Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
Současná situace je však poznamenána hlubokým rozkolem mezi Washingtonem a jeho evropskými partnery. Americký prezident Donald Trump opakovaně vyzval Evropu, aby pomohla s ostrou ostrahou této obchodní tepny. Většina evropských zemí však tento požadavek rezolutně odmítla s tím, že se nejedná o jejich válku, a to i přes negativní dopady konfliktu na ceny ropy a globální obchod.
Tento postoj vyvolal u Donalda Trumpa ostrou reakci. Americký prezident nešetřil kritikou na adresu spojenců v NATO a varoval, že by mohl přehodnotit roli Spojených států v rámci celé Aliance. Trump dokonce v úterý prohlásil, že pro operaci v Hormuzském průlivu již evropskou podporu ani nepotřebuje, čímž dal najevo své rozhořčení nad nedostatkem solidarity.
Navzdory všeobecnému odmítavému postoji v Evropě se našly výjimky. Například Estonsko dobrovolně nabídlo k zajištění průlivu své vybavení. Rutte, který již dříve čelil kritice za tvrzení, že Trumpova válka má mezi spojenci širokou podporu, se snaží situaci uklidňovat a zdůrazňuje společný zájem všech členů na stabilitě regionu.
Šéf NATO ve svém čtvrtečním prohlášení opět ocenil kroky Spojených států, které podle něj účinně oslabují íránské vojenské kapacity. Konkrétně zmínil eliminaci íránského balistického arzenálu a potenciálních jaderných technologií. Rutte se domnívá, že tyto kroky jsou zásadní nejen pro bezpečnost Izraele a Blízkého východu, ale mají přímý pozitivní dopad i na bezpečnost samotné Evropy.
Hledání konsenzu je však pro Rutteho nesmírně obtížné. NATO má na Blízkém východě pouze omezenou roli a nejednotnost členských států mu svazuje ruce. Zatímco Evropská unie jako celek odmítá být zatahována do „amerického nepořádku“ v Íránu, Rutte se snaží udržet dialog s Bílým domem otevřený, aby zabránil naplnění Trumpových hrozeb vůči Alianci.
Ekonomické dopady uzavřeného průlivu mezitím pociťuje celý svět. Evropská centrální banka i Bank of England varují před prudkým nárůstem inflace, který by mohl zastavit plánované snižování úrokových sazeb. Právě tyto ekonomické tlaky by mohly být nakonec tím faktorem, který přiměje evropské státy k větší aktivitě, i když se k vojenskému zapojení zatím staví zády.
V Bruselu se nyní spekuluje o tom, jakou formu bude mít ono „řešení“, o kterém Rutte mluví. Alianční šéf se zatím vyhýbá konkrétním slibům a mluví o kolektivním vyjednávání. Jasné však je, že tlak z Washingtonu neklesá a NATO se nachází v jedné z nejsložitějších situací své novodobé historie, kdy musí balancovat mezi požadavky nepředvídatelného amerického prezidenta a opatrností evropských vlád.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.