Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Evropští lídři v čele s Ursulou von der Leyen a Emmanuelem Macronem přijeli do Davosu s jasným úkolem: najít společnou řeč, jak čelit americkému prezidentovi. Trump, který se chystá vystoupit ve středu, nadále využívá hrozbu desetiprocentních cel jako nástroj k prosazení nákupu Grónska. Evropa proto začala otevřeně diskutovat o odvetných opatřeních, která by mohla zasáhnout americkou ekonomiku.
Americký ministr financí Scott Bessent, který vede rekordně početnou delegaci USA, označil úvahy o evropské odvetě za „velmi nemoudré“. Podle něj Trump nesleduje osobní zájmy, ale vidí v Grónsku klíčové strategické aktivum pro Spojené státy. Bessent se snažil uklidnit situaci prohlášením, že mediální obraz krize je přehnaný, ačkoli napětí v kuloárech mluví o opaku.
Jednou z nejvíce diskutovaných hrozeb je takzvaná „nukleární opce“, tedy možnost, že by evropské země začaly hromadně rozprodávat americké státní dluhopisy. Analýza Deutsche Bank upozorňuje, že Evropa vlastní americké cenné papíry v hodnotě osmi bilionů dolarů. Pokud by se evropští věřitelé rozhodli tyto investice stáhnout, mohlo by to pro americkou ekonomiku, závislou na externím financování dluhu, znamenat katastrofu.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva v Davosu varovala před spirálou odvetných opatření typu „oko za oko“. Podle ní by nová obchodní válka mezi USA a Evropou drasticky poškodila globální růst. Apelovala na lídry, aby se vyhnuli eskalaci, která by mohla zničit dosavadní pozitivní ekonomické vyhlídky pro tento rok.
Kromě grónské krize delegáti v Davosu řeší i další palčivá témata, jako je situace v Íránu a na Ukrajině nebo obavy z prasknutí bubliny kolem umělé inteligence. Pozornost poutá také Trumpův výběr nového šéfa americké centrální banky (Fed). Davos se tak proměnil v bitevní pole, kde se nerozhoduje jen o byznysu, ale o samotné podobě západního spojenectví.
Mimo hlavní konferenční sály probíhá intenzivní diplomatický i obchodní ruch v prostorách, které si pro tento týden pronajaly jednotlivé vlády a korporace. Mezi hlavními řečníky prvního dne se objeví také čínský vicepremiér He Lifeng a kanadský premiér Mark Carney. Britská kancléřka Rachel Reeves se pak zúčastní diskusí zaměřených na stabilitu finančních trhů v době geopolitických otřesů.
Evropská unie zatím zůstává jednotná v názoru, že Grónsko není na prodej a že suverenitu Dánského království je třeba bránit. Příští dny ukáží, zda „duch dialogu“ v Davosu zvítězí nad politikou silnějšího, nebo zda jsme svědky definitivního rozpadu transatlantické vazby, jak ji známe posledních osmdesát let.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.
Případem, jaký nebývá běžný, se od středy zabývá pražská mordparta. V české metropoli měl být zavražděn vlivný izraelský podnikatel z oblasti hazardu. Policie pouze potvrdila, že vyšetřuje vraždu cizince.
Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).
Počasí v Česku je na začátku června poměrně nevyzpytatelné. Chvíli je slunečno, pak zase prší. O víkendu by se snad mohla situace zlepšit, očekává se oteplení. Nejvyšší teploty se dokonce přiblíží třicítce.
Evropská komise jedná s členskými státy o úpravě pravidel pro uprchlíky z Ukrajiny a zvažuje, že by z unijní ochrany do budoucna vyloučila muže v branném věku a také lidi, kteří ze své vlasti odešli nelegálně. Stávající evropský mechanismus dočasné ochrany sice vyprší až v březnu 2027, unijní exekutiva však již nyní připravuje jeho prodloužení o další rok a testuje postoj jednotlivých vlád k zavedení nových restrikcí. Během čtvrtečního zasedání ministrů vnitra v Lucemburku získal tento návrh oficiální podporu od polského wiceministra vnitra Macieje Duszczyka, který potvrdil, že Varšava s takovým řešením plně souhlasí.
Bill Browder, šéf investičního fondu Hermitage Capital a jeden z nejvýznamnějších zahraničních kritiků Vladimira Putina, v komentáři pro britský deník The Independent varuje, že ruský prezident se pod tlakem nepříznivého vývoje ocitá v dosud nejvážnější krizi.
Fotbaloví fanoušci mířící do Severní Ameriky na historicky první mistrovství světa pořádané třemi zeměmi se ocitnou na kontinentu, který za sebou má období značně napjatých vztahů. Turnaj se sice odehraje v celkem 16 městech napříč Spojenými státy, Kanadou a Mexikem, nicméně třicetidevítidenní sportovní svátek bude provázet politické napětí, které se od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu projevuje v otázkách obchodu, migrace i pašování drog. Přestože lídři všech tří zemí loni v prosinci při losování vládli úsměvy, Trumpova otevřená snaha o americkou dominanci na kontinentu může hladký průběh šampionátu zkomplikovat.
Íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí ve svém čtvrtečním prohlášení oznámil porážku nepřítele na bojišti, zároveň však varoval Íránce před vnitřním rozdělením společnosti. Chameneí se na veřejnosti neobjevil od konce února, kdy byl údajně zraněn při americko-izraelských úderech, které stály život jeho otce Alího Chameneího, a jeho poselství jsou proto velmi vzácná.
Na trhu s nápoji se objevil nový výrazný trend, kdy se vedle celebrit a influencerů začínají prosazovat energetické drinky zaměřené na křesťanskou tematiku. Značky jako Yahweh, Agape, 4gvn nebo Praise Energy se snaží šířit evangelium prostřednictvím plechovek s kofeinem, což však vyvolává otázky, zda křesťanství skutečně pomáhají, nebo zda k Ježíši přistupují pouze jako k bezplatné marketingové značce s autorskými právy zdarma.
Národní vědecká nadace (NSF), která je financována americkou vládou, oznámila záměr zásadně omezit hlubokomořský monitorovací systém v hodnotě 368 milionů dolarů. Rozhodnutí zrušit klíčové části sítě Ocean Observatories Initiative (OOI), jež od roku 2016 s pomocí přibližně 900 přístrojů, bójí a podmořských kluzáků nepřetržitě sbírala data v Tichém a Atlantském oceánu, vyvolalo vážné obavy mezi odborníky. K tomuto kroku dochází v době rekordních teplot moří, hrozby superfenoménu El Niño a obav z možného kolapsu systému oceánských proudů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy, což znamená výrazný nárůst oproti dosavadním 60 procentům, které mělo vojsko pod kontrolou. Tento krok následuje po březnové aktualizaci map pro humanitární organizace, v níž se objevila nová oranžová linie vymezující uzavřené vojenské pásmo. Takto definovaná oblast je o 11 procent větší než zóna, kterou původně určovala takzvaná žlutá linie dohodnutá v říjnovém příměří s hnutím Hamás.