Moderní války napříč kontinenty potvrzují, že bezpilotní letouny, umělá inteligence a další technologické novinky výrazně posilují obranu, zatímco přítomnost jaderných zbraní poskytuje v některých případech poslední pojistku. Tvrzení, že letectvo a námořnictvo mohou rozhodnout válku, se přehodnocuje v nových souvislostech, kdy cíl války rozhoduje o tom, co vlastně znamená „vítězství“.
Admirál J. C. Wylie kdysi rozlišoval dva základní typy vojenských operací – sekvenční a kumulativní. Zatímco sekvenční znamenají postupný vojenský postup krok za krokem, kumulativní operace mají spíše roztříštěný charakter a skládají se z jednotlivých, nesouvisejících úderů, které se v součtu mohou stát strategicky významnými. Wylie tvrdil, že pouze sekvenční operace mohou vést k rozhodujícím vítězstvím. Nová generace konfliktů však ukazuje, že za určitých podmínek může i kumulativní přístup přinést kýžený výsledek.
Příklady z války na Ukrajině, konfliktu v Rudém moři i leteckých přestřelek mezi Indií a Pákistánem ukazují, že technologie – od bezpilotních letounů přes kybernetiku až po přesně naváděnou munici – staví obránce do výhodnější pozice. Jak tvrdí americký profesor Paul Bracken, dnešní „druhý jaderný věk“ je charakterizován menším množstvím jaderných zbraní, zato však větším počtem států, které je vlastní. To vytváří asymetrické prostředí, kde jsou tradiční pravidla války narušena.
Bracken varuje, že právě v tomto nevyrovnaném prostředí je pravděpodobnost použití jaderných zbraní vyšší než během studené války. Vedle existenciálního ohrožení států totiž přibyly nové motivace a lákadla – třeba touha dokázat svou sílu nebo potřeba politické demonstrace. V takových podmínkách i skromnější vojenské úspěchy dosažené pomocí kumulativních úderů mohou mít značný dopad.
Válka mezi Ruskem a Ukrajinou, trvající už více než tři roky, představuje ukázkový příklad konfliktu, kde obě strany chybně sázely na rozptýlené, neefektivní strategie. Moskva sice plánovala bleskovou invazi, ale roztříštila své síly do paralelních směrů útoku a ztratila tak možnost rozhodného sekvenčního průlomu. Ukrajina pak opakovala tutéž chybu, když v roce 2023 oznámila ambiciózní plán vyhnat ruskou armádu z celého území, ale nezískala dostatečnou sílu k jeho realizaci.
Obě strany tedy místo rozhodujícího vítězství sklouzly ke kumulativním operacím – útokům bez hlubší návaznosti, vedeným zejména prostřednictvím dronů, raket a kyberútoků. Zvláště výrazné výsledky se dostavily na moři. Ukrajina, která prakticky nemá námořnictvo, přesto dokázala pomocí bezpilotních člunů a raket vytlačit ruskou Černomořskou flotilu ze Sevastopolu.
Přestože Ukrajina zřejmě nikdy nedosáhne plného vítězství, jak si jej původně představovala, udržení 80 % svého území proti jaderné velmoci je jasným důkazem úspěchu kumulativní obrany.
Dalším příkladem je konflikt mezi Húsíji a americkým námořnictvem v Rudém moři. Spojené státy zde vedou odvetné námořní útoky proti militantům, kteří ohrožují civilní lodní dopravu. Cílem USA není porazit Húsíje vojensky, ale pouze omezit jejich schopnost útočit na lodě – tedy strategicky defenzivní cíl, který je dosažitelný pomocí kumulativní strategie.
Výsledky jsou však nejednoznačné. Zatímco útoky na lodě ustaly, Húsíjové se nevzdali a nadále ohrožují region. Zároveň se jim podařilo dosáhnout významného efektu – mnohé obchodní lodě přesměrovaly své trasy, aby se vyhnuly Rudému moři, což lze považovat za úspěch jejich rušivé strategie, jakkoli omezený.
Překvapivý příklad zvládnuté kumulativní strategie představuje i nedávný konflikt mezi Indií a Pákistánem. Po teroristickém útoku v Kašmíru se obě jaderné mocnosti zapojily do krátkého, ale intenzivního střetu, v němž se však vyhnuly přímému vstupu na území protivníka. Veškeré operace probíhaly buď ve vlastním vzdušném prostoru, nebo na dálku pomocí přesně naváděné munice.
Indie nasadila i své letadlové lodě, avšak letouny zůstaly mimo pákistánský vzdušný prostor. Nešlo o pokus o dobytí území, ale o cílené zásahy proti teroristickým infrastrukturám, přičemž hlavním cílem bylo vyslat politický signál: Indie už nebude tolerovat terorismus ani jaderné vydírání. I když zabitých teroristů nebylo mnoho, úspěšné provedení omezené operace umožnilo indické vládě prohlásit misi za úspěch.
Co z těchto případů vyplývá pro možné budoucí konflikty – zejména pro ten, který se vznáší jako hrozba nad Tchaj-wanským průlivem? Čína může ze všech zmíněných konfliktů vyvodit poučení, nejvíce však z Ukrajiny. Na rozdíl od Ruska nemá žádný pozemní přístup na Tchaj-wan. Jakmile se ostrovní obrana zkombinuje s americkou a japonskou podporou, novými technologiemi a promyšlenou kumulativní strategií, čínská invaze může rychle skončit katastrofou.
Zkušení vojenští stratégové jako James Holmes se domnívají, že právě současný vývoj nahrává obráncům. Pokud si političtí vůdci stanoví realistické cíle, nové vojenské technologie umožní tyto cíle naplnit i bez tradičního dobytí nepřátelského území. Rozhodnutí neútočit, ale bránit – a v tom být důslední a kreativní – může být novou definicí vítězství ve druhém jaderném věku.
Americký prezident Donald Trump pohrozil žalobou komikovi Trevoru Noahovi, který moderoval nedělní předávání hudebních cen Grammy. Důvodem je vtip, ve kterém Noah naznačil, že Trump v minulosti navštěvoval soukromý ostrov usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Sedmadvacet unijních států definitivně potvrdilo kompletní zákaz dovozu ruského plynu v kapalné i potrubní formě. Podle verdiktu Rady EU skončí import zkapalněného zemního plynu (LNG) k prvnímu lednu 2027. Dodávky skrze plynovody budou pak definitivně zastaveny k 30. září téhož roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že další kolo trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskuteční ve dnech 4. a 5. února v Abú Zabí.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.