Napětí mezi Spojenými státy a Čínou nadále eskaluje. Ani jedna ze stran neustupuje a důsledky jejich obchodní války se začínají projevovat po celém světě. V dubnu letošního roku zavedl prezident Donald Trump masivní cla ve výši 145 % na dovoz čínského zboží. Čína reagovala obdobně: uvalila odvetná cla ve výši 125 % na americké produkty. Zatímco ministr financí USA Scott Bessent tvrdí, že je na Číně, aby napětí snížila, čínské ministerstvo zahraničí oznámilo, že mezi oběma zeměmi v současnosti vůbec neprobíhá žádný dialog.
Možnost ekonomického rozdělení dvou největších světových ekonomik už není hypotetickým scénářem – stává se realitou. Zatímco mnozí sledují, kdo z tohoto střetu vyjde jako „vítěz“, pravděpodobnější je, že ztratí všichni, píše The Conversation.
Čína se v posledních letech stala hlavním cílem Trumpovy protekcionistické politiky. Ačkoli jeho cla zasáhla spojence i soupeře, právě Peking čelí nejtvrdším dopadům. Ztráta přístupu na americký trh a rostoucí nejistota v globálním obchodním systému tvrdě dopadly na čínský exportní sektor, zejména v oblasti elektromobilů, baterií či solární energie, kde je Čína světovým lídrem. Nové obchodní bariéry v USA, Evropě a Kanadě již způsobily znatelný pokles poptávky po čínských výrobcích.
Přestože čínská ekonomika v prvním čtvrtletí roku překvapila vyšším než očekávaným růstem HDP ve výši 5,4 %, začínají se projevovat negativní dopady cel. Index průmyslové aktivity ukázal na pokles výroby. Navíc čínskou ekonomiku oslabují i dlouhodobější strukturální problémy: přebytek průmyslových kapacit, stárnoucí populace, vysoká nezaměstnanost mladých a rostoucí regionální rozdíly. Dříve silný realitní sektor se stal zdrojem finanční nestability, zatímco místní vlády se potýkají s narůstajícím zadlužením a hrozbou kolapsu důchodového systému.
I když by jednání s USA mohla pomoci ukončit obchodní válku, Peking není ochoten přistoupit na jednostranné ústupky, které by mohly doma vyvolat politickou krizi.
Trumpovo jednostranné rozhodování navíc oslabuje globální obchodní rámce. Obejítí Světové obchodní organizace a upřednostnění bilaterálních dohod otřáslo základy mnohostranného systému. Tento vývoj vedl k oživení regionální spolupráce: v Asii posiluje vliv Čínou podporovaného RCEP (Regionálního komplexního hospodářského partnerství) a roste i význam CPTPP (Komplexní a progresivní dohody pro transpacifické partnerství), ke které se loni připojila Velká Británie.
Podobné snahy o regionální integraci se objevují i v Latinské Americe. Přesto však regionální smlouvy nedokážou plně nahradit rozsah a efektivitu globálního obchodu. A především neposkytují nezbytnou předvídatelnost, na které je světový export závislý.
V nejhorším případě by mohl svět sklouznout do tzv. Kindlebergerovy pasti – situace, kdy žádná země nepřevezme vůdčí roli potřebnou k udržení globálních veřejných statků, jako je stabilní obchodní systém. Ekonom Charles Kindleberger tuto teorii popsal při zkoumání příčin Velké hospodářské krize – tehdy nešlo o konflikt, ale o absenci vedení.
Pokud se svět zcela rozpadne na soupeřící obchodní bloky, nebezpečí přeroste rámec ekonomiky. Může vést k nárůstu geopolitického napětí, které se nebude držet v mezích žádného regionu. Politická situace už nyní vykazuje známky destabilizace. Čínská komunistická strana dlouhodobě opírá svou legitimitu o vizi sjednocení s Tchaj-wanem. Přestože jsou náklady vojenského řešení zatím příliš vysoké, pokračující napětí může posunout hranice čínské trpělivosti.
Tchajwanský prezident Lai Čching-te nedávno označil Čínu za „nepřátelskou cizí sílu“. Reakce Pekingu byla sice vojenská, ale zatím symbolická – cvičení měla působit jako varování, nikoliv jako začátek invaze. Pokud však obchodní válka mezi USA a Čínou bude dál eskalovat, Tchaj-wan by se mohl stát kolaterální obětí velmocenského střetu.
V této nejisté době je zapotřebí kolektivní mezinárodní vedení. Čína sama nemá kapacitu ani ochotu převzít globální vůdčí roli, a soustředí se spíše na domácí výzvy než na ambiciózní zahraniční politiku. Přesto může sehrát konstruktivní roli – prostřednictvím spolupráce s Evropou, ASEANem a globálním Jihem.
Cílem nemá být nahrazení americké hegemonie, ale vytvoření vícepolárního systému založeného na spolupráci a udržování globálních statků v období nejistoty. Paradoxně by právě koordinovaná snaha zbytku světa mohla USA přivést zpět k větší angažovanosti – tentokrát ne jako jediného vůdce, ale jako nezbytného partnera.
Státy, které se teď snaží vytěžit výhody z tohoto velmocenského rozkolu, by si měly uvědomit, že to, co začíná jako střet obrů, může rychle pohltit i menší hráče. V tomto nestabilním prostředí spočívá cesta vpřed ne v těžení chaosu, ale v obnově stabilního, pravidly řízeného světového řádu.
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.