"Nežijeme v zemi, která by nám dovolila studovat," říká Nargis, jedna z dívek, která v Afghánistánu usiluje o vzdělání. Po návratu Tálibánu k moci jsou běžné školy pro dívky od 12 let uzavřené, stejně jako univerzity a další vzdělávací instituce.
Jedinou možností, jak získat nějaké vzdělání, je navštěvovat náboženské školy, tzv. madrasy. Zákaz vzdělávání žen je součástí širšího omezování ženských práv ze strany Tálibánu, jehož vůdci čelí kvůli perzekuci žen a dívek obvinění z válečných zločinů.
Tálibán původně sliboval, že uzavření škol bude dočasné, ale po čtyřech letech se zdá, že radikální křídlo převažuje. Podle ministerstva školství bylo za poslední tři roky založeno téměř 23 tisíc státem financovaných madras.
Vláda tvrdí, že se dívky v minulosti oblékaly příliš vyzývavě a studovaly obory, jako je zemědělství a strojírenství, které podle nich neodpovídají afghánské kultuře ani islámu. V madrasách je většina učebních plánů zaměřena na náboženské texty.
Soukromé madrasy, jako je Naji-e-Bashra, kam se podařilo dostat štábu CNN, mají o něco volnější pravidla. Tady si dívky mohou přidat i další předměty, například jazyky nebo přírodní vědy.
Podle ředitele školy, který je dlouholetým podporovatelem Tálibánu, vzdělávání žen v madrasách odpovídá jejich budoucí roli matky, která má vychovávat dobré děti. Řada Afghánek ale považuje náboženské školy za nedostatečnou náhradu za klasické vzdělání.
Jedna z nich je Nargis, 23letá žena, která dříve studovala ekonomii. Vzpomíná, že před příchodem Tálibánu měla spoustu snů a ambicí. Chtěla být podnikatelkou, mít vlastní kavárnu, nebo studovat na univerzitě v Oxfordu. To se ale změnilo.
Nyní se soustředí na pomoc svým mladším sestrám, které byly po uzavření škol zdrcené. Proto zřídila tajnou školu. Každé ráno se u ní doma schází asi 45 studentek, které se učí matematiku, přírodní vědy, informatiku a angličtinu.
Nargis si uvědomuje, že je to velmi nebezpečné a žije v neustálém strachu, že ji Tálibán odhalí. Dvakrát už ji zatkli a její otec a další rodinní příslušníci ji prosí, aby s výukou přestala, ale ona odmítá své studentky opustit.
Nargis a další studentky byly podporovány prostřednictvím programů financovaných agenturou USAID. Tyto programy ale byly zrušeny po rozhodnutí Trumpovy administrativy snížit objem humanitární pomoci.
Pro Nargis to znamenalo konec studia na americkém programu, což pro ni byla poslední kapka. "Máma nikdy nechodila do školy. Vždycky nám vyprávěla, jak to bylo za předchozí vlády Tálibánu, proto jsme tak pilně studovaly... Ale jaký je mezi námi teď rozdíl? Já mám sice vzdělání, ale obě sedíme doma," říká Nargis.
Cítí, že studium v zemi, kde ženy nemohou pracovat, nedává smysl. Přesto se nevzdává.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.