Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Smlouva garantuje firmě vedené Američany stoletou koncesi na sedmnáct ropných polí v zemi. Tato oblast obsahuje přibližně 65 miliard barelů ropy, což představuje více než pětinu prověřených zásob Venezuely. V rámci dohody bude americká vláda spolupracovat se soukromou společností North American Blue Energy Partners. Washington si zároveň vyhradil právo veta při jmenování členů představenstva této firmy, v němž musí mít většinu američtí občané.
Obě smluvní strany označily uzavřený kontrakt za historický úspěch pro své země. Americký prezident Donald Trump dohodu nazval největším ropným paktům v světových dějinách. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová uvedla, že kontrakt přinese zemi investice ve výši 100 miliard dolarů a přes 200 miliard dolarů na daňových příjmech. Americký ministr vnitra Doug Burgum zdůraznil, že dohoda přesouvá geopolitické centrum energetického trhu z Blízkého východu na západní polokouli.
Bílý dům v souvislosti s paktům zmínil obnovení Monroeovy doktríny a snahu o odstranění nebezpečného zahraničního vlivu ze svého sousedství. Zdařilost dohody však zpochybňují mnozí odborníci i bývalí diplomati. Bývalý zvláštní zmocněnec pro Venezuelu Elliott Abrams označil pro BBC kontrakt za hroznou dohodu a přirovnal ji ke koloniálním nárokům. Podle Abramse prozatímní prezidentka podlehla tlaku Washingtonu a vzdala se pětiny národního bohatství bez adekvátní protihodnoty.
Představitelé americké administrativy očekávají tvorbu zisku během dvou až tří let. Energetičtí experti však varují, že vzhledem ke špatnému stavu venezuelského ropného sektoru je reálnější časový horizont deseti let. Luis Pacheco z Riceovy univerzity upozornil, že k návratu na úroveň těžby před třiceti lety bude potřeba investovat 100 miliard dolarů během osmi let. Pacheco zároveň zpochybnil schopnost stejných lidí efektivně spravovat získané finanční prostředky.
Proti dohodě se ostrým způsobem ohradila venezuelská opozice. Její představitelé kritizují Washington za to, že uzavřel pakt s bývalou viceprezidentkou Madura namísto obnovení ústavního pořádku. Venezuelský ekonom Ricardo Hausmann veřejně obvinil amerického ministra zahraničí Marca Rubia ze zabavení majetku a ze spolupráce s nelegitimním režimem. Opozici frustruje rychlost, s jakou nová administrativa přešla k partnerství s dosavadními utlačovateli.
Absenci jakéhokoliv plánu na uspořádání demokratických voleb vnímá opozice jako zásadní zradu ze strany Spojených států. Kandidátka na prezidentku a držitelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová sice Trumpa veřejně nekritizuje, jiní představitelé však mlčet odmítají. Kritici poukazují na to, že Spojené státy nevyužily svou moc k osvobození obyvatel, ale k upevnění pozice současné mocenské garnitury. Otázka budoucího politického uspořádání země tak zůstává zcela nejasná.
Nesouhlas s dohodou zní také z řad venezuelských socialistů, přestože vládní strana PSUV kroky Rodríguezové podpořila. Řada levicových politiků považuje předání těžebních práv Američanům za naprostou kapitulaci. Bývalý ministr ropného průmyslu Rafael Ramírez prohlásil, že dohodnutý kontrakt odevzdává nejcennější aktiva země a otevírá dveře novému americkému kolonialismu. Podle něj jde o popření dosavadního boje proti vlivu Washingtonu v regionu.
Současný vývoj ostře kontrastuje s politikou bývalého prezidenta Huga Cháveze. Ten v roce 2008 vyvlastnil ropná pole zahraničních společností a vyhlásil, že Venezuela již nikdy nepustí kontrolu nad svým bohatstvím z rukou. Chávez tehdy kritizoval předchozí vlády za to, že ze země udělaly podřízený stát. Podpis neprůhledné dohody s Washingtonem z rukou jeho politických následovníků tak představuje zásadní obrat ve venezuelské zahraniční i hospodářské politice.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.