Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
Současná situace je však poznamenána hlubokým rozkolem mezi Washingtonem a jeho evropskými partnery. Americký prezident Donald Trump opakovaně vyzval Evropu, aby pomohla s ostrou ostrahou této obchodní tepny. Většina evropských zemí však tento požadavek rezolutně odmítla s tím, že se nejedná o jejich válku, a to i přes negativní dopady konfliktu na ceny ropy a globální obchod.
Tento postoj vyvolal u Donalda Trumpa ostrou reakci. Americký prezident nešetřil kritikou na adresu spojenců v NATO a varoval, že by mohl přehodnotit roli Spojených států v rámci celé Aliance. Trump dokonce v úterý prohlásil, že pro operaci v Hormuzském průlivu již evropskou podporu ani nepotřebuje, čímž dal najevo své rozhořčení nad nedostatkem solidarity.
Navzdory všeobecnému odmítavému postoji v Evropě se našly výjimky. Například Estonsko dobrovolně nabídlo k zajištění průlivu své vybavení. Rutte, který již dříve čelil kritice za tvrzení, že Trumpova válka má mezi spojenci širokou podporu, se snaží situaci uklidňovat a zdůrazňuje společný zájem všech členů na stabilitě regionu.
Šéf NATO ve svém čtvrtečním prohlášení opět ocenil kroky Spojených států, které podle něj účinně oslabují íránské vojenské kapacity. Konkrétně zmínil eliminaci íránského balistického arzenálu a potenciálních jaderných technologií. Rutte se domnívá, že tyto kroky jsou zásadní nejen pro bezpečnost Izraele a Blízkého východu, ale mají přímý pozitivní dopad i na bezpečnost samotné Evropy.
Hledání konsenzu je však pro Rutteho nesmírně obtížné. NATO má na Blízkém východě pouze omezenou roli a nejednotnost členských států mu svazuje ruce. Zatímco Evropská unie jako celek odmítá být zatahována do „amerického nepořádku“ v Íránu, Rutte se snaží udržet dialog s Bílým domem otevřený, aby zabránil naplnění Trumpových hrozeb vůči Alianci.
Ekonomické dopady uzavřeného průlivu mezitím pociťuje celý svět. Evropská centrální banka i Bank of England varují před prudkým nárůstem inflace, který by mohl zastavit plánované snižování úrokových sazeb. Právě tyto ekonomické tlaky by mohly být nakonec tím faktorem, který přiměje evropské státy k větší aktivitě, i když se k vojenskému zapojení zatím staví zády.
V Bruselu se nyní spekuluje o tom, jakou formu bude mít ono „řešení“, o kterém Rutte mluví. Alianční šéf se zatím vyhýbá konkrétním slibům a mluví o kolektivním vyjednávání. Jasné však je, že tlak z Washingtonu neklesá a NATO se nachází v jedné z nejsložitějších situací své novodobé historie, kdy musí balancovat mezi požadavky nepředvídatelného amerického prezidenta a opatrností evropských vlád.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.