Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co se mu nedaří zastavit příliv migrantů přes kanál La Manche – problém, který stál politickou kariéru i jeho předchůdce Rishiho Sunaka. Nové statistiky ukazují, že v sobotu dorazilo do Spojeného království více než 1 100 migrantů, což je nejvyšší denní počet letošního roku. Celkem už do poloviny roku 2025 překročilo moře téměř 15 000 lidí.
Starmer, který po nástupu do úřadu sliboval, že „rozbije pašerácké gangy“, zatím nedosáhl žádného zásadního průlomu. Stejně jako konzervativci před ním i nynější labouristická vláda naráží na tvrdou realitu nelegální migrace, která se stala jedním z nejcitlivějších politických témat ve Spojeném království.
Ministryně vnitra Yvette Cooperová se pokusila část odpovědnosti přenést na Francii a počasí. Kritizovala francouzské úřady za to, že policie v Calais pouze přihlížela odplouvání lodí, aniž by zasáhla. Zároveň vláda zveřejnila analýzu, podle které mělo nezvykle dobré počasí velký vliv na prudký nárůst počtu přechodů přes kanál. Letos bylo až do května zaznamenáno 60 tzv. „červených dní“, kdy jsou podmínky pro překonání moře ideální – ve srovnání s pouhými 27 dny za stejné období loni.
Starmer se brání s tím, že vláda zintenzivnila razie proti pašerákům, zabavila čluny a motory a deportovala některé žadatele o azyl. Nicméně opozice tvrdí, že tato opatření nejsou dostatečná a že vláda selhává.
„Obviňovat počasí je asi jako kdyby student tvrdil, že mu úkol sežral pes,“ posmíval se stínový ministr vnitra za konzervativce Chris Philp. Dodal, že sliby Labouristů o likvidaci pašeráckých gangů jsou „v troskách“.
Situaci navíc komplikuje rostoucí obliba pravicového populisty Nigela Farage a jeho strany Reform UK, která staví na silně protiimigrační rétorice. Starmer se tak ocitá pod tlakem i z vlastních řad, kde roste obava z politického posunu voličů k radikálnějšímu směru.
Data ukazují, že lodě jsou stále plnější – v loňském roce připlulo do Británie 33 lodí, z nichž každá vezla více než 80 lidí, zatímco v roce 2023 to byla pouze jedna taková loď. Pašeráci podle expertů získali větší jistotu, že jim plavby projdou.
Francie přislíbila zlepšení opatření – ministerstvo vnitra má do léta připravit nový plán, který by policii umožnil jednat i ve vodách blízko pobřeží. Cooperová se nedávno stala první britskou ministryní vnitra po téměř pěti letech, která navštívila severní Francii, a oznámila nový mnohamilionový plán spolupráce.
Labourističtí poslanci zatím dávají vedení strany čas, ale trvají na tom, že výsledky musí přijít brzy. Mike Tapp, poslanec za Dover, označil současné počty za „nepřijatelné“, ale věří, že Labour má správný přístup. Podle anonymního poslance strany je však třeba více se zaměřit na odrazování migrantů – například zřízením „návratových center“ ve třetích zemích.
Starmer při nedávné cestě do Albánie prohlásil, že chce odmítnuté žadatele o azyl posílat právě do těchto center. Albánie ale tento plán odmítla. Britská vláda proto nyní zvažuje zpřísnění výkladu článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech, který zaručuje právo na rodinný život a bývá často využíván v imigračních případech.
Ironií osudu je, že právě tento článek byl terčem kritiky již za vlády konzervativců. Stejně tak jako Starmerovo sloganové „Rozbít gangy“ připomíná Sunakovo neúspěšné „Zastavit lodě“. Ani jeden ze sloganů zatím nepřinesl kýžený výsledek – jen další důkaz, že téma migrace zůstává pro britské politiky stejně výbušné jako neřešitelné.
I když se přežití u mnoha druhů rakoviny výrazně zlepšilo, u některých nejzávažnějších typů, jako je rakovina slinivky břišní, plic nebo žaludku, je pokrok minimální. To způsobuje, že se rozdíl mezi nejlépe a nejhůře léčitelnými druhy rakoviny neustále zvětšuje.
Novozélandský premiér Christopher Luxon ostře kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Luxon prohlásil, že Netanjahu „ztratil soudnost“ a že plánovaná okupace Gazy je „naprosto nepřijatelná“. Jeho komentáře přicházejí v době, kdy se jeho vláda, podobně jako další členové aliance Five Eyes, rozhoduje, zda uznat palestinský stát.
Vstup Ukrajiny do NATO by mohl zásadně proměnit bezpečnostní architekturu Evropy. Aliance by získala partnera s bezprostřední zkušeností z moderní války proti Rusku, ověřenými taktikami a schopností rychlé adaptace. Pro Kyjev by členství znamenalo historickou záruku bezpečnosti, pro NATO posílení východního křídla a nové know-how v boji proti konvenčním i hybridním hrozbám.
Během setkání se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem navrhl ruský prezident Vladimir Putin, že by mohl přerušit boje na frontové linii, pokud se ukrajinská armáda stáhne z Doněcké oblasti. Prezident Donald Trump označil tuto nabídku za dostatečně zajímavou na to, aby souhlasil s dlouho očekávaným summitem s Putinem. Trumpův viceprezident JD Vance ale po jednání s evropskými partnery tento návrh zchladil a řekl, že očekává, že teritoriální kontrola bude stanovena na současné linii kontaktu.
Americký prezident Donald Trump je připraven na jednání s evropskými partnery. Na sociální síti Truth Social napsal, že bude brzy hovořit se "skvělými lidmi, kteří chtějí dohodu". Toto vyjádření přichází v klíčové chvíli, kdy se Evropa a Ukrajina snaží koordinovat svůj postoj před Trumpovým setkáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil telefonický hovor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Během hovoru obě strany potvrdily svůj závazek k dalšímu rozvoji přátelských vztahů a vzájemné spolupráce. Kim Čong-un navíc ocenil rozvíjející se kooperaci mezi oběma zeměmi.
Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.
Bílý dům zahájil hloubkovou revizi všech expozic a materiálů v rámci Smithsonova institutu, který spravuje nejvýznamnější americká muzea. Tato iniciativa je reakcí na nedávný prezidentský pokyn, který definuje, jaký obsah by měl být vystavován. Cílem revize je zajistit, aby veškerý obsah muzejí byl v souladu s prezidentskou směrnicí. Prezident Trump chce, aby muzea oslavovala americkou výjimečnost a odstranila veškeré narativy, které označuje za „rozdělující nebo stranické“.
Donald Trump navrhl na pozici komisaře Úřadu pro statistiku práce (BLS) ekonoma E. J. Antoniho. Krátce před svým jmenováním Antoni navrhl, aby úřad pozastavil vydávání měsíčních zpráv o počtu pracovních míst. Podle něj jsou data nespolehlivá a často nadhodnocená.