Moderní války napříč kontinenty potvrzují, že bezpilotní letouny, umělá inteligence a další technologické novinky výrazně posilují obranu, zatímco přítomnost jaderných zbraní poskytuje v některých případech poslední pojistku. Tvrzení, že letectvo a námořnictvo mohou rozhodnout válku, se přehodnocuje v nových souvislostech, kdy cíl války rozhoduje o tom, co vlastně znamená „vítězství“.
Admirál J. C. Wylie kdysi rozlišoval dva základní typy vojenských operací – sekvenční a kumulativní. Zatímco sekvenční znamenají postupný vojenský postup krok za krokem, kumulativní operace mají spíše roztříštěný charakter a skládají se z jednotlivých, nesouvisejících úderů, které se v součtu mohou stát strategicky významnými. Wylie tvrdil, že pouze sekvenční operace mohou vést k rozhodujícím vítězstvím. Nová generace konfliktů však ukazuje, že za určitých podmínek může i kumulativní přístup přinést kýžený výsledek.
Příklady z války na Ukrajině, konfliktu v Rudém moři i leteckých přestřelek mezi Indií a Pákistánem ukazují, že technologie – od bezpilotních letounů přes kybernetiku až po přesně naváděnou munici – staví obránce do výhodnější pozice. Jak tvrdí americký profesor Paul Bracken, dnešní „druhý jaderný věk“ je charakterizován menším množstvím jaderných zbraní, zato však větším počtem států, které je vlastní. To vytváří asymetrické prostředí, kde jsou tradiční pravidla války narušena.
Bracken varuje, že právě v tomto nevyrovnaném prostředí je pravděpodobnost použití jaderných zbraní vyšší než během studené války. Vedle existenciálního ohrožení států totiž přibyly nové motivace a lákadla – třeba touha dokázat svou sílu nebo potřeba politické demonstrace. V takových podmínkách i skromnější vojenské úspěchy dosažené pomocí kumulativních úderů mohou mít značný dopad.
Válka mezi Ruskem a Ukrajinou, trvající už více než tři roky, představuje ukázkový příklad konfliktu, kde obě strany chybně sázely na rozptýlené, neefektivní strategie. Moskva sice plánovala bleskovou invazi, ale roztříštila své síly do paralelních směrů útoku a ztratila tak možnost rozhodného sekvenčního průlomu. Ukrajina pak opakovala tutéž chybu, když v roce 2023 oznámila ambiciózní plán vyhnat ruskou armádu z celého území, ale nezískala dostatečnou sílu k jeho realizaci.
Obě strany tedy místo rozhodujícího vítězství sklouzly ke kumulativním operacím – útokům bez hlubší návaznosti, vedeným zejména prostřednictvím dronů, raket a kyberútoků. Zvláště výrazné výsledky se dostavily na moři. Ukrajina, která prakticky nemá námořnictvo, přesto dokázala pomocí bezpilotních člunů a raket vytlačit ruskou Černomořskou flotilu ze Sevastopolu.
Přestože Ukrajina zřejmě nikdy nedosáhne plného vítězství, jak si jej původně představovala, udržení 80 % svého území proti jaderné velmoci je jasným důkazem úspěchu kumulativní obrany.
Dalším příkladem je konflikt mezi Húsíji a americkým námořnictvem v Rudém moři. Spojené státy zde vedou odvetné námořní útoky proti militantům, kteří ohrožují civilní lodní dopravu. Cílem USA není porazit Húsíje vojensky, ale pouze omezit jejich schopnost útočit na lodě – tedy strategicky defenzivní cíl, který je dosažitelný pomocí kumulativní strategie.
Výsledky jsou však nejednoznačné. Zatímco útoky na lodě ustaly, Húsíjové se nevzdali a nadále ohrožují region. Zároveň se jim podařilo dosáhnout významného efektu – mnohé obchodní lodě přesměrovaly své trasy, aby se vyhnuly Rudému moři, což lze považovat za úspěch jejich rušivé strategie, jakkoli omezený.
Překvapivý příklad zvládnuté kumulativní strategie představuje i nedávný konflikt mezi Indií a Pákistánem. Po teroristickém útoku v Kašmíru se obě jaderné mocnosti zapojily do krátkého, ale intenzivního střetu, v němž se však vyhnuly přímému vstupu na území protivníka. Veškeré operace probíhaly buď ve vlastním vzdušném prostoru, nebo na dálku pomocí přesně naváděné munice.
Indie nasadila i své letadlové lodě, avšak letouny zůstaly mimo pákistánský vzdušný prostor. Nešlo o pokus o dobytí území, ale o cílené zásahy proti teroristickým infrastrukturám, přičemž hlavním cílem bylo vyslat politický signál: Indie už nebude tolerovat terorismus ani jaderné vydírání. I když zabitých teroristů nebylo mnoho, úspěšné provedení omezené operace umožnilo indické vládě prohlásit misi za úspěch.
Co z těchto případů vyplývá pro možné budoucí konflikty – zejména pro ten, který se vznáší jako hrozba nad Tchaj-wanským průlivem? Čína může ze všech zmíněných konfliktů vyvodit poučení, nejvíce však z Ukrajiny. Na rozdíl od Ruska nemá žádný pozemní přístup na Tchaj-wan. Jakmile se ostrovní obrana zkombinuje s americkou a japonskou podporou, novými technologiemi a promyšlenou kumulativní strategií, čínská invaze může rychle skončit katastrofou.
Zkušení vojenští stratégové jako James Holmes se domnívají, že právě současný vývoj nahrává obráncům. Pokud si političtí vůdci stanoví realistické cíle, nové vojenské technologie umožní tyto cíle naplnit i bez tradičního dobytí nepřátelského území. Rozhodnutí neútočit, ale bránit – a v tom být důslední a kreativní – může být novou definicí vítězství ve druhém jaderném věku.
Jsou lidé, kteří neradi přiznávají, že se mýlí. Agátě Hanychové se v jednom ohledu stalo, že nedělala správnou věc. Otcové jejích dětí ji na to přitom upozorňovali. V čem jim nakonec musela dát za pravdu?
Dobré zprávy dorazily o víkendu ze sousedního Rakouska. Tamní policie zadržela podezřelého v případu otrávených dětských výživ, které se objevily i u nás. V poutech skončil devětatřicetiletý muž, informovala britská BBC. Podle aktuálních informací má být stále alespoň jedna otrávená sklenička v oběhu.
Letní počasí, které během prodlouženého víkendu předčasně dorazilo do Česka, vydrží i v úvodu příštího týdne. Nastane ale změna, meteorologové očekávají výrazný teplotní rozdíl mezi západem a východem republiky. Na řadě míst se dočkáme i deště. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející týden.
Jiřina Bohdalová je za desítky let v šoubyznyse na zástupy gratulantů zvyklá. V době sociálních sítí se jí pochopitelně přeje i tam. Důkazem je přání Moniky Absolonové, která prozradila lidem, jaký je její pohled na legendu české kinematografie.
Trvalý mír v oblasti Perského zálivu se nezdá být na pořadu dne. Americký prezident Donald Trump sice nejnovější íránský návrh ještě neprozkoumal, ale dopředu naznačuje, že jej Bílý dům nepřijme. Jak to odůvodňuje?
Česko sužuje v úvodu května teplé počasí, které po týdnech sucha představuje vážné nebezpečí. Meteorologové v neděli rozšířili platnou výstrahu před požáry. Nově hrozí šíření ohně na dalších územích.
Ke konci se blíží první květnový víkend, který se nám prodloužil o státní svátek. Příští týden se to bude opakovat, ale s jednou změnou. V pátek si tentokrát v obchodech nenakoupíte. Může za to zákon, který platí už několik let.
Zcela nečekaně je svého druhu vítězem války v Perském zálivu Saúdská Arábie. Alespoň tedy mezi zeměmi Zálivu.
V Česku patří dnešní den Jiřině Bohdalové, na neděli 3. května totiž připadají její půlkulaté 95. narozeniny. Legendární herečka je navzdory dřívějším nejasnostem oslaví ve společnosti přátel. Kdo všechno a kam dorazí?
Předpověď se naplnila. Do Česka o víkendu předčasně dorazilo letní počasí, už sobotní odpolední maxima překročila hranici 25 stupňů. Dnes má být ale ještě tepleji, očekávají meteorologové.
Druhým dnem pokračuje v Národním parku České Švýcarsko boj s rozsáhlým lesním požárem. Hasiči povolali posily z okolních krajů, do akce se v neděli zapojí až sedm vrtulníků. V Česku nadále platí varování meteorologů před rizikem vzniku a šíření požárů.
Více než šest let po smrti Karla Gotta se stále mohou dít velké věci. Jedna taková se stala v Plzni, odkud nejslavnější český zpěvák pocházel. Místní politik přislíbil, že po Gottovi pojmenuje jedno z prostranství v západočeském městě. Teď se to opravdu povedlo.