Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bez prodloužení platnosti nebo schválení nového mechanismu by cenový strop automaticky vzrostl, což by vzhledem k růstu cen ropy vyvolanému konfliktem v Íránu přineslo Kremlu značné finanční zisky.
Evropská komise sice musí podle pravidel přepočítat cenový strop, nová pravidla však začnou platit až od srpna, což dává unijním diplomatům krátký časový prostor na nalezení shody. Jednání o novém balíčku sankcí přicházejí v době, kdy Ukrajina úspěšně útočí drony na ruské rafinerie, což v Rusku způsobuje nedostatek pohonných hmot a nutí Moskvu nakupovat naftu v zahraničí.
K dosažení shody je nutný jednomyslný souhlas všech sedmadvaceti členských států, čehož některé země využívají k prosazení vlastních požadavků. Zatímco dřívější překážky ze strany Maďarska polevily poté, co Viktora Orbána v čele země vystřídal Péter Magyar, v současnosti jednání blokují Rakousko a Řecko.
Vídeň požaduje kompenzace pro bankovní dům Raiffeisen Bank za vyvlastnění jejích aktivit v Rusku v hodnotě 2,44 miliardy eur. Navrhuje k tomu využít zmrazená ruská aktiva v hodnotě 2,1 miliardy eur patřící oligarchovi Olegu Deripaskovi, přičemž část těchto prostředků by měla směřovat do fondu na obnovu Ukrajiny.
Řecko naopak vyjadřuje obavy ohledně dřívějších unijních omezení obchodu s ruským zkapalněným zemním plynem (LNG), na kterých se unie dohodla v říjnu 2025. Tyto spory se zatím nepodařilo plně urovnat.
Přestože byl návrh nového balíčku oslaben například vypuštěním zákazu dovozu ruských ryb nebo zmírněním vízových omezení pro bývalé ruské vojáky, stále je považován za velmi přísný. Obsahuje totiž sankce proti dalším bankám, lodím zapojeným do pašování ropy a na sankční seznam by měl nově připsat přibližně 250 osob.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.