Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Tato globální koalice označila vojenskou operaci za „nezákonný akt agrese“, který svými dopady na životní prostředí naplňuje kritéria ekocidy. Podle představitelů sítě je v tuto chvíli jedinou přípustnou cestou vpřed okamžité a trvalé příměří, které by zabránilo další eskalaci násilí a nevratným škodám na planetě.
Klimatičtí aktivisté v dokumentu zdůrazňují, že jednostranné útoky vedené imperiálními zájmy představují přímou hrozbu pro stabilitu zemí globálního Jihu. Symbolem tragických dopadů konfliktu se pro ně stala smrt více než 160 dívek na základní škole v jihonápadním íránském městě Mínáb. K tomuto neštěstí došlo hned v úvodu překvapivého útoku a podle CAN tato událost ilustruje nebezpečnou normalizaci civilních obětí, která je podle nich důsledkem předchozího dění v Gaze.
Zvláštní pozornost věnuje prohlášení útokům na íránská ropná a plynová zařízení, která mají za následek masivní ekologickou katastrofu. Hořící sklady paliv a rafinérie uvolňují do ovzduší toxické látky, které trvale znečišťují vzduch, půdu i vodní zdroje. Tyto jedovaté zplodiny budou v atmosféře a ekosystému přetrvávat i dlouho poté, co utichne samotné bombardování, což přímo ohrožuje zdraví milionů lidí v celém regionu Perského zálivu.
Právě tyto rozsáhlé a úmyslné škody na životním prostředí vedly organizaci k použití termínu ekocida. Podle sítě CAN nejde jen o vedlejší produkt války, ale o systematické ničení přírodních podmínek nezbytných pro život. Dokument upozorňuje, že současná vojenská kampaň v Íránu je úzce spjata s globální ekonomikou poháněnou fosilními palivy, která profituje z destrukce a zároveň urychluje klimatický rozvrat celé planety.
Organizace dále kritizuje úzké propojení mezi nadnárodními korporacemi, finančními institucemi a zbrojním průmyslem. Tento systém podle nich tvoří válečnou mašinérii, která těží z ozbrojených konfliktů a zároveň brání přechodu k udržitelnější budoucnosti. Útok na Írán je tak vnímán nejen jako vojenský a politický akt, ale jako součást širšího mechanismu, který upřednostňuje zisky z ropy a zbraní před lidskými životy a ochranou klimatu.
Závěrem Climate Action Network vyzývá mezinárodní společenství, aby přestalo ignorovat environmentální rozměr moderních válek. Boj za klimatickou spravedlnost je podle nich neoddělitelný od boje za mír, protože vojenské konflikty patří k největším producentům emisí a ničí úsilí o záchranu životního prostředí. Síť proto požaduje, aby byly USA a Izrael pohnány k odpovědnosti za následky, které jejich postup zanechá na íránské přírodě a zdraví tamních obyvatel.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.