Americká armáda by mohla čelit zásadní změně ve způsobu zásobování svých sil v Tichomoří. Agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) oznámila vývoj nového stroje zvaného Liberty Lifter – moderního ekranoplánu, tedy letounu využívajícího blízkost k zemi pro zvýšený vztlak. Tento stroj by měl kombinovat výhody námořní a letecké dopravy a podle expertů by mohl být klíčovým prvkem pro zajištění americké přítomnosti v indo-pacifickém regionu.
Liberty Lifter bude létat přibližně 30 metrů nad zemí či hladinou, kde vzniká tzv. přízemní efekt – ten snižuje odpor, zvyšuje účinnost vztlaku a prodlužuje dolet. Stroj má mít kapacitu srovnatelnou s dopravním letounem C-130 Hercules a má být schopen operovat i na vodní hladině, čímž se vyhne závislosti na zranitelných letištích v Pacifiku.
DARPA na svém oficiálním webu slibuje „dostupné, inovativní a rychle nasaditelné řešení“ pro zásobovací mise amerického ministerstva obrany. Projekt zahrnuje možnosti letu až do výšky 10 000 stop (cca 3 000 metrů), ovšem za cenu ztráty výhod plynoucích z blízkosti k zemi.
Spojené státy plánují podle svých vojenských konceptů rozmístit jednotky na tichomořských ostrovech, zejména v oblasti Japonska a Filipín. Tento rozptyl má čelit rostoucímu vlivu Číny, která se snaží ovládnout přístup do Západního Pacifiku. Tím však prudce narůstá i logistická náročnost – a právě zde by měl Liberty Lifter sehrát klíčovou roli.
Na rozdíl od tradičních dopravních letadel není ekranoplán vázán na přistávací dráhy, které jsou v regionu často nevyhovující nebo ohrožené čínskou palbou. Navíc let v nízké výšce znesnadňuje jeho detekci nepřátelskými radary.
Zatímco snaha o rychlé nasazení předpokládaného stroje je logická vzhledem k možnému konfliktu kolem roku 2027, projekt budí i určité obavy. DARPA totiž zvažuje přeskočit tradiční vývojový proces včetně stavby prototypu. Argumentuje úspěšnými simulacemi a testováním materiálů. Kritici však varují, že reálné provozní podmínky nelze nahradit laboratorním prostředím.
Historie amerických zbrojních programů ukazuje, že podobná uspěchaná rozhodnutí často končí fiaskem – jako tomu bylo u stíhaček F-35, letadlových lodí třídy Ford nebo pobřežních bojových lodí (LCS). Všechna tato zařízení sice nakonec dosáhla provozuschopnosti, ale za cenu obrovských nákladů a zpoždění.
Autor článku James Holmes připomíná zásadu zadního admirála Wayna Meyera: „Build a little, test a little, learn a lot.“ – tedy stavět po částech, testovat a učit se. Tento přístup by podle něj měl být zachován i u Liberty Lifteru, ačkoli čas tlačí.
Pokud bude vývoj pokračovat zodpovědně a zároveň rychle, může se z Liberty Lifteru stát přelomový prvek americké vojenské logistiky v Tichomoří. Ekranoplán nabízí unikátní kombinaci rychlosti, dostupnosti a flexibility, která by mohla zvrátit rovnováhu sil v případném konfliktu s Čínou. Klíčové však bude, aby se opět neopakovala chyba z minulosti: zbrklé nasazení bez důkladného ověření.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.