Tento týden USA pozastavily přenos vojenských zpravodajských informací Ukrajině, což mělo okamžité důsledky na bojišti. Rusko využilo situace k postupu v klíčové části fronty, což vedlo k vysokým ztrátám mezi ukrajinskými vojáky. Informuje o tom web Time.com.
Rozhodnutí Spojených států pozastavit přenos vojenských zpravodajských informací na Ukrajinu tento týden přineslo těžké následky pro ukrajinskou armádu, která se ocitla v nelehké situaci na frontě. Podle několika západních a ukrajinských vojenských důstojníků, kteří byli obeznámeni se situací, tento krok výrazně oslabil pozici Ukrajiny a vedl k mnoha ztrátám na životech. "V důsledku této pauzy jsou stovky mrtvých Ukrajinců," uvedl jeden z nejmenovaných důstojníků v rozhovoru pro Time. "Největším problémem je morálka, protože naše jednotky bojují bez některých klíčových zbraňových systémů, a to nejen kvůli ruským útokům, ale právě kvůli tomuto americkému ústupu," dodal.
Nastavený tón konfliktu se vyhrotil během setkání prezidentů Volodymyra Zelenského a Donalda Trumpa 28. února. Ukrajinský prezident tehdy zpochybnil důvěryhodnost Ruska v rámci možné dohody o příměří, což vedlo k tvrdé reakci Trumpa. "Nemáte karty," vzkázal mu americký prezident a varoval, že jeho jednání může vést až k "třetí světové válce". Tento výrok nastavil kurz k pozastavení americké vojenské pomoci, včetně klíčového sdílení zpravodajských informací.
Důsledky tohoto rozhodnutí se nejvíce projevily v oblasti Kursku, kde Ukrajinci čelí ruskému postupu. Tato oblast má strategický význam pro Zelenského vládu, která ji považuje za klíčovou v případě budoucích mírových jednání s Moskvou. Ukrajinští vojáci se již nemohli spolehnout na satelitní snímky a jiné zpravodajské informace, které dříve poskytovaly Američané a jejich spojenci. "Pokud neuděláme nic, bude to mít obrovské následky," varoval spoluzakladatel Deep State Roman Pogorily, který se obává, že Ukrajinci již nemohou normálně operovat po zásobovacích trasách.
Ztráta přístupu k americkým zpravodajským informacím neohrozila jen oblast Kurska. Ukrajinské síly byly nyní bez potřebných informací o blížících se ruských útocích, včetně leteckých bombardování a raketových útoků. "Musíme to okamžitě změnit, je to velmi nebezpečné pro naše lidi," prohlásil ukrajinský vládní zdroj, který zdůraznil, že tento stav zhoršil bezpečnostní situaci po celé frontové linii.
Ukrajinská armáda se rovněž potýká s těžkostmi při provádění dlouhých a středně dlouhých útoků na ruské cíle. Tyto útoky byly dříve možné díky informacím poskytovaným americkými satelity, což Ukrajině umožňovalo přesně cílit na ruské velitelské centry a zásobovací trasy. Nyní, bez této podpory, jsou ukrajinské jednotky nuceny improvizovat, což vede k nižší účinnosti jejich operací.
Soukromá americká firma Maxar Technologies, která poskytovala Ukrajině satelitní snímky, potvrdila, že v reakci na rozhodnutí americké vlády pozastavila svou podporu Ukrajině. "Maxar má smlouvy s americkou vládou a desítkami dalších zemí, ale každý zákazník si sám rozhoduje, jak tato data použije," uvedla firma. Tento krok pouze podtrhuje narůstající pocity Ukrajinců z opuštění jejich spojenců.
Západní zpravodajské agentury se snaží nahradit ztrátu amerických schopností, ale jejich úsilí je zatím nedostatečné. "Evropským partnerům jsme opravdu vděční," řekl jeden z ukrajinských důstojníků, "ale bez tohoto zpravodajství, bez satelitních snímků, nemůžeme přežít." Tento sentiment odráží realitu, kterou Ukrajinci čelí na bojišti, kde každý den bez potřebné podpory znamená zbytečné ztráty a zhoršení situace na frontě.
Tento vývoj ukazuje, jak klíčová je vojenská a zpravodajská podpora Ukrajiny ze strany Západu. Bez ní se Ukrajinci ocitají v těžké pozici, kdy každá chybná rozhodnutí nebo zpoždění může stát životy a v konečném důsledku ovlivnit výsledek války.
Do ukrajinské metropole dorazili nejvyšší představitelé Francie, Německa, Spojeného království a Polska, aby vyjádřili solidaritu s Ukrajinou a projednali další postup v diplomatickém tlaku na Rusko. Setkali se přímo s prezidentem Volodymyrem Zelenským a společně telefonicky hovořili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který znovu apeloval na okamžité třicetidenní příměří.
Vztahy mezi Indií a Pákistánem, dvěma dlouhodobými rivaly se sporem o území Kašmíru, se během soboty dostaly na pokraj rozsáhlého vojenského konfliktu. Prudké útoky z obou stran, oběti mezi civilisty a rozsáhlé škody však nakonec vedly k překvapivému diplomatickému obratu. Prezident USA Donald Trump uvedl, že se díky americkému zprostředkování obě země dohodly na „plném a okamžitém příměří.“
V sobotu dopoledne došlo k události, která upoutala pozornost astronomů, odborníků na kosmický odpad i veřejnosti po celém světě. Do zemské atmosféry se nekontrolovaně vrátil sestupný modul Kosmos-482, přistávací kapsle z éry sovětského programu Venera. Tato kapsle, vypuštěná v roce 1972, měla původně zamířit k planetě Venuši, avšak kvůli selhání rakety zůstala uvězněna na oběžné dráze Země, kde kroužila neuvěřitelných 53 let.
Evropská unie začíná stále zřetelněji vnímat jako bezpečnostní hrozbu dlouho přehlíženou skutečnost: čínské firmy mají podíl ve více než 30 přístavech po celé Evropě. Zatímco dříve byly tyto investice vítány jako prostředek k rozvoji infrastruktury, dnes se ukazuje, že by mohly znamenat strategické ohrožení bezpečnosti EU.
Hollywoodem otřásl šokující incident, který se odehrál počátkem týdne v luxusní čtvrti Bel Air. Tam měl 48letý Jimmy Wayne Carwyle z Mississippi s autem prorazit vstupní bránu domu herečky Jennifer Aniston. Muž, který se považuje za reinkarnaci Ježíše Krista, údajně věří, že slavná hvězda seriálu Přátelé je jeho „královnou“. Celý případ nyní řeší policie jako vážné obtěžování a potenciální hrozbu pro bezpečnost herečky.
Slovenský premiér Robert Fico při setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě uvedl, že vážně uvažoval o cestě do Ruska automobilem přes Bělorusko. Důvodem měla být komplikace spojená se zákazem přeletu jeho vládního letadla nad pobaltskými státy. Informaci přinesla agentura RIA Novosti.
Napětí mezi Indií a Pákistánem, dvěma dlouhodobými rivaly a jadernými mocnostmi, v sobotu ráno prudce vzrostlo. Pákistánská armáda oznámila zahájení vojenské operace proti Indii jako odvetu za údajné indické raketové údery na několik klíčových leteckých základen, včetně zařízení v blízkosti metropole Islámábádu. Toto oznámení následovalo bezprostředně po varování pákistánské vlády, která vyzvala Indii, aby se „připravila na odpověď“.
Kosmos 482, neúspěšná sovětská sonda původně určená k přistání na Venuši, má podle odborníků už dnes ráno nekontrolovaně vstoupit do atmosféry a spadnout zpět na Zemi. Podle výpočtů evropského centra pro sledování objektů na oběžné dráze (EU SST) existuje riziko, že zbytky sondy dopadnou na pevninu – včetně střední Evropy a Česka. Pravděpodobnější však je, že skončí v některém z oceánů.
Ruská diplomacie znovu rozvířila mezinárodní napětí kvůli odstraněné soše maršála Ivana Koněva. Moskva zaslala Praze oficiální diplomatickou nótu, ve které žádá o přesné informace o jejím uložení a stavu. Reakce českého ministra zahraničí Jana Lipavského na sebe nenechala dlouho čekat – a rozhodně nebyla diplomaticky vřelá.
Skauti se loučí s jednou z výrazných osobností svého hnutí. Ve věku 95 let včera zemřel spisovatel Miloš Zapletal, jenž měl přezdívku Zet. Organizace o tom informovala na sociálních sítích.
Navzdory veřejné a dojemné prosbě prince Harryho o usmíření bratrských vztahů se zdá, že princ William si definitivně vybral svou cestu – a ta už jeho mladšího bratra nevede. Mlčí, odmítá jakýkoliv komentář a podle palácových zdrojů s Harrym zcela přerušil kontakt. Královská rodina se dál uzavírá – a Harry zůstává za dveřmi.
Opakováním loňského finále začalo letošní mistrovství světa v hokeji, na kterém Česko obhajuje zlato z domácího šampionátu. V úvodním zápase základní skupiny v dánském Herningu se skóre opakovaně obracelo z jedné strany na druhou. Vítězem se nakonec stal národní tým, rozhodující gól padl z hokejky Romana Červenky v prodloužení.