Americká armáda by mohla čelit zásadní změně ve způsobu zásobování svých sil v Tichomoří. Agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) oznámila vývoj nového stroje zvaného Liberty Lifter – moderního ekranoplánu, tedy letounu využívajícího blízkost k zemi pro zvýšený vztlak. Tento stroj by měl kombinovat výhody námořní a letecké dopravy a podle expertů by mohl být klíčovým prvkem pro zajištění americké přítomnosti v indo-pacifickém regionu.
Liberty Lifter bude létat přibližně 30 metrů nad zemí či hladinou, kde vzniká tzv. přízemní efekt – ten snižuje odpor, zvyšuje účinnost vztlaku a prodlužuje dolet. Stroj má mít kapacitu srovnatelnou s dopravním letounem C-130 Hercules a má být schopen operovat i na vodní hladině, čímž se vyhne závislosti na zranitelných letištích v Pacifiku.
DARPA na svém oficiálním webu slibuje „dostupné, inovativní a rychle nasaditelné řešení“ pro zásobovací mise amerického ministerstva obrany. Projekt zahrnuje možnosti letu až do výšky 10 000 stop (cca 3 000 metrů), ovšem za cenu ztráty výhod plynoucích z blízkosti k zemi.
Spojené státy plánují podle svých vojenských konceptů rozmístit jednotky na tichomořských ostrovech, zejména v oblasti Japonska a Filipín. Tento rozptyl má čelit rostoucímu vlivu Číny, která se snaží ovládnout přístup do Západního Pacifiku. Tím však prudce narůstá i logistická náročnost – a právě zde by měl Liberty Lifter sehrát klíčovou roli.
Na rozdíl od tradičních dopravních letadel není ekranoplán vázán na přistávací dráhy, které jsou v regionu často nevyhovující nebo ohrožené čínskou palbou. Navíc let v nízké výšce znesnadňuje jeho detekci nepřátelskými radary.
Zatímco snaha o rychlé nasazení předpokládaného stroje je logická vzhledem k možnému konfliktu kolem roku 2027, projekt budí i určité obavy. DARPA totiž zvažuje přeskočit tradiční vývojový proces včetně stavby prototypu. Argumentuje úspěšnými simulacemi a testováním materiálů. Kritici však varují, že reálné provozní podmínky nelze nahradit laboratorním prostředím.
Historie amerických zbrojních programů ukazuje, že podobná uspěchaná rozhodnutí často končí fiaskem – jako tomu bylo u stíhaček F-35, letadlových lodí třídy Ford nebo pobřežních bojových lodí (LCS). Všechna tato zařízení sice nakonec dosáhla provozuschopnosti, ale za cenu obrovských nákladů a zpoždění.
Autor článku James Holmes připomíná zásadu zadního admirála Wayna Meyera: „Build a little, test a little, learn a lot.“ – tedy stavět po částech, testovat a učit se. Tento přístup by podle něj měl být zachován i u Liberty Lifteru, ačkoli čas tlačí.
Pokud bude vývoj pokračovat zodpovědně a zároveň rychle, může se z Liberty Lifteru stát přelomový prvek americké vojenské logistiky v Tichomoří. Ekranoplán nabízí unikátní kombinaci rychlosti, dostupnosti a flexibility, která by mohla zvrátit rovnováhu sil v případném konfliktu s Čínou. Klíčové však bude, aby se opět neopakovala chyba z minulosti: zbrklé nasazení bez důkladného ověření.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
V případu smrti slavného herce Matthewa Perryho je známá jako "ketaminová královna". Dvaačtyřicetiletá Jasveen Sanghová se podle BBC přiznala k tomu, že prodala drogy, které ve výsledku připravily hvězdu legendárního sitcomu Přátelé o život. Sanghová je obviněna z celkem pěti trestných činů.