Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Evropští lídři v čele s Ursulou von der Leyen a Emmanuelem Macronem přijeli do Davosu s jasným úkolem: najít společnou řeč, jak čelit americkému prezidentovi. Trump, který se chystá vystoupit ve středu, nadále využívá hrozbu desetiprocentních cel jako nástroj k prosazení nákupu Grónska. Evropa proto začala otevřeně diskutovat o odvetných opatřeních, která by mohla zasáhnout americkou ekonomiku.
Americký ministr financí Scott Bessent, který vede rekordně početnou delegaci USA, označil úvahy o evropské odvetě za „velmi nemoudré“. Podle něj Trump nesleduje osobní zájmy, ale vidí v Grónsku klíčové strategické aktivum pro Spojené státy. Bessent se snažil uklidnit situaci prohlášením, že mediální obraz krize je přehnaný, ačkoli napětí v kuloárech mluví o opaku.
Jednou z nejvíce diskutovaných hrozeb je takzvaná „nukleární opce“, tedy možnost, že by evropské země začaly hromadně rozprodávat americké státní dluhopisy. Analýza Deutsche Bank upozorňuje, že Evropa vlastní americké cenné papíry v hodnotě osmi bilionů dolarů. Pokud by se evropští věřitelé rozhodli tyto investice stáhnout, mohlo by to pro americkou ekonomiku, závislou na externím financování dluhu, znamenat katastrofu.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva v Davosu varovala před spirálou odvetných opatření typu „oko za oko“. Podle ní by nová obchodní válka mezi USA a Evropou drasticky poškodila globální růst. Apelovala na lídry, aby se vyhnuli eskalaci, která by mohla zničit dosavadní pozitivní ekonomické vyhlídky pro tento rok.
Kromě grónské krize delegáti v Davosu řeší i další palčivá témata, jako je situace v Íránu a na Ukrajině nebo obavy z prasknutí bubliny kolem umělé inteligence. Pozornost poutá také Trumpův výběr nového šéfa americké centrální banky (Fed). Davos se tak proměnil v bitevní pole, kde se nerozhoduje jen o byznysu, ale o samotné podobě západního spojenectví.
Mimo hlavní konferenční sály probíhá intenzivní diplomatický i obchodní ruch v prostorách, které si pro tento týden pronajaly jednotlivé vlády a korporace. Mezi hlavními řečníky prvního dne se objeví také čínský vicepremiér He Lifeng a kanadský premiér Mark Carney. Britská kancléřka Rachel Reeves se pak zúčastní diskusí zaměřených na stabilitu finančních trhů v době geopolitických otřesů.
Evropská unie zatím zůstává jednotná v názoru, že Grónsko není na prodej a že suverenitu Dánského království je třeba bránit. Příští dny ukáží, zda „duch dialogu“ v Davosu zvítězí nad politikou silnějšího, nebo zda jsme svědky definitivního rozpadu transatlantické vazby, jak ji známe posledních osmdesát let.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
V roce 1806 založil pařížský labužník Grimod de la Reynière nový časopis s názvem Journal des Gourmands et des Belles. Toto periodikum nabízelo čtenářům v porevoluční Francii rady týkající se jídla, módy i divadelního života, a to vše v rámci jedné publikace. Ačkoliv je dnes tento časopis téměř zapomenut, jednalo se pravděpodobně o první tiskovinu svého druhu v zemi, která spojovala tak širokou škálu témat, jež dnes označujeme jako životní styl.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.