Americká armáda by mohla čelit zásadní změně ve způsobu zásobování svých sil v Tichomoří. Agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) oznámila vývoj nového stroje zvaného Liberty Lifter – moderního ekranoplánu, tedy letounu využívajícího blízkost k zemi pro zvýšený vztlak. Tento stroj by měl kombinovat výhody námořní a letecké dopravy a podle expertů by mohl být klíčovým prvkem pro zajištění americké přítomnosti v indo-pacifickém regionu.
Liberty Lifter bude létat přibližně 30 metrů nad zemí či hladinou, kde vzniká tzv. přízemní efekt – ten snižuje odpor, zvyšuje účinnost vztlaku a prodlužuje dolet. Stroj má mít kapacitu srovnatelnou s dopravním letounem C-130 Hercules a má být schopen operovat i na vodní hladině, čímž se vyhne závislosti na zranitelných letištích v Pacifiku.
DARPA na svém oficiálním webu slibuje „dostupné, inovativní a rychle nasaditelné řešení“ pro zásobovací mise amerického ministerstva obrany. Projekt zahrnuje možnosti letu až do výšky 10 000 stop (cca 3 000 metrů), ovšem za cenu ztráty výhod plynoucích z blízkosti k zemi.
Spojené státy plánují podle svých vojenských konceptů rozmístit jednotky na tichomořských ostrovech, zejména v oblasti Japonska a Filipín. Tento rozptyl má čelit rostoucímu vlivu Číny, která se snaží ovládnout přístup do Západního Pacifiku. Tím však prudce narůstá i logistická náročnost – a právě zde by měl Liberty Lifter sehrát klíčovou roli.
Na rozdíl od tradičních dopravních letadel není ekranoplán vázán na přistávací dráhy, které jsou v regionu často nevyhovující nebo ohrožené čínskou palbou. Navíc let v nízké výšce znesnadňuje jeho detekci nepřátelskými radary.
Zatímco snaha o rychlé nasazení předpokládaného stroje je logická vzhledem k možnému konfliktu kolem roku 2027, projekt budí i určité obavy. DARPA totiž zvažuje přeskočit tradiční vývojový proces včetně stavby prototypu. Argumentuje úspěšnými simulacemi a testováním materiálů. Kritici však varují, že reálné provozní podmínky nelze nahradit laboratorním prostředím.
Historie amerických zbrojních programů ukazuje, že podobná uspěchaná rozhodnutí často končí fiaskem – jako tomu bylo u stíhaček F-35, letadlových lodí třídy Ford nebo pobřežních bojových lodí (LCS). Všechna tato zařízení sice nakonec dosáhla provozuschopnosti, ale za cenu obrovských nákladů a zpoždění.
Autor článku James Holmes připomíná zásadu zadního admirála Wayna Meyera: „Build a little, test a little, learn a lot.“ – tedy stavět po částech, testovat a učit se. Tento přístup by podle něj měl být zachován i u Liberty Lifteru, ačkoli čas tlačí.
Pokud bude vývoj pokračovat zodpovědně a zároveň rychle, může se z Liberty Lifteru stát přelomový prvek americké vojenské logistiky v Tichomoří. Ekranoplán nabízí unikátní kombinaci rychlosti, dostupnosti a flexibility, která by mohla zvrátit rovnováhu sil v případném konfliktu s Čínou. Klíčové však bude, aby se opět neopakovala chyba z minulosti: zbrklé nasazení bez důkladného ověření.
Reakce na zveřejněnou SMS komunikaci mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a Hradem na sebe nenechala dlouho čekat. Premiér Andrej Babiš se pokusil napjatou atmosféru uklidnit, když označil ministrova slova za nešťastná a distancoval se od zvoleného stylu s tím, že on sám by takto určitě nekomunikoval. Zároveň se však Macinky zastal v otázce právní kvalifikace celého sporu; podle Babiše o vydírání jít nemůže, protože se jednalo o soukromou konverzaci s poradcem.
Zveřejněná textová komunikace mezi šéfem diplomacie Petrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem odhaluje hlubokou politickou roztržku provázenou nebývale útočným tónem. Ministr Macinka ve svých nočních zprávách otevřeně vyhrožuje totální destrukcí vztahů mezi ústavními institucemi, pokud nedojde ke jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident Petr Pavel tuto nominaci dlouhodobě odmítá, což vedlo ministra k formulaci ultimáta, které vyprší tuto středu před jeho odletem na jednání do Bruselu.
