"Nežijeme v zemi, která by nám dovolila studovat," říká Nargis, jedna z dívek, která v Afghánistánu usiluje o vzdělání. Po návratu Tálibánu k moci jsou běžné školy pro dívky od 12 let uzavřené, stejně jako univerzity a další vzdělávací instituce.
Jedinou možností, jak získat nějaké vzdělání, je navštěvovat náboženské školy, tzv. madrasy. Zákaz vzdělávání žen je součástí širšího omezování ženských práv ze strany Tálibánu, jehož vůdci čelí kvůli perzekuci žen a dívek obvinění z válečných zločinů.
Tálibán původně sliboval, že uzavření škol bude dočasné, ale po čtyřech letech se zdá, že radikální křídlo převažuje. Podle ministerstva školství bylo za poslední tři roky založeno téměř 23 tisíc státem financovaných madras.
Vláda tvrdí, že se dívky v minulosti oblékaly příliš vyzývavě a studovaly obory, jako je zemědělství a strojírenství, které podle nich neodpovídají afghánské kultuře ani islámu. V madrasách je většina učebních plánů zaměřena na náboženské texty.
Soukromé madrasy, jako je Naji-e-Bashra, kam se podařilo dostat štábu CNN, mají o něco volnější pravidla. Tady si dívky mohou přidat i další předměty, například jazyky nebo přírodní vědy.
Podle ředitele školy, který je dlouholetým podporovatelem Tálibánu, vzdělávání žen v madrasách odpovídá jejich budoucí roli matky, která má vychovávat dobré děti. Řada Afghánek ale považuje náboženské školy za nedostatečnou náhradu za klasické vzdělání.
Jedna z nich je Nargis, 23letá žena, která dříve studovala ekonomii. Vzpomíná, že před příchodem Tálibánu měla spoustu snů a ambicí. Chtěla být podnikatelkou, mít vlastní kavárnu, nebo studovat na univerzitě v Oxfordu. To se ale změnilo.
Nyní se soustředí na pomoc svým mladším sestrám, které byly po uzavření škol zdrcené. Proto zřídila tajnou školu. Každé ráno se u ní doma schází asi 45 studentek, které se učí matematiku, přírodní vědy, informatiku a angličtinu.
Nargis si uvědomuje, že je to velmi nebezpečné a žije v neustálém strachu, že ji Tálibán odhalí. Dvakrát už ji zatkli a její otec a další rodinní příslušníci ji prosí, aby s výukou přestala, ale ona odmítá své studentky opustit.
Nargis a další studentky byly podporovány prostřednictvím programů financovaných agenturou USAID. Tyto programy ale byly zrušeny po rozhodnutí Trumpovy administrativy snížit objem humanitární pomoci.
Pro Nargis to znamenalo konec studia na americkém programu, což pro ni byla poslední kapka. "Máma nikdy nechodila do školy. Vždycky nám vyprávěla, jak to bylo za předchozí vlády Tálibánu, proto jsme tak pilně studovaly... Ale jaký je mezi námi teď rozdíl? Já mám sice vzdělání, ale obě sedíme doma," říká Nargis.
Cítí, že studium v zemi, kde ženy nemohou pracovat, nedává smysl. Přesto se nevzdává.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý prohlásil, že operace zaměřená na znovuootevření Hormuzského průlivu je „samostatným a odlišným“ projektem, který nespadá pod širší válečný konflikt s Íránem. Toto vyjádření je zatím nejvýraznějším veřejným připuštěním faktu, že se konflikt vyvinul daleko za svůj původní rámec.
Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.