iPhony, které jsou dnes symbolem technologické elegance a masové spotřeby, by se mohly brzy stát pro mnohé zákazníky nedostupným luxusem. Nová vlna celních opatření, kterou prosazuje americký prezident Donald Trump, totiž zásadně mění pravidla globálního obchodu a pro technologické giganty, jako je Apple, znamená složité rozhodování – ponesou náklady samy, nebo je přenesou na zákazníky?
Apple vyrábí drtivou většinu svých iPhonů v Číně. A právě na čínský dovoz uvalila administrativa Donalda Trumpa clo ve výši až 54 %, které by podle analytiků z Rosenblatt Securities mohlo vést ke zdražení iPhonů o 30 až 43 procent. Pokud by Apple tyto náklady plně přenesl na spotřebitele, základní model iPhone 16 by podle Reuters místo současných 799 dolarů (18 000 Kč) mohl stát až 1 142 dolarů (26 000 Kč).
Ještě výrazněji by dopad pocítili zájemci o špičkový model iPhone 16 Pro Max, jehož cena se nyní pohybuje kolem 1 599 dolarů (37 000 Kč). S navýšením o 43 % by tato verze mohla stát téměř 2 300 dolarů (53 000 Kč), což by ji postavilo mimo dosah běžného zákazníka.
Akcie Applu na zprávy o nových clech reagovaly prudkým poklesem a ve čtvrtek uzavřely o 9,3 % níže – zaznamenaly tak nejhorší den od března 2020. Tato situace přichází v době, kdy Apple čelí klesající poptávce, a to i přes zavedení nových funkcí v oblasti umělé inteligence, které ale podle odborníků zatím nepřesvědčily zákazníky o nutnosti přechodu na nové modely.
Apple ročně prodá přes 220 milionů iPhonů, přičemž klíčové trhy představují Spojené státy, Čína a Evropa. Ačkoliv firma přesunula část výroby do Vietnamu a Indie, ani tyto země se celním tarifům nevyhnuly. Vietnam čelí 46% clu, Indie pak 26 %, což Apple staví do obtížné pozice.
Analytik Angelo Zino ze společnosti CFRA Research upozorňuje, že Apple bude mít velmi těžké přenést na zákazníky více než 5–10 % navýšení ceny. Pravděpodobnější je podle něj zdržení zvýšení cen až do podzimu, kdy má být uveden nový iPhone 17.
Vzhledem k rostoucím nákladům by mohl Apple přijít o část své zákaznické základny, což by mohlo nahrát jihokorejskému Samsungu. Ten se totiž výroby v Číně prakticky neúčastní a jeho produkty podléhají nižším clům.
Podle odhadů Rosenblatt Securities by zavedení nových cel mohlo Apple přijít až na 40 miliard dolarů. A přestože Trump v minulosti některým americkým firmám poskytl výjimky, tentokrát se zatím žádné úlevy neobjevily. Analytik Barton Crockett ze zmíněné společnosti dodává, že vývoj je v ostrém kontrastu s dřívějším očekáváním, že Apple jako americká ikona bude chráněn.
Je otázkou, jak se bude situace dále vyvíjet. Apple oficiálně na dotazy novinářů nereagoval, ale analytici předpokládají, že bude usilovat o vyjednání úlev s čínskými partnery i americkým prezidentem. Není vyloučeno, že si firma část nákladů vezme na svá bedra – alespoň dočasně – aby udržela konkurenceschopnost na přeplněném trhu.
Zatímco Trumpova administrativa argumentuje potřebou posílit domácí výrobu a snížit závislost na Číně, pro spotřebitele může tato politika znamenat výrazně vyšší ceny oblíbené elektroniky. Pokud tedy nová cla zůstanou v platnosti, éra relativně dostupných iPhonů se možná blíží ke konci.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.