Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co se mu nedaří zastavit příliv migrantů přes kanál La Manche – problém, který stál politickou kariéru i jeho předchůdce Rishiho Sunaka. Nové statistiky ukazují, že v sobotu dorazilo do Spojeného království více než 1 100 migrantů, což je nejvyšší denní počet letošního roku. Celkem už do poloviny roku 2025 překročilo moře téměř 15 000 lidí.
Starmer, který po nástupu do úřadu sliboval, že „rozbije pašerácké gangy“, zatím nedosáhl žádného zásadního průlomu. Stejně jako konzervativci před ním i nynější labouristická vláda naráží na tvrdou realitu nelegální migrace, která se stala jedním z nejcitlivějších politických témat ve Spojeném království.
Ministryně vnitra Yvette Cooperová se pokusila část odpovědnosti přenést na Francii a počasí. Kritizovala francouzské úřady za to, že policie v Calais pouze přihlížela odplouvání lodí, aniž by zasáhla. Zároveň vláda zveřejnila analýzu, podle které mělo nezvykle dobré počasí velký vliv na prudký nárůst počtu přechodů přes kanál. Letos bylo až do května zaznamenáno 60 tzv. „červených dní“, kdy jsou podmínky pro překonání moře ideální – ve srovnání s pouhými 27 dny za stejné období loni.
Starmer se brání s tím, že vláda zintenzivnila razie proti pašerákům, zabavila čluny a motory a deportovala některé žadatele o azyl. Nicméně opozice tvrdí, že tato opatření nejsou dostatečná a že vláda selhává.
„Obviňovat počasí je asi jako kdyby student tvrdil, že mu úkol sežral pes,“ posmíval se stínový ministr vnitra za konzervativce Chris Philp. Dodal, že sliby Labouristů o likvidaci pašeráckých gangů jsou „v troskách“.
Situaci navíc komplikuje rostoucí obliba pravicového populisty Nigela Farage a jeho strany Reform UK, která staví na silně protiimigrační rétorice. Starmer se tak ocitá pod tlakem i z vlastních řad, kde roste obava z politického posunu voličů k radikálnějšímu směru.
Data ukazují, že lodě jsou stále plnější – v loňském roce připlulo do Británie 33 lodí, z nichž každá vezla více než 80 lidí, zatímco v roce 2023 to byla pouze jedna taková loď. Pašeráci podle expertů získali větší jistotu, že jim plavby projdou.
Francie přislíbila zlepšení opatření – ministerstvo vnitra má do léta připravit nový plán, který by policii umožnil jednat i ve vodách blízko pobřeží. Cooperová se nedávno stala první britskou ministryní vnitra po téměř pěti letech, která navštívila severní Francii, a oznámila nový mnohamilionový plán spolupráce.
Labourističtí poslanci zatím dávají vedení strany čas, ale trvají na tom, že výsledky musí přijít brzy. Mike Tapp, poslanec za Dover, označil současné počty za „nepřijatelné“, ale věří, že Labour má správný přístup. Podle anonymního poslance strany je však třeba více se zaměřit na odrazování migrantů – například zřízením „návratových center“ ve třetích zemích.
Starmer při nedávné cestě do Albánie prohlásil, že chce odmítnuté žadatele o azyl posílat právě do těchto center. Albánie ale tento plán odmítla. Britská vláda proto nyní zvažuje zpřísnění výkladu článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech, který zaručuje právo na rodinný život a bývá často využíván v imigračních případech.
Ironií osudu je, že právě tento článek byl terčem kritiky již za vlády konzervativců. Stejně tak jako Starmerovo sloganové „Rozbít gangy“ připomíná Sunakovo neúspěšné „Zastavit lodě“. Ani jeden ze sloganů zatím nepřinesl kýžený výsledek – jen další důkaz, že téma migrace zůstává pro britské politiky stejně výbušné jako neřešitelné.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
