Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co se mu nedaří zastavit příliv migrantů přes kanál La Manche – problém, který stál politickou kariéru i jeho předchůdce Rishiho Sunaka. Nové statistiky ukazují, že v sobotu dorazilo do Spojeného království více než 1 100 migrantů, což je nejvyšší denní počet letošního roku. Celkem už do poloviny roku 2025 překročilo moře téměř 15 000 lidí.
Starmer, který po nástupu do úřadu sliboval, že „rozbije pašerácké gangy“, zatím nedosáhl žádného zásadního průlomu. Stejně jako konzervativci před ním i nynější labouristická vláda naráží na tvrdou realitu nelegální migrace, která se stala jedním z nejcitlivějších politických témat ve Spojeném království.
Ministryně vnitra Yvette Cooperová se pokusila část odpovědnosti přenést na Francii a počasí. Kritizovala francouzské úřady za to, že policie v Calais pouze přihlížela odplouvání lodí, aniž by zasáhla. Zároveň vláda zveřejnila analýzu, podle které mělo nezvykle dobré počasí velký vliv na prudký nárůst počtu přechodů přes kanál. Letos bylo až do května zaznamenáno 60 tzv. „červených dní“, kdy jsou podmínky pro překonání moře ideální – ve srovnání s pouhými 27 dny za stejné období loni.
Starmer se brání s tím, že vláda zintenzivnila razie proti pašerákům, zabavila čluny a motory a deportovala některé žadatele o azyl. Nicméně opozice tvrdí, že tato opatření nejsou dostatečná a že vláda selhává.
„Obviňovat počasí je asi jako kdyby student tvrdil, že mu úkol sežral pes,“ posmíval se stínový ministr vnitra za konzervativce Chris Philp. Dodal, že sliby Labouristů o likvidaci pašeráckých gangů jsou „v troskách“.
Situaci navíc komplikuje rostoucí obliba pravicového populisty Nigela Farage a jeho strany Reform UK, která staví na silně protiimigrační rétorice. Starmer se tak ocitá pod tlakem i z vlastních řad, kde roste obava z politického posunu voličů k radikálnějšímu směru.
Data ukazují, že lodě jsou stále plnější – v loňském roce připlulo do Británie 33 lodí, z nichž každá vezla více než 80 lidí, zatímco v roce 2023 to byla pouze jedna taková loď. Pašeráci podle expertů získali větší jistotu, že jim plavby projdou.
Francie přislíbila zlepšení opatření – ministerstvo vnitra má do léta připravit nový plán, který by policii umožnil jednat i ve vodách blízko pobřeží