Íránská metropole Teherán čelí vážné hrozbě vyčerpání vodních zdrojů, a to během několika týdnů, jak naznačují odborníci. Hlavní rezervoáry se ztenčují, úřady se zoufale snaží snížit spotřebu vody a obyvatelé se pokoušejí šetřit, aby se vyhnuli katastrofě. Pokud se okamžitě neprovedou nezbytná opatření, Írán může čelit situaci, kterou nebude možné vyřešit, varuje prezident Masoud Pezeshkian.
Teherán, město s přibližně 10 miliony obyvatel, se nachází v srdci země, která je od přírody chudá na vodní zdroje. Tento problém se však nyní stává závažným, protože voda dochází už i v samotné metropoli.
„Mluvíme o možné situaci, kdy dojde ke ‘dni nula’ během několika týdnů,“ uvedl pro CNN Kaveh Madani, ředitel Institutu pro vodu, životní prostředí a zdraví při Univerzitě OSN, a bývalý náměstek íránského ministerstva životního prostředí.
Kořeny této krize spočívají v kombinaci špatného hospodaření s vodními zdroji, nezvládnuté zemědělské praxi, neefektivním využívání vody v městských oblastech a zhoršujících se klimatických podmínkách.
Írán se nachází uprostřed jednoho z nejhorších such a zažívá pátý rok po sobě, kdy trpí extrémním suchem. Teploty v některých oblastech Íránu přesahovaly 50°C, což ještě více umocňují klimatické změny.
V reakci na tuto krizi byly sníženy tlaky vody v Teheránu o téměř polovinu, což postihlo až 80 % domácností. Pro obyvatele vysokých bytových domů to znamená, že nemají žádný přístup k vodě. Někteří lidé v Teheránu, například jeden z mužů žijící ve 14. patře, potvrzují, že jejich kohoutky jsou často suché.
Aby byla situace vyřešena, do města jsou posílány cisterny s vodou a obyvatelé, kteří si to mohou dovolit, instalují zásobníky na vodu. „Nikdy jsme nezažili něco takového… Teherán čelí novému druhu krize,“ říká Madani.
Íránská vláda minulý týden vyhlásila celodenní státní svátek v Teheránu a dalších oblastech s cílem šetřit vodou a elektřinou. Teď zvažuje, že by dala obyvatelům Teheránu celotýdenní prázdniny, aby je povzbudila k dočasnému odjezdu z města a snížení poptávky po vodě.
Odborníci na vodní krize považují špatné řízení vody za hlavní příčinu problémů. Nadměrné čerpání podzemních vod, neudržitelný zemědělský rozvoj a nekontrolované využívání vody v městských oblastech vedly podle odborníka Amir AghaKouchaka k tomu, že region směřuje k tomu, co lze nazvat „bankrotem vody“.
Klimatické změny celou situaci ještě zhoršují. Podle údajů íránských vodohospodářů došlo v tomto roce k poklesu srážek o více než 40 % v porovnání s dlouhodobým průměrem a přehrady, které zásobují Teherán, jsou naplněny pouze na 21 % své kapacity.
V současné době čelí vodnímu stresu kromě jediné provincie všichni v celém Íránu. Ministr energetiky Abbas Aliabadi vyjádřil naději, že k vodnímu rozdělování (rationingu) nedojde, přesto se mnozí obávají, že by k němu mohlo dojít už brzy.
I přes snahy o pomoc odborníci tvrdí, že neexistují jednoduchá řešení této krize. Vláda podniká kroky jako nové projekty na přenos vody, ale Madani varuje, že tato technická řešení, jako jsou odsolování a recyklace odpadních vod, pouze řeší symptomy, nikoliv příčiny problému. Na celkovou změnu je potřeba přejít od náročného zemědělství k méně náročné průmyslové produkci a službám.
Tato reformní opatření by byla bolestivá a nákladná, jak ekonomicky, tak politicky, a s ohledem na současnou vládu a mezinárodní sankce jsou spíše nepravděpodobná. AghaKouchak zdůrazňuje, že kořeny této krize nejsou pouze environmentální, ale také politické a systémové. „Vodní krize v Íránu není oddělitelná od širší krize vládnutí v zemi.“
Prozatím Írán čeká na podzim a doufá, že s ním přijdou i deště, které by mohly zabránit tomu, aby se situace dostala až ke "dni nula". „Pokud Teherán vydrží do konce září, pak je tu stále naděje na vyhnutí se tomuto dni,“ uzavírá Madani.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.