Íránská metropole Teherán čelí vážné hrozbě vyčerpání vodních zdrojů, a to během několika týdnů, jak naznačují odborníci. Hlavní rezervoáry se ztenčují, úřady se zoufale snaží snížit spotřebu vody a obyvatelé se pokoušejí šetřit, aby se vyhnuli katastrofě. Pokud se okamžitě neprovedou nezbytná opatření, Írán může čelit situaci, kterou nebude možné vyřešit, varuje prezident Masoud Pezeshkian.
Teherán, město s přibližně 10 miliony obyvatel, se nachází v srdci země, která je od přírody chudá na vodní zdroje. Tento problém se však nyní stává závažným, protože voda dochází už i v samotné metropoli.
„Mluvíme o možné situaci, kdy dojde ke ‘dni nula’ během několika týdnů,“ uvedl pro CNN Kaveh Madani, ředitel Institutu pro vodu, životní prostředí a zdraví při Univerzitě OSN, a bývalý náměstek íránského ministerstva životního prostředí.
Kořeny této krize spočívají v kombinaci špatného hospodaření s vodními zdroji, nezvládnuté zemědělské praxi, neefektivním využívání vody v městských oblastech a zhoršujících se klimatických podmínkách.
Írán se nachází uprostřed jednoho z nejhorších such a zažívá pátý rok po sobě, kdy trpí extrémním suchem. Teploty v některých oblastech Íránu přesahovaly 50°C, což ještě více umocňují klimatické změny.
V reakci na tuto krizi byly sníženy tlaky vody v Teheránu o téměř polovinu, což postihlo až 80 % domácností. Pro obyvatele vysokých bytových domů to znamená, že nemají žádný přístup k vodě. Někteří lidé v Teheránu, například jeden z mužů žijící ve 14. patře, potvrzují, že jejich kohoutky jsou často suché.
Aby byla situace vyřešena, do města jsou posílány cisterny s vodou a obyvatelé, kteří si to mohou dovolit, instalují zásobníky na vodu. „Nikdy jsme nezažili něco takového… Teherán čelí novému druhu krize,“ říká Madani.
Íránská vláda minulý týden vyhlásila celodenní státní svátek v Teheránu a dalších oblastech s cílem šetřit vodou a elektřinou. Teď zvažuje, že by dala obyvatelům Teheránu celotýdenní prázdniny, aby je povzbudila k dočasnému odjezdu z města a snížení poptávky po vodě.
Odborníci na vodní krize považují špatné řízení vody za hlavní příčinu problémů. Nadměrné čerpání podzemních vod, neudržitelný zemědělský rozvoj a nekontrolované využívání vody v městských oblastech vedly podle odborníka Amir AghaKouchaka k tomu, že region směřuje k tomu, co lze nazvat „bankrotem vody“.
Klimatické změny celou situaci ještě zhoršují. Podle údajů íránských vodohospodářů došlo v tomto roce k poklesu srážek o více než 40 % v porovnání s dlouhodobým průměrem a přehrady, které zásobují Teherán, jsou naplněny pouze na 21 % své kapacity.
V současné době čelí vodnímu stresu kromě jediné provincie všichni v celém Íránu. Ministr energetiky Abbas Aliabadi vyjádřil naději, že k vodnímu rozdělování (rationingu) nedojde, přesto se mnozí obávají, že by k němu mohlo dojít už brzy.
I přes snahy o pomoc odborníci tvrdí, že neexistují jednoduchá řešení této krize. Vláda podniká kroky jako nové projekty na přenos vody, ale Madani varuje, že tato technická řešení, jako jsou odsolování a recyklace odpadních vod, pouze řeší symptomy, nikoliv příčiny problému. Na celkovou změnu je potřeba přejít od náročného zemědělství k méně náročné průmyslové produkci a službám.
Tato reformní opatření by byla bolestivá a nákladná, jak ekonomicky, tak politicky, a s ohledem na současnou vládu a mezinárodní sankce jsou spíše nepravděpodobná. AghaKouchak zdůrazňuje, že kořeny této krize nejsou pouze environmentální, ale také politické a systémové. „Vodní krize v Íránu není oddělitelná od širší krize vládnutí v zemi.“
Prozatím Írán čeká na podzim a doufá, že s ním přijdou i deště, které by mohly zabránit tomu, aby se situace dostala až ke "dni nula". „Pokud Teherán vydrží do konce září, pak je tu stále naděje na vyhnutí se tomuto dni,“ uzavírá Madani.
Bělorusko se oficiálně připojilo k iniciativě amerického prezidenta Donalda Trumpa s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). Tento krok vyvolává značné kontroverze a údiv mezinárodní komunity, zejména kvůli dlouhodobým represím režimu proti opozici a aktivní podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Rada ve svém prohlášení na síti X přivítala Minsk jako zakládajícího člena této rozšiřující se mezinárodní organizace.
