Íránská metropole Teherán čelí vážné hrozbě vyčerpání vodních zdrojů, a to během několika týdnů, jak naznačují odborníci. Hlavní rezervoáry se ztenčují, úřady se zoufale snaží snížit spotřebu vody a obyvatelé se pokoušejí šetřit, aby se vyhnuli katastrofě. Pokud se okamžitě neprovedou nezbytná opatření, Írán může čelit situaci, kterou nebude možné vyřešit, varuje prezident Masoud Pezeshkian.
Teherán, město s přibližně 10 miliony obyvatel, se nachází v srdci země, která je od přírody chudá na vodní zdroje. Tento problém se však nyní stává závažným, protože voda dochází už i v samotné metropoli.
„Mluvíme o možné situaci, kdy dojde ke ‘dni nula’ během několika týdnů,“ uvedl pro CNN Kaveh Madani, ředitel Institutu pro vodu, životní prostředí a zdraví při Univerzitě OSN, a bývalý náměstek íránského ministerstva životního prostředí.
Kořeny této krize spočívají v kombinaci špatného hospodaření s vodními zdroji, nezvládnuté zemědělské praxi, neefektivním využívání vody v městských oblastech a zhoršujících se klimatických podmínkách.
Írán se nachází uprostřed jednoho z nejhorších such a zažívá pátý rok po sobě, kdy trpí extrémním suchem. Teploty v některých oblastech Íránu přesahovaly 50°C, což ještě více umocňují klimatické změny.
V reakci na tuto krizi byly sníženy tlaky vody v Teheránu o téměř polovinu, což postihlo až 80 % domácností. Pro obyvatele vysokých bytových domů to znamená, že nemají žádný přístup k vodě. Někteří lidé v Teheránu, například jeden z mužů žijící ve 14. patře, potvrzují, že jejich kohoutky jsou často suché.
Aby byla situace vyřešena, do města jsou posílány cisterny s vodou a obyvatelé, kteří si to mohou dovolit, instalují zásobníky na vodu. „Nikdy jsme nezažili něco takového… Teherán čelí novému druhu krize,“ říká Madani.
Íránská vláda minulý týden vyhlásila celodenní státní svátek v Teheránu a dalších oblastech s cílem šetřit vodou a elektřinou. Teď zvažuje, že by dala obyvatelům Teheránu celotýdenní prázdniny, aby je povzbudila k dočasnému odjezdu z města a snížení poptávky po vodě.
Odborníci na vodní krize považují špatné řízení vody za hlavní příčinu problémů. Nadměrné čerpání podzemních vod, neudržitelný zemědělský rozvoj a nekontrolované využívání vody v městských oblastech vedly podle odborníka Amir AghaKouchaka k tomu, že region směřuje k tomu, co lze nazvat „bankrotem vody“.
Klimatické změny celou situaci ještě zhoršují. Podle údajů íránských vodohospodářů došlo v tomto roce k poklesu srážek o více než 40 % v porovnání s dlouhodobým průměrem a přehrady, které zásobují Teherán, jsou naplněny pouze na 21 % své kapacity.
V současné době čelí vodnímu stresu kromě jediné provincie všichni v celém Íránu. Ministr energetiky Abbas Aliabadi vyjádřil naději, že k vodnímu rozdělování (rationingu) nedojde, přesto se mnozí obávají, že by k němu mohlo dojít už brzy.
I přes snahy o pomoc odborníci tvrdí, že neexistují jednoduchá řešení této krize. Vláda podniká kroky jako nové projekty na přenos vody, ale Madani varuje, že tato technická řešení, jako jsou odsolování a recyklace odpadních vod, pouze řeší symptomy, nikoliv příčiny problému. Na celkovou změnu je potřeba přejít od náročného zemědělství k méně náročné průmyslové produkci a službám.
Tato reformní opatření by byla bolestivá a nákladná, jak ekonomicky, tak politicky, a s ohledem na současnou vládu a mezinárodní sankce jsou spíše nepravděpodobná. AghaKouchak zdůrazňuje, že kořeny této krize nejsou pouze environmentální, ale také politické a systémové. „Vodní krize v Íránu není oddělitelná od širší krize vládnutí v zemi.“
Prozatím Írán čeká na podzim a doufá, že s ním přijdou i deště, které by mohly zabránit tomu, aby se situace dostala až ke "dni nula". „Pokud Teherán vydrží do konce září, pak je tu stále naděje na vyhnutí se tomuto dni,“ uzavírá Madani.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.