerstvo vnitřní bezpečnosti nadále trvá na tom, že šlo o nutnou sebeobranu.
V roce 416 př. n. l. se Athény, tehdejší středomořská velmoc, rozhodly ovládnout ostrov Mélos. Athéňané tehdy věřili, že jejich síla jim dává právo ignorovat tradice a spravedlnost. Slavný „Mélijský dialog“, popsaný historikem Thúkydidem, obsahuje mrazivou větu: „Silní dělají, co mohou, a slabí trpí, co musí.“ Athény Mélos dobyly, ale tato ukázka hrubé síly podkopala důvěru jejich spojenců a do deseti let vedla k pádu celé athénské říše.
V hlavním městě Spojených arabských emirátů, Abú Dhabí, proběhla během pátku a soboty historicky první trojstranná jednání mezi zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států od začátku invaze v roce 2022. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli vyzdvihl pokrok, kterého vyjednavači dosáhli, a označil rozhovory za konstruktivní. Hlavním tématem diskusí byly parametry možného ukončení válečného konfliktu, přestože konkrétní cesta k míru zůstává stále nejasná.
Americký prezident Donald Trump pod tíhou kritiky ocenil hrdinství britských vojáků během války v Afghánistánu. Dříve přitom roli spojeneckých vojsk při konfliktu umenšil. Vysloužil si za to kritiku, opřel se do něj i princ Harry.
Leoš Mareš je okolnostmi donucen začít novou éru v rádiu, protože přišel o dlouholetého parťáka. S Patrikem Hezuckým ale netvořil moderátorskou dvojici od začátku. Jak jeden z našich nejslavnějších moderátorů vzpomíná na své začátky?
Jedna z největších porevolučních kriminálních kauz nebude už oficiálně nikdy objasněna. O půlnoci na pondělí dojde k promlčení nájemné vraždy podnikatele Františka Mrázka, která se stala v lednu 2006. Policisté přitom tuší, kdo střílel. Mají i docela jasno o tom, proč někdo nechal Mrázka zprovodit ze světa.