Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Westminster je nyní plný spekulací o tom, jak dlouho může Starmer v úřadu bez svého nejbližšího poradce vydržet. Historické paralely ukazují, že odchod klíčového poradce nemusí znamenat okamžitý konec premiéra, ale často značí začátek jeho úpadku. Margaret Thatcherová zůstala v úřadu rok a měsíc po rezignaci Alana Walterse, zatímco Tony Blair dokázal vládnout téměř další čtyři roky po odchodu Alastaira Campbella. Naproti tomu Boris Johnson skončil necelé dva roky po vynuceném odchodu Dominica Cummingse.
McSweeneyho pozice se stala neudržitelnou po zveřejnění dokumentů, které naznačují, že Mandelson udržoval s Epsteinem vztahy i po jeho odsouzení v roce 2008. Podle nových informací z tzv. Epsteinových spisů měl Mandelson sdílet citlivé vládní informace a přijímat od finančníka platby. Ačkoliv se Starmer za jmenování omluvil a tvrdí, že mu Mandelson lhal, kritici zdůrazňují, že premiér o těchto vazbách věděl již v době jmenování a nese za své rozhodnutí konečnou odpovědnost.
V rámci vnitrostranické politiky jsou reakce na McSweeneyho odchod smíšené. Část poslanců jeho odchod vítá, protože v něm viděli symbol frakcionářství a vytlačování levicového křídla strany. Jiní se však obávají, že Starmer bez svého „firewallu“ ztratí ochranu před přímými útoky a nebude schopen efektivně řídit vládní agendu. Objevují se hlasy, že premiér je nyní nebezpečně exponovaný a jeho autorita nad stranou i parlamentem je nejistá.
Situaci komplikuje i blížící se doplňovací volba v obvodech Gorton a Denton, kde by případný neúspěch mohl Starmerovu pozici dále oslabit. Analytici poukazují na to, že McSweeneyho strategie zaměřená na oslovování bývalých voličů konzervativců nemusela být tak rozhodujícím faktorem vítězství, jak se dříve tvrdilo. Pokud Labouristé ztratí podporu ve prospěch Zelených nebo Reform UK, tlak na změnu vedení se může stát neodolatelným.
Kemi Badenochová, lídryně konzervativců, označila Starmerovu pozici za neudržitelnou. Podle ní je výmluva na „špatné rady“ od poradců nepřípustná, protože lídr je ten, kdo nakonec rozhoduje. Badenochová zdůraznila, že Starmer, jako bývalý nejvyšší žalobce, by měl mít lepší úsudek, než věřit zjevným lžím člověka, který byl v minulosti již dvakrát nucen rezignovat kvůli neetickému chování.
Vláda se nyní snaží krizi zmírnit a prezentovat McSweeneyho odchod jako akt vyvození osobní odpovědnosti, který Starmerovi umožní „restart“. Ministryně Jacqui Smithová v médiích potvrdila, že premiér rozhodně neodstoupí a je odhodlán pokračovat v plnění vládního programu. Zdůraznila, že Starmer přijal odpovědnost za chybu, kterou jmenování Mandelsona bylo, a nyní se soustředí na nápravu procesů prověřování kandidátů.
Dnešní večerní setkání poslaneckého klubu Labouristické strany (PLP) bude pro Starmera klíčovým testem. Premiér se pokusí přesvědčit své poslance, že má situaci pod kontrolou a že odchodem McSweeneyho se uzavírá jedna problematická kapitola. Skupiny podporující Starmera, jako je Labour First, již vyzvaly své členy k aktivní podpoře premiéra na tomto jednání a k zdůrazňování rozdílu mezi ním a předchozími konzervativními lídry.
Kritika však přichází i zevnitř strany. Poslanec Andy McDonald varoval, že pokud Starmer dostatečně nepřizná svou chybu a nepředstaví jasný plán na zlepšení fungování Downing Street, může být jeho konec otázkou týdnů či měsíců. McDonald volá po více pluralitní a demokratické agendě, která by nahradila dosavadní centralizovaný způsob řízení, který McSweeney prosazoval.
Mezitím se pozornost upírá i k policii, která prověřuje materiály související s Mandelsonem a jeho komunikací s Epsteinem. Existuje podezření, že mohlo dojít k porušení zákona o úředním tajemství nebo k zneužití pravomoci veřejného činitele. Starmer nařídil vládnímu aparátu, aby co nejrychleji zveřejnil dokumenty týkající se Mandelsonova jmenování, aby veřejnost viděla, jaké informace byly v té době k dispozici.
Dnešní nabitý politický program zahrnuje i vystoupení Nigela Farage, lídra Reform UK, který očekává, že Starmer nebude v úřadu o mnoho déle než jeho poradce. Farage přirovnává současný chaos v Labouristické straně k nejhorším krizím minulé konzervativní vlády. Pro Starmera je tak dnešek dnem, kdy musí bojovat o znovuzískání kontroly nad vlastní stranou i politickým narativem.
V krátkodobém horizontu Starmer pravděpodobně přežije, ale dlouhodobé poškození jeho pověsti coby politika, který sliboval „bělejší než bílou“ vládu, je značné. Skandál kolem Mandelsona a následný pád McSweeneyho ukázaly trhliny v rozhodovacím procesu v samotném srdci britské vlády.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.