Refat Čubarov, předseda krymskotatarského Medžlisu, vyzval národy žijící v područí Moskvy, aby povstaly a bojovaly za svoji nezávislost. V exkluzivním rozhovoru pro britský Express prohlásil, že pouze porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad země může zabránit další světové válce.
„Zachování Ruska v hranicích bývalého Sovětského svazu je trvalou hrozbou pro jeho sousedy i pro svět jako celek,“ uvedl 68letý politik, který musel opustit Krym po jeho nelegální anexi Ruskem v roce 2014. Od té doby se Medžlis, parlamentní zastupitelský orgán krymských Tatarů, zasazuje o návrat poloostrova pod správu Ukrajiny.
Podle Čubarova využívá Moskva vnější války jako nástroj k udržení vlastní moci a jako prostředek k potlačení národnostních menšin. „Moskva neumí řídit tak rozsáhlé území jinak než prostřednictvím války. Válka zvenčí je pro Kreml nástrojem, jak ovládat vnitřní obyvatelstvo a zároveň upevnit autoritářské řízení státu,“ uvedl.
Zdůraznil, že pouze úplné vojenské selhání Ruska na Ukrajině může otevřít cestu k seberealizaci utlačovaných národů v rámci federace. „Děláme vše pro to, aby vítězství Ukrajiny vedlo nejen k ukončení války, ale i k tomu, že si národy v Rusku uvědomí své právo na sebeurčení.“
Rusko je dnes složeno z více než 190 etnických skupin, z nichž mnohé obývají 22 autonomních republik. Tatary, druhou největší etnickou skupinu v Rusku (3,2 % populace), najdeme především v Tatarstánu a Baškortostánu.
Čubarov uvedl, že se jeho organizace snaží navazovat spolupráci se zástupci těchto národů, a to zejména v oblasti Kavkazu, kde jsou projevy odporu vůči Moskvě tradičně silné. Navzdory odlišnostem kultur a náboženství tyto skupiny podle něj spojuje společná zkušenost s ruským útlakem.
„Pokud se Putina nepodaří zastavit na Ukrajině, vyšle to vzkaz, že jeho impérium je nezničitelné. Ale jeho porážka bude nezvratným signálem pro všechny utlačované národy, že mohou rozhodovat o svém vlastním osudu,“ uzavřel Čubarov.
Jeho slova zaznívají v době, kdy se Rusko i přes problémy ve válce na Ukrajině snaží posilovat svou pozici a zastrašovat sousedy. Podle krymskotatarského vůdce ale právě tato agresivita svědčí o slabosti režimu, který se bojí svobody vlastního obyvatelstva.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.