Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Evropští lídři v čele s Ursulou von der Leyen a Emmanuelem Macronem přijeli do Davosu s jasným úkolem: najít společnou řeč, jak čelit americkému prezidentovi. Trump, který se chystá vystoupit ve středu, nadále využívá hrozbu desetiprocentních cel jako nástroj k prosazení nákupu Grónska. Evropa proto začala otevřeně diskutovat o odvetných opatřeních, která by mohla zasáhnout americkou ekonomiku.
Americký ministr financí Scott Bessent, který vede rekordně početnou delegaci USA, označil úvahy o evropské odvetě za „velmi nemoudré“. Podle něj Trump nesleduje osobní zájmy, ale vidí v Grónsku klíčové strategické aktivum pro Spojené státy. Bessent se snažil uklidnit situaci prohlášením, že mediální obraz krize je přehnaný, ačkoli napětí v kuloárech mluví o opaku.
Jednou z nejvíce diskutovaných hrozeb je takzvaná „nukleární opce“, tedy možnost, že by evropské země začaly hromadně rozprodávat americké státní dluhopisy. Analýza Deutsche Bank upozorňuje, že Evropa vlastní americké cenné papíry v hodnotě osmi bilionů dolarů. Pokud by se evropští věřitelé rozhodli tyto investice stáhnout, mohlo by to pro americkou ekonomiku, závislou na externím financování dluhu, znamenat katastrofu.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva v Davosu varovala před spirálou odvetných opatření typu „oko za oko“. Podle ní by nová obchodní válka mezi USA a Evropou drasticky poškodila globální růst. Apelovala na lídry, aby se vyhnuli eskalaci, která by mohla zničit dosavadní pozitivní ekonomické vyhlídky pro tento rok.
Kromě grónské krize delegáti v Davosu řeší i další palčivá témata, jako je situace v Íránu a na Ukrajině nebo obavy z prasknutí bubliny kolem umělé inteligence. Pozornost poutá také Trumpův výběr nového šéfa americké centrální banky (Fed). Davos se tak proměnil v bitevní pole, kde se nerozhoduje jen o byznysu, ale o samotné podobě západního spojenectví.
Mimo hlavní konferenční sály probíhá intenzivní diplomatický i obchodní ruch v prostorách, které si pro tento týden pronajaly jednotlivé vlády a korporace. Mezi hlavními řečníky prvního dne se objeví také čínský vicepremiér He Lifeng a kanadský premiér Mark Carney. Britská kancléřka Rachel Reeves se pak zúčastní diskusí zaměřených na stabilitu finančních trhů v době geopolitických otřesů.
Evropská unie zatím zůstává jednotná v názoru, že Grónsko není na prodej a že suverenitu Dánského království je třeba bránit. Příští dny ukáží, zda „duch dialogu“ v Davosu zvítězí nad politikou silnějšího, nebo zda jsme svědky definitivního rozpadu transatlantické vazby, jak ji známe posledních osmdesát let.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.