Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navrhovaná suma zdaleka převyšuje dosavadní náklady na masivní leteckou kampaň. Jejím hlavním cílem je podle zdrojů webu Washington Post obeznámených se situací urgentní navýšení výroby klíčové munice. Americké a izraelské síly totiž během posledních jednadvaceti dnů zasáhly tisíce cílů, což vedlo k rychlému úbytku zásob přesně naváděných střel, které jsou pro moderní vedení války nezbytné.
V samotném Bílém domě však panuje skepticismus. Někteří vysocí úředníci se domnívají, že požadavek ministerstva obrany nemá v současném politickém klimatu reálnou šanci na schválení. Pentagon v posledních dvou týdnech předložil několik různých variant financování, což naznačuje určitou nejistotu ohledně toho, kolik prostředků bude nakonec od zákonodárců skutečně vyžadováno.
Očekává se, že žádost o finance rozpoutá v Kongresu zásadní politickou bitvu. Veřejná podpora konfliktu v Íránu zůstává vlažná a demokraté se k postupu administrativy staví ostře kriticky. Republikáni sice signalizují ochotu dodatečný rozpočet podpořit, zatím se však neshodli na jasné legislativní strategii, která by umožnila překonat šedesátihlasou hranici potřebnou v Senátu.
Situaci komplikuje i fakt, že Donald Trump v kampani sliboval ukončení amerického vojenského angažmá v zahraničí. Často také kritizoval Bidenovu administrativu za objem peněz vynaložených na válku na Ukrajině. Do prosince Kongres na ukrajinský konflikt schválil zhruba 188 miliard dolarů, což je částka, kterou by nynější jediný požadavek na íránskou válku mohl hravě překonat.
Náklady na operace v Íránu rostou závratným tempem. Podle více zdrojů přesáhly jen během prvního týdne bojů hranici 11 miliard dolarů. Trumpova administrativa proto začala připravovat dodatečné financování krátce po zahájení společné americko-izraelské kampaně, aby zajistila bojeschopnost armády i pro případné další hrozby ve světě.
V Pentagonu vede tyto snahy náměstek ministra obrany Steven Feinberg. Ten se dlouhodobě zaměřuje na posílení amerického obranného průmyslu a zrychlení výroby přesné munice. Jeho úřad vypracoval různé varianty rozpočtových balíčků, které mají za cíl „nakopnout“ někdy těžkopádný zbrojní průmysl a rychle doplnit prázdné sklady.
Ještě před vypuknutím války v Íránu Trump prosazoval rekordní obranný rozpočet ve výši 1,5 bilionu dolarů, což představuje nárůst o více než 50 % oproti předchozímu roku. Zatím není jasné, jakým způsobem bude nynější mimořádná žádost o 200 miliard do tohoto celkového plánu započítána, neboť vládní úřad pro management a rozpočet (OMB) se k takto vysokým částkám staví odmítavě.
Experti varují, že nadcházející spor o peníze bude testem popularity celé války. Odpůrci konfliktu pravděpodobně využijí hlasování o rozpočtu jako příležitost k vyjádření svého nesouhlasu s americkou účastí v bojích. „V politickém souboji se veškerý protiválečný sentiment zaměří právě na tuto žádost o peníze,“ uvádí Mark Cancian z Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Dalším problémem zůstává reálná kapacita zbrojovek. Podle odborníků nelze výrobu nejmodernějších zbraní urychlit prostým „nalitím“ peněz do systému. Proces je limitován počtem kvalifikovaných pracovníků, dostupností výrobních linek i nedostatkem kritických materiálů. I přes obrovské investice tak může trvat měsíce i roky, než se prázdné sklady Pentagonu opět naplní.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.