Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
Současná situace je však poznamenána hlubokým rozkolem mezi Washingtonem a jeho evropskými partnery. Americký prezident Donald Trump opakovaně vyzval Evropu, aby pomohla s ostrou ostrahou této obchodní tepny. Většina evropských zemí však tento požadavek rezolutně odmítla s tím, že se nejedná o jejich válku, a to i přes negativní dopady konfliktu na ceny ropy a globální obchod.
Tento postoj vyvolal u Donalda Trumpa ostrou reakci. Americký prezident nešetřil kritikou na adresu spojenců v NATO a varoval, že by mohl přehodnotit roli Spojených států v rámci celé Aliance. Trump dokonce v úterý prohlásil, že pro operaci v Hormuzském průlivu již evropskou podporu ani nepotřebuje, čímž dal najevo své rozhořčení nad nedostatkem solidarity.
Navzdory všeobecnému odmítavému postoji v Evropě se našly výjimky. Například Estonsko dobrovolně nabídlo k zajištění průlivu své vybavení. Rutte, který již dříve čelil kritice za tvrzení, že Trumpova válka má mezi spojenci širokou podporu, se snaží situaci uklidňovat a zdůrazňuje společný zájem všech členů na stabilitě regionu.
Šéf NATO ve svém čtvrtečním prohlášení opět ocenil kroky Spojených států, které podle něj účinně oslabují íránské vojenské kapacity. Konkrétně zmínil eliminaci íránského balistického arzenálu a potenciálních jaderných technologií. Rutte se domnívá, že tyto kroky jsou zásadní nejen pro bezpečnost Izraele a Blízkého východu, ale mají přímý pozitivní dopad i na bezpečnost samotné Evropy.
Hledání konsenzu je však pro Rutteho nesmírně obtížné. NATO má na Blízkém východě pouze omezenou roli a nejednotnost členských států mu svazuje ruce. Zatímco Evropská unie jako celek odmítá být zatahována do „amerického nepořádku“ v Íránu, Rutte se snaží udržet dialog s Bílým domem otevřený, aby zabránil naplnění Trumpových hrozeb vůči Alianci.
Ekonomické dopady uzavřeného průlivu mezitím pociťuje celý svět. Evropská centrální banka i Bank of England varují před prudkým nárůstem inflace, který by mohl zastavit plánované snižování úrokových sazeb. Právě tyto ekonomické tlaky by mohly být nakonec tím faktorem, který přiměje evropské státy k větší aktivitě, i když se k vojenskému zapojení zatím staví zády.
V Bruselu se nyní spekuluje o tom, jakou formu bude mít ono „řešení“, o kterém Rutte mluví. Alianční šéf se zatím vyhýbá konkrétním slibům a mluví o kolektivním vyjednávání. Jasné však je, že tlak z Washingtonu neklesá a NATO se nachází v jedné z nejsložitějších situací své novodobé historie, kdy musí balancovat mezi požadavky nepředvídatelného amerického prezidenta a opatrností evropských vlád.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.