Napětí mezi Spojenými státy a Čínou nadále eskaluje. Ani jedna ze stran neustupuje a důsledky jejich obchodní války se začínají projevovat po celém světě. V dubnu letošního roku zavedl prezident Donald Trump masivní cla ve výši 145 % na dovoz čínského zboží. Čína reagovala obdobně: uvalila odvetná cla ve výši 125 % na americké produkty. Zatímco ministr financí USA Scott Bessent tvrdí, že je na Číně, aby napětí snížila, čínské ministerstvo zahraničí oznámilo, že mezi oběma zeměmi v současnosti vůbec neprobíhá žádný dialog.
Možnost ekonomického rozdělení dvou největších světových ekonomik už není hypotetickým scénářem – stává se realitou. Zatímco mnozí sledují, kdo z tohoto střetu vyjde jako „vítěz“, pravděpodobnější je, že ztratí všichni, píše The Conversation.
Čína se v posledních letech stala hlavním cílem Trumpovy protekcionistické politiky. Ačkoli jeho cla zasáhla spojence i soupeře, právě Peking čelí nejtvrdším dopadům. Ztráta přístupu na americký trh a rostoucí nejistota v globálním obchodním systému tvrdě dopadly na čínský exportní sektor, zejména v oblasti elektromobilů, baterií či solární energie, kde je Čína světovým lídrem. Nové obchodní bariéry v USA, Evropě a Kanadě již způsobily znatelný pokles poptávky po čínských výrobcích.
Přestože čínská ekonomika v prvním čtvrtletí roku překvapila vyšším než očekávaným růstem HDP ve výši 5,4 %, začínají se projevovat negativní dopady cel. Index průmyslové aktivity ukázal na pokles výroby. Navíc čínskou ekonomiku oslabují i dlouhodobější strukturální problémy: přebytek průmyslových kapacit, stárnoucí populace, vysoká nezaměstnanost mladých a rostoucí regionální rozdíly. Dříve silný realitní sektor se stal zdrojem finanční nestability, zatímco místní vlády se potýkají s narůstajícím zadlužením a hrozbou kolapsu důchodového systému.
I když by jednání s USA mohla pomoci ukončit obchodní válku, Peking není ochoten přistoupit na jednostranné ústupky, které by mohly doma vyvolat politickou krizi.
Trumpovo jednostranné rozhodování navíc oslabuje globální obchodní rámce. Obejítí Světové obchodní organizace a upřednostnění bilaterálních dohod otřáslo základy mnohostranného systému. Tento vývoj vedl k oživení regionální spolupráce: v Asii posiluje vliv Čínou podporovaného RCEP (Regionálního komplexního hospodářského partnerství) a roste i význam CPTPP (Komplexní a progresivní dohody pro transpacifické partnerství), ke které se loni připojila Velká Británie.
Podobné snahy o regionální integraci se objevují i v Latinské Americe. Přesto však regionální smlouvy nedokážou plně nahradit rozsah a efektivitu globálního obchodu. A především neposkytují nezbytnou předvídatelnost, na které je světový export závislý.
V nejhorším případě by mohl svět sklouznout do tzv. Kindlebergerovy pasti – situace, kdy žádná země nepřevezme vůdčí roli potřebnou k udržení globálních veřejných statků, jako je stabilní obchodní systém. Ekonom Charles Kindleberger tuto teorii popsal při zkoumání příčin Velké hospodářské krize – tehdy nešlo o konflikt, ale o absenci vedení.
Pokud se svět zcela rozpadne na soupeřící obchodní bloky, nebezpečí přeroste rámec ekonomiky. Může vést k nárůstu geopolitického napětí, které se nebude držet v mezích žádného regionu. Politická situace už nyní vykazuje známky destabilizace. Čínská komunistická strana dlouhodobě opírá svou legitimitu o vizi sjednocení s Tchaj-wanem. Přestože jsou náklady vojenského řešení zatím příliš vysoké, pokračující napětí může posunout hranice čínské trpělivosti.
Tchajwanský prezident Lai Čching-te nedávno označil Čínu za „nepřátelskou cizí sílu“. Reakce Pekingu byla sice vojenská, ale zatím symbolická – cvičení měla působit jako varování, nikoliv jako začátek invaze. Pokud však obchodní válka mezi USA a Čínou bude dál eskalovat, Tchaj-wan by se mohl stát kolaterální obětí velmocenského střetu.
V této nejisté době je zapotřebí kolektivní mezinárodní vedení. Čína sama nemá kapacitu ani ochotu převzít globální vůdčí roli, a soustředí se spíše na domácí výzvy než na ambiciózní zahraniční politiku. Přesto může sehrát konstruktivní roli – prostřednictvím spolupráce s Evropou, ASEANem a globálním Jihem.
Cílem nemá být nahrazení americké hegemonie, ale vytvoření vícepolárního systému založeného na spolupráci a udržování globálních statků v období nejistoty. Paradoxně by právě koordinovaná snaha zbytku světa mohla USA přivést zpět k větší angažovanosti – tentokrát ne jako jediného vůdce, ale jako nezbytného partnera.
Státy, které se teď snaží vytěžit výhody z tohoto velmocenského rozkolu, by si měly uvědomit, že to, co začíná jako střet obrů, může rychle pohltit i menší hráče. V tomto nestabilním prostředí spočívá cesta vpřed ne v těžení chaosu, ale v obnově stabilního, pravidly řízeného světového řádu.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.