Íránská metropole Teherán čelí vážné hrozbě vyčerpání vodních zdrojů, a to během několika týdnů, jak naznačují odborníci. Hlavní rezervoáry se ztenčují, úřady se zoufale snaží snížit spotřebu vody a obyvatelé se pokoušejí šetřit, aby se vyhnuli katastrofě. Pokud se okamžitě neprovedou nezbytná opatření, Írán může čelit situaci, kterou nebude možné vyřešit, varuje prezident Masoud Pezeshkian.
Teherán, město s přibližně 10 miliony obyvatel, se nachází v srdci země, která je od přírody chudá na vodní zdroje. Tento problém se však nyní stává závažným, protože voda dochází už i v samotné metropoli.
„Mluvíme o možné situaci, kdy dojde ke ‘dni nula’ během několika týdnů,“ uvedl pro CNN Kaveh Madani, ředitel Institutu pro vodu, životní prostředí a zdraví při Univerzitě OSN, a bývalý náměstek íránského ministerstva životního prostředí.
Kořeny této krize spočívají v kombinaci špatného hospodaření s vodními zdroji, nezvládnuté zemědělské praxi, neefektivním využívání vody v městských oblastech a zhoršujících se klimatických podmínkách.
Írán se nachází uprostřed jednoho z nejhorších such a zažívá pátý rok po sobě, kdy trpí extrémním suchem. Teploty v některých oblastech Íránu přesahovaly 50°C, což ještě více umocňují klimatické změny.
V reakci na tuto krizi byly sníženy tlaky vody v Teheránu o téměř polovinu, což postihlo až 80 % domácností. Pro obyvatele vysokých bytových domů to znamená, že nemají žádný přístup k vodě. Někteří lidé v Teheránu, například jeden z mužů žijící ve 14. patře, potvrzují, že jejich kohoutky jsou často suché.
Aby byla situace vyřešena, do města jsou posílány cisterny s vodou a obyvatelé, kteří si to mohou dovolit, instalují zásobníky na vodu. „Nikdy jsme nezažili něco takového… Teherán čelí novému druhu krize,“ říká Madani.
Íránská vláda minulý týden vyhlásila celodenní státní svátek v Teheránu a dalších oblastech s cílem šetřit vodou a elektřinou. Teď zvažuje, že by dala obyvatelům Teheránu celotýdenní prázdniny, aby je povzbudila k dočasnému odjezdu z města a snížení poptávky po vodě.
Odborníci na vodní krize považují špatné řízení vody za hlavní příčinu problémů. Nadměrné čerpání podzemních vod, neudržitelný zemědělský rozvoj a nekontrolované využívání vody v městských oblastech vedly podle odborníka Amir AghaKouchaka k tomu, že region směřuje k tomu, co lze nazvat „bankrotem vody“.
Klimatické změny celou situaci ještě zhoršují. Podle údajů íránských vodohospodářů došlo v tomto roce k poklesu srážek o více než 40 % v porovnání s dlouhodobým průměrem a přehrady, které zásobují Teherán, jsou naplněny pouze na 21 % své kapacity.
V současné době čelí vodnímu stresu kromě jediné provincie všichni v celém Íránu. Ministr energetiky Abbas Aliabadi vyjádřil naději, že k vodnímu rozdělování (rationingu) nedojde, přesto se mnozí obávají, že by k němu mohlo dojít už brzy.
I přes snahy o pomoc odborníci tvrdí, že neexistují jednoduchá řešení této krize. Vláda podniká kroky jako nové projekty na přenos vody, ale Madani varuje, že tato technická řešení, jako jsou odsolování a recyklace odpadních vod, pouze řeší symptomy, nikoliv příčiny problému. Na celkovou změnu je potřeba přejít od náročného zemědělství k méně náročné průmyslové produkci a službám.
Tato reformní opatření by byla bolestivá a nákladná, jak ekonomicky, tak politicky, a s ohledem na současnou vládu a mezinárodní sankce jsou spíše nepravděpodobná. AghaKouchak zdůrazňuje, že kořeny této krize nejsou pouze environmentální, ale také politické a systémové. „Vodní krize v Íránu není oddělitelná od širší krize vládnutí v zemi.“
Prozatím Írán čeká na podzim a doufá, že s ním přijdou i deště, které by mohly zabránit tomu, aby se situace dostala až ke "dni nula". „Pokud Teherán vydrží do konce září, pak je tu stále naděje na vyhnutí se tomuto dni,“ uzavírá Madani.
