Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Tento spor se rozhořel poté, co generální advokátka Soudního dvora EU Tamara Ćapeta doporučila zrušit rozhodnutí Evropské komise z prosince 2023. Tehdy Komise uvolnila Maďarsku zmíněných 10 miliard eur, které byly dříve zmrazeny kvůli nedostatkům v oblasti právního státu. Kritici v Evropském parlamentu tehdy tento krok označili za politický úplatek premiéru Viktoru Orbánovi výměnou za jeho podporu pomoci Ukrajině.
Podle právního názoru advokátky Ćapety však Komise pochybila, když peníze uvolnila ještě předtím, než reformy soudnictví vstoupily v platnost nebo byly skutečně aplikovány. Ministr Bóka tvrdí, že přesně tato situace nyní nastala v Polsku pod vedením proevropského premiéra Donalda Tuska. Varšava totiž získala přístup k obrovskému balíku peněz na základě slibů, které však v praxi blokuje prezident Karol Nawrocki.
Bóka poukázal na to, že zatímco Maďarsko musí plnit přísné podmínky, Polsku stačil k uvolnění 137 miliard eur „akční plán na stránku a půl“, který navíc kvůli vnitropolitickým sporům stále není implementován. Maďarský ministr se domnívá, že Evropská komise uplatňuje dvojí metr a polské vládě nadržuje, protože je ideologicky spřízněná.
Zároveň Bóka naznačil, že Brusel odmítá s Orbánovou vládou věcně diskutovat o zbývajících 18 miliardách eur, které Maďarsku stále zadržuje, a čeká na výsledek dubnových voleb. V nich v současnosti vede opoziční lídr Péter Magyar, o kterém Bóka tvrdí, že mu Komise peníze ráda uvolní výměnou za naprostou loajalitu v klíčových oblastech, jako je migrační pakt nebo energetické odstřižení od Ruska.
Právní experti oslovení serverem POLITICO potvrzují, že pokud se soud bude řídit názorem advokátky Ćapety, mohl by vzniknout silný precedent. I když jsou případy Maďarska a Polska právně odlišné, rozhodnutí by mohlo teoreticky donutit Komisi k přehodnocení výplat pro jakoukoli zemi, která dostatečně neprokáže reálné fungování reforem.
Sám Viktor Orbán označil myšlenku na vracení peněz za absurdní. Ministr Bóka dodal, že v případě vítězství vládní strany Fidesz v nadcházejících volbách nebude mít Komise jinou možnost než se vrátit k jednacímu stolu. Maďarská strana je přesvědčena, že původní rozhodnutí o uvolnění prostředků bylo zákonné a jakékoli pokusy o jeho revizi jsou právně přehnané.
Současné napětí mezi Budapeští a Bruselem tak jen potvrzuje hlubokou krizi důvěry, která v unijních institucích panuje. Maďarsko argumentuje tím, že pokud se pravidla o ochraně právního státu mají brát vážně, musí platit pro všechny stejně, bez ohledu na to, zda je u moci euroskeptik nebo politik nakloněný hlubší integraci.
Zatímco Polsko čelí vlastním problémům s implementací soudních reforem, Maďarsko se připravuje na volební souboj, který rozhodne nejen o příštím premiérovi, ale i o osudu miliard eur z unijních fondů. Celý spor pravděpodobně vyvrcholí v nadcházejících měsících, kdy Soudní dvůr EU vydá své konečné a závazné rozhodnutí.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.