Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navrhovaná suma zdaleka převyšuje dosavadní náklady na masivní leteckou kampaň. Jejím hlavním cílem je podle zdrojů webu Washington Post obeznámených se situací urgentní navýšení výroby klíčové munice. Americké a izraelské síly totiž během posledních jednadvaceti dnů zasáhly tisíce cílů, což vedlo k rychlému úbytku zásob přesně naváděných střel, které jsou pro moderní vedení války nezbytné.
V samotném Bílém domě však panuje skepticismus. Někteří vysocí úředníci se domnívají, že požadavek ministerstva obrany nemá v současném politickém klimatu reálnou šanci na schválení. Pentagon v posledních dvou týdnech předložil několik různých variant financování, což naznačuje určitou nejistotu ohledně toho, kolik prostředků bude nakonec od zákonodárců skutečně vyžadováno.
Očekává se, že žádost o finance rozpoutá v Kongresu zásadní politickou bitvu. Veřejná podpora konfliktu v Íránu zůstává vlažná a demokraté se k postupu administrativy staví ostře kriticky. Republikáni sice signalizují ochotu dodatečný rozpočet podpořit, zatím se však neshodli na jasné legislativní strategii, která by umožnila překonat šedesátihlasou hranici potřebnou v Senátu.
Situaci komplikuje i fakt, že Donald Trump v kampani sliboval ukončení amerického vojenského angažmá v zahraničí. Často také kritizoval Bidenovu administrativu za objem peněz vynaložených na válku na Ukrajině. Do prosince Kongres na ukrajinský konflikt schválil zhruba 188 miliard dolarů, což je částka, kterou by nynější jediný požadavek na íránskou válku mohl hravě překonat.
Náklady na operace v Íránu rostou závratným tempem. Podle více zdrojů přesáhly jen během prvního týdne bojů hranici 11 miliard dolarů. Trumpova administrativa proto začala připravovat dodatečné financování krátce po zahájení společné americko-izraelské kampaně, aby zajistila bojeschopnost armády i pro případné další hrozby ve světě.
V Pentagonu vede tyto snahy náměstek ministra obrany Steven Feinberg. Ten se dlouhodobě zaměřuje na posílení amerického obranného průmyslu a zrychlení výroby přesné munice. Jeho úřad vypracoval různé varianty rozpočtových balíčků, které mají za cíl „nakopnout“ někdy těžkopádný zbrojní průmysl a rychle doplnit prázdné sklady.
Ještě před vypuknutím války v Íránu Trump prosazoval rekordní obranný rozpočet ve výši 1,5 bilionu dolarů, což představuje nárůst o více než 50 % oproti předchozímu roku. Zatím není jasné, jakým způsobem bude nynější mimořádná žádost o 200 miliard do tohoto celkového plánu započítána, neboť vládní úřad pro management a rozpočet (OMB) se k takto vysokým částkám staví odmítavě.
Experti varují, že nadcházející spor o peníze bude testem popularity celé války. Odpůrci konfliktu pravděpodobně využijí hlasování o rozpočtu jako příležitost k vyjádření svého nesouhlasu s americkou účastí v bojích. „V politickém souboji se veškerý protiválečný sentiment zaměří právě na tuto žádost o peníze,“ uvádí Mark Cancian z Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Dalším problémem zůstává reálná kapacita zbrojovek. Podle odborníků nelze výrobu nejmodernějších zbraní urychlit prostým „nalitím“ peněz do systému. Proces je limitován počtem kvalifikovaných pracovníků, dostupností výrobních linek i nedostatkem kritických materiálů. I přes obrovské investice tak může trvat měsíce i roky, než se prázdné sklady Pentagonu opět naplní.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.