"Nežijeme v zemi, která by nám dovolila studovat," říká Nargis, jedna z dívek, která v Afghánistánu usiluje o vzdělání. Po návratu Tálibánu k moci jsou běžné školy pro dívky od 12 let uzavřené, stejně jako univerzity a další vzdělávací instituce.
Jedinou možností, jak získat nějaké vzdělání, je navštěvovat náboženské školy, tzv. madrasy. Zákaz vzdělávání žen je součástí širšího omezování ženských práv ze strany Tálibánu, jehož vůdci čelí kvůli perzekuci žen a dívek obvinění z válečných zločinů.
Tálibán původně sliboval, že uzavření škol bude dočasné, ale po čtyřech letech se zdá, že radikální křídlo převažuje. Podle ministerstva školství bylo za poslední tři roky založeno téměř 23 tisíc státem financovaných madras.
Vláda tvrdí, že se dívky v minulosti oblékaly příliš vyzývavě a studovaly obory, jako je zemědělství a strojírenství, které podle nich neodpovídají afghánské kultuře ani islámu. V madrasách je většina učebních plánů zaměřena na náboženské texty.
Soukromé madrasy, jako je Naji-e-Bashra, kam se podařilo dostat štábu CNN, mají o něco volnější pravidla. Tady si dívky mohou přidat i další předměty, například jazyky nebo přírodní vědy.
Podle ředitele školy, který je dlouholetým podporovatelem Tálibánu, vzdělávání žen v madrasách odpovídá jejich budoucí roli matky, která má vychovávat dobré děti. Řada Afghánek ale považuje náboženské školy za nedostatečnou náhradu za klasické vzdělání.
Jedna z nich je Nargis, 23letá žena, která dříve studovala ekonomii. Vzpomíná, že před příchodem Tálibánu měla spoustu snů a ambicí. Chtěla být podnikatelkou, mít vlastní kavárnu, nebo studovat na univerzitě v Oxfordu. To se ale změnilo.
Nyní se soustředí na pomoc svým mladším sestrám, které byly po uzavření škol zdrcené. Proto zřídila tajnou školu. Každé ráno se u ní doma schází asi 45 studentek, které se učí matematiku, přírodní vědy, informatiku a angličtinu.
Nargis si uvědomuje, že je to velmi nebezpečné a žije v neustálém strachu, že ji Tálibán odhalí. Dvakrát už ji zatkli a její otec a další rodinní příslušníci ji prosí, aby s výukou přestala, ale ona odmítá své studentky opustit.
Nargis a další studentky byly podporovány prostřednictvím programů financovaných agenturou USAID. Tyto programy ale byly zrušeny po rozhodnutí Trumpovy administrativy snížit objem humanitární pomoci.
Pro Nargis to znamenalo konec studia na americkém programu, což pro ni byla poslední kapka. "Máma nikdy nechodila do školy. Vždycky nám vyprávěla, jak to bylo za předchozí vlády Tálibánu, proto jsme tak pilně studovaly... Ale jaký je mezi námi teď rozdíl? Já mám sice vzdělání, ale obě sedíme doma," říká Nargis.
Cítí, že studium v zemi, kde ženy nemohou pracovat, nedává smysl. Přesto se nevzdává.
Jakékoli zdání příměří v Gaze zaniklo 28. října, kdy Izrael nakrátko obnovil totální válku proti Hamásu. Přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednostranně o den později vyhlásil obnovení klidu zbraní, realita je zřejmá. Dohoda, která jedné straně umožňuje systematicky a libovolně porušovat její podmínky, představuje jen nicotná slova na papíře. Tato dynamika se bude bez neustálého tlaku ze strany Spojených států amerických pouze zhoršovat.
Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
Zdravotní problémy bývalého prezidenta Miloše Zemana neberou konce. V pondělí byl někdejší politik opět hospitalizován, přijala ho motolská nemocnice v Praze. Rodina se v týdnu chystá vyjádřit ke zdravotnímu stavu exprezidenta.
ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu, která má vést ke vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl jako premiér stanout Andrej Babiš. Ten byl v uplynulých dnech prezidentem pověřen sestavením vlády. Do funkce jejího předsedy ale ještě nebyl jmenován.
Dobré zprávy mají meteorologové na začátku nového, prvního ryze listopadového týdne. Slibují totiž malé babí léto, odpolední maxima vylezou až na 15 stupňů. V druhé polovině týdne už se má ochladit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Exministryně Jana Maláčová (SOCDEM) oznámila odchod z vrcholné politiky. Definitivně ji opustí, až si sociální demokraté zvolí nového předsedu či předsedkyni. Maláčová se bude věnovat rodině.
Unikly detaily koaliční smlouvy, kterou dnes podepíší zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů. Dokument je výsledkem jednání o vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl stanout předseda ANO Andrej Babiš.
Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i hned na začátku listopadu. Kamila Nývltová prozradila, že je těhotná. Do mateřských povinností se bude muset vrhnout po hlavě. Nečeká totiž jenom jednoho potomka, ale rovnou dva.
Na jednom ze železničních koridorů v Česku jsou už od nedělního večera hlášeny problémy. Kvůli krádeži kabelů došlo k výraznému omezení provozu, regionální dopravu zajišťují autobusy. Na obnovení provozu pracuje Správa železnic.