Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navrhovaná suma zdaleka převyšuje dosavadní náklady na masivní leteckou kampaň. Jejím hlavním cílem je podle zdrojů webu Washington Post obeznámených se situací urgentní navýšení výroby klíčové munice. Americké a izraelské síly totiž během posledních jednadvaceti dnů zasáhly tisíce cílů, což vedlo k rychlému úbytku zásob přesně naváděných střel, které jsou pro moderní vedení války nezbytné.
V samotném Bílém domě však panuje skepticismus. Někteří vysocí úředníci se domnívají, že požadavek ministerstva obrany nemá v současném politickém klimatu reálnou šanci na schválení. Pentagon v posledních dvou týdnech předložil několik různých variant financování, což naznačuje určitou nejistotu ohledně toho, kolik prostředků bude nakonec od zákonodárců skutečně vyžadováno.
Očekává se, že žádost o finance rozpoutá v Kongresu zásadní politickou bitvu. Veřejná podpora konfliktu v Íránu zůstává vlažná a demokraté se k postupu administrativy staví ostře kriticky. Republikáni sice signalizují ochotu dodatečný rozpočet podpořit, zatím se však neshodli na jasné legislativní strategii, která by umožnila překonat šedesátihlasou hranici potřebnou v Senátu.
Situaci komplikuje i fakt, že Donald Trump v kampani sliboval ukončení amerického vojenského angažmá v zahraničí. Často také kritizoval Bidenovu administrativu za objem peněz vynaložených na válku na Ukrajině. Do prosince Kongres na ukrajinský konflikt schválil zhruba 188 miliard dolarů, což je částka, kterou by nynější jediný požadavek na íránskou válku mohl hravě překonat.
Náklady na operace v Íránu rostou závratným tempem. Podle více zdrojů přesáhly jen během prvního týdne bojů hranici 11 miliard dolarů. Trumpova administrativa proto začala připravovat dodatečné financování krátce po zahájení společné americko-izraelské kampaně, aby zajistila bojeschopnost armády i pro případné další hrozby ve světě.
V Pentagonu vede tyto snahy náměstek ministra obrany Steven Feinberg. Ten se dlouhodobě zaměřuje na posílení amerického obranného průmyslu a zrychlení výroby přesné munice. Jeho úřad vypracoval různé varianty rozpočtových balíčků, které mají za cíl „nakopnout“ někdy těžkopádný zbrojní průmysl a rychle doplnit prázdné sklady.
Ještě před vypuknutím války v Íránu Trump prosazoval rekordní obranný rozpočet ve výši 1,5 bilionu dolarů, což představuje nárůst o více než 50 % oproti předchozímu roku. Zatím není jasné, jakým způsobem bude nynější mimořádná žádost o 200 miliard do tohoto celkového plánu započítána, neboť vládní úřad pro management a rozpočet (OMB) se k takto vysokým částkám staví odmítavě.
Experti varují, že nadcházející spor o peníze bude testem popularity celé války. Odpůrci konfliktu pravděpodobně využijí hlasování o rozpočtu jako příležitost k vyjádření svého nesouhlasu s americkou účastí v bojích. „V politickém souboji se veškerý protiválečný sentiment zaměří právě na tuto žádost o peníze,“ uvádí Mark Cancian z Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Dalším problémem zůstává reálná kapacita zbrojovek. Podle odborníků nelze výrobu nejmodernějších zbraní urychlit prostým „nalitím“ peněz do systému. Proces je limitován počtem kvalifikovaných pracovníků, dostupností výrobních linek i nedostatkem kritických materiálů. I přes obrovské investice tak může trvat měsíce i roky, než se prázdné sklady Pentagonu opět naplní.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.