Oděsa, strategický přístav u Černého moře, se v posledních měsících stala jedním z hlavních terčů ruských útoků. Protože se ruská vojska nedokázala k městu probojovat po souši ani po vodě, zaměřila se na intenzivní ostřelování pomocí raket a bezpilotních letounů. Pro místní obyvatele se tak život změnil v neustálý strach, kdy jsou noční nálety dronů Šáhid prakticky na denním pořádku.
Írán v neděli oznámil, že začíná považovat veškeré armády zemí Evropské unie za teroristické skupiny. Jde o přímou odvetu za dohodu členských států EU z minulého týdne, která na unijní seznam teroristických organizací zařadila íránské revoluční gardy. K tomuto kroku Unie přistoupila kvůli jejich roli při krvavém potlačování celonárodních protestů v zemi.
Výzkumníci ze společnosti Microsoft zveřejnili seznam čtyřiceti profesí, které jsou nejvíce vystaveny vlivu umělé inteligence. Odborníci varují, že tento přehled zdůrazňuje kariérní cesty, které jsou v současnosti v největším ohrožení. Na vrcholu žebříčku se ocitli historici, překladatelé nebo obchodní zástupci, přičemž technologický gigant upozorňuje, že vysoká míra využitelnosti AI nemusí nutně znamenat zánik dané pozice.
Odstavená jaderná elektrárna Černobyl přišla o externí dodávky elektrické energie v době, kdy napříč celou Ukrajinou pokračují rozsáhlé výpadky proudu. Rusko během letošní zimy opakovaně útočilo na energetická zařízení země, zatímco se konflikt blíží ke svému čtvrtému výročí. Přesná příčina tohoto krátkodobého výpadku v Černobylu prozatím nebyla objasněna.
Americké úřady údajně prošetřovaly tvrzení, že společnost Meta může číst šifrované zprávy uživatelů na své platformě WhatsApp. Tyto zprávy následují po žalobě podané minulý týden, která tvrdí, že technologický gigant má přístup prakticky ke všem soukromým komunikacím, jež jsou prezentovány jako důvěrné. Meta tato obvinění důrazně popřela a označila je za absurdní a kategoricky nepravdivá.
Severoatlantická aliance čelí v posledních letech zásadním výzvám, které vyvolávají otázky o její budoucí existenci. Evropští členové NATO si s rostoucí zdrženlivostí začínají uvědomovat, že po více než 75 letech musí převzít hlavní odpovědnosť za vlastní obranu. Éra, kdy se mohli plně spoléhat na Spojené státy jako na svého výhradního ochránce, se chýlí ke konci, k čemuž přispěly i aktuální spory o Grónsko.
Papež Lev XIV. se ocitl mezi světovými lídry, které Donald Trump pozval do své nově vznikající „Rady míru“. Tato iniciativa, původně zaměřená na ukončení bojů v Gaze, má podle amerického prezidenta ambici řešit konflikty po celém světě. Vatikánský státní sekretář uvedl, že papež potřebuje čas na zvážení, zda se na činnosti tohoto orgánu bude podílet.
Vědci nedávno analyzovali více než tisíc druhů syrových potravin, aby sestavili žebříček těch, které nabízejí nejlepší rovnováhu pro naše každodenní nutriční potřeby. Výsledkem je seznam sedmi surovin, které jsou běžně dostupné, ale jejichž skutečný přínos pro zdraví často podceňujeme. Zařazení těchto potravin do jídelníčku může mít zásadní vliv na prevenci chronických onemocnění i celkovou vitalitu.
S klesajícím vlivem Spojených států se čínský obchodní přebytek stává faktorem, který drtí průmyslovou výrobu po celém světě. Zatímco se pozornost často upírá k celní politice Donalda Trumpa, skutečné nebezpečí pro globální stabilitu představuje obří nerovnováha v čínském exportu. Ten v roce 2025 vzrostl o pětinu na rekordních 1,2 bilionu dolarů, což je částka srovnatelná s výkonem celých velkých ekonomik. Čína tak zaplavuje svět levným zbožím, od oceli až po elektroniku, čímž bere prostor výrobcům v Evropě, Latinské Americe i Asii.
Vědecký tým pod vedením amerických odborníků potvrdil nález prvního hromadného hrobu ve středomořské oblasti, který pochází z doby vůbec první doložené pandemie v dějinách lidstva. Výzkum přináší nové a zásadní detaily o takzvaném Justiniánově moru, jenž v 6. až 8. století usmrtil miliony obyvatel Byzantské říše. Výsledky studie budou publikovány v únorovém čísle odborného časopisu Journal of Archaeological Science a podle vědců nabízejí vzácný pohled na mobilitu, městský život a zranitelnost tehdejších obyvatel.
Izraelská armáda uznala, že údaje o počtu obětí v Pásmu Gazy, které sestavují tamní úřady, jsou v zásadě přesné. Tento krok představuje zásadní obrat po letech, kdy Izrael tyto statistiky označoval za propagandu hnutí Hamás. Vysoce postavený bezpečnostní představitel informoval izraelské novináře, že od října 2023 bylo v důsledku izraelských útoků zabito přibližně 70 000 Palestinců, přičemž toto číslo nezahrnuje pohřešované osoby.