Státy NATO zvažují zásadní změnu v přístupu k sestřelování dronů

NATO
NATO, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Klára Marková VČERA 19:39
Sdílej:

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

Tato iniciativa reaguje na narůstající počet vzdušných incidentů podél východního křídla aliance. Státy jako Polsko a Rumunsko čelily vlnám pronikajících dronů, které způsobily materiální škody i zranění, zatímco Estonsko a Lotyšsko zaznamenaly narušení vzdušného prostoru a výskyt podezřelých bezpilotních aparátů.

Tyto události vyvolaly silný politický neklid v celém regionu. Dosavadní praxe přitom funguje tak, že jednotlivé členské země samy striktně určují pravidla pro nasazení svých národních zbraní, což v rámci NATO vytváří složitou mozaiku rozdílných předpisů a komplikuje to rychlou reakci.

Připravovaný plán počítá s tím, že se dosavadní systémy balistické ochrany formálně integrují do stávajících misí střežení vzdušného prostoru, které na východním křídle zajišťují stíhací letouny. Tyto kapacity by se tak nově transformovaly na čistě obranné mise.

Diskuse o odstranění národních omezení probíhaly již od podzimu, avšak zásadní impuls a urgenci jim dodal nedávný útok, při němž Írán vyslal balistické rakety směrem k Turecku. Tento incident definitivně přesvědčil spojence o nutnosti zavést jednotný celoalianční přístup k obraně nebe.

Představitelé aliance upozorňují, že ačkoliv se napadené státy při narušení prostoru okamžitě obracejí na NATO, samy musí přispět k nápravě tím, že zruší svá striktní vnitrostátní omezení. Generál Grynkewich své návrhy na posílení akceschopnosti předložil velvyslancům všech dvaatřiceti členských zemí. 

Stalo se
Novinky
Španělsko

Trvala pár dní, přesto masivní migrační krize Španělsko změnila

Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.

Novinky
Vladimir Putin

Nový problém v Rusku: I zkreslené průzkumy ukazují pokles popularity Putina

Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.

Novinky
Ilustrační foto

Nestačí jen hasit požáry. Ze Španělska přichází rázné varování před změnami počasí

Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.

Novinky
Výbuch v centru Moskvy

Výbuch v moskevské kavárně: Na místě údajně slavili ruští armádní hlavouni

V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.