Vztahy mezi Tchaj-wanem, Čínou a Spojenými státy procházejí v důsledku probíhajícího konfliktu v Íránu zásadní proměnou. Zatímco rodiny na ostrově během svátků uctívaly své předky, do veřejného prostoru se s novou intenzitou vrátila debata o tom, zda by se tato demokratická země měla v otázce bezpečnosti spoléhat na americké zbraně, nebo raději usilovat o zmírnění napětí skrze dialog s Pekingem.
Válka v Íránu vyvolává u tchajwanských představitelů naléhavé otázky ohledně schopnosti Washingtonu udržet pozornost na více frontách současně. Zpoždění v dodávkách zbraní a vyčerpávání amerických zásob munice vyvolávají pochybnosti o tom, jakou prioritu bude mít tichomořský region v případě další krize. K tomu přispívá i transakční přístup prezidenta Donalda Trumpa k jeho spojencům.
Tato diskuse nabývá na obrátkách v době, kdy Cheng Li-wun, předsedkyně hlavní opoziční strany Kuomintang (KMT), odjíždí na šestidenní cestu do Číny. Tato návštěva by mohla vyvrcholit historickým setkáním s čínským lídrem Si Ťin-pchingem. Pokud k němu dojde, bude to první oficiální setkání úřadujícího předsedy KMT s nejvyšším představitelem Číny po dlouhých deseti letech.
Cheng Li-wun svou cestu prezentuje jako mírovou misi, která má za cíl ochladit napjaté vztahy v Tchajwanské úžině. Podle jejích slov není válka nevyhnutelná a doufá, že její návštěva přinese do vzájemných vztahů oteplení. Tato rétorika je v přímém kontrastu s oficiálním postojem Pekingu, který se nikdy nezřekl možnosti ovládnout ostrov silou.
Tlak na Tchaj-wan se přitom stupňuje z obou stran. Ve stejný den, kdy Peking pozval šéfku opozice, přistála v Tchaj-peji skupina amerických senátorů. Ti vyzvali tamní zákonodárce ke schválení rozsáhlého obranného plánu prezidenta Laj Čching-teho v hodnotě 40 miliard dolarů. Američtí zákonodárci zdůrazňují, že mír v regionu lze zajistit pouze skrze vojenskou sílu.
Vojenský konflikt v Íránu však tuto strategii komplikuje. Analytici upozorňují, že vleklá kampaň na Blízkém východě může snížit tlak, kterému Čína čelí v Indo-pacifické oblasti. Pokud Washington odkloní své zdroje a pozornost jinam, mohl by se Tchaj-wan cítit více odhalený a zranitelný vůči politickému i vojenskému nátlaku ze strany Pekingu.
Tato nejistota se odráží i v tchajwanském parlamentu, kde opozice blokuje vládní výdaje na obranu. Kritici poukazují na to, že ostrov již zaplatil miliardy dolarů za americké stíhačky a rakety, které dosud nebyly dodány. Ptají se proto, proč by země měla schvalovat další astronomické výdaje, když existující objednávky váznou v logistickém backlogu.
Politická scéna je tak hluboce rozdělena na dva nesmiřitelné tábory. Vládnoucí Demokratická progresivní strana (DPP) vidí jedinou cestu k bezpečnosti v posilování vazeb s USA a v investicích do odstrašování. Opozice v čele s Kuomintangem naopak tvrdí, že nejlepším způsobem, jak zabránit válce, je snížení napětí s Čínou, aby odstrašování nemuselo být nikdy testováno v praxi.
Peking tento rozpor aktivně využívá a udržuje neustálý vojenský tlak pravidelnými operacemi v blízkosti ostrova. Zároveň odmítá jakoukoli komunikaci s vládnoucí stranou DPP, protože ta neuznává suverenitu Číny nad ostrovem. Kuomintang je pro Peking přijatelnějším partnerem, což mu umožňuje udržovat vliv na tchajwanskou politiku a izolovat zvolenou vládu.
Mnoho Tchajwanců, zejména mladší generace, však k čínským slibům o míru přistupuje s velkou skepsí. Zkušenosti s potlačením autonomie v Hongkongu vedly k tomu, že se identita obyvatel stále silněji posouvá směrem k tchajwanskému sebeuvědomění. Přesto se většina společnosti shoduje na tom, že prioritou je zachování současného stavu a vyhnutí se přímému ozbrojenému střetu.
Tchaj-wan se tak nachází v situaci, kdy je vlečen dvěma opačnými směry. Jako globální lídr v produkci pokročilých polovodičů hraje ostrov nezastupitelnou roli ve světové ekonomice, což z něj činí klíčový bod zájmu pro Washington i Peking.
Britští policisté zřejmě nejsou spokojeni se zapojením veřejnosti do vyšetřování bývalého prince Andrewa. Rozhodli se totiž zopakovat výzvu, kterou se obracejí na lidi, jejichž informace by mohly být cenné. Upozornila na to BBC. Policie vyšetřuje mladšího bratra krále Karla III. pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Jedna éra americké televizní zábavy je u konce. CBS ve čtvrtek odvysílala poslední epizodu úspěšné talk show The Late Show, kterou moderovali David Letterman a Stephen Colbert. Americký prezident Donald Trump toho rozhodně nelituje.
Čínský vůdce Si Ťin-pching se během rozhovorů v Pekingu nechal slyšet, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat svého rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu. Podle bezpečnostního analytika CNN Bretta McGurka dává aktuální situace na frontě čínskému prezidentovi zapravdu. Tento vývoj zároveň otevírá prostor pro vyjednávání ze strany Donalda Trumpa, jehož diplomatický přístup by se však měl začít opírat o zcela odlišné argumenty než doposud.
Klimatický jev El Niño se v Tichém oceánu vyvíjí mnohem rychleji, než ukazovaly původní vědecké odhady. Podle aktuálních dat Centra pro předpověď klimatu navíc prudce roste pravděpodobnost, že by tato anomálie mohla do konce roku dosáhnout mimořádné intenzity. Meteorologové nevylučují ani vznik velmi vzácného a silného takzvaného super El Niňa, přičemž šance na rozvoj silného nebo velmi silného fenoménu dosahuje v současnosti 66 procent.
Ukrajinské síly v noci na pátek zaútočily na ropnou rafinérii v ruské Jaroslavské oblasti, která se nachází přibližně 700 kilometrů od ukrajinských hranic. Úder potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se jedná o součást intenzivnější strategie zaměřené na likvidaci ruské energetické infrastruktury.
Britská policie, která vyšetřuje Andrewa Mountbatten-Windsora, potvrdila, že by se její prověřování mohlo rozšířit také na obvinění ze sexuálního obtěžování. Tento krok je součástí širšího vyšetřování možného zneužití pravomoci úřední osoby v době, kdy bývalý princ působil jako obchodní zmocněnec Velké Británie. Policie hrabství Thames Valley v pátek obnovila svou výzvu, aby se přihlásili případní svědci, a uvedla, že již kontaktovala právní zástupce ženy, která v minulosti popsala svou zkušenost ze sídla Royal Lodge ve Windsoru.
Íránská vláda přišla s novým plánem, jak využít strategický Hormuzský průliv k ekonomickému a politickému tlaku na Západ. Teherán podle státních médií zvažuje zavedení licenčních poplatků pro největší světové technologické firmy, jako jsou Google, Meta, Microsoft a Amazon, za využívání podmořských internetových kabelů, které procházejí dnem této klíčové námořní tepny. Tento krok následuje po úspěšné íránské blokádě lodní dopravy v průlivu a přichází v momentě, kdy uvízla diplomatická jednání mezi Íránem a Spojenými státy.
Používání notebooku přímo na klíně doprovází řada otázek ohledně možných zdravotních rizik. Lidé se často obávají, zda neviditelná energie a teplo sálající z plastové či kovové konstrukce nemohou tělu dlouhodobě škodit. Vědecké výzkumy však mnohé z těchto obav vyvracejí, zatímco jiné hrozby označují za reálné. Odborníci proto poukazují na konkrétní rizika i na způsoby, jak se jim efektivně vyhnout.
Druhé funkční období amerického prezidenta Donalda Trumpa se podle CNN stále výrazněji soustředí na prosazování jeho osobní moci a zájmů. V uplynulém týdnu učinil Bílý dům několik kroků, které kritici označují za zneužívání prezidentského úřadu k vlastnímu prospěchu. Nejvýraznějším z nich bylo rozhodnutí ministerstva spravedlnosti, které na základě urovnání miliardového soudního sporu definitivně a navždy zakázalo daňovému úřadu provádět audity minulých finančních záležitostí prezidenta a jeho rodiny. Tento krok vyvolal značné pobouření, neboť Trumpovi přiznává privilegium, jaké žádný jiný občan Spojených států nemá.
Zavedení amerického zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo, Ugandy a Jižního Súdánu může podle odborníků a kritiků celou situaci kolem epidemie eboly ještě zhoršit. Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí sice plně uznává právo každé suverénní vlády chránit zdraví svých obyvatel, avšak plošná cestovní omezení a uzavírání hranic nepovažuje za správné řešení. Podle této organizace mohou podobná opatření vyvolat strach, poškodit ekonomiku, odradit od transparentnosti, zkomplikovat humanitární operace a nasměrovat pohyb lidí na neoficiální a nemonitorované trasy, což rizika pro veřejné zdraví naopak zvyšuje.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že použití jaderných zbraní představuje pro Moskvu až krajní možnost. Tento výrok zazněl v době, kdy Rusko společně s Běloruskem dokončilo rozsáhlé jaderné cvičení na zemi, na moři i ve vzduchu. Ruský vůdce zároveň uvedl, že jaderný arsenál země funguje jako garant její suverenity. Evropské státy tyto manévry ostře odsoudily jako provokativní a generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že jakýkoli útok na alianci by vyvolal zdrcující reakci.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy vyšlou do Polska dodatečných 5 000 vojáků. Tento krok představuje zjevný obrat v nedávném postupu jeho administrativy, která naopak usilovala o snižování počtu amerických vojáků v Evropě. K rozhodnutí došlo pouhý týden poté, co ministr obrany Pete Hegseth zastavil plánované nasazení bojového týmu, který měl v Polsku rotovat. Tehdejší krok ministerstvo zdůvodnilo frustrací z evropských národů, které podle něj nepodpořily Ameriku v době, kdy to potřebovala.
