Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Westminster je nyní plný spekulací o tom, jak dlouho může Starmer v úřadu bez svého nejbližšího poradce vydržet. Historické paralely ukazují, že odchod klíčového poradce nemusí znamenat okamžitý konec premiéra, ale často značí začátek jeho úpadku. Margaret Thatcherová zůstala v úřadu rok a měsíc po rezignaci Alana Walterse, zatímco Tony Blair dokázal vládnout téměř další čtyři roky po odchodu Alastaira Campbella. Naproti tomu Boris Johnson skončil necelé dva roky po vynuceném odchodu Dominica Cummingse.
McSweeneyho pozice se stala neudržitelnou po zveřejnění dokumentů, které naznačují, že Mandelson udržoval s Epsteinem vztahy i po jeho odsouzení v roce 2008. Podle nových informací z tzv. Epsteinových spisů měl Mandelson sdílet citlivé vládní informace a přijímat od finančníka platby. Ačkoliv se Starmer za jmenování omluvil a tvrdí, že mu Mandelson lhal, kritici zdůrazňují, že premiér o těchto vazbách věděl již v době jmenování a nese za své rozhodnutí konečnou odpovědnost.
V rámci vnitrostranické politiky jsou reakce na McSweeneyho odchod smíšené. Část poslanců jeho odchod vítá, protože v něm viděli symbol frakcionářství a vytlačování levicového křídla strany. Jiní se však obávají, že Starmer bez svého „firewallu“ ztratí ochranu před přímými útoky a nebude schopen efektivně řídit vládní agendu. Objevují se hlasy, že premiér je nyní nebezpečně exponovaný a jeho autorita nad stranou i parlamentem je nejistá.
Situaci komplikuje i blížící se doplňovací volba v obvodech Gorton a Denton, kde by případný neúspěch mohl Starmerovu pozici dále oslabit. Analytici poukazují na to, že McSweeneyho strategie zaměřená na oslovování bývalých voličů konzervativců nemusela být tak rozhodujícím faktorem vítězství, jak se dříve tvrdilo. Pokud Labouristé ztratí podporu ve prospěch Zelených nebo Reform UK, tlak na změnu vedení se může stát neodolatelným.
Kemi Badenochová, lídryně konzervativců, označila Starmerovu pozici za neudržitelnou. Podle ní je výmluva na „špatné rady“ od poradců nepřípustná, protože lídr je ten, kdo nakonec rozhoduje. Badenochová zdůraznila, že Starmer, jako bývalý nejvyšší žalobce, by měl mít lepší úsudek, než věřit zjevným lžím člověka, který byl v minulosti již dvakrát nucen rezignovat kvůli neetickému chování.
Vláda se nyní snaží krizi zmírnit a prezentovat McSweeneyho odchod jako akt vyvození osobní odpovědnosti, který Starmerovi umožní „restart“. Ministryně Jacqui Smithová v médiích potvrdila, že premiér rozhodně neodstoupí a je odhodlán pokračovat v plnění vládního programu. Zdůraznila, že Starmer přijal odpovědnost za chybu, kterou jmenování Mandelsona bylo, a nyní se soustředí na nápravu procesů prověřování kandidátů.
Dnešní večerní setkání poslaneckého klubu Labouristické strany (PLP) bude pro Starmera klíčovým testem. Premiér se pokusí přesvědčit své poslance, že má situaci pod kontrolou a že odchodem McSweeneyho se uzavírá jedna problematická kapitola. Skupiny podporující Starmera, jako je Labour First, již vyzvaly své členy k aktivní podpoře premiéra na tomto jednání a k zdůrazňování rozdílu mezi ním a předchozími konzervativními lídry.
Kritika však přichází i zevnitř strany. Poslanec Andy McDonald varoval, že pokud Starmer dostatečně nepřizná svou chybu a nepředstaví jasný plán na zlepšení fungování Downing Street, může být jeho konec otázkou týdnů či měsíců. McDonald volá po více pluralitní a demokratické agendě, která by nahradila dosavadní centralizovaný způsob řízení, který McSweeney prosazoval.
Mezitím se pozornost upírá i k policii, která prověřuje materiály související s Mandelsonem a jeho komunikací s Epsteinem. Existuje podezření, že mohlo dojít k porušení zákona o úředním tajemství nebo k zneužití pravomoci veřejného činitele. Starmer nařídil vládnímu aparátu, aby co nejrychleji zveřejnil dokumenty týkající se Mandelsonova jmenování, aby veřejnost viděla, jaké informace byly v té době k dispozici.
Dnešní nabitý politický program zahrnuje i vystoupení Nigela Farage, lídra Reform UK, který očekává, že Starmer nebude v úřadu o mnoho déle než jeho poradce. Farage přirovnává současný chaos v Labouristické straně k nejhorším krizím minulé konzervativní vlády. Pro Starmera je tak dnešek dnem, kdy musí bojovat o znovuzískání kontroly nad vlastní stranou i politickým narativem.
V krátkodobém horizontu Starmer pravděpodobně přežije, ale dlouhodobé poškození jeho pověsti coby politika, který sliboval „bělejší než bílou“ vládu, je značné. Skandál kolem Mandelsona a následný pád McSweeneyho ukázaly trhliny v rozhodovacím procesu v samotném srdci britské vlády.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.