Češi mají pocit, že děti přestávají číst. Podle průzkumu STEM/MARK si zhruba čtyři z pěti respondentů myslí, že dnešní děti čtou méně než děti před deseti lety. Za hlavního viníka považují digitální technologie a online zábavu. Nejde přitom jen o kulturní nebo výchovné téma. Ve skutečnosti může jít i o problém ekonomický.
Čtení totiž není jen volnočasová aktivita. Je to jeden ze způsobů, jak si člověk buduje schopnost soustředit se, porozumět složitějšímu textu a vytvářet si vlastní úsudek. A právě tyto schopnosti budou v době umělé inteligence nabývat na ceně. Zatímco algoritmus dnes během několika sekund vyhledá informace nebo vytvoří text, lidská výhoda se postupně přesouvá ke kritickému myšlení, interpretaci a schopnosti zasadit informace do souvislostí.
Nejde přitom jen o problém jednotlivců. Nevyužitý talent vede k nižšímu ekonomickému růstu a slabší produktivitě. A právě produktivita je jedním z dlouhodobých problémů české ekonomiky.
Proto začíná být stále důležitější otázka, jakým způsobem děti informace konzumují a jak se učí s nimi pracovat. Digitální technologie jsou totiž dvojsečné. Na jedné straně otevírají přístup k informacím, vzdělání i novým pracovním příležitostem. Na straně druhé však soutěží o pozornost způsobem, kterému kniha konkuruje jen obtížně. Rychlý digitální obsah, krátká videa, notifikace a nekonečné scrollování podporují spíše přepínání pozornosti než soustředěnou práci s textem. Výzkumy opakovaně upozorňují, že multitasking není skutečná paralelní práce, ale neustálé přepínání mezi úkoly, které snižuje výkon i schopnost hlubšího soustředění.
Potvrzují to i data OECD. Ta ukazují, že studenti, kteří čtou knihy převážně v tištěné podobě, dosahují v průměru lepších výsledků ve čtenářské gramotnosti než ti, kteří čtou hlavně digitálně.
Paradoxem doby umělé inteligence tak může být, že čtení bude ještě důležitější než dříve. AI sice umí text shrnout, přeložit nebo vygenerovat. Neznamená to ale, že člověk už nemusí umět číst. Naopak. Čím více obsahu bude vytvářet umělá inteligence, tím důležitější bude schopnost rozlišit, co je podstatné, co je zavádějící a co dává smysl. Slabý čtenář se v záplavě informací neutopí proto, že by jich měl málo, ale proto, že jich bude příliš mnoho a nebude je umět vyhodnotit.
Data OECD potvrzují přímou souvislost: studenti, kteří si umí prověřovat zdroje, mnohem lépe rozeznají fakta od názorů. Čeští žáci však v této dovednosti za svými vrstevníky ze severských a západoevropských zemí výrazně zaostávají.
Česko se často ptá, proč mu chybějí inovace a vyšší produktivita. Odpověď ale začíná už v dětství. Třeba u toho, zda dítě dokáže vydržet nad knihou déle než pár minut.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.