Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Smlouva garantuje firmě vedené Američany stoletou koncesi na sedmnáct ropných polí v zemi. Tato oblast obsahuje přibližně 65 miliard barelů ropy, což představuje více než pětinu prověřených zásob Venezuely. V rámci dohody bude americká vláda spolupracovat se soukromou společností North American Blue Energy Partners. Washington si zároveň vyhradil právo veta při jmenování členů představenstva této firmy, v němž musí mít většinu američtí občané.
Obě smluvní strany označily uzavřený kontrakt za historický úspěch pro své země. Americký prezident Donald Trump dohodu nazval největším ropným paktům v světových dějinách. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová uvedla, že kontrakt přinese zemi investice ve výši 100 miliard dolarů a přes 200 miliard dolarů na daňových příjmech. Americký ministr vnitra Doug Burgum zdůraznil, že dohoda přesouvá geopolitické centrum energetického trhu z Blízkého východu na západní polokouli.
Bílý dům v souvislosti s paktům zmínil obnovení Monroeovy doktríny a snahu o odstranění nebezpečného zahraničního vlivu ze svého sousedství. Zdařilost dohody však zpochybňují mnozí odborníci i bývalí diplomati. Bývalý zvláštní zmocněnec pro Venezuelu Elliott Abrams označil pro BBC kontrakt za hroznou dohodu a přirovnal ji ke koloniálním nárokům. Podle Abramse prozatímní prezidentka podlehla tlaku Washingtonu a vzdala se pětiny národního bohatství bez adekvátní protihodnoty.
Představitelé americké administrativy očekávají tvorbu zisku během dvou až tří let. Energetičtí experti však varují, že vzhledem ke špatnému stavu venezuelského ropného sektoru je reálnější časový horizont deseti let. Luis Pacheco z Riceovy univerzity upozornil, že k návratu na úroveň těžby před třiceti lety bude potřeba investovat 100 miliard dolarů během osmi let. Pacheco zároveň zpochybnil schopnost stejných lidí efektivně spravovat získané finanční prostředky.
Proti dohodě se ostrým způsobem ohradila venezuelská opozice. Její představitelé kritizují Washington za to, že uzavřel pakt s bývalou viceprezidentkou Madura namísto obnovení ústavního pořádku. Venezuelský ekonom Ricardo Hausmann veřejně obvinil amerického ministra zahraničí Marca Rubia ze zabavení majetku a ze spolupráce s nelegitimním režimem. Opozici frustruje rychlost, s jakou nová administrativa přešla k partnerství s dosavadními utlačovateli.
Absenci jakéhokoliv plánu na uspořádání demokratických voleb vnímá opozice jako zásadní zradu ze strany Spojených států. Kandidátka na prezidentku a držitelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová sice Trumpa veřejně nekritizuje, jiní představitelé však mlčet odmítají. Kritici poukazují na to, že Spojené státy nevyužily svou moc k osvobození obyvatel, ale k upevnění pozice současné mocenské garnitury. Otázka budoucího politického uspořádání země tak zůstává zcela nejasná.
Nesouhlas s dohodou zní také z řad venezuelských socialistů, přestože vládní strana PSUV kroky Rodríguezové podpořila. Řada levicových politiků považuje předání těžebních práv Američanům za naprostou kapitulaci. Bývalý ministr ropného průmyslu Rafael Ramírez prohlásil, že dohodnutý kontrakt odevzdává nejcennější aktiva země a otevírá dveře novému americkému kolonialismu. Podle něj jde o popření dosavadního boje proti vlivu Washingtonu v regionu.
Současný vývoj ostře kontrastuje s politikou bývalého prezidenta Huga Cháveze. Ten v roce 2008 vyvlastnil ropná pole zahraničních společností a vyhlásil, že Venezuela již nikdy nepustí kontrolu nad svým bohatstvím z rukou. Chávez tehdy kritizoval předchozí vlády za to, že ze země udělaly podřízený stát. Podpis neprůhledné dohody s Washingtonem z rukou jeho politických následovníků tak představuje zásadní obrat ve venezuelské zahraniční i hospodářské politice.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
