"Nežijeme v zemi, která by nám dovolila studovat," říká Nargis, jedna z dívek, která v Afghánistánu usiluje o vzdělání. Po návratu Tálibánu k moci jsou běžné školy pro dívky od 12 let uzavřené, stejně jako univerzity a další vzdělávací instituce.
Jedinou možností, jak získat nějaké vzdělání, je navštěvovat náboženské školy, tzv. madrasy. Zákaz vzdělávání žen je součástí širšího omezování ženských práv ze strany Tálibánu, jehož vůdci čelí kvůli perzekuci žen a dívek obvinění z válečných zločinů.
Tálibán původně sliboval, že uzavření škol bude dočasné, ale po čtyřech letech se zdá, že radikální křídlo převažuje. Podle ministerstva školství bylo za poslední tři roky založeno téměř 23 tisíc státem financovaných madras.
Vláda tvrdí, že se dívky v minulosti oblékaly příliš vyzývavě a studovaly obory, jako je zemědělství a strojírenství, které podle nich neodpovídají afghánské kultuře ani islámu. V madrasách je většina učebních plánů zaměřena na náboženské texty.
Soukromé madrasy, jako je Naji-e-Bashra, kam se podařilo dostat štábu CNN, mají o něco volnější pravidla. Tady si dívky mohou přidat i další předměty, například jazyky nebo přírodní vědy.
Podle ředitele školy, který je dlouholetým podporovatelem Tálibánu, vzdělávání žen v madrasách odpovídá jejich budoucí roli matky, která má vychovávat dobré děti. Řada Afghánek ale považuje náboženské školy za nedostatečnou náhradu za klasické vzdělání.
Jedna z nich je Nargis, 23letá žena, která dříve studovala ekonomii. Vzpomíná, že před příchodem Tálibánu měla spoustu snů a ambicí. Chtěla být podnikatelkou, mít vlastní kavárnu, nebo studovat na univerzitě v Oxfordu. To se ale změnilo.
Nyní se soustředí na pomoc svým mladším sestrám, které byly po uzavření škol zdrcené. Proto zřídila tajnou školu. Každé ráno se u ní doma schází asi 45 studentek, které se učí matematiku, přírodní vědy, informatiku a angličtinu.
Nargis si uvědomuje, že je to velmi nebezpečné a žije v neustálém strachu, že ji Tálibán odhalí. Dvakrát už ji zatkli a její otec a další rodinní příslušníci ji prosí, aby s výukou přestala, ale ona odmítá své studentky opustit.
Nargis a další studentky byly podporovány prostřednictvím programů financovaných agenturou USAID. Tyto programy ale byly zrušeny po rozhodnutí Trumpovy administrativy snížit objem humanitární pomoci.
Pro Nargis to znamenalo konec studia na americkém programu, což pro ni byla poslední kapka. "Máma nikdy nechodila do školy. Vždycky nám vyprávěla, jak to bylo za předchozí vlády Tálibánu, proto jsme tak pilně studovaly... Ale jaký je mezi námi teď rozdíl? Já mám sice vzdělání, ale obě sedíme doma," říká Nargis.
Cítí, že studium v zemi, kde ženy nemohou pracovat, nedává smysl. Přesto se nevzdává.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.