Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co se mu nedaří zastavit příliv migrantů přes kanál La Manche – problém, který stál politickou kariéru i jeho předchůdce Rishiho Sunaka. Nové statistiky ukazují, že v sobotu dorazilo do Spojeného království více než 1 100 migrantů, což je nejvyšší denní počet letošního roku. Celkem už do poloviny roku 2025 překročilo moře téměř 15 000 lidí.
Starmer, který po nástupu do úřadu sliboval, že „rozbije pašerácké gangy“, zatím nedosáhl žádného zásadního průlomu. Stejně jako konzervativci před ním i nynější labouristická vláda naráží na tvrdou realitu nelegální migrace, která se stala jedním z nejcitlivějších politických témat ve Spojeném království.
Ministryně vnitra Yvette Cooperová se pokusila část odpovědnosti přenést na Francii a počasí. Kritizovala francouzské úřady za to, že policie v Calais pouze přihlížela odplouvání lodí, aniž by zasáhla. Zároveň vláda zveřejnila analýzu, podle které mělo nezvykle dobré počasí velký vliv na prudký nárůst počtu přechodů přes kanál. Letos bylo až do května zaznamenáno 60 tzv. „červených dní“, kdy jsou podmínky pro překonání moře ideální – ve srovnání s pouhými 27 dny za stejné období loni.
Starmer se brání s tím, že vláda zintenzivnila razie proti pašerákům, zabavila čluny a motory a deportovala některé žadatele o azyl. Nicméně opozice tvrdí, že tato opatření nejsou dostatečná a že vláda selhává.
„Obviňovat počasí je asi jako kdyby student tvrdil, že mu úkol sežral pes,“ posmíval se stínový ministr vnitra za konzervativce Chris Philp. Dodal, že sliby Labouristů o likvidaci pašeráckých gangů jsou „v troskách“.
Situaci navíc komplikuje rostoucí obliba pravicového populisty Nigela Farage a jeho strany Reform UK, která staví na silně protiimigrační rétorice. Starmer se tak ocitá pod tlakem i z vlastních řad, kde roste obava z politického posunu voličů k radikálnějšímu směru.
Data ukazují, že lodě jsou stále plnější – v loňském roce připlulo do Británie 33 lodí, z nichž každá vezla více než 80 lidí, zatímco v roce 2023 to byla pouze jedna taková loď. Pašeráci podle expertů získali větší jistotu, že jim plavby projdou.
Francie přislíbila zlepšení opatření – ministerstvo vnitra má do léta připravit nový plán, který by policii umožnil jednat i ve vodách blízko pobřeží. Cooperová se nedávno stala první britskou ministryní vnitra po téměř pěti letech, která navštívila severní Francii, a oznámila nový mnohamilionový plán spolupráce.
Labourističtí poslanci zatím dávají vedení strany čas, ale trvají na tom, že výsledky musí přijít brzy. Mike Tapp, poslanec za Dover, označil současné počty za „nepřijatelné“, ale věří, že Labour má správný přístup. Podle anonymního poslance strany je však třeba více se zaměřit na odrazování migrantů – například zřízením „návratových center“ ve třetích zemích.
Starmer při nedávné cestě do Albánie prohlásil, že chce odmítnuté žadatele o azyl posílat právě do těchto center. Albánie ale tento plán odmítla. Britská vláda proto nyní zvažuje zpřísnění výkladu článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech, který zaručuje právo na rodinný život a bývá často využíván v imigračních případech.
Ironií osudu je, že právě tento článek byl terčem kritiky již za vlády konzervativců. Stejně tak jako Starmerovo sloganové „Rozbít gangy“ připomíná Sunakovo neúspěšné „Zastavit lodě“. Ani jeden ze sloganů zatím nepřinesl kýžený výsledek – jen další důkaz, že téma migrace zůstává pro britské politiky stejně výbušné jako neřešitelné.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.