Rutte věří, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení Hormuzského průlivu

Mark Rutte na summitu NATO 2025
Mark Rutte na summitu NATO 2025, foto: NATO
Klára Marková 19. března 2026 16:46
Sdílej:

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.

Současná situace je však poznamenána hlubokým rozkolem mezi Washingtonem a jeho evropskými partnery. Americký prezident Donald Trump opakovaně vyzval Evropu, aby pomohla s ostrou ostrahou této obchodní tepny. Většina evropských zemí však tento požadavek rezolutně odmítla s tím, že se nejedná o jejich válku, a to i přes negativní dopady konfliktu na ceny ropy a globální obchod.

Tento postoj vyvolal u Donalda Trumpa ostrou reakci. Americký prezident nešetřil kritikou na adresu spojenců v NATO a varoval, že by mohl přehodnotit roli Spojených států v rámci celé Aliance. Trump dokonce v úterý prohlásil, že pro operaci v Hormuzském průlivu již evropskou podporu ani nepotřebuje, čímž dal najevo své rozhořčení nad nedostatkem solidarity.

Navzdory všeobecnému odmítavému postoji v Evropě se našly výjimky. Například Estonsko dobrovolně nabídlo k zajištění průlivu své vybavení. Rutte, který již dříve čelil kritice za tvrzení, že Trumpova válka má mezi spojenci širokou podporu, se snaží situaci uklidňovat a zdůrazňuje společný zájem všech členů na stabilitě regionu.

Šéf NATO ve svém čtvrtečním prohlášení opět ocenil kroky Spojených států, které podle něj účinně oslabují íránské vojenské kapacity. Konkrétně zmínil eliminaci íránského balistického arzenálu a potenciálních jaderných technologií. Rutte se domnívá, že tyto kroky jsou zásadní nejen pro bezpečnost Izraele a Blízkého východu, ale mají přímý pozitivní dopad i na bezpečnost samotné Evropy.

Hledání konsenzu je však pro Rutteho nesmírně obtížné. NATO má na Blízkém východě pouze omezenou roli a nejednotnost členských států mu svazuje ruce. Zatímco Evropská unie jako celek odmítá být zatahována do „amerického nepořádku“ v Íránu, Rutte se snaží udržet dialog s Bílým domem otevřený, aby zabránil naplnění Trumpových hrozeb vůči Alianci.

Ekonomické dopady uzavřeného průlivu mezitím pociťuje celý svět. Evropská centrální banka i Bank of England varují před prudkým nárůstem inflace, který by mohl zastavit plánované snižování úrokových sazeb. Právě tyto ekonomické tlaky by mohly být nakonec tím faktorem, který přiměje evropské státy k větší aktivitě, i když se k vojenskému zapojení zatím staví zády.

V Bruselu se nyní spekuluje o tom, jakou formu bude mít ono „řešení“, o kterém Rutte mluví. Alianční šéf se zatím vyhýbá konkrétním slibům a mluví o kolektivním vyjednávání. Jasné však je, že tlak z Washingtonu neklesá a NATO se nachází v jedné z nejsložitějších situací své novodobé historie, kdy musí balancovat mezi požadavky nepředvídatelného amerického prezidenta a opatrností evropských vlád.

Stalo se