Helium. Plyn, který většina lidí vnímá hlavně jako náplň do balónků, je ve skutečnosti nepostradatelnou součástí moderního světa. Používá se v nemocnicích, při výrobě polovodičů, v kosmickém průmyslu i při výzkumu na špičkových vědeckých pracovištích. Přesto se jeho zásoby neustále tenčí a svět se opakovaně potýká s jeho nedostatkem.
V roce 2022 se chemici z Pacific Northwest National Laboratory v USA dostali do situace, která je pro mnoho vědců noční můrou. Nancy Washtonová, vedoucí jednoho z výzkumných týmů, zjistila, že jejich pravidelná dodávka helia nepřijde. Dodavatelé neměli dostatek této vzácné látky a laboratoř se musela přizpůsobit. Místo obvyklých 2 500 litrů plynu jim dorazila jen polovina, což znamenalo jediné – omezení výzkumu.
Největší ranou bylo odstavení jedinečného spektrometru, který měl potenciál přinést průlomové objevy v oblasti zachytávání oxidu uhličitého z atmosféry. „Nemohla jsem uvěřit datům, která jsme získali,“ vzpomíná pro BBC Washtonová na okamžiky, kdy její tým zjistil, že oxid hořečnatý může účinně vázat oxid uhličitý.
Jenže bez helia se jejich práce zastavila. Po několika měsících nucené nečinnosti se jim sice podařilo spektrometr opět zprovoznit, ale podobná situace se může kdykoliv opakovat.
Helium je chemicky nereaktivní a jeho fyzikální vlastnosti ho činí nenahraditelným. Má nejnižší bod varu ze všech prvků (-269 °C) a je extrémně lehké. Kde všude hraje klíčovou roli?
Největší spotřebitel helia – nemocnice – využívají plyn k chlazení magnetů v přístrojích MRI. Velký hadronový urychlovač (LHC) i další vědecké aparatury spoléhají na helium pro udržení supravodivosti magnetů. Helium se používá i při testování a startu raket, čistí palivové systémy a ochlazuje družicové přístroje.
Helium je také klíčové při výrobě polovodičů, které jsou nezbytné pro elektroniku. Využívá se při svařování, v airbazích i při hlubokomořském potápění.
Helium se na Zemi přirozeně tvoří rozpadem radioaktivních prvků v zemské kůře, ale jeho těžba je omezená. Největší producenti jsou USA (46 % světové produkce), Katar (38 %) a Alžírsko (5 %).
Na rozdíl od jiných surovin není možné helium uměle vyrábět. A co je horší – když se uvolní do atmosféry, pomalu uniká do vesmíru a už ho nelze zachytit zpět. Kvůli jeho extrémně nízké hustotě a unikátním fyzikálním vlastnostem se snadno ztrácí, což činí jeho skladování a přepravu náročnou.
V posledních dvou desetiletích svět zažil už čtyři vážné heliumové krize. V roce 2022 došlo k jedné z nejhorších – požáry v ruském zpracovatelském závodě Amur, válka na Ukrajině a odstávka závodu v Kataru způsobily náhlý výpadek dodávek. Uzavření americké federální heliumové rezervy v roce 2024 situaci dále zkomplikovalo a ceny helia dosáhly historického maxima.
Vzhledem k rostoucí poptávce (která by se podle odhadů mohla do roku 2035 zdvojnásobit) se hledají nové způsoby, jak helium šetřit. Jedním z řešení jsou nové typy MRI přístrojů, které místo tisíců litrů helia potřebují jen jeden litr. Takové přístroje už se v některých nemocnicích používají, ale jejich výkon je omezený a cena vysoká.
Další možností je recyklace. Například Mississippi State University investovala 300 000 dolarů do systému, který zachytí 90 % unikajícího helia. Návratnost investice je přibližně šest let, ale instalace podobných zařízení je technicky složitá a finančně náročná.
Přesto se objevují nadějné vyhlídky. V roce 2016 byla v Tanzanii objevena obrovská zásoba helia, která by mohla být uvedena do provozu v roce 2025. Podobné objevy byly učiněny i v Číně.
Vědci, lékaři i průmysloví výrobci si uvědomují, že helium není nevyčerpatelný zdroj. Současné výkyvy v dodávkách jsou varováním, že je třeba se připravit na budoucí krize. „Představte si, že vaše babička nemůže dostat MRI vyšetření, protože došlo helium,“ upozorňuje Washtonová na možná rizika.
Jedno je jisté – pokud svět nenajde efektivnější způsoby těžby, recyklace a úspor tohoto vzácného plynu, budeme se s jeho nedostatkem potýkat stále častěji.
Po osmnácti měsících tvrdých náletů, pozemních útoků a neustále se zpřísňující blokády Pásma Gazy vydala OSN jedno z dosud nejzávažnějších varování: pokud nedojde k okamžnému přílivu humanitární pomoci, zejména potravin, hrozí smrt až 14 000 kojencům. Varování přišlo den poté, co Izrael po téměř tříměsíčním úplném zablokování Gazy 20. května 2025 povolil omezený návrat pomoci. OSN ale upozornila, že do oblasti bylo vpuštěno jen devět nákladních vozů, přičemž potřeba je přibližně 500 denně. Sama OSN tento objem označila za „kapku v moři toho, co je naléhavě potřeba“.
Narychlo ukončená válka na Ukrajině nebude koncem konfliktu, ale začátkem širší destabilizace Evropy. Pokud Západ přistoupí na mírové podmínky diktované Kremlem, vyšle tím jasný signál, že se agrese vyplácí. Následovat mohou další cíle, jako Moldavsko, Pobaltí, Rumunsko a Polsko. Pak už nebude o čem vyjednávat.
Napětí na okupovaném Západním břehu se opět vyostřilo poté, co izraelské ozbrojené složky vystřelily varovné salvy směrem ke skupině 25 diplomatů, kteří ve středu 21. května navštívili město Jenin. Delegace zastupovala 31 zemí, včetně Itálie, Kanady, Egypta, Jordánska, Velké Británie, Číny a Ruska. Incident přiměl účastníky k úprku a okamžitě vyvolal rozsáhlé mezinárodní pobouření.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu otevřeně přiznal, že Moskva již nemá žádný zájem na příměří na Ukrajině. V reakci na mezinárodní výzvy k ukončení války a především návrh prezidenta Donalda Trumpa na 30denní úplné příměří Lavrov prohlásil: „Tohle už nechceme.“
Ve středu večer se hlavní město Spojených států stalo dějištěm tragické události, která otřásla nejen izraelskou diplomacií, ale i mezinárodní veřejností. Při střelbě v centru Washingtonu byli zavražděni dva mladí zaměstnanci izraelského velvyslanectví – Yaron Lischinsky a Sarah Lynn Milgrim. Jejich identitu oficiálně potvrdilo izraelské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ráno s tím, že šlo o "brutální teroristický útok", který zasáhl srdce izraelské diplomatické služby.
Australský premiér Anthony Albanese dosáhl historického vítězství, když se mu podařilo nejen obhájit svůj mandát ve volbách v květnu 2025, ale zároveň učinit z klimatické politiky vítězný volební program. Jeho úspěch je pozoruhodný i z globální perspektivy, protože Austrálie patřila po dlouhá léta k zemím, kde klimatická opatření znamenala politický pád – premiéři ztráceli funkce, strany přicházely o podporu a veřejná debata se proměnila v ideologický střet. Podle webu Politico se tak právě Austrálie stala vítězem v klimatických válkách.
Pasažéři indického dopravního letadla zažili ve středu doslova okamžiky hrůzy, když jejich stroj narazil na silné krupobití během letu. I přes vážné poškození letadla se však posádce podařilo úspěšně přistát na letišti ve městě Šrínagar v oblasti Kašmíru.
Americká armáda intenzivně připravuje své zdravotnické jednotky na potenciální ozbrojený konflikt s Čínou. Války v Iráku a Afghánistánu byly vedeny za podmínek, které umožňovaly evakuaci zraněných během takzvané „zlaté hodiny“. V Pacifiku by však podobná rychlost nebyla realistická – a armáda se tomu musí přizpůsobit.
Jak se mírová jednání o ukončení války na Ukrajině začínají zintenzivňovat, odborníci a představitelé země i mezinárodního společenství obracejí pozornost k dalšímu zásadnímu problému: co se stane s obrovským množstvím zbraní, které se dnes v zemi nachází? Potenciální nekontrolované šíření zbraní po válce představuje jednu z největších výzev pro poválečnou obnovu.
Ve středu večer došlo ve Washingtonu k tragické události, kdy byli při střelbě poblíž Capital Jewish Museum zavražděni dva členové izraelské diplomatické mise. Podle americké policie na ně zaútočil muž, který poté při zatýkání vykřikoval „Free, free Palestine“. Incident okamžitě vyvolal ostré mezinárodní reakce.
Schůzka prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem ve středu vyústila v nezvyklou a do detailu inscenovanou událost. Ačkoliv měla být věnována diplomatickým vztahům a obchodní spolupráci, Trump ji podle BBC proměnil v divadelní představení, jehož hlavním tématem byly vyvrácené konspirační teorie o údajné genocidě bělošských farmářů v Jižní Africe.
Setkání prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a jeho jihoafrického protějšku Cyrila Ramaphosy, které se původně mělo soustředit na obchodní vztahy a nerostné suroviny, se nečekaně zvrtlo ve velmi napjatou výměnu názorů. Americký prezident využil jednání k tomu, aby znovu zopakoval již dříve vyvrácené tvrzení o údajné „genocidě bělochů“ v Jižní Africe.