Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Íránský režim v posledních týdnech utrpěl devastující údery. Téměř každodenní nálety eliminovaly celé vrstvy politického a vojenského vedení, včetně nejvyšších špiček. Obyvatelstvo, už tak vyčerpané lety sankcí a špatného hospodaření, nyní čelí válečnému nedostatku a ničení infrastruktury. Přesto přeživší lídři místo bílé vlajky volí rétoriku eskalace a hovoří o schopnosti Íránu snášet bolest a dál bojovat.
Zatímco americký prezident Donald Trump požaduje „naprostou kapitulaci“, Teherán klade maximalistické podmínky pro mír. Požaduje válečné reparace a radikální změnu v desítky let trvajících aliancích mezi arabskými státy Zálivu a USA. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf zdůraznil, že příměří dává smysl pouze tehdy, pokud zaručí, že nepřítel nevyužije pauzu k opravě zničených radarů či doplnění zásob raket, aby mohl zaútočit znovu.
Klíčovým bodem íránské strategie je Hormuzský průliv. Ministr zahraničí Abbás Araghčí prohlásil, že po válce musí vzniknout „nový protokol“ pro tuto strategickou cestu, který bude zohledňovat íránské zájmy. Teherán naznačuje, že situace se nevrátí do předválečného stavu a může jít dokonce tak daleko, že bude požadovat mýtné za průjezd lodí nebo rozmrazení svých aktiv v zahraničí výměnou za bezpečný průjezd.
Tato asymetrická taktika má za cíl proměnit vojenský tlak v politické zisky pro „den poté“. Írán se snaží ukázat, že jeho vlastní stabilita je neoddělitelně spjata se stabilitou celého Perského zálivu a globální ekonomiky. Pokud Írán nemůže být ekonomicky životaschopný, vysílá signál, že nebude stabilní ani zbytek systému. Útoky na energetickou infrastrukturu a námořní trasy jsou pákami, kterými se snaží donutit svět říct „dost“.
Přípravy na dlouhou válku nebyly náhodné. Revoluční gardy (IRGC) vyvinuly decentralizované plány, které umožňují jednotkám fungovat i po likvidaci hlavního velení. Nová generace velitelů IRGC, která nastoupila po dekapitačních úderech USA a Izraele, kalkuluje s rizikem jinak než jejich předchůdci. Vidí v eskalaci prostředek, jak si vynutit ústupky a uznání Íránu jako regionální mocnosti, se kterou je nutné počítat.
Íránská armáda dokonce tvrdí, že pět desetiletí amerického řádu na Blízkém východě se právě dnes zhroutilo. Tato ambiciózní prohlášení však narážejí na realitu v sousedních zemích. Zatímco Teherán doufal, že útoky na infrastrukturu v Ománu, SAE či Saúdské Arábii odstraší spojence USA, efekt je často opačný. Představitelé Emirátů například potvrdili, že íránské „šikanování“ jejich strategické partnerství s Washingtonem a Izraelem nezlomí.
Pro Írán v tuto chvíli nejde o vítězství v konvenčním smyslu, ale o přežití a obnovení odstrašujícího účinku. Strategie spočívá v tom, že válka musí být pro USA a jejich spojence dlouhodobě neúnosná kvůli narušenému obchodu s ropou a rostoucím cenám. Teherán věří, že čas hraje v jeho prospěch a že ekonomický tlak nakonec převáží nad vojenskou převahou jeho protivníků.
Zda tato riskantní sázka vyjde, nebo zda povede ke konečnému pádu režimu, zůstává nejasné. Írán se však rozhodl, že nebude pasivní obětí, a pokouší se diktovat podmínky z trosek svého vlastního hlavního města. Jeho vzkaz světu je jasný: mír nebude levný a jeho cena bude zahrnovat uznání nové role Íránu v regionu.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.
Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí prohlásil, že mírová dohoda se Spojenými státy je podmíněna stažením izraelských sil z Libanonu. Podle jeho slov válka plně neskončí, dokud izraelská armáda neopustí území okupovaná během současného konfliktu. Zástupce Hizballáhu pro styk s médii potvrdil, že skupina obdržela od Íránu ujištění, že tento požadavek bude vznesen v další fázi rozhovorů s USA. Tyto komentáře přicházejí v době rostoucích obav, že by Izrael mohl diplomatické úsilí o ukončení války na Blízkém východě narušit.
Evropská unie v úterý uznala porážku v boji proti vydavatelům videoher, kteří své starší tituly záměrně znefunkčňují. Brusel oficiálně oznámil, že v současné době nemůže firmám legálně nařídit, aby udržovaly ukončené online hry při životě. Reagoval tím na evropskou občanskou iniciativu s názvem „Stop Destroying Videogames“ (Zastavte ničení videoher), kterou podpořil více než milion lidí z celé Evropy a která požadovala zavedení přísných pravidel pro ochranu digitálního vlastnictví hráčů.