Helium. Plyn, který většina lidí vnímá hlavně jako náplň do balónků, je ve skutečnosti nepostradatelnou součástí moderního světa. Používá se v nemocnicích, při výrobě polovodičů, v kosmickém průmyslu i při výzkumu na špičkových vědeckých pracovištích. Přesto se jeho zásoby neustále tenčí a svět se opakovaně potýká s jeho nedostatkem.
V roce 2022 se chemici z Pacific Northwest National Laboratory v USA dostali do situace, která je pro mnoho vědců noční můrou. Nancy Washtonová, vedoucí jednoho z výzkumných týmů, zjistila, že jejich pravidelná dodávka helia nepřijde. Dodavatelé neměli dostatek této vzácné látky a laboratoř se musela přizpůsobit. Místo obvyklých 2 500 litrů plynu jim dorazila jen polovina, což znamenalo jediné – omezení výzkumu.
Největší ranou bylo odstavení jedinečného spektrometru, který měl potenciál přinést průlomové objevy v oblasti zachytávání oxidu uhličitého z atmosféry. „Nemohla jsem uvěřit datům, která jsme získali,“ vzpomíná pro BBC Washtonová na okamžiky, kdy její tým zjistil, že oxid hořečnatý může účinně vázat oxid uhličitý.
Jenže bez helia se jejich práce zastavila. Po několika měsících nucené nečinnosti se jim sice podařilo spektrometr opět zprovoznit, ale podobná situace se může kdykoliv opakovat.
Helium je chemicky nereaktivní a jeho fyzikální vlastnosti ho činí nenahraditelným. Má nejnižší bod varu ze všech prvků (-269 °C) a je extrémně lehké. Kde všude hraje klíčovou roli?
Největší spotřebitel helia – nemocnice – využívají plyn k chlazení magnetů v přístrojích MRI. Velký hadronový urychlovač (LHC) i další vědecké aparatury spoléhají na helium pro udržení supravodivosti magnetů. Helium se používá i při testování a startu raket, čistí palivové systémy a ochlazuje družicové přístroje.
Helium je také klíčové při výrobě polovodičů, které jsou nezbytné pro elektroniku. Využívá se při svařování, v airbazích i při hlubokomořském potápění.
Helium se na Zemi přirozeně tvoří rozpadem radioaktivních prvků v zemské kůře, ale jeho těžba je omezená. Největší producenti jsou USA (46 % světové produkce), Katar (38 %) a Alžírsko (5 %).
Na rozdíl od jiných surovin není možné helium uměle vyrábět. A co je horší – když se uvolní do atmosféry, pomalu uniká do vesmíru a už ho nelze zachytit zpět. Kvůli jeho extrémně nízké hustotě a unikátním fyzikálním vlastnostem se snadno ztrácí, což činí jeho skladování a přepravu náročnou.
V posledních dvou desetiletích svět zažil už čtyři vážné heliumové krize. V roce 2022 došlo k jedné z nejhorších – požáry v ruském zpracovatelském závodě Amur, válka na Ukrajině a odstávka závodu v Kataru způsobily náhlý výpadek dodávek. Uzavření americké federální heliumové rezervy v roce 2024 situaci dále zkomplikovalo a ceny helia dosáhly historického maxima.
Vzhledem k rostoucí poptávce (která by se podle odhadů mohla do roku 2035 zdvojnásobit) se hledají nové způsoby, jak helium šetřit. Jedním z řešení jsou nové typy MRI přístrojů, které místo tisíců litrů helia potřebují jen jeden litr. Takové přístroje už se v některých nemocnicích používají, ale jejich výkon je omezený a cena vysoká.
Další možností je recyklace. Například Mississippi State University investovala 300 000 dolarů do systému, který zachytí 90 % unikajícího helia. Návratnost investice je přibližně šest let, ale instalace podobných zařízení je technicky složitá a finančně náročná.
Přesto se objevují nadějné vyhlídky. V roce 2016 byla v Tanzanii objevena obrovská zásoba helia, která by mohla být uvedena do provozu v roce 2025. Podobné objevy byly učiněny i v Číně.
Vědci, lékaři i průmysloví výrobci si uvědomují, že helium není nevyčerpatelný zdroj. Současné výkyvy v dodávkách jsou varováním, že je třeba se připravit na budoucí krize. „Představte si, že vaše babička nemůže dostat MRI vyšetření, protože došlo helium,“ upozorňuje Washtonová na možná rizika.
Jedno je jisté – pokud svět nenajde efektivnější způsoby těžby, recyklace a úspor tohoto vzácného plynu, budeme se s jeho nedostatkem potýkat stále častěji.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.
Vůdce Hongkongu prohlásil, že zajistí „spravedlnost“ v souvislosti s obrovským požárem, který minulý týden usmrtil více než sto padesát lidí. Úředníci města se zaměřují na stavební společnosti, které údajně použily nevyhovující síťovinu k obalení lešení na budovách. Počet zatčených osob v souvislosti s požárem, který se prohnal sedmi výškovými obytnými bloky a hořel téměř dva dny, se zvýšil na čtrnáct a úřady nevylučují další zatýkání.