Evropské státy zachvátily obavy, že se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podaří rozdělit transatlantické spojenectví a získat vše, co si na Ukrajině přeje. V souvislosti s nečekaně oznámeným summitem na Aljašce, kde se má Putin setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jeden z nejmenovaných evropských diplomatů pro CNN uvedl, že se Evropa ocitá v nebezpečí, že bude „pouhou poznámkou pod čarou v dějinách“.
Nedávné rozhodnutí Austrálie, Spojeného království, Francie a Kanady uznat palestinský stát signalizuje rostoucí globální shodu na tom, že Palestinci mají právo na vlastní stát. Tento historický krok, který má Austrálie učinit na Valném shromáždění OSN v září, má však spíše symbolický význam. Představa skutečného, funkčního palestinského státu složeného ze Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Východního Jeruzaléma, je totiž v současné situaci velmi vzdálená realitě. Izraelská vláda, v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, myšlenku dvoustátního řešení zcela odmítá a označila zmíněná uznání za „hanebná“. Jaké jsou tedy klíčové překážky, které je nutné překonat, aby se palestinský stát stal skutečností?
Lymská borelióza je v současnosti celosvětově na vzestupu, přičemž k jejímu šíření přispívají zejména klimatické změny. Přesto i nadále zůstává pro mnohé lékaře těžké její příznaky rozpoznat, což často vede k chybným diagnózám a pozdní léčbě.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře odsoudil plány některých evropských zemí na uznání palestinského státu. Během tiskové konference nazval tuto myšlenku „podvodem“ a prohlásil, že by takový krok nevedl k míru, ale naopak k válce. Uvedl, že drtivá většina izraelské veřejnosti se staví proti vzniku palestinského státu, protože v něm vidí hrozbu pro svou bezpečnost.
Meir Simcha je jedním z mnoha osadníků, kteří v okupovaném Západním břehu Jordánu intenzivně usilují o rozšíření židovských komunit na úkor Palestinců. Pod fíkovníkem, poblíž pramene vody, vysvětluje, že aktuální dění je pro něj zvláštním obdobím. Simcha je přesvědčen, že se blíží chvíle, kdy se území, které považuje za biblickou domovinu židovského národa, definitivně stane jejich. Pohled na krajinu v jeho okolí, kdysi obývanou palestinskými farmáři, dnes vypovídá o posunu, který se stal v posledních letech.
Posledním známým partnerem Veroniky Žilkové byl hudebník Josef Holomáč, ale jejich vztah je již nějaký čas minulostí. I proto nejspíš známá herečka už nečekala, že jí z toho mohou plynout nějaké potíže. Pak ale vyšlo najevo, že si na ni brousí zuby bývalá manželka Holomáče. On je ale připraven Žilkové pomoci.
Spousta slavných tváří se objevila na pátečním posledním rozloučení s Jiřím Krampolem, ale dva známí lidé účast odřekli. Kromě legendární herečky Jiřiny Bohdalové to byl exprezident Miloš Zeman. Podle organizátora smutečního obřadu se zřejmě urazil.
Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany.
Nedělní 18. hodinou vyvrcholí aktuální výstraha před vysokými teplotami, která se týká zejména jižní Moravy. Meteorologové již ale avizují, že příští týden může být v Česku ještě tepleji. Maxima zřejmě vystoupají nad 35 stupňů.
Veronika Arichteva v červenci odhalila, že čeká s manželem Biserem druhého společného potomka. Dítě přijde na svět přibližně pět let po starším sourozenci. Některé fanynky si možná řeknou, že je to poměrně dlouhá doba. Známá herečka se proto rozhodla něco prozradit, ale zatím opravdu jen něco.
Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí.
Dara Rolins upřímně přiznala, že jí není příjemné, co se semlelo kolem fotek jejího snoubence Pavla Nedvěda s jinou ženou. Až si mohli někteří fanoušci myslet, že se schyluje k rozchodu hvězdného československého páru. Něco takového ale není na pořadu dne, potvrdila zpěvačka.