Napětí mezi Spojenými státy a Čínou nadále eskaluje. Ani jedna ze stran neustupuje a důsledky jejich obchodní války se začínají projevovat po celém světě. V dubnu letošního roku zavedl prezident Donald Trump masivní cla ve výši 145 % na dovoz čínského zboží. Čína reagovala obdobně: uvalila odvetná cla ve výši 125 % na americké produkty. Zatímco ministr financí USA Scott Bessent tvrdí, že je na Číně, aby napětí snížila, čínské ministerstvo zahraničí oznámilo, že mezi oběma zeměmi v současnosti vůbec neprobíhá žádný dialog.
Možnost ekonomického rozdělení dvou největších světových ekonomik už není hypotetickým scénářem – stává se realitou. Zatímco mnozí sledují, kdo z tohoto střetu vyjde jako „vítěz“, pravděpodobnější je, že ztratí všichni, píše The Conversation.
Čína se v posledních letech stala hlavním cílem Trumpovy protekcionistické politiky. Ačkoli jeho cla zasáhla spojence i soupeře, právě Peking čelí nejtvrdším dopadům. Ztráta přístupu na americký trh a rostoucí nejistota v globálním obchodním systému tvrdě dopadly na čínský exportní sektor, zejména v oblasti elektromobilů, baterií či solární energie, kde je Čína světovým lídrem. Nové obchodní bariéry v USA, Evropě a Kanadě již způsobily znatelný pokles poptávky po čínských výrobcích.
Přestože čínská ekonomika v prvním čtvrtletí roku překvapila vyšším než očekávaným růstem HDP ve výši 5,4 %, začínají se projevovat negativní dopady cel. Index průmyslové aktivity ukázal na pokles výroby. Navíc čínskou ekonomiku oslabují i dlouhodobější strukturální problémy: přebytek průmyslových kapacit, stárnoucí populace, vysoká nezaměstnanost mladých a rostoucí regionální rozdíly. Dříve silný realitní sektor se stal zdrojem finanční nestability, zatímco místní vlády se potýkají s narůstajícím zadlužením a hrozbou kolapsu důchodového systému.
I když by jednání s USA mohla pomoci ukončit obchodní válku, Peking není ochoten přistoupit na jednostranné ústupky, které by mohly doma vyvolat politickou krizi.
Trumpovo jednostranné rozhodování navíc oslabuje globální obchodní rámce. Obejítí Světové obchodní organizace a upřednostnění bilaterálních dohod otřáslo základy mnohostranného systému. Tento vývoj vedl k oživení regionální spolupráce: v Asii posiluje vliv Čínou podporovaného RCEP (Regionálního komplexního hospodářského partnerství) a roste i význam CPTPP (Komplexní a progresivní dohody pro transpacifické partnerství), ke které se loni připojila Velká Británie.
Podobné snahy o regionální integraci se objevují i v Latinské Americe. Přesto však regionální smlouvy nedokážou plně nahradit rozsah a efektivitu globálního obchodu. A především neposkytují nezbytnou předvídatelnost, na které je světový export závislý.
V nejhorším případě by mohl svět sklouznout do tzv. Kindlebergerovy pasti – situace, kdy žádná země nepřevezme vůdčí roli potřebnou k udržení globálních veřejných statků, jako je stabilní obchodní systém. Ekonom Charles Kindleberger tuto teorii popsal při zkoumání příčin Velké hospodářské krize – tehdy nešlo o konflikt, ale o absenci vedení.
Pokud se svět zcela rozpadne na soupeřící obchodní bloky, nebezpečí přeroste rámec ekonomiky. Může vést k nárůstu geopolitického napětí, které se nebude držet v mezích žádného regionu. Politická situace už nyní vykazuje známky destabilizace. Čínská komunistická strana dlouhodobě opírá svou legitimitu o vizi sjednocení s Tchaj-wanem. Přestože jsou náklady vojenského řešení zatím příliš vysoké, pokračující napětí může posunout hranice čínské trpělivosti.
Tchajwanský prezident Lai Čching-te nedávno označil Čínu za „nepřátelskou cizí sílu“. Reakce Pekingu byla sice vojenská, ale zatím symbolická – cvičení měla působit jako varování, nikoliv jako začátek invaze. Pokud však obchodní válka mezi USA a Čínou bude dál eskalovat, Tchaj-wan by se mohl stát kolaterální obětí velmocenského střetu.
V této nejisté době je zapotřebí kolektivní mezinárodní vedení. Čína sama nemá kapacitu ani ochotu převzít globální vůdčí roli, a soustředí se spíše na domácí výzvy než na ambiciózní zahraniční politiku. Přesto může sehrát konstruktivní roli – prostřednictvím spolupráce s Evropou, ASEANem a globálním Jihem.
Cílem nemá být nahrazení americké hegemonie, ale vytvoření vícepolárního systému založeného na spolupráci a udržování globálních statků v období nejistoty. Paradoxně by právě koordinovaná snaha zbytku světa mohla USA přivést zpět k větší angažovanosti – tentokrát ne jako jediného vůdce, ale jako nezbytného partnera.
Státy, které se teď snaží vytěžit výhody z tohoto velmocenského rozkolu, by si měly uvědomit, že to, co začíná jako střet obrů, může rychle pohltit i menší hráče. V tomto nestabilním prostředí spočívá cesta vpřed ne v těžení chaosu, ale v obnově stabilního, pravidly řízeného světového řádu.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.