Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Tento spor se rozhořel poté, co generální advokátka Soudního dvora EU Tamara Ćapeta doporučila zrušit rozhodnutí Evropské komise z prosince 2023. Tehdy Komise uvolnila Maďarsku zmíněných 10 miliard eur, které byly dříve zmrazeny kvůli nedostatkům v oblasti právního státu. Kritici v Evropském parlamentu tehdy tento krok označili za politický úplatek premiéru Viktoru Orbánovi výměnou za jeho podporu pomoci Ukrajině.
Podle právního názoru advokátky Ćapety však Komise pochybila, když peníze uvolnila ještě předtím, než reformy soudnictví vstoupily v platnost nebo byly skutečně aplikovány. Ministr Bóka tvrdí, že přesně tato situace nyní nastala v Polsku pod vedením proevropského premiéra Donalda Tuska. Varšava totiž získala přístup k obrovskému balíku peněz na základě slibů, které však v praxi blokuje prezident Karol Nawrocki.
Bóka poukázal na to, že zatímco Maďarsko musí plnit přísné podmínky, Polsku stačil k uvolnění 137 miliard eur „akční plán na stránku a půl“, který navíc kvůli vnitropolitickým sporům stále není implementován. Maďarský ministr se domnívá, že Evropská komise uplatňuje dvojí metr a polské vládě nadržuje, protože je ideologicky spřízněná.
Zároveň Bóka naznačil, že Brusel odmítá s Orbánovou vládou věcně diskutovat o zbývajících 18 miliardách eur, které Maďarsku stále zadržuje, a čeká na výsledek dubnových voleb. V nich v současnosti vede opoziční lídr Péter Magyar, o kterém Bóka tvrdí, že mu Komise peníze ráda uvolní výměnou za naprostou loajalitu v klíčových oblastech, jako je migrační pakt nebo energetické odstřižení od Ruska.
Právní experti oslovení serverem POLITICO potvrzují, že pokud se soud bude řídit názorem advokátky Ćapety, mohl by vzniknout silný precedent. I když jsou případy Maďarska a Polska právně odlišné, rozhodnutí by mohlo teoreticky donutit Komisi k přehodnocení výplat pro jakoukoli zemi, která dostatečně neprokáže reálné fungování reforem.
Sám Viktor Orbán označil myšlenku na vracení peněz za absurdní. Ministr Bóka dodal, že v případě vítězství vládní strany Fidesz v nadcházejících volbách nebude mít Komise jinou možnost než se vrátit k jednacímu stolu. Maďarská strana je přesvědčena, že původní rozhodnutí o uvolnění prostředků bylo zákonné a jakékoli pokusy o jeho revizi jsou právně přehnané.
Současné napětí mezi Budapeští a Bruselem tak jen potvrzuje hlubokou krizi důvěry, která v unijních institucích panuje. Maďarsko argumentuje tím, že pokud se pravidla o ochraně právního státu mají brát vážně, musí platit pro všechny stejně, bez ohledu na to, zda je u moci euroskeptik nebo politik nakloněný hlubší integraci.
Zatímco Polsko čelí vlastním problémům s implementací soudních reforem, Maďarsko se připravuje na volební souboj, který rozhodne nejen o příštím premiérovi, ale i o osudu miliard eur z unijních fondů. Celý spor pravděpodobně vyvrcholí v nadcházejících měsících, kdy Soudní dvůr EU vydá své konečné a závazné rozhodnutí.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.