Tchaj-wan kvůli válce v Íránu řeší, zda se neusmířit s Čínou

Tchaj-wan
Tchaj-wan, foto: Pixabay
Klára Marková 7. dubna 2026 09:39
Sdílej:

Vztahy mezi Tchaj-wanem, Čínou a Spojenými státy procházejí v důsledku probíhajícího konfliktu v Íránu zásadní proměnou. Zatímco rodiny na ostrově během svátků uctívaly své předky, do veřejného prostoru se s novou intenzitou vrátila debata o tom, zda by se tato demokratická země měla v otázce bezpečnosti spoléhat na americké zbraně, nebo raději usilovat o zmírnění napětí skrze dialog s Pekingem.

Válka v Íránu vyvolává u tchajwanských představitelů naléhavé otázky ohledně schopnosti Washingtonu udržet pozornost na více frontách současně. Zpoždění v dodávkách zbraní a vyčerpávání amerických zásob munice vyvolávají pochybnosti o tom, jakou prioritu bude mít tichomořský region v případě další krize. K tomu přispívá i transakční přístup prezidenta Donalda Trumpa k jeho spojencům.

Tato diskuse nabývá na obrátkách v době, kdy Cheng Li-wun, předsedkyně hlavní opoziční strany Kuomintang (KMT), odjíždí na šestidenní cestu do Číny. Tato návštěva by mohla vyvrcholit historickým setkáním s čínským lídrem Si Ťin-pchingem. Pokud k němu dojde, bude to první oficiální setkání úřadujícího předsedy KMT s nejvyšším představitelem Číny po dlouhých deseti letech.

Cheng Li-wun svou cestu prezentuje jako mírovou misi, která má za cíl ochladit napjaté vztahy v Tchajwanské úžině. Podle jejích slov není válka nevyhnutelná a doufá, že její návštěva přinese do vzájemných vztahů oteplení. Tato rétorika je v přímém kontrastu s oficiálním postojem Pekingu, který se nikdy nezřekl možnosti ovládnout ostrov silou.

Tlak na Tchaj-wan se přitom stupňuje z obou stran. Ve stejný den, kdy Peking pozval šéfku opozice, přistála v Tchaj-peji skupina amerických senátorů. Ti vyzvali tamní zákonodárce ke schválení rozsáhlého obranného plánu prezidenta Laj Čching-teho v hodnotě 40 miliard dolarů. Američtí zákonodárci zdůrazňují, že mír v regionu lze zajistit pouze skrze vojenskou sílu.

Vojenský konflikt v Íránu však tuto strategii komplikuje. Analytici upozorňují, že vleklá kampaň na Blízkém východě může snížit tlak, kterému Čína čelí v Indo-pacifické oblasti. Pokud Washington odkloní své zdroje a pozornost jinam, mohl by se Tchaj-wan cítit více odhalený a zranitelný vůči politickému i vojenskému nátlaku ze strany Pekingu.

Tato nejistota se odráží i v tchajwanském parlamentu, kde opozice blokuje vládní výdaje na obranu. Kritici poukazují na to, že ostrov již zaplatil miliardy dolarů za americké stíhačky a rakety, které dosud nebyly dodány. Ptají se proto, proč by země měla schvalovat další astronomické výdaje, když existující objednávky váznou v logistickém backlogu.

Politická scéna je tak hluboce rozdělena na dva nesmiřitelné tábory. Vládnoucí Demokratická progresivní strana (DPP) vidí jedinou cestu k bezpečnosti v posilování vazeb s USA a v investicích do odstrašování. Opozice v čele s Kuomintangem naopak tvrdí, že nejlepším způsobem, jak zabránit válce, je snížení napětí s Čínou, aby odstrašování nemuselo být nikdy testováno v praxi.

Peking tento rozpor aktivně využívá a udržuje neustálý vojenský tlak pravidelnými operacemi v blízkosti ostrova. Zároveň odmítá jakoukoli komunikaci s vládnoucí stranou DPP, protože ta neuznává suverenitu Číny nad ostrovem. Kuomintang je pro Peking přijatelnějším partnerem, což mu umožňuje udržovat vliv na tchajwanskou politiku a izolovat zvolenou vládu.

Mnoho Tchajwanců, zejména mladší generace, však k čínským slibům o míru přistupuje s velkou skepsí. Zkušenosti s potlačením autonomie v Hongkongu vedly k tomu, že se identita obyvatel stále silněji posouvá směrem k tchajwanskému sebeuvědomění. Přesto se většina společnosti shoduje na tom, že prioritou je zachování současného stavu a vyhnutí se přímému ozbrojenému střetu.

Tchaj-wan se tak nachází v situaci, kdy je vlečen dvěma opačnými směry. Jako globální lídr v produkci pokročilých polovodičů hraje ostrov nezastupitelnou roli ve světové ekonomice, což z něj činí klíčový bod zájmu pro Washington i Peking.  

Stalo se
Novinky
Donald Trump mluví během jednání s lídry Ruska a Číny. (19.11.2026)

Trump na setkání lídrů vyzval ke kontrole jaderných zbraní. Přimět k ní Čínu podle expertů nebude lehké

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní. 

Novinky
Donald Trump a Si Ťin-pching

Trump jednal s lídry 81 minut. Od schůzky si nikdo z nich nic nesliboval

Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.

Novinky
Trump dorazil do Číny na summit APEC

Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, prohlásil po jednání Putin

Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.

Novinky
Ilustrační foto

Změny potvrzeny! V Německu se děje něco, co může mít vliv na Česko

Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.