Americká armáda by mohla čelit zásadní změně ve způsobu zásobování svých sil v Tichomoří. Agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) oznámila vývoj nového stroje zvaného Liberty Lifter – moderního ekranoplánu, tedy letounu využívajícího blízkost k zemi pro zvýšený vztlak. Tento stroj by měl kombinovat výhody námořní a letecké dopravy a podle expertů by mohl být klíčovým prvkem pro zajištění americké přítomnosti v indo-pacifickém regionu.
Liberty Lifter bude létat přibližně 30 metrů nad zemí či hladinou, kde vzniká tzv. přízemní efekt – ten snižuje odpor, zvyšuje účinnost vztlaku a prodlužuje dolet. Stroj má mít kapacitu srovnatelnou s dopravním letounem C-130 Hercules a má být schopen operovat i na vodní hladině, čímž se vyhne závislosti na zranitelných letištích v Pacifiku.
DARPA na svém oficiálním webu slibuje „dostupné, inovativní a rychle nasaditelné řešení“ pro zásobovací mise amerického ministerstva obrany. Projekt zahrnuje možnosti letu až do výšky 10 000 stop (cca 3 000 metrů), ovšem za cenu ztráty výhod plynoucích z blízkosti k zemi.
Spojené státy plánují podle svých vojenských konceptů rozmístit jednotky na tichomořských ostrovech, zejména v oblasti Japonska a Filipín. Tento rozptyl má čelit rostoucímu vlivu Číny, která se snaží ovládnout přístup do Západního Pacifiku. Tím však prudce narůstá i logistická náročnost – a právě zde by měl Liberty Lifter sehrát klíčovou roli.
Na rozdíl od tradičních dopravních letadel není ekranoplán vázán na přistávací dráhy, které jsou v regionu často nevyhovující nebo ohrožené čínskou palbou. Navíc let v nízké výšce znesnadňuje jeho detekci nepřátelskými radary.
Zatímco snaha o rychlé nasazení předpokládaného stroje je logická vzhledem k možnému konfliktu kolem roku 2027, projekt budí i určité obavy. DARPA totiž zvažuje přeskočit tradiční vývojový proces včetně stavby prototypu. Argumentuje úspěšnými simulacemi a testováním materiálů. Kritici však varují, že reálné provozní podmínky nelze nahradit laboratorním prostředím.
Historie amerických zbrojních programů ukazuje, že podobná uspěchaná rozhodnutí často končí fiaskem – jako tomu bylo u stíhaček F-35, letadlových lodí třídy Ford nebo pobřežních bojových lodí (LCS). Všechna tato zařízení sice nakonec dosáhla provozuschopnosti, ale za cenu obrovských nákladů a zpoždění.
Autor článku James Holmes připomíná zásadu zadního admirála Wayna Meyera: „Build a little, test a little, learn a lot.“ – tedy stavět po částech, testovat a učit se. Tento přístup by podle něj měl být zachován i u Liberty Lifteru, ačkoli čas tlačí.
Pokud bude vývoj pokračovat zodpovědně a zároveň rychle, může se z Liberty Lifteru stát přelomový prvek americké vojenské logistiky v Tichomoří. Ekranoplán nabízí unikátní kombinaci rychlosti, dostupnosti a flexibility, která by mohla zvrátit rovnováhu sil v případném konfliktu s Čínou. Klíčové však bude, aby se opět neopakovala chyba z minulosti: zbrklé nasazení bez důkladného ověření.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.