Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Tento spor se rozhořel poté, co generální advokátka Soudního dvora EU Tamara Ćapeta doporučila zrušit rozhodnutí Evropské komise z prosince 2023. Tehdy Komise uvolnila Maďarsku zmíněných 10 miliard eur, které byly dříve zmrazeny kvůli nedostatkům v oblasti právního státu. Kritici v Evropském parlamentu tehdy tento krok označili za politický úplatek premiéru Viktoru Orbánovi výměnou za jeho podporu pomoci Ukrajině.
Podle právního názoru advokátky Ćapety však Komise pochybila, když peníze uvolnila ještě předtím, než reformy soudnictví vstoupily v platnost nebo byly skutečně aplikovány. Ministr Bóka tvrdí, že přesně tato situace nyní nastala v Polsku pod vedením proevropského premiéra Donalda Tuska. Varšava totiž získala přístup k obrovskému balíku peněz na základě slibů, které však v praxi blokuje prezident Karol Nawrocki.
Bóka poukázal na to, že zatímco Maďarsko musí plnit přísné podmínky, Polsku stačil k uvolnění 137 miliard eur „akční plán na stránku a půl“, který navíc kvůli vnitropolitickým sporům stále není implementován. Maďarský ministr se domnívá, že Evropská komise uplatňuje dvojí metr a polské vládě nadržuje, protože je ideologicky spřízněná.
Zároveň Bóka naznačil, že Brusel odmítá s Orbánovou vládou věcně diskutovat o zbývajících 18 miliardách eur, které Maďarsku stále zadržuje, a čeká na výsledek dubnových voleb. V nich v současnosti vede opoziční lídr Péter Magyar, o kterém Bóka tvrdí, že mu Komise peníze ráda uvolní výměnou za naprostou loajalitu v klíčových oblastech, jako je migrační pakt nebo energetické odstřižení od Ruska.
Právní experti oslovení serverem POLITICO potvrzují, že pokud se soud bude řídit názorem advokátky Ćapety, mohl by vzniknout silný precedent. I když jsou případy Maďarska a Polska právně odlišné, rozhodnutí by mohlo teoreticky donutit Komisi k přehodnocení výplat pro jakoukoli zemi, která dostatečně neprokáže reálné fungování reforem.
Sám Viktor Orbán označil myšlenku na vracení peněz za absurdní. Ministr Bóka dodal, že v případě vítězství vládní strany Fidesz v nadcházejících volbách nebude mít Komise jinou možnost než se vrátit k jednacímu stolu. Maďarská strana je přesvědčena, že původní rozhodnutí o uvolnění prostředků bylo zákonné a jakékoli pokusy o jeho revizi jsou právně přehnané.
Současné napětí mezi Budapeští a Bruselem tak jen potvrzuje hlubokou krizi důvěry, která v unijních institucích panuje. Maďarsko argumentuje tím, že pokud se pravidla o ochraně právního státu mají brát vážně, musí platit pro všechny stejně, bez ohledu na to, zda je u moci euroskeptik nebo politik nakloněný hlubší integraci.
Zatímco Polsko čelí vlastním problémům s implementací soudních reforem, Maďarsko se připravuje na volební souboj, který rozhodne nejen o příštím premiérovi, ale i o osudu miliard eur z unijních fondů. Celý spor pravděpodobně vyvrcholí v nadcházejících měsících, kdy Soudní dvůr EU vydá své konečné a závazné rozhodnutí.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.