Refat Čubarov, předseda krymskotatarského Medžlisu, vyzval národy žijící v područí Moskvy, aby povstaly a bojovaly za svoji nezávislost. V exkluzivním rozhovoru pro britský Express prohlásil, že pouze porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad země může zabránit další světové válce.
„Zachování Ruska v hranicích bývalého Sovětského svazu je trvalou hrozbou pro jeho sousedy i pro svět jako celek,“ uvedl 68letý politik, který musel opustit Krym po jeho nelegální anexi Ruskem v roce 2014. Od té doby se Medžlis, parlamentní zastupitelský orgán krymských Tatarů, zasazuje o návrat poloostrova pod správu Ukrajiny.
Podle Čubarova využívá Moskva vnější války jako nástroj k udržení vlastní moci a jako prostředek k potlačení národnostních menšin. „Moskva neumí řídit tak rozsáhlé území jinak než prostřednictvím války. Válka zvenčí je pro Kreml nástrojem, jak ovládat vnitřní obyvatelstvo a zároveň upevnit autoritářské řízení státu,“ uvedl.
Zdůraznil, že pouze úplné vojenské selhání Ruska na Ukrajině může otevřít cestu k seberealizaci utlačovaných národů v rámci federace. „Děláme vše pro to, aby vítězství Ukrajiny vedlo nejen k ukončení války, ale i k tomu, že si národy v Rusku uvědomí své právo na sebeurčení.“
Rusko je dnes složeno z více než 190 etnických skupin, z nichž mnohé obývají 22 autonomních republik. Tatary, druhou největší etnickou skupinu v Rusku (3,2 % populace), najdeme především v Tatarstánu a Baškortostánu.
Čubarov uvedl, že se jeho organizace snaží navazovat spolupráci se zástupci těchto národů, a to zejména v oblasti Kavkazu, kde jsou projevy odporu vůči Moskvě tradičně silné. Navzdory odlišnostem kultur a náboženství tyto skupiny podle něj spojuje společná zkušenost s ruským útlakem.
„Pokud se Putina nepodaří zastavit na Ukrajině, vyšle to vzkaz, že jeho impérium je nezničitelné. Ale jeho porážka bude nezvratným signálem pro všechny utlačované národy, že mohou rozhodovat o svém vlastním osudu,“ uzavřel Čubarov.
Jeho slova zaznívají v době, kdy se Rusko i přes problémy ve válce na Ukrajině snaží posilovat svou pozici a zastrašovat sousedy. Podle krymskotatarského vůdce ale právě tato agresivita svědčí o slabosti režimu, který se bojí svobody vlastního obyvatelstva.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.
I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
Tři roky už v září uplynou od smrti legendární britské královny Alžběty II., jejíž místo na trůnu zaujal její syn Karel III. Přesto se v těchto dnech dostanou do oběhu mince s podobiznou zesnulé panovnice. Podle královské mincovny je to naposledy.
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
Na pátek připadají nedožité 30. narozeniny Aničky Slováčkové, která si před dubnovou smrtí jistě přála, aby se z problémů dostala alespoň její maminka Dáda Patrasová. Podle nejnovějšího vyjádření Felixe Slováčka se to ale vůbec nedaří.
Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům.
V případu předloňské smrti populárního herce Matthewa Perryho nastává další zvrat. Žena, která je jednou z pětice obviněných, souhlasila s přiznáním viny. Informoval o tom web DW. Perry, jehož celosvětově proslavil sitcom Přátelé, zemřel předloni na podzim.
Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti.
Veronika Khek Kubařová dnes odtajnila, že se v srpnu po deseti letech manželství konečně stala maminkou. Na svět přivedla chlapečka, jehož jméno zatím není veřejnosti známé. Bezpečně naopak víme, jak se známá herečka dala dohromady se svým mužem, uznávaným režisérem.
Příští ročník celosvětově oblíbené soutěže Eurovision Song Contest, známé jako Eurovize, má stanovené místo konání. Potřetí v historii jej bude hostit rakouské hlavní město Vídeň, informoval web DW.