Refat Čubarov, předseda krymskotatarského Medžlisu, vyzval národy žijící v područí Moskvy, aby povstaly a bojovaly za svoji nezávislost. V exkluzivním rozhovoru pro britský Express prohlásil, že pouze porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad země může zabránit další světové válce.
„Zachování Ruska v hranicích bývalého Sovětského svazu je trvalou hrozbou pro jeho sousedy i pro svět jako celek,“ uvedl 68letý politik, který musel opustit Krym po jeho nelegální anexi Ruskem v roce 2014. Od té doby se Medžlis, parlamentní zastupitelský orgán krymských Tatarů, zasazuje o návrat poloostrova pod správu Ukrajiny.
Podle Čubarova využívá Moskva vnější války jako nástroj k udržení vlastní moci a jako prostředek k potlačení národnostních menšin. „Moskva neumí řídit tak rozsáhlé území jinak než prostřednictvím války. Válka zvenčí je pro Kreml nástrojem, jak ovládat vnitřní obyvatelstvo a zároveň upevnit autoritářské řízení státu,“ uvedl.
Zdůraznil, že pouze úplné vojenské selhání Ruska na Ukrajině může otevřít cestu k seberealizaci utlačovaných národů v rámci federace. „Děláme vše pro to, aby vítězství Ukrajiny vedlo nejen k ukončení války, ale i k tomu, že si národy v Rusku uvědomí své právo na sebeurčení.“
Rusko je dnes složeno z více než 190 etnických skupin, z nichž mnohé obývají 22 autonomních republik. Tatary, druhou největší etnickou skupinu v Rusku (3,2 % populace), najdeme především v Tatarstánu a Baškortostánu.
Čubarov uvedl, že se jeho organizace snaží navazovat spolupráci se zástupci těchto národů, a to zejména v oblasti Kavkazu, kde jsou projevy odporu vůči Moskvě tradičně silné. Navzdory odlišnostem kultur a náboženství tyto skupiny podle něj spojuje společná zkušenost s ruským útlakem.
„Pokud se Putina nepodaří zastavit na Ukrajině, vyšle to vzkaz, že jeho impérium je nezničitelné. Ale jeho porážka bude nezvratným signálem pro všechny utlačované národy, že mohou rozhodovat o svém vlastním osudu,“ uzavřel Čubarov.
Jeho slova zaznívají v době, kdy se Rusko i přes problémy ve válce na Ukrajině snaží posilovat svou pozici a zastrašovat sousedy. Podle krymskotatarského vůdce ale právě tato agresivita svědčí o slabosti režimu, který se bojí svobody vlastního obyvatelstva.
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.