Hlava státu Petr Pavel těsně před odjezdem na soukromou cestu do ciziny zorganizovala nečekaný brífink, na kterém ostře kritizovala chování šéfa diplomacie Petra Macinky. Podle vyjádření prezidenta se ministr již delší dobu pokouší nátlakem změnit jeho postoj k obsazení vládního postu. Zatímco dřívější snahy o ovlivňování bral prezident s nadhledem, dvě textové zprávy zaslané v noci situaci zcela vyhrotily.
Ruská federace se poprvé od roku 2020 ujala rotujícího předsednictví v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Tato euroasijská vojenská aliance, zahrnující Rusko, Bělorusko a většinu Střední Asie, se však nachází v kritickém bodě. Vladimir Putin na summitu v Biškeku představil ambiciózní program rozsáhlých dodávek moderních ruských zbraní, které se osvědčily v reálných bojových operacích, a navrhl hlubší spolupráci v oblasti protivzdušné obrany a kybernetické bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil plošné zvýšení cel na jihokorejské zboží z dosavadních 15 % na 25 %. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že tamní zákonodárný sbor dosud neratifikoval dříve dohodnutou „historickou obchodní dohodu“. Trump svůj krok oznámil prostřednictvím sítě Truth Social, kde zdůraznil, že nová cla se dotknou především automobilů, řeziva, farmaceutických výrobků a dalšího zboží podléhajícího vzájemnému zdanění.
Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.
Administrativa prezidenta Trumpa narychlo opustila svou obvyklou strategii popírání a útoků v souvislosti se sobotní smrtí Alexe Prettiho v Minneapolis. Sedmatřicetiletého zdravotního bratra zastřelili federální agenti, což vyvolalo vlnu odporu, která donutila Bílý dům změnit rétoriku. Zatímco první reakce úřadů vykreslovaly Prettiho jako domácího teroristu, unikající videozáznamy začaly tyto tvrzení rychle vyvracet.
Hospodářské křídlo německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) navrhuje zrušení zákonného nároku na zkrácený pracovní úvazek. Podle tohoto návrhu by lidé, kteří si přejí pracovat méně hodin, museli o povolení žádat. V současné době má přitom každý zaměstnanec v největší evropské ekonomice základní právo na částečný úvazek, čehož využívají zejména ženy kvůli péči o děti nebo starší příbuzné.
Velení čínské lidové armády prochází hlubokým otřesem, který vyvolal víkendový pád pětasedmdesátiletého generála Čang Jou-siaa. Tento nejvýše postavený uniformovaný důstojník v zemi a místopředseda mocné Ústřední vojenské komise byl společně s dalším vysokým funkcionářem, generálem Liou Čen-lim, oficiálně označen za vyšetřovaného. Podle čínského ministerstva obrany čelí oba muži podezření ze závažného porušení disciplíny a zákona, což je v tamním politickém systému běžný eufemismus pro korupční jednání.
Počet lidí, kteří budou muset čelit extrémním vedrům, se do roku 2050 více než zdvojnásobí, pokud globální oteplování dosáhne hranice 2 °C. Nová studie publikovaná v časopise Nature Sustainability varuje, že dopady pocítí celý svět a žádný region nezůstane imunní. Zatímco nejtvrději budou zasaženy tropy a jižní polokoule, severní země budou mít značné problémy s adaptací, protože jejich infrastruktura byla historicky budována pro chladnější klima.
Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná flotila torpédoborců s řízenými střelami dorazily do oblasti Blízkého východu. Tento přesun vojenských sil, spadajících pod centrální velení USA, vyvolává ve světě vážné obavy, že by prezident Donald Trump mohl vydat rozkaz k přímému úderu na Írán. Washington tímto krokem reaguje na krvavé potlačování masových protestů, které v posledních týdnech ochromily íránská města.
Evropští spojenci Spojených států se po začátku roku ocitli v další fázi politické nejistoty, kterou vyvolaly kroky a prohlášení prezidenta Donalda Trumpa. Podle analýz z posledních týdnů se ukazuje, že starý mezinárodní řád definitivně skončil a Evropa se musí připravit na realitu, kde namísto tiché spolupráce nastupuje otevřený odpor a snaha o strategickou autonomii.