Tento týden USA pozastavily přenos vojenských zpravodajských informací Ukrajině, což mělo okamžité důsledky na bojišti. Rusko využilo situace k postupu v klíčové části fronty, což vedlo k vysokým ztrátám mezi ukrajinskými vojáky. Informuje o tom web Time.com.
Rozhodnutí Spojených států pozastavit přenos vojenských zpravodajských informací na Ukrajinu tento týden přineslo těžké následky pro ukrajinskou armádu, která se ocitla v nelehké situaci na frontě. Podle několika západních a ukrajinských vojenských důstojníků, kteří byli obeznámeni se situací, tento krok výrazně oslabil pozici Ukrajiny a vedl k mnoha ztrátám na životech. "V důsledku této pauzy jsou stovky mrtvých Ukrajinců," uvedl jeden z nejmenovaných důstojníků v rozhovoru pro Time. "Největším problémem je morálka, protože naše jednotky bojují bez některých klíčových zbraňových systémů, a to nejen kvůli ruským útokům, ale právě kvůli tomuto americkému ústupu," dodal.
Nastavený tón konfliktu se vyhrotil během setkání prezidentů Volodymyra Zelenského a Donalda Trumpa 28. února. Ukrajinský prezident tehdy zpochybnil důvěryhodnost Ruska v rámci možné dohody o příměří, což vedlo k tvrdé reakci Trumpa. "Nemáte karty," vzkázal mu americký prezident a varoval, že jeho jednání může vést až k "třetí světové válce". Tento výrok nastavil kurz k pozastavení americké vojenské pomoci, včetně klíčového sdílení zpravodajských informací.
Důsledky tohoto rozhodnutí se nejvíce projevily v oblasti Kursku, kde Ukrajinci čelí ruskému postupu. Tato oblast má strategický význam pro Zelenského vládu, která ji považuje za klíčovou v případě budoucích mírových jednání s Moskvou. Ukrajinští vojáci se již nemohli spolehnout na satelitní snímky a jiné zpravodajské informace, které dříve poskytovaly Američané a jejich spojenci. "Pokud neuděláme nic, bude to mít obrovské následky," varoval spoluzakladatel Deep State Roman Pogorily, který se obává, že Ukrajinci již nemohou normálně operovat po zásobovacích trasách.
Ztráta přístupu k americkým zpravodajským informacím neohrozila jen oblast Kurska. Ukrajinské síly byly nyní bez potřebných informací o blížících se ruských útocích, včetně leteckých bombardování a raketových útoků. "Musíme to okamžitě změnit, je to velmi nebezpečné pro naše lidi," prohlásil ukrajinský vládní zdroj, který zdůraznil, že tento stav zhoršil bezpečnostní situaci po celé frontové linii.
Ukrajinská armáda se rovněž potýká s těžkostmi při provádění dlouhých a středně dlouhých útoků na ruské cíle. Tyto útoky byly dříve možné díky informacím poskytovaným americkými satelity, což Ukrajině umožňovalo přesně cílit na ruské velitelské centry a zásobovací trasy. Nyní, bez této podpory, jsou ukrajinské jednotky nuceny improvizovat, což vede k nižší účinnosti jejich operací.
Soukromá americká firma Maxar Technologies, která poskytovala Ukrajině satelitní snímky, potvrdila, že v reakci na rozhodnutí americké vlády pozastavila svou podporu Ukrajině. "Maxar má smlouvy s americkou vládou a desítkami dalších zemí, ale každý zákazník si sám rozhoduje, jak tato data použije," uvedla firma. Tento krok pouze podtrhuje narůstající pocity Ukrajinců z opuštění jejich spojenců.
Západní zpravodajské agentury se snaží nahradit ztrátu amerických schopností, ale jejich úsilí je zatím nedostatečné. "Evropským partnerům jsme opravdu vděční," řekl jeden z ukrajinských důstojníků, "ale bez tohoto zpravodajství, bez satelitních snímků, nemůžeme přežít." Tento sentiment odráží realitu, kterou Ukrajinci čelí na bojišti, kde každý den bez potřebné podpory znamená zbytečné ztráty a zhoršení situace na frontě.
Tento vývoj ukazuje, jak klíčová je vojenská a zpravodajská podpora Ukrajiny ze strany Západu. Bez ní se Ukrajinci ocitají v těžké pozici, kdy každá chybná rozhodnutí nebo zpoždění může stát životy a v konečném důsledku ovlivnit výsledek války.
Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.
Česko v uplynulém týdnu zasáhla smutná zpráva. Zemřela legendární herečka Jana Brejchová, bylo jí 86 let. Lidé se s ní budou moci rozloučit během příštího týdne. Rodina už totiž rozhodla o podobě posledního rozloučení.
Prezident Petr Pavel pokračuje v setkávání se sportovními osobnostmi i po návratu z olympiády do České republiky. Pavel posnídal s jednou z legend světového motorsportu a tak trochu si rýpl do českých Motoristů s velkým M.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.