Moderní války napříč kontinenty potvrzují, že bezpilotní letouny, umělá inteligence a další technologické novinky výrazně posilují obranu, zatímco přítomnost jaderných zbraní poskytuje v některých případech poslední pojistku. Tvrzení, že letectvo a námořnictvo mohou rozhodnout válku, se přehodnocuje v nových souvislostech, kdy cíl války rozhoduje o tom, co vlastně znamená „vítězství“.
Admirál J. C. Wylie kdysi rozlišoval dva základní typy vojenských operací – sekvenční a kumulativní. Zatímco sekvenční znamenají postupný vojenský postup krok za krokem, kumulativní operace mají spíše roztříštěný charakter a skládají se z jednotlivých, nesouvisejících úderů, které se v součtu mohou stát strategicky významnými. Wylie tvrdil, že pouze sekvenční operace mohou vést k rozhodujícím vítězstvím. Nová generace konfliktů však ukazuje, že za určitých podmínek může i kumulativní přístup přinést kýžený výsledek.
Příklady z války na Ukrajině, konfliktu v Rudém moři i leteckých přestřelek mezi Indií a Pákistánem ukazují, že technologie – od bezpilotních letounů přes kybernetiku až po přesně naváděnou munici – staví obránce do výhodnější pozice. Jak tvrdí americký profesor Paul Bracken, dnešní „druhý jaderný věk“ je charakterizován menším množstvím jaderných zbraní, zato však větším počtem států, které je vlastní. To vytváří asymetrické prostředí, kde jsou tradiční pravidla války narušena.
Bracken varuje, že právě v tomto nevyrovnaném prostředí je pravděpodobnost použití jaderných zbraní vyšší než během studené války. Vedle existenciálního ohrožení států totiž přibyly nové motivace a lákadla – třeba touha dokázat svou sílu nebo potřeba politické demonstrace. V takových podmínkách i skromnější vojenské úspěchy dosažené pomocí kumulativních úderů mohou mít značný dopad.
Válka mezi Ruskem a Ukrajinou, trvající už více než tři roky, představuje ukázkový příklad konfliktu, kde obě strany chybně sázely na rozptýlené, neefektivní strategie. Moskva sice plánovala bleskovou invazi, ale roztříštila své síly do paralelních směrů útoku a ztratila tak možnost rozhodného sekvenčního průlomu. Ukrajina pak opakovala tutéž chybu, když v roce 2023 oznámila ambiciózní plán vyhnat ruskou armádu z celého území, ale nezískala dostatečnou sílu k jeho realizaci.
Obě strany tedy místo rozhodujícího vítězství sklouzly ke kumulativním operacím – útokům bez hlubší návaznosti, vedeným zejména prostřednictvím dronů, raket a kyberútoků. Zvláště výrazné výsledky se dostavily na moři. Ukrajina, která prakticky nemá námořnictvo, přesto dokázala pomocí bezpilotních člunů a raket vytlačit ruskou Černomořskou flotilu ze Sevastopolu.
Přestože Ukrajina zřejmě nikdy nedosáhne plného vítězství, jak si jej původně představovala, udržení 80 % svého území proti jaderné velmoci je jasným důkazem úspěchu kumulativní obrany.
Dalším příkladem je konflikt mezi Húsíji a americkým námořnictvem v Rudém moři. Spojené státy zde vedou odvetné námořní útoky proti militantům, kteří ohrožují civilní lodní dopravu. Cílem USA není porazit Húsíje vojensky, ale pouze omezit jejich schopnost útočit na lodě – tedy strategicky defenzivní cíl, který je dosažitelný pomocí kumulativní strategie.
Výsledky jsou však nejednoznačné. Zatímco útoky na lodě ustaly, Húsíjové se nevzdali a nadále ohrožují region. Zároveň se jim podařilo dosáhnout významného efektu – mnohé obchodní lodě přesměrovaly své trasy, aby se vyhnuly Rudému moři, což lze považovat za úspěch jejich rušivé strategie, jakkoli omezený.
Překvapivý příklad zvládnuté kumulativní strategie představuje i nedávný konflikt mezi Indií a Pákistánem. Po teroristickém útoku v Kašmíru se obě jaderné mocnosti zapojily do krátkého, ale intenzivního střetu, v němž se však vyhnuly přímému vstupu na území protivníka. Veškeré operace probíhaly buď ve vlastním vzdušném prostoru, nebo na dálku pomocí přesně naváděné munice.
Indie nasadila i své letadlové lodě, avšak letouny zůstaly mimo pákistánský vzdušný prostor. Nešlo o pokus o dobytí území, ale o cílené zásahy proti teroristickým infrastrukturám, přičemž hlavním cílem bylo vyslat politický signál: Indie už nebude tolerovat terorismus ani jaderné vydírání. I když zabitých teroristů nebylo mnoho, úspěšné provedení omezené operace umožnilo indické vládě prohlásit misi za úspěch.
Co z těchto případů vyplývá pro možné budoucí konflikty – zejména pro ten, který se vznáší jako hrozba nad Tchaj-wanským průlivem? Čína může ze všech zmíněných konfliktů vyvodit poučení, nejvíce však z Ukrajiny. Na rozdíl od Ruska nemá žádný pozemní přístup na Tchaj-wan. Jakmile se ostrovní obrana zkombinuje s americkou a japonskou podporou, novými technologiemi a promyšlenou kumulativní strategií, čínská invaze může rychle skončit katastrofou.
Zkušení vojenští stratégové jako James Holmes se domnívají, že právě současný vývoj nahrává obráncům. Pokud si političtí vůdci stanoví realistické cíle, nové vojenské technologie umožní tyto cíle naplnit i bez tradičního dobytí nepřátelského území. Rozhodnutí neútočit, ale bránit – a v tom být důslední a kreativní – může být novou definicí vítězství ve druhém jaderném věku.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.