Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Jedním z hlavních nástrojů ovládání voleb je takzvaný gerrymandering neboli účelové překreslování volebních obvodů. Orbán snížil počet poslanců a rozdělil zemi na 106 jednommandátových obvodů, které mají velmi rozdílnou velikost. Větší obvody se nacházejí v baštách opozice, zatímco menší v oblastech loajálních Fideszu. Rozdíly v počtu voličů v jednotlivých okrscích dosahují až 22 %, což odporuje mezinárodním standardům OBSE.
Dalším pilířem Orbánovy moci je téměř úplné ovládnutí mediálního prostoru. V mnoha venkovských oblastech mají voliči přístup pouze k vládním narativům. Od roku 2010 stát přestal inzerovat v kritických médiích, zatímco soukromí inzerenti byli odrazováni od spolupráce s opozičními tituly. Nezávislá média postupně zanikala a byla levně vykoupena podnikateli blízkými premiérovi, což podle evropských pozorovatelů proměnilo zemi v „volební autokracii“.
V roce 2021 Orbánova vláda navíc legalizovala praktiku nazvanou „volební turismus“. Ta umožňuje Maďarům registrovat se k volbám kdekoli v zemi, aniž by tam skutečně bydleli. Existují obavy, že Fidesz využívá své rozsáhlé databáze voličů k tomu, aby své příznivce cíleně přesouval do obvodů, kde se očekává velmi těsný souboj. Historické seznamy registrovaných voličů jsou přitom pro veřejnost nedostupné, což znemožňuje zpětnou kontrolu.
Specifickou skupinou jsou etničtí Maďaři žijící v sousedních zemích, kterým Orbán před lety nabídl občanství a volební právo. Z přibližně 500 000 registrovaných voličů v zahraničí jich zhruba 90 % volí Fidesz. Na rozdíl od mladších emigrantů v západní Evropě, kteří musí volit osobně na ambasádách a často čelí složitým kontrolám, mohou tito „přeshraniční“ Maďaři hlasovat pohodlně poštou, přičemž jsou zdokumentovány případy hromadného sběru jejich volebních lístků provládními organizacemi.
Důležitým faktorem je také vliv státní propagandy na starší generaci a obyvatele venkova. Tématem letošních voleb je zejména válka na sousední Ukrajině, přičemž vládní kampaň cílí na obavy seniorů ze zatažení Maďarska do konfliktu. Podle reportérů z terénu tato strategie funguje na venkově jako kouzlo, zatímco mladší voliči se od Orbánovy politiky spíše odvracejí.
V neposlední řadě se objevují obvinění z přímého kupování hlasů, kterému se v Maďarsku říká „Krumpliosztás“ (rozdávání brambor). V chudších komunitách, včetně romských osad, je údajně voličům nabízeno jídlo, maso nebo hotovost ve výši 10 000 forintů (přibližně 26 eur) výměnou za hlas pro vládní stranu. Nedávný dokumentární film „Cena hlasu“ přinesl svědectví o rozsáhlém tlaku na voliče v rurálních oblastech.
Vláda veškerá tato obvinění odmítá. Mluvčí Zoltán Kovács označil tvrzení o kupování hlasů za lživá a zpochybnil důvěryhodnost svědků v reportážích. Tvrdí, že úpravy volebních obvodů pouze reflektují demografické změny a že v Maďarsku neexistuje žádný monopol na veřejné mínění. Kritiku z Evropského parlamentu vláda interpretuje jako nespravedlivé „spiknutí“ proti maďarské suverenitě.
Historie z let 2014, 2018 a 2022 ukazuje, že Fidesz dokáže získat ústavní dvoutřetinovou většinu v parlamentu i s méně než polovinou všech odevzdaných hlasů. Právě díky nastavení volebního systému se Orbánovi v minulosti podařilo neutralizovat jakoukoli strategii, se kterou se sjednocená opozice pokusila přijít.
Odborníci se shodují, že nadcházející dubnové hlasování ukáže, zda je tento „Rubikův kostka“ maďarských voleb vůbec řešitelný. I když je nálada ve společnosti napjatá a opozice pod vedením Magyara věří v úspěch, Orbánovy systémové páky zůstávají pevně na svém místě. Svět se tak s napětím dívá na Budapešť, zda potvrdí status quo, nebo se vydá jiným směrem
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.