Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Evropští lídři v čele s Ursulou von der Leyen a Emmanuelem Macronem přijeli do Davosu s jasným úkolem: najít společnou řeč, jak čelit americkému prezidentovi. Trump, který se chystá vystoupit ve středu, nadále využívá hrozbu desetiprocentních cel jako nástroj k prosazení nákupu Grónska. Evropa proto začala otevřeně diskutovat o odvetných opatřeních, která by mohla zasáhnout americkou ekonomiku.
Americký ministr financí Scott Bessent, který vede rekordně početnou delegaci USA, označil úvahy o evropské odvetě za „velmi nemoudré“. Podle něj Trump nesleduje osobní zájmy, ale vidí v Grónsku klíčové strategické aktivum pro Spojené státy. Bessent se snažil uklidnit situaci prohlášením, že mediální obraz krize je přehnaný, ačkoli napětí v kuloárech mluví o opaku.
Jednou z nejvíce diskutovaných hrozeb je takzvaná „nukleární opce“, tedy možnost, že by evropské země začaly hromadně rozprodávat americké státní dluhopisy. Analýza Deutsche Bank upozorňuje, že Evropa vlastní americké cenné papíry v hodnotě osmi bilionů dolarů. Pokud by se evropští věřitelé rozhodli tyto investice stáhnout, mohlo by to pro americkou ekonomiku, závislou na externím financování dluhu, znamenat katastrofu.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva v Davosu varovala před spirálou odvetných opatření typu „oko za oko“. Podle ní by nová obchodní válka mezi USA a Evropou drasticky poškodila globální růst. Apelovala na lídry, aby se vyhnuli eskalaci, která by mohla zničit dosavadní pozitivní ekonomické vyhlídky pro tento rok.
Kromě grónské krize delegáti v Davosu řeší i další palčivá témata, jako je situace v Íránu a na Ukrajině nebo obavy z prasknutí bubliny kolem umělé inteligence. Pozornost poutá také Trumpův výběr nového šéfa americké centrální banky (Fed). Davos se tak proměnil v bitevní pole, kde se nerozhoduje jen o byznysu, ale o samotné podobě západního spojenectví.
Mimo hlavní konferenční sály probíhá intenzivní diplomatický i obchodní ruch v prostorách, které si pro tento týden pronajaly jednotlivé vlády a korporace. Mezi hlavními řečníky prvního dne se objeví také čínský vicepremiér He Lifeng a kanadský premiér Mark Carney. Britská kancléřka Rachel Reeves se pak zúčastní diskusí zaměřených na stabilitu finančních trhů v době geopolitických otřesů.
Evropská unie zatím zůstává jednotná v názoru, že Grónsko není na prodej a že suverenitu Dánského království je třeba bránit. Příští dny ukáží, zda „duch dialogu“ v Davosu zvítězí nad politikou silnějšího, nebo zda jsme svědky definitivního rozpadu transatlantické vazby, jak ji známe posledních osmdesát let.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.
Keňské úřady potvrdily první případ nákazy ebolou v historii země. Pacient, keňský občan, který se nedávno vrátil z Demokratické republiky Kongo (DRK), onemocnění v pondělí pozdě večer v nemocnici v Nairobi podlehl. Ministr zdravotnictví Aden Duale oznámil, že úřady již identifikovaly 28 lidí z rodiny a zdravotnického personálu, kteří s ním přišli do styku, a dohledávají další spolucestující z letadla.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy stáhly své strategické bombardéry z britské základny RAF Fairford v Gloucestershire kvůli konkrétním bezpečnostním hrozbám. Pentagon potvrdil přesun zhruba tuctu nadzvukových bombardérů B-1 Lancer zpět na domovské základny v USA. Trump před novináři uvedl, že stažení bylo reakcí na hrozby ze strany protivníka a naznačil, že zjištěné aktivity vykazují vazby na Írán.