Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Tato globální koalice označila vojenskou operaci za „nezákonný akt agrese“, který svými dopady na životní prostředí naplňuje kritéria ekocidy. Podle představitelů sítě je v tuto chvíli jedinou přípustnou cestou vpřed okamžité a trvalé příměří, které by zabránilo další eskalaci násilí a nevratným škodám na planetě.
Klimatičtí aktivisté v dokumentu zdůrazňují, že jednostranné útoky vedené imperiálními zájmy představují přímou hrozbu pro stabilitu zemí globálního Jihu. Symbolem tragických dopadů konfliktu se pro ně stala smrt více než 160 dívek na základní škole v jihonápadním íránském městě Mínáb. K tomuto neštěstí došlo hned v úvodu překvapivého útoku a podle CAN tato událost ilustruje nebezpečnou normalizaci civilních obětí, která je podle nich důsledkem předchozího dění v Gaze.
Zvláštní pozornost věnuje prohlášení útokům na íránská ropná a plynová zařízení, která mají za následek masivní ekologickou katastrofu. Hořící sklady paliv a rafinérie uvolňují do ovzduší toxické látky, které trvale znečišťují vzduch, půdu i vodní zdroje. Tyto jedovaté zplodiny budou v atmosféře a ekosystému přetrvávat i dlouho poté, co utichne samotné bombardování, což přímo ohrožuje zdraví milionů lidí v celém regionu Perského zálivu.
Právě tyto rozsáhlé a úmyslné škody na životním prostředí vedly organizaci k použití termínu ekocida. Podle sítě CAN nejde jen o vedlejší produkt války, ale o systematické ničení přírodních podmínek nezbytných pro život. Dokument upozorňuje, že současná vojenská kampaň v Íránu je úzce spjata s globální ekonomikou poháněnou fosilními palivy, která profituje z destrukce a zároveň urychluje klimatický rozvrat celé planety.
Organizace dále kritizuje úzké propojení mezi nadnárodními korporacemi, finančními institucemi a zbrojním průmyslem. Tento systém podle nich tvoří válečnou mašinérii, která těží z ozbrojených konfliktů a zároveň brání přechodu k udržitelnější budoucnosti. Útok na Írán je tak vnímán nejen jako vojenský a politický akt, ale jako součást širšího mechanismu, který upřednostňuje zisky z ropy a zbraní před lidskými životy a ochranou klimatu.
Závěrem Climate Action Network vyzývá mezinárodní společenství, aby přestalo ignorovat environmentální rozměr moderních válek. Boj za klimatickou spravedlnost je podle nich neoddělitelný od boje za mír, protože vojenské konflikty patří k největším producentům emisí a ničí úsilí o záchranu životního prostředí. Síť proto požaduje, aby byly USA a Izrael pohnány k odpovědnosti za následky, které jejich postup zanechá na íránské přírodě a zdraví tamních obyvatel.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.