Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Íránský režim v posledních týdnech utrpěl devastující údery. Téměř každodenní nálety eliminovaly celé vrstvy politického a vojenského vedení, včetně nejvyšších špiček. Obyvatelstvo, už tak vyčerpané lety sankcí a špatného hospodaření, nyní čelí válečnému nedostatku a ničení infrastruktury. Přesto přeživší lídři místo bílé vlajky volí rétoriku eskalace a hovoří o schopnosti Íránu snášet bolest a dál bojovat.
Zatímco americký prezident Donald Trump požaduje „naprostou kapitulaci“, Teherán klade maximalistické podmínky pro mír. Požaduje válečné reparace a radikální změnu v desítky let trvajících aliancích mezi arabskými státy Zálivu a USA. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf zdůraznil, že příměří dává smysl pouze tehdy, pokud zaručí, že nepřítel nevyužije pauzu k opravě zničených radarů či doplnění zásob raket, aby mohl zaútočit znovu.
Klíčovým bodem íránské strategie je Hormuzský průliv. Ministr zahraničí Abbás Araghčí prohlásil, že po válce musí vzniknout „nový protokol“ pro tuto strategickou cestu, který bude zohledňovat íránské zájmy. Teherán naznačuje, že situace se nevrátí do předválečného stavu a může jít dokonce tak daleko, že bude požadovat mýtné za průjezd lodí nebo rozmrazení svých aktiv v zahraničí výměnou za bezpečný průjezd.
Tato asymetrická taktika má za cíl proměnit vojenský tlak v politické zisky pro „den poté“. Írán se snaží ukázat, že jeho vlastní stabilita je neoddělitelně spjata se stabilitou celého Perského zálivu a globální ekonomiky. Pokud Írán nemůže být ekonomicky životaschopný, vysílá signál, že nebude stabilní ani zbytek systému. Útoky na energetickou infrastrukturu a námořní trasy jsou pákami, kterými se snaží donutit svět říct „dost“.
Přípravy na dlouhou válku nebyly náhodné. Revoluční gardy (IRGC) vyvinuly decentralizované plány, které umožňují jednotkám fungovat i po likvidaci hlavního velení. Nová generace velitelů IRGC, která nastoupila po dekapitačních úderech USA a Izraele, kalkuluje s rizikem jinak než jejich předchůdci. Vidí v eskalaci prostředek, jak si vynutit ústupky a uznání Íránu jako regionální mocnosti, se kterou je nutné počítat.
Íránská armáda dokonce tvrdí, že pět desetiletí amerického řádu na Blízkém východě se právě dnes zhroutilo. Tato ambiciózní prohlášení však narážejí na realitu v sousedních zemích. Zatímco Teherán doufal, že útoky na infrastrukturu v Ománu, SAE či Saúdské Arábii odstraší spojence USA, efekt je často opačný. Představitelé Emirátů například potvrdili, že íránské „šikanování“ jejich strategické partnerství s Washingtonem a Izraelem nezlomí.
Pro Írán v tuto chvíli nejde o vítězství v konvenčním smyslu, ale o přežití a obnovení odstrašujícího účinku. Strategie spočívá v tom, že válka musí být pro USA a jejich spojence dlouhodobě neúnosná kvůli narušenému obchodu s ropou a rostoucím cenám. Teherán věří, že čas hraje v jeho prospěch a že ekonomický tlak nakonec převáží nad vojenskou převahou jeho protivníků.
Zda tato riskantní sázka vyjde, nebo zda povede ke konečnému pádu režimu, zůstává nejasné. Írán se však rozhodl, že nebude pasivní obětí, a pokouší se diktovat podmínky z trosek svého vlastního hlavního města. Jeho vzkaz světu je jasný: mír nebude levný a jeho cena bude zahrnovat uznání nové role Íránu v regionu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.