Helium. Plyn, který většina lidí vnímá hlavně jako náplň do balónků, je ve skutečnosti nepostradatelnou součástí moderního světa. Používá se v nemocnicích, při výrobě polovodičů, v kosmickém průmyslu i při výzkumu na špičkových vědeckých pracovištích. Přesto se jeho zásoby neustále tenčí a svět se opakovaně potýká s jeho nedostatkem.
V roce 2022 se chemici z Pacific Northwest National Laboratory v USA dostali do situace, která je pro mnoho vědců noční můrou. Nancy Washtonová, vedoucí jednoho z výzkumných týmů, zjistila, že jejich pravidelná dodávka helia nepřijde. Dodavatelé neměli dostatek této vzácné látky a laboratoř se musela přizpůsobit. Místo obvyklých 2 500 litrů plynu jim dorazila jen polovina, což znamenalo jediné – omezení výzkumu.
Největší ranou bylo odstavení jedinečného spektrometru, který měl potenciál přinést průlomové objevy v oblasti zachytávání oxidu uhličitého z atmosféry. „Nemohla jsem uvěřit datům, která jsme získali,“ vzpomíná pro BBC Washtonová na okamžiky, kdy její tým zjistil, že oxid hořečnatý může účinně vázat oxid uhličitý.
Jenže bez helia se jejich práce zastavila. Po několika měsících nucené nečinnosti se jim sice podařilo spektrometr opět zprovoznit, ale podobná situace se může kdykoliv opakovat.
Helium je chemicky nereaktivní a jeho fyzikální vlastnosti ho činí nenahraditelným. Má nejnižší bod varu ze všech prvků (-269 °C) a je extrémně lehké. Kde všude hraje klíčovou roli?
Největší spotřebitel helia – nemocnice – využívají plyn k chlazení magnetů v přístrojích MRI. Velký hadronový urychlovač (LHC) i další vědecké aparatury spoléhají na helium pro udržení supravodivosti magnetů. Helium se používá i při testování a startu raket, čistí palivové systémy a ochlazuje družicové přístroje.
Helium je také klíčové při výrobě polovodičů, které jsou nezbytné pro elektroniku. Využívá se při svařování, v airbazích i při hlubokomořském potápění.
Helium se na Zemi přirozeně tvoří rozpadem radioaktivních prvků v zemské kůře, ale jeho těžba je omezená. Největší producenti jsou USA (46 % světové produkce), Katar (38 %) a Alžírsko (5 %).
Na rozdíl od jiných surovin není možné helium uměle vyrábět. A co je horší – když se uvolní do atmosféry, pomalu uniká do vesmíru a už ho nelze zachytit zpět. Kvůli jeho extrémně nízké hustotě a unikátním fyzikálním vlastnostem se snadno ztrácí, což činí jeho skladování a přepravu náročnou.
V posledních dvou desetiletích svět zažil už čtyři vážné heliumové krize. V roce 2022 došlo k jedné z nejhorších – požáry v ruském zpracovatelském závodě Amur, válka na Ukrajině a odstávka závodu v Kataru způsobily náhlý výpadek dodávek. Uzavření americké federální heliumové rezervy v roce 2024 situaci dále zkomplikovalo a ceny helia dosáhly historického maxima.
Vzhledem k rostoucí poptávce (která by se podle odhadů mohla do roku 2035 zdvojnásobit) se hledají nové způsoby, jak helium šetřit. Jedním z řešení jsou nové typy MRI přístrojů, které místo tisíců litrů helia potřebují jen jeden litr. Takové přístroje už se v některých nemocnicích používají, ale jejich výkon je omezený a cena vysoká.
Další možností je recyklace. Například Mississippi State University investovala 300 000 dolarů do systému, který zachytí 90 % unikajícího helia. Návratnost investice je přibližně šest let, ale instalace podobných zařízení je technicky složitá a finančně náročná.
Přesto se objevují nadějné vyhlídky. V roce 2016 byla v Tanzanii objevena obrovská zásoba helia, která by mohla být uvedena do provozu v roce 2025. Podobné objevy byly učiněny i v Číně.
Vědci, lékaři i průmysloví výrobci si uvědomují, že helium není nevyčerpatelný zdroj. Současné výkyvy v dodávkách jsou varováním, že je třeba se připravit na budoucí krize. „Představte si, že vaše babička nemůže dostat MRI vyšetření, protože došlo helium,“ upozorňuje Washtonová na možná rizika.
Jedno je jisté – pokud svět nenajde efektivnější způsoby těžby, recyklace a úspor tohoto vzácného plynu, budeme se s jeho nedostatkem potýkat stále častěji.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.
Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšnou operaci, při níž mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Jak uvedl Vatikán v oficiálním lékařském bulletinu, zákrok následoval po diagnóze plicního adenokarcinomu, který byl u hlavy katolické církve odhalen během preventivních vyšetření.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.