To nejhorší teprve přijde. Celosvětové dopady obchodní války se stupňují

Import a export
Import a export, foto: Pixabay
Klára Marková 1. května 2025 12:55
Sdílej:

Napětí mezi Spojenými státy a Čínou nadále eskaluje. Ani jedna ze stran neustupuje a důsledky jejich obchodní války se začínají projevovat po celém světě. V dubnu letošního roku zavedl prezident Donald Trump masivní cla ve výši 145 % na dovoz čínského zboží. Čína reagovala obdobně: uvalila odvetná cla ve výši 125 % na americké produkty. Zatímco ministr financí USA Scott Bessent tvrdí, že je na Číně, aby napětí snížila, čínské ministerstvo zahraničí oznámilo, že mezi oběma zeměmi v současnosti vůbec neprobíhá žádný dialog.

Možnost ekonomického rozdělení dvou největších světových ekonomik už není hypotetickým scénářem – stává se realitou. Zatímco mnozí sledují, kdo z tohoto střetu vyjde jako „vítěz“, pravděpodobnější je, že ztratí všichni, píše The Conversation.

Čína se v posledních letech stala hlavním cílem Trumpovy protekcionistické politiky. Ačkoli jeho cla zasáhla spojence i soupeře, právě Peking čelí nejtvrdším dopadům. Ztráta přístupu na americký trh a rostoucí nejistota v globálním obchodním systému tvrdě dopadly na čínský exportní sektor, zejména v oblasti elektromobilů, baterií či solární energie, kde je Čína světovým lídrem. Nové obchodní bariéry v USA, Evropě a Kanadě již způsobily znatelný pokles poptávky po čínských výrobcích.

Přestože čínská ekonomika v prvním čtvrtletí roku překvapila vyšším než očekávaným růstem HDP ve výši 5,4 %, začínají se projevovat negativní dopady cel. Index průmyslové aktivity ukázal na pokles výroby. Navíc čínskou ekonomiku oslabují i dlouhodobější strukturální problémy: přebytek průmyslových kapacit, stárnoucí populace, vysoká nezaměstnanost mladých a rostoucí regionální rozdíly. Dříve silný realitní sektor se stal zdrojem finanční nestability, zatímco místní vlády se potýkají s narůstajícím zadlužením a hrozbou kolapsu důchodového systému.

I když by jednání s USA mohla pomoci ukončit obchodní válku, Peking není ochoten přistoupit na jednostranné ústupky, které by mohly doma vyvolat politickou krizi.

Trumpovo jednostranné rozhodování navíc oslabuje globální obchodní rámce. Obejítí Světové obchodní organizace a upřednostnění bilaterálních dohod otřáslo základy mnohostranného systému. Tento vývoj vedl k oživení regionální spolupráce: v Asii posiluje vliv Čínou podporovaného RCEP (Regionálního komplexního hospodářského partnerství) a roste i význam CPTPP (Komplexní a progresivní dohody pro transpacifické partnerství), ke které se loni připojila Velká Británie.

Podobné snahy o regionální integraci se objevují i v Latinské Americe. Přesto však regionální smlouvy nedokážou plně nahradit rozsah a efektivitu globálního obchodu. A především neposkytují nezbytnou předvídatelnost, na které je světový export závislý.

V nejhorším případě by mohl svět sklouznout do tzv. Kindlebergerovy pasti – situace, kdy žádná země nepřevezme vůdčí roli potřebnou k udržení globálních veřejných statků, jako je stabilní obchodní systém. Ekonom Charles Kindleberger tuto teorii popsal při zkoumání příčin Velké hospodářské krize – tehdy nešlo o konflikt, ale o absenci vedení.

Pokud se svět zcela rozpadne na soupeřící obchodní bloky, nebezpečí přeroste rámec ekonomiky. Může vést k nárůstu geopolitického napětí, které se nebude držet v mezích žádného regionu. Politická situace už nyní vykazuje známky destabilizace. Čínská komunistická strana dlouhodobě opírá svou legitimitu o vizi sjednocení s Tchaj-wanem. Přestože jsou náklady vojenského řešení zatím příliš vysoké, pokračující napětí může posunout hranice čínské trpělivosti.

Tchajwanský prezident Lai Čching-te nedávno označil Čínu za „nepřátelskou cizí sílu“. Reakce Pekingu byla sice vojenská, ale zatím symbolická – cvičení měla působit jako varování, nikoliv jako začátek invaze. Pokud však obchodní válka mezi USA a Čínou bude dál eskalovat, Tchaj-wan by se mohl stát kolaterální obětí velmocenského střetu.

V této nejisté době je zapotřebí kolektivní mezinárodní vedení. Čína sama nemá kapacitu ani ochotu převzít globální vůdčí roli, a soustředí se spíše na domácí výzvy než na ambiciózní zahraniční politiku. Přesto může sehrát konstruktivní roli – prostřednictvím spolupráce s Evropou, ASEANem a globálním Jihem.

Cílem nemá být nahrazení americké hegemonie, ale vytvoření vícepolárního systému založeného na spolupráci a udržování globálních statků v období nejistoty. Paradoxně by právě koordinovaná snaha zbytku světa mohla USA přivést zpět k větší angažovanosti – tentokrát ne jako jediného vůdce, ale jako nezbytného partnera.

Státy, které se teď snaží vytěžit výhody z tohoto velmocenského rozkolu, by si měly uvědomit, že to, co začíná jako střet obrů, může rychle pohltit i menší hráče. V tomto nestabilním prostředí spočívá cesta vpřed ne v těžení chaosu, ale v obnově stabilního, pravidly řízeného světového řádu. 

Stalo se
Novinky
Eurovize 2025

Sbližování s EU pokračuje. Kanada se už příští rok zapojí do Eurovize

V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.

Novinky
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj se zastal Stubba a Støra kvůli jejich telefonátu s Putinem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.

Novinky
Donald Trump

Trump oznámil, že oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry Bidena

Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.

Novinky
Vladimir Putin

Putin po telefonátu s evropskými premiéry otestoval balistickou střelu schopnou nést jaderné zbraně

Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.