Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Jedním z hlavních nástrojů ovládání voleb je takzvaný gerrymandering neboli účelové překreslování volebních obvodů. Orbán snížil počet poslanců a rozdělil zemi na 106 jednommandátových obvodů, které mají velmi rozdílnou velikost. Větší obvody se nacházejí v baštách opozice, zatímco menší v oblastech loajálních Fideszu. Rozdíly v počtu voličů v jednotlivých okrscích dosahují až 22 %, což odporuje mezinárodním standardům OBSE.
Dalším pilířem Orbánovy moci je téměř úplné ovládnutí mediálního prostoru. V mnoha venkovských oblastech mají voliči přístup pouze k vládním narativům. Od roku 2010 stát přestal inzerovat v kritických médiích, zatímco soukromí inzerenti byli odrazováni od spolupráce s opozičními tituly. Nezávislá média postupně zanikala a byla levně vykoupena podnikateli blízkými premiérovi, což podle evropských pozorovatelů proměnilo zemi v „volební autokracii“.
V roce 2021 Orbánova vláda navíc legalizovala praktiku nazvanou „volební turismus“. Ta umožňuje Maďarům registrovat se k volbám kdekoli v zemi, aniž by tam skutečně bydleli. Existují obavy, že Fidesz využívá své rozsáhlé databáze voličů k tomu, aby své příznivce cíleně přesouval do obvodů, kde se očekává velmi těsný souboj. Historické seznamy registrovaných voličů jsou přitom pro veřejnost nedostupné, což znemožňuje zpětnou kontrolu.
Specifickou skupinou jsou etničtí Maďaři žijící v sousedních zemích, kterým Orbán před lety nabídl občanství a volební právo. Z přibližně 500 000 registrovaných voličů v zahraničí jich zhruba 90 % volí Fidesz. Na rozdíl od mladších emigrantů v západní Evropě, kteří musí volit osobně na ambasádách a často čelí složitým kontrolám, mohou tito „přeshraniční“ Maďaři hlasovat pohodlně poštou, přičemž jsou zdokumentovány případy hromadného sběru jejich volebních lístků provládními organizacemi.
Důležitým faktorem je také vliv státní propagandy na starší generaci a obyvatele venkova. Tématem letošních voleb je zejména válka na sousední Ukrajině, přičemž vládní kampaň cílí na obavy seniorů ze zatažení Maďarska do konfliktu. Podle reportérů z terénu tato strategie funguje na venkově jako kouzlo, zatímco mladší voliči se od Orbánovy politiky spíše odvracejí.
V neposlední řadě se objevují obvinění z přímého kupování hlasů, kterému se v Maďarsku říká „Krumpliosztás“ (rozdávání brambor). V chudších komunitách, včetně romských osad, je údajně voličům nabízeno jídlo, maso nebo hotovost ve výši 10 000 forintů (přibližně 26 eur) výměnou za hlas pro vládní stranu. Nedávný dokumentární film „Cena hlasu“ přinesl svědectví o rozsáhlém tlaku na voliče v rurálních oblastech.
Vláda veškerá tato obvinění odmítá. Mluvčí Zoltán Kovács označil tvrzení o kupování hlasů za lživá a zpochybnil důvěryhodnost svědků v reportážích. Tvrdí, že úpravy volebních obvodů pouze reflektují demografické změny a že v Maďarsku neexistuje žádný monopol na veřejné mínění. Kritiku z Evropského parlamentu vláda interpretuje jako nespravedlivé „spiknutí“ proti maďarské suverenitě.
Historie z let 2014, 2018 a 2022 ukazuje, že Fidesz dokáže získat ústavní dvoutřetinovou většinu v parlamentu i s méně než polovinou všech odevzdaných hlasů. Právě díky nastavení volebního systému se Orbánovi v minulosti podařilo neutralizovat jakoukoli strategii, se kterou se sjednocená opozice pokusila přijít.
Odborníci se shodují, že nadcházející dubnové hlasování ukáže, zda je tento „Rubikův kostka“ maďarských voleb vůbec řešitelný. I když je nálada ve společnosti napjatá a opozice pod vedením Magyara věří v úspěch, Orbánovy systémové páky zůstávají pevně na svém místě. Svět se tak s napětím dívá na Budapešť, zda potvrdí status quo, nebo se vydá jiným směrem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
