Tento týden USA pozastavily přenos vojenských zpravodajských informací Ukrajině, což mělo okamžité důsledky na bojišti. Rusko využilo situace k postupu v klíčové části fronty, což vedlo k vysokým ztrátám mezi ukrajinskými vojáky. Informuje o tom web Time.com.
Rozhodnutí Spojených států pozastavit přenos vojenských zpravodajských informací na Ukrajinu tento týden přineslo těžké následky pro ukrajinskou armádu, která se ocitla v nelehké situaci na frontě. Podle několika západních a ukrajinských vojenských důstojníků, kteří byli obeznámeni se situací, tento krok výrazně oslabil pozici Ukrajiny a vedl k mnoha ztrátám na životech. "V důsledku této pauzy jsou stovky mrtvých Ukrajinců," uvedl jeden z nejmenovaných důstojníků v rozhovoru pro Time. "Největším problémem je morálka, protože naše jednotky bojují bez některých klíčových zbraňových systémů, a to nejen kvůli ruským útokům, ale právě kvůli tomuto americkému ústupu," dodal.
Nastavený tón konfliktu se vyhrotil během setkání prezidentů Volodymyra Zelenského a Donalda Trumpa 28. února. Ukrajinský prezident tehdy zpochybnil důvěryhodnost Ruska v rámci možné dohody o příměří, což vedlo k tvrdé reakci Trumpa. "Nemáte karty," vzkázal mu americký prezident a varoval, že jeho jednání může vést až k "třetí světové válce". Tento výrok nastavil kurz k pozastavení americké vojenské pomoci, včetně klíčového sdílení zpravodajských informací.
Důsledky tohoto rozhodnutí se nejvíce projevily v oblasti Kursku, kde Ukrajinci čelí ruskému postupu. Tato oblast má strategický význam pro Zelenského vládu, která ji považuje za klíčovou v případě budoucích mírových jednání s Moskvou. Ukrajinští vojáci se již nemohli spolehnout na satelitní snímky a jiné zpravodajské informace, které dříve poskytovaly Američané a jejich spojenci. "Pokud neuděláme nic, bude to mít obrovské následky," varoval spoluzakladatel Deep State Roman Pogorily, který se obává, že Ukrajinci již nemohou normálně operovat po zásobovacích trasách.
Ztráta přístupu k americkým zpravodajským informacím neohrozila jen oblast Kurska. Ukrajinské síly byly nyní bez potřebných informací o blížících se ruských útocích, včetně leteckých bombardování a raketových útoků. "Musíme to okamžitě změnit, je to velmi nebezpečné pro naše lidi," prohlásil ukrajinský vládní zdroj, který zdůraznil, že tento stav zhoršil bezpečnostní situaci po celé frontové linii.
Ukrajinská armáda se rovněž potýká s těžkostmi při provádění dlouhých a středně dlouhých útoků na ruské cíle. Tyto útoky byly dříve možné díky informacím poskytovaným americkými satelity, což Ukrajině umožňovalo přesně cílit na ruské velitelské centry a zásobovací trasy. Nyní, bez této podpory, jsou ukrajinské jednotky nuceny improvizovat, což vede k nižší účinnosti jejich operací.
Soukromá americká firma Maxar Technologies, která poskytovala Ukrajině satelitní snímky, potvrdila, že v reakci na rozhodnutí americké vlády pozastavila svou podporu Ukrajině. "Maxar má smlouvy s americkou vládou a desítkami dalších zemí, ale každý zákazník si sám rozhoduje, jak tato data použije," uvedla firma. Tento krok pouze podtrhuje narůstající pocity Ukrajinců z opuštění jejich spojenců.
Západní zpravodajské agentury se snaží nahradit ztrátu amerických schopností, ale jejich úsilí je zatím nedostatečné. "Evropským partnerům jsme opravdu vděční," řekl jeden z ukrajinských důstojníků, "ale bez tohoto zpravodajství, bez satelitních snímků, nemůžeme přežít." Tento sentiment odráží realitu, kterou Ukrajinci čelí na bojišti, kde každý den bez potřebné podpory znamená zbytečné ztráty a zhoršení situace na frontě.
Tento vývoj ukazuje, jak klíčová je vojenská a zpravodajská podpora Ukrajiny ze strany Západu. Bez ní se Ukrajinci ocitají v těžké pozici, kdy každá chybná rozhodnutí nebo zpoždění může stát životy a v konečném důsledku ovlivnit výsledek války.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.