Tajemství Orbánova úspěchu: Proč má v Maďarsku takovou podporu?

Jedním z hlavních nástrojů ovládání voleb je takzvaný gerrymandering neboli účelové překreslování volebních obvodů. Orbán snížil počet poslanců a rozdělil zemi na 106 jednommandátových obvodů, které mají velmi rozdílnou velikost. Větší obvody se nacházejí v baštách opozice, zatímco menší v oblastech loajálních Fideszu. Rozdíly v počtu voličů v jednotlivých okrscích dosahují až 22 %, což odporuje mezinárodním standardům OBSE.

Dalším pilířem Orbánovy moci je téměř úplné ovládnutí mediálního prostoru. V mnoha venkovských oblastech mají voliči přístup pouze k vládním narativům. Od roku 2010 stát přestal inzerovat v kritických médiích, zatímco soukromí inzerenti byli odrazováni od spolupráce s opozičními tituly. Nezávislá média postupně zanikala a byla levně vykoupena podnikateli blízkými premiérovi, což podle evropských pozorovatelů proměnilo zemi v „volební autokracii“.

V roce 2021 Orbánova vláda navíc legalizovala praktiku nazvanou „volební turismus“. Ta umožňuje Maďarům registrovat se k volbám kdekoli v zemi, aniž by tam skutečně bydleli. Existují obavy, že Fidesz využívá své rozsáhlé databáze voličů k tomu, aby své příznivce cíleně přesouval do obvodů, kde se očekává velmi těsný souboj. Historické seznamy registrovaných voličů jsou přitom pro veřejnost nedostupné, což znemožňuje zpětnou kontrolu.

Specifickou skupinou jsou etničtí Maďaři žijící v sousedních zemích, kterým Orbán před lety nabídl občanství a volební právo. Z přibližně 500 000 registrovaných voličů v zahraničí jich zhruba 90 % volí Fidesz. Na rozdíl od mladších emigrantů v západní Evropě, kteří musí volit osobně na ambasádách a často čelí složitým kontrolám, mohou tito „přeshraniční“ Maďaři hlasovat pohodlně poštou, přičemž jsou zdokumentovány případy hromadného sběru jejich volebních lístků provládními organizacemi.

Důležitým faktorem je také vliv státní propagandy na starší generaci a obyvatele venkova. Tématem letošních voleb je zejména válka na sousední Ukrajině, přičemž vládní kampaň cílí na obavy seniorů ze zatažení Maďarska do konfliktu. Podle reportérů z terénu tato strategie funguje na venkově jako kouzlo, zatímco mladší voliči se od Orbánovy politiky spíše odvracejí.

V neposlední řadě se objevují obvinění z přímého kupování hlasů, kterému se v Maďarsku říká „Krumpliosztás“ (rozdávání brambor). V chudších komunitách, včetně romských osad, je údajně voličům nabízeno jídlo, maso nebo hotovost ve výši 10 000 forintů (přibližně 26 eur) výměnou za hlas pro vládní stranu. Nedávný dokumentární film „Cena hlasu“ přinesl svědectví o rozsáhlém tlaku na voliče v rurálních oblastech.

Vláda veškerá tato obvinění odmítá. Mluvčí Zoltán Kovács označil tvrzení o kupování hlasů za lživá a zpochybnil důvěryhodnost svědků v reportážích. Tvrdí, že úpravy volebních obvodů pouze reflektují demografické změny a že v Maďarsku neexistuje žádný monopol na veřejné mínění. Kritiku z Evropského parlamentu vláda interpretuje jako nespravedlivé „spiknutí“ proti maďarské suverenitě.

Historie z let 2014, 2018 a 2022 ukazuje, že Fidesz dokáže získat ústavní dvoutřetinovou většinu v parlamentu i s méně než polovinou všech odevzdaných hlasů. Právě díky nastavení volebního systému se Orbánovi v minulosti podařilo neutralizovat jakoukoli strategii, se kterou se sjednocená opozice pokusila přijít.

Odborníci se shodují, že nadcházející dubnové hlasování ukáže, zda je tento „Rubikův kostka“ maďarských voleb vůbec řešitelný. I když je nálada ve společnosti napjatá a opozice pod vedením Magyara věří v úspěch, Orbánovy systémové páky zůstávají pevně na svém místě. Svět se tak s napětím dívá na Budapešť, zda potvrdí status quo, nebo se vydá jiným směrem