Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Evropští lídři v čele s Ursulou von der Leyen a Emmanuelem Macronem přijeli do Davosu s jasným úkolem: najít společnou řeč, jak čelit americkému prezidentovi. Trump, který se chystá vystoupit ve středu, nadále využívá hrozbu desetiprocentních cel jako nástroj k prosazení nákupu Grónska. Evropa proto začala otevřeně diskutovat o odvetných opatřeních, která by mohla zasáhnout americkou ekonomiku.
Americký ministr financí Scott Bessent, který vede rekordně početnou delegaci USA, označil úvahy o evropské odvetě za „velmi nemoudré“. Podle něj Trump nesleduje osobní zájmy, ale vidí v Grónsku klíčové strategické aktivum pro Spojené státy. Bessent se snažil uklidnit situaci prohlášením, že mediální obraz krize je přehnaný, ačkoli napětí v kuloárech mluví o opaku.
Jednou z nejvíce diskutovaných hrozeb je takzvaná „nukleární opce“, tedy možnost, že by evropské země začaly hromadně rozprodávat americké státní dluhopisy. Analýza Deutsche Bank upozorňuje, že Evropa vlastní americké cenné papíry v hodnotě osmi bilionů dolarů. Pokud by se evropští věřitelé rozhodli tyto investice stáhnout, mohlo by to pro americkou ekonomiku, závislou na externím financování dluhu, znamenat katastrofu.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva v Davosu varovala před spirálou odvetných opatření typu „oko za oko“. Podle ní by nová obchodní válka mezi USA a Evropou drasticky poškodila globální růst. Apelovala na lídry, aby se vyhnuli eskalaci, která by mohla zničit dosavadní pozitivní ekonomické vyhlídky pro tento rok.
Kromě grónské krize delegáti v Davosu řeší i další palčivá témata, jako je situace v Íránu a na Ukrajině nebo obavy z prasknutí bubliny kolem umělé inteligence. Pozornost poutá také Trumpův výběr nového šéfa americké centrální banky (Fed). Davos se tak proměnil v bitevní pole, kde se nerozhoduje jen o byznysu, ale o samotné podobě západního spojenectví.
Mimo hlavní konferenční sály probíhá intenzivní diplomatický i obchodní ruch v prostorách, které si pro tento týden pronajaly jednotlivé vlády a korporace. Mezi hlavními řečníky prvního dne se objeví také čínský vicepremiér He Lifeng a kanadský premiér Mark Carney. Britská kancléřka Rachel Reeves se pak zúčastní diskusí zaměřených na stabilitu finančních trhů v době geopolitických otřesů.
Evropská unie zatím zůstává jednotná v názoru, že Grónsko není na prodej a že suverenitu Dánského království je třeba bránit. Příští dny ukáží, zda „duch dialogu“ v Davosu zvítězí nad politikou silnějšího, nebo zda jsme svědky definitivního rozpadu transatlantické vazby, jak ji známe posledních osmdesát let.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
Po americké speciální operaci v lednu 2026, při níž byl dopaden diktátor Nicolás Maduro, prochází Venezuela procesem politické liberalizace. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez a vládní strana PSUV podnikají kroky směřující k přípravě na budoucí svobodné volby. Tento vývoj, který se odehrává v pozadí, naznačuje posun země směrem k demokracii a ekonomické obnově.
Putinova pozice je v současnosti oslabena válkou na Ukrajině, ekonomickou recesí a útoky dronů, které ohrožují ruskou schopnost vyvážet ropu. Do této situace se přidávají obavy z vývoje v Čečensku, kde systém Ramzana Kadyrova vykazuje zjevné známky únavy a nestability. Otazníky se vznášejí nad zdravím samotného vládce i nad budoucností celého regionu, který byl historicky jedním z nejvíce vzpurných území ruské federace.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.