Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navrhovaná suma zdaleka převyšuje dosavadní náklady na masivní leteckou kampaň. Jejím hlavním cílem je podle zdrojů webu Washington Post obeznámených se situací urgentní navýšení výroby klíčové munice. Americké a izraelské síly totiž během posledních jednadvaceti dnů zasáhly tisíce cílů, což vedlo k rychlému úbytku zásob přesně naváděných střel, které jsou pro moderní vedení války nezbytné.
V samotném Bílém domě však panuje skepticismus. Někteří vysocí úředníci se domnívají, že požadavek ministerstva obrany nemá v současném politickém klimatu reálnou šanci na schválení. Pentagon v posledních dvou týdnech předložil několik různých variant financování, což naznačuje určitou nejistotu ohledně toho, kolik prostředků bude nakonec od zákonodárců skutečně vyžadováno.
Očekává se, že žádost o finance rozpoutá v Kongresu zásadní politickou bitvu. Veřejná podpora konfliktu v Íránu zůstává vlažná a demokraté se k postupu administrativy staví ostře kriticky. Republikáni sice signalizují ochotu dodatečný rozpočet podpořit, zatím se však neshodli na jasné legislativní strategii, která by umožnila překonat šedesátihlasou hranici potřebnou v Senátu.
Situaci komplikuje i fakt, že Donald Trump v kampani sliboval ukončení amerického vojenského angažmá v zahraničí. Často také kritizoval Bidenovu administrativu za objem peněz vynaložených na válku na Ukrajině. Do prosince Kongres na ukrajinský konflikt schválil zhruba 188 miliard dolarů, což je částka, kterou by nynější jediný požadavek na íránskou válku mohl hravě překonat.
Náklady na operace v Íránu rostou závratným tempem. Podle více zdrojů přesáhly jen během prvního týdne bojů hranici 11 miliard dolarů. Trumpova administrativa proto začala připravovat dodatečné financování krátce po zahájení společné americko-izraelské kampaně, aby zajistila bojeschopnost armády i pro případné další hrozby ve světě.
V Pentagonu vede tyto snahy náměstek ministra obrany Steven Feinberg. Ten se dlouhodobě zaměřuje na posílení amerického obranného průmyslu a zrychlení výroby přesné munice. Jeho úřad vypracoval různé varianty rozpočtových balíčků, které mají za cíl „nakopnout“ někdy těžkopádný zbrojní průmysl a rychle doplnit prázdné sklady.
Ještě před vypuknutím války v Íránu Trump prosazoval rekordní obranný rozpočet ve výši 1,5 bilionu dolarů, což představuje nárůst o více než 50 % oproti předchozímu roku. Zatím není jasné, jakým způsobem bude nynější mimořádná žádost o 200 miliard do tohoto celkového plánu započítána, neboť vládní úřad pro management a rozpočet (OMB) se k takto vysokým částkám staví odmítavě.
Experti varují, že nadcházející spor o peníze bude testem popularity celé války. Odpůrci konfliktu pravděpodobně využijí hlasování o rozpočtu jako příležitost k vyjádření svého nesouhlasu s americkou účastí v bojích. „V politickém souboji se veškerý protiválečný sentiment zaměří právě na tuto žádost o peníze,“ uvádí Mark Cancian z Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Dalším problémem zůstává reálná kapacita zbrojovek. Podle odborníků nelze výrobu nejmodernějších zbraní urychlit prostým „nalitím“ peněz do systému. Proces je limitován počtem kvalifikovaných pracovníků, dostupností výrobních linek i nedostatkem kritických materiálů. I přes obrovské investice tak může trvat měsíce i roky, než se prázdné sklady Pentagonu opět naplní.
Jsou lidé, kteří neradi přiznávají, že se mýlí. Agátě Hanychové se v jednom ohledu stalo, že nedělala správnou věc. Otcové jejích dětí ji na to přitom upozorňovali. V čem jim nakonec musela dát za pravdu?
Dobré zprávy dorazily o víkendu ze sousedního Rakouska. Tamní policie zadržela podezřelého v případu otrávených dětských výživ, které se objevily i u nás. V poutech skončil devětatřicetiletý muž, informovala britská BBC. Podle aktuálních informací má být stále alespoň jedna otrávená sklenička v oběhu.
Letní počasí, které během prodlouženého víkendu předčasně dorazilo do Česka, vydrží i v úvodu příštího týdne. Nastane ale změna, meteorologové očekávají výrazný teplotní rozdíl mezi západem a východem republiky. Na řadě míst se dočkáme i deště. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející týden.
Jiřina Bohdalová je za desítky let v šoubyznyse na zástupy gratulantů zvyklá. V době sociálních sítí se jí pochopitelně přeje i tam. Důkazem je přání Moniky Absolonové, která prozradila lidem, jaký je její pohled na legendu české kinematografie.
Trvalý mír v oblasti Perského zálivu se nezdá být na pořadu dne. Americký prezident Donald Trump sice nejnovější íránský návrh ještě neprozkoumal, ale dopředu naznačuje, že jej Bílý dům nepřijme. Jak to odůvodňuje?
Česko sužuje v úvodu května teplé počasí, které po týdnech sucha představuje vážné nebezpečí. Meteorologové v neděli rozšířili platnou výstrahu před požáry. Nově hrozí šíření ohně na dalších územích.
Ke konci se blíží první květnový víkend, který se nám prodloužil o státní svátek. Příští týden se to bude opakovat, ale s jednou změnou. V pátek si tentokrát v obchodech nenakoupíte. Může za to zákon, který platí už několik let.
Zcela nečekaně je svého druhu vítězem války v Perském zálivu Saúdská Arábie. Alespoň tedy mezi zeměmi Zálivu.
V Česku patří dnešní den Jiřině Bohdalové, na neděli 3. května totiž připadají její půlkulaté 95. narozeniny. Legendární herečka je navzdory dřívějším nejasnostem oslaví ve společnosti přátel. Kdo všechno a kam dorazí?
Předpověď se naplnila. Do Česka o víkendu předčasně dorazilo letní počasí, už sobotní odpolední maxima překročila hranici 25 stupňů. Dnes má být ale ještě tepleji, očekávají meteorologové.
Druhým dnem pokračuje v Národním parku České Švýcarsko boj s rozsáhlým lesním požárem. Hasiči povolali posily z okolních krajů, do akce se v neděli zapojí až sedm vrtulníků. V Česku nadále platí varování meteorologů před rizikem vzniku a šíření požárů.
Více než šest let po smrti Karla Gotta se stále mohou dít velké věci. Jedna taková se stala v Plzni, odkud nejslavnější český zpěvák pocházel. Místní politik přislíbil, že po Gottovi pojmenuje jedno z prostranství v západočeském městě. Teď se to opravdu povedlo.