Americká armáda by mohla čelit zásadní změně ve způsobu zásobování svých sil v Tichomoří. Agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) oznámila vývoj nového stroje zvaného Liberty Lifter – moderního ekranoplánu, tedy letounu využívajícího blízkost k zemi pro zvýšený vztlak. Tento stroj by měl kombinovat výhody námořní a letecké dopravy a podle expertů by mohl být klíčovým prvkem pro zajištění americké přítomnosti v indo-pacifickém regionu.
Liberty Lifter bude létat přibližně 30 metrů nad zemí či hladinou, kde vzniká tzv. přízemní efekt – ten snižuje odpor, zvyšuje účinnost vztlaku a prodlužuje dolet. Stroj má mít kapacitu srovnatelnou s dopravním letounem C-130 Hercules a má být schopen operovat i na vodní hladině, čímž se vyhne závislosti na zranitelných letištích v Pacifiku.
DARPA na svém oficiálním webu slibuje „dostupné, inovativní a rychle nasaditelné řešení“ pro zásobovací mise amerického ministerstva obrany. Projekt zahrnuje možnosti letu až do výšky 10 000 stop (cca 3 000 metrů), ovšem za cenu ztráty výhod plynoucích z blízkosti k zemi.
Spojené státy plánují podle svých vojenských konceptů rozmístit jednotky na tichomořských ostrovech, zejména v oblasti Japonska a Filipín. Tento rozptyl má čelit rostoucímu vlivu Číny, která se snaží ovládnout přístup do Západního Pacifiku. Tím však prudce narůstá i logistická náročnost – a právě zde by měl Liberty Lifter sehrát klíčovou roli.
Na rozdíl od tradičních dopravních letadel není ekranoplán vázán na přistávací dráhy, které jsou v regionu často nevyhovující nebo ohrožené čínskou palbou. Navíc let v nízké výšce znesnadňuje jeho detekci nepřátelskými radary.
Zatímco snaha o rychlé nasazení předpokládaného stroje je logická vzhledem k možnému konfliktu kolem roku 2027, projekt budí i určité obavy. DARPA totiž zvažuje přeskočit tradiční vývojový proces včetně stavby prototypu. Argumentuje úspěšnými simulacemi a testováním materiálů. Kritici však varují, že reálné provozní podmínky nelze nahradit laboratorním prostředím.
Historie amerických zbrojních programů ukazuje, že podobná uspěchaná rozhodnutí často končí fiaskem – jako tomu bylo u stíhaček F-35, letadlových lodí třídy Ford nebo pobřežních bojových lodí (LCS). Všechna tato zařízení sice nakonec dosáhla provozuschopnosti, ale za cenu obrovských nákladů a zpoždění.
Autor článku James Holmes připomíná zásadu zadního admirála Wayna Meyera: „Build a little, test a little, learn a lot.“ – tedy stavět po částech, testovat a učit se. Tento přístup by podle něj měl být zachován i u Liberty Lifteru, ačkoli čas tlačí.
Pokud bude vývoj pokračovat zodpovědně a zároveň rychle, může se z Liberty Lifteru stát přelomový prvek americké vojenské logistiky v Tichomoří. Ekranoplán nabízí unikátní kombinaci rychlosti, dostupnosti a flexibility, která by mohla zvrátit rovnováhu sil v případném konfliktu s Čínou. Klíčové však bude, aby se opět neopakovala chyba z minulosti: zbrklé nasazení bez důkladného ověření.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.