Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
Současná situace je však poznamenána hlubokým rozkolem mezi Washingtonem a jeho evropskými partnery. Americký prezident Donald Trump opakovaně vyzval Evropu, aby pomohla s ostrou ostrahou této obchodní tepny. Většina evropských zemí však tento požadavek rezolutně odmítla s tím, že se nejedná o jejich válku, a to i přes negativní dopady konfliktu na ceny ropy a globální obchod.
Tento postoj vyvolal u Donalda Trumpa ostrou reakci. Americký prezident nešetřil kritikou na adresu spojenců v NATO a varoval, že by mohl přehodnotit roli Spojených států v rámci celé Aliance. Trump dokonce v úterý prohlásil, že pro operaci v Hormuzském průlivu již evropskou podporu ani nepotřebuje, čímž dal najevo své rozhořčení nad nedostatkem solidarity.
Navzdory všeobecnému odmítavému postoji v Evropě se našly výjimky. Například Estonsko dobrovolně nabídlo k zajištění průlivu své vybavení. Rutte, který již dříve čelil kritice za tvrzení, že Trumpova válka má mezi spojenci širokou podporu, se snaží situaci uklidňovat a zdůrazňuje společný zájem všech členů na stabilitě regionu.
Šéf NATO ve svém čtvrtečním prohlášení opět ocenil kroky Spojených států, které podle něj účinně oslabují íránské vojenské kapacity. Konkrétně zmínil eliminaci íránského balistického arzenálu a potenciálních jaderných technologií. Rutte se domnívá, že tyto kroky jsou zásadní nejen pro bezpečnost Izraele a Blízkého východu, ale mají přímý pozitivní dopad i na bezpečnost samotné Evropy.
Hledání konsenzu je však pro Rutteho nesmírně obtížné. NATO má na Blízkém východě pouze omezenou roli a nejednotnost členských států mu svazuje ruce. Zatímco Evropská unie jako celek odmítá být zatahována do „amerického nepořádku“ v Íránu, Rutte se snaží udržet dialog s Bílým domem otevřený, aby zabránil naplnění Trumpových hrozeb vůči Alianci.
Ekonomické dopady uzavřeného průlivu mezitím pociťuje celý svět. Evropská centrální banka i Bank of England varují před prudkým nárůstem inflace, který by mohl zastavit plánované snižování úrokových sazeb. Právě tyto ekonomické tlaky by mohly být nakonec tím faktorem, který přiměje evropské státy k větší aktivitě, i když se k vojenskému zapojení zatím staví zády.
V Bruselu se nyní spekuluje o tom, jakou formu bude mít ono „řešení“, o kterém Rutte mluví. Alianční šéf se zatím vyhýbá konkrétním slibům a mluví o kolektivním vyjednávání. Jasné však je, že tlak z Washingtonu neklesá a NATO se nachází v jedné z nejsložitějších situací své novodobé historie, kdy musí balancovat mezi požadavky nepředvídatelného amerického prezidenta a opatrností evropských vlád.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.