Bílý dům potřebuje na financování války v Íránu obří rozpočtový balík. Kongres mu jej zřejmě neschválí

Navrhovaná suma zdaleka převyšuje dosavadní náklady na masivní leteckou kampaň. Jejím hlavním cílem je podle zdrojů webu Washington Post obeznámených se situací urgentní navýšení výroby klíčové munice. Americké a izraelské síly totiž během posledních jednadvaceti dnů zasáhly tisíce cílů, což vedlo k rychlému úbytku zásob přesně naváděných střel, které jsou pro moderní vedení války nezbytné.

V samotném Bílém domě však panuje skepticismus. Někteří vysocí úředníci se domnívají, že požadavek ministerstva obrany nemá v současném politickém klimatu reálnou šanci na schválení. Pentagon v posledních dvou týdnech předložil několik různých variant financování, což naznačuje určitou nejistotu ohledně toho, kolik prostředků bude nakonec od zákonodárců skutečně vyžadováno.

Očekává se, že žádost o finance rozpoutá v Kongresu zásadní politickou bitvu. Veřejná podpora konfliktu v Íránu zůstává vlažná a demokraté se k postupu administrativy staví ostře kriticky. Republikáni sice signalizují ochotu dodatečný rozpočet podpořit, zatím se však neshodli na jasné legislativní strategii, která by umožnila překonat šedesátihlasou hranici potřebnou v Senátu.

Situaci komplikuje i fakt, že Donald Trump v kampani sliboval ukončení amerického vojenského angažmá v zahraničí. Často také kritizoval Bidenovu administrativu za objem peněz vynaložených na válku na Ukrajině. Do prosince Kongres na ukrajinský konflikt schválil zhruba 188 miliard dolarů, což je částka, kterou by nynější jediný požadavek na íránskou válku mohl hravě překonat.

Náklady na operace v Íránu rostou závratným tempem. Podle více zdrojů přesáhly jen během prvního týdne bojů hranici 11 miliard dolarů. Trumpova administrativa proto začala připravovat dodatečné financování krátce po zahájení společné americko-izraelské kampaně, aby zajistila bojeschopnost armády i pro případné další hrozby ve světě.

V Pentagonu vede tyto snahy náměstek ministra obrany Steven Feinberg. Ten se dlouhodobě zaměřuje na posílení amerického obranného průmyslu a zrychlení výroby přesné munice. Jeho úřad vypracoval různé varianty rozpočtových balíčků, které mají za cíl „nakopnout“ někdy těžkopádný zbrojní průmysl a rychle doplnit prázdné sklady.

Ještě před vypuknutím války v Íránu Trump prosazoval rekordní obranný rozpočet ve výši 1,5 bilionu dolarů, což představuje nárůst o více než 50 % oproti předchozímu roku. Zatím není jasné, jakým způsobem bude nynější mimořádná žádost o 200 miliard do tohoto celkového plánu započítána, neboť vládní úřad pro management a rozpočet (OMB) se k takto vysokým částkám staví odmítavě.

Experti varují, že nadcházející spor o peníze bude testem popularity celé války. Odpůrci konfliktu pravděpodobně využijí hlasování o rozpočtu jako příležitost k vyjádření svého nesouhlasu s americkou účastí v bojích. „V politickém souboji se veškerý protiválečný sentiment zaměří právě na tuto žádost o peníze,“ uvádí Mark Cancian z Centra pro strategická a mezinárodní studia.

Dalším problémem zůstává reálná kapacita zbrojovek. Podle odborníků nelze výrobu nejmodernějších zbraní urychlit prostým „nalitím“ peněz do systému. Proces je limitován počtem kvalifikovaných pracovníků, dostupností výrobních linek i nedostatkem kritických materiálů. I přes obrovské investice tak může trvat měsíce i roky, než se prázdné sklady Pentagonu opět naplní.