Moderní války napříč kontinenty potvrzují, že bezpilotní letouny, umělá inteligence a další technologické novinky výrazně posilují obranu, zatímco přítomnost jaderných zbraní poskytuje v některých případech poslední pojistku. Tvrzení, že letectvo a námořnictvo mohou rozhodnout válku, se přehodnocuje v nových souvislostech, kdy cíl války rozhoduje o tom, co vlastně znamená „vítězství“.
Admirál J. C. Wylie kdysi rozlišoval dva základní typy vojenských operací – sekvenční a kumulativní. Zatímco sekvenční znamenají postupný vojenský postup krok za krokem, kumulativní operace mají spíše roztříštěný charakter a skládají se z jednotlivých, nesouvisejících úderů, které se v součtu mohou stát strategicky významnými. Wylie tvrdil, že pouze sekvenční operace mohou vést k rozhodujícím vítězstvím. Nová generace konfliktů však ukazuje, že za určitých podmínek může i kumulativní přístup přinést kýžený výsledek.
Příklady z války na Ukrajině, konfliktu v Rudém moři i leteckých přestřelek mezi Indií a Pákistánem ukazují, že technologie – od bezpilotních letounů přes kybernetiku až po přesně naváděnou munici – staví obránce do výhodnější pozice. Jak tvrdí americký profesor Paul Bracken, dnešní „druhý jaderný věk“ je charakterizován menším množstvím jaderných zbraní, zato však větším počtem států, které je vlastní. To vytváří asymetrické prostředí, kde jsou tradiční pravidla války narušena.
Bracken varuje, že právě v tomto nevyrovnaném prostředí je pravděpodobnost použití jaderných zbraní vyšší než během studené války. Vedle existenciálního ohrožení států totiž přibyly nové motivace a lákadla – třeba touha dokázat svou sílu nebo potřeba politické demonstrace. V takových podmínkách i skromnější vojenské úspěchy dosažené pomocí kumulativních úderů mohou mít značný dopad.
Válka mezi Ruskem a Ukrajinou, trvající už více než tři roky, představuje ukázkový příklad konfliktu, kde obě strany chybně sázely na rozptýlené, neefektivní strategie. Moskva sice plánovala bleskovou invazi, ale roztříštila své síly do paralelních směrů útoku a ztratila tak možnost rozhodného sekvenčního průlomu. Ukrajina pak opakovala tutéž chybu, když v roce 2023 oznámila ambiciózní plán vyhnat ruskou armádu z celého území, ale nezískala dostatečnou sílu k jeho realizaci.
Obě strany tedy místo rozhodujícího vítězství sklouzly ke kumulativním operacím – útokům bez hlubší návaznosti, vedeným zejména prostřednictvím dronů, raket a kyberútoků. Zvláště výrazné výsledky se dostavily na moři. Ukrajina, která prakticky nemá námořnictvo, přesto dokázala pomocí bezpilotních člunů a raket vytlačit ruskou Černomořskou flotilu ze Sevastopolu.
Přestože Ukrajina zřejmě nikdy nedosáhne plného vítězství, jak si jej původně představovala, udržení 80 % svého území proti jaderné velmoci je jasným důkazem úspěchu kumulativní obrany.
Dalším příkladem je konflikt mezi Húsíji a americkým námořnictvem v Rudém moři. Spojené státy zde vedou odvetné námořní útoky proti militantům, kteří ohrožují civilní lodní dopravu. Cílem USA není porazit Húsíje vojensky, ale pouze omezit jejich schopnost útočit na lodě – tedy strategicky defenzivní cíl, který je dosažitelný pomocí kumulativní strategie.
Výsledky jsou však nejednoznačné. Zatímco útoky na lodě ustaly, Húsíjové se nevzdali a nadále ohrožují region. Zároveň se jim podařilo dosáhnout významného efektu – mnohé obchodní lodě přesměrovaly své trasy, aby se vyhnuly Rudému moři, což lze považovat za úspěch jejich rušivé strategie, jakkoli omezený.
Překvapivý příklad zvládnuté kumulativní strategie představuje i nedávný konflikt mezi Indií a Pákistánem. Po teroristickém útoku v Kašmíru se obě jaderné mocnosti zapojily do krátkého, ale intenzivního střetu, v němž se však vyhnuly přímému vstupu na území protivníka. Veškeré operace probíhaly buď ve vlastním vzdušném prostoru, nebo na dálku pomocí přesně naváděné munice.
Indie nasadila i své letadlové lodě, avšak letouny zůstaly mimo pákistánský vzdušný prostor. Nešlo o pokus o dobytí území, ale o cílené zásahy proti teroristickým infrastrukturám, přičemž hlavním cílem bylo vyslat politický signál: Indie už nebude tolerovat terorismus ani jaderné vydírání. I když zabitých teroristů nebylo mnoho, úspěšné provedení omezené operace umožnilo indické vládě prohlásit misi za úspěch.
Co z těchto případů vyplývá pro možné budoucí konflikty – zejména pro ten, který se vznáší jako hrozba nad Tchaj-wanským průlivem? Čína může ze všech zmíněných konfliktů vyvodit poučení, nejvíce však z Ukrajiny. Na rozdíl od Ruska nemá žádný pozemní přístup na Tchaj-wan. Jakmile se ostrovní obrana zkombinuje s americkou a japonskou podporou, novými technologiemi a promyšlenou kumulativní strategií, čínská invaze může rychle skončit katastrofou.
Zkušení vojenští stratégové jako James Holmes se domnívají, že právě současný vývoj nahrává obráncům. Pokud si političtí vůdci stanoví realistické cíle, nové vojenské technologie umožní tyto cíle naplnit i bez tradičního dobytí nepřátelského území. Rozhodnutí neútočit, ale bránit – a v tom být důslední a kreativní – může být novou definicí vítězství ve druhém jaderném věku.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.