Helium. Plyn, který většina lidí vnímá hlavně jako náplň do balónků, je ve skutečnosti nepostradatelnou součástí moderního světa. Používá se v nemocnicích, při výrobě polovodičů, v kosmickém průmyslu i při výzkumu na špičkových vědeckých pracovištích. Přesto se jeho zásoby neustále tenčí a svět se opakovaně potýká s jeho nedostatkem.
V roce 2022 se chemici z Pacific Northwest National Laboratory v USA dostali do situace, která je pro mnoho vědců noční můrou. Nancy Washtonová, vedoucí jednoho z výzkumných týmů, zjistila, že jejich pravidelná dodávka helia nepřijde. Dodavatelé neměli dostatek této vzácné látky a laboratoř se musela přizpůsobit. Místo obvyklých 2 500 litrů plynu jim dorazila jen polovina, což znamenalo jediné – omezení výzkumu.
Největší ranou bylo odstavení jedinečného spektrometru, který měl potenciál přinést průlomové objevy v oblasti zachytávání oxidu uhličitého z atmosféry. „Nemohla jsem uvěřit datům, která jsme získali,“ vzpomíná pro BBC Washtonová na okamžiky, kdy její tým zjistil, že oxid hořečnatý může účinně vázat oxid uhličitý.
Jenže bez helia se jejich práce zastavila. Po několika měsících nucené nečinnosti se jim sice podařilo spektrometr opět zprovoznit, ale podobná situace se může kdykoliv opakovat.
Helium je chemicky nereaktivní a jeho fyzikální vlastnosti ho činí nenahraditelným. Má nejnižší bod varu ze všech prvků (-269 °C) a je extrémně lehké. Kde všude hraje klíčovou roli?
Největší spotřebitel helia – nemocnice – využívají plyn k chlazení magnetů v přístrojích MRI. Velký hadronový urychlovač (LHC) i další vědecké aparatury spoléhají na helium pro udržení supravodivosti magnetů. Helium se používá i při testování a startu raket, čistí palivové systémy a ochlazuje družicové přístroje.
Helium je také klíčové při výrobě polovodičů, které jsou nezbytné pro elektroniku. Využívá se při svařování, v airbazích i při hlubokomořském potápění.
Helium se na Zemi přirozeně tvoří rozpadem radioaktivních prvků v zemské kůře, ale jeho těžba je omezená. Největší producenti jsou USA (46 % světové produkce), Katar (38 %) a Alžírsko (5 %).
Na rozdíl od jiných surovin není možné helium uměle vyrábět. A co je horší – když se uvolní do atmosféry, pomalu uniká do vesmíru a už ho nelze zachytit zpět. Kvůli jeho extrémně nízké hustotě a unikátním fyzikálním vlastnostem se snadno ztrácí, což činí jeho skladování a přepravu náročnou.
V posledních dvou desetiletích svět zažil už čtyři vážné heliumové krize. V roce 2022 došlo k jedné z nejhorších – požáry v ruském zpracovatelském závodě Amur, válka na Ukrajině a odstávka závodu v Kataru způsobily náhlý výpadek dodávek. Uzavření americké federální heliumové rezervy v roce 2024 situaci dále zkomplikovalo a ceny helia dosáhly historického maxima.
Vzhledem k rostoucí poptávce (která by se podle odhadů mohla do roku 2035 zdvojnásobit) se hledají nové způsoby, jak helium šetřit. Jedním z řešení jsou nové typy MRI přístrojů, které místo tisíců litrů helia potřebují jen jeden litr. Takové přístroje už se v některých nemocnicích používají, ale jejich výkon je omezený a cena vysoká.
Další možností je recyklace. Například Mississippi State University investovala 300 000 dolarů do systému, který zachytí 90 % unikajícího helia. Návratnost investice je přibližně šest let, ale instalace podobných zařízení je technicky složitá a finančně náročná.
Přesto se objevují nadějné vyhlídky. V roce 2016 byla v Tanzanii objevena obrovská zásoba helia, která by mohla být uvedena do provozu v roce 2025. Podobné objevy byly učiněny i v Číně.
Vědci, lékaři i průmysloví výrobci si uvědomují, že helium není nevyčerpatelný zdroj. Současné výkyvy v dodávkách jsou varováním, že je třeba se připravit na budoucí krize. „Představte si, že vaše babička nemůže dostat MRI vyšetření, protože došlo helium,“ upozorňuje Washtonová na možná rizika.
Jedno je jisté – pokud svět nenajde efektivnější způsoby těžby, recyklace a úspor tohoto vzácného plynu, budeme se s jeho nedostatkem potýkat stále častěji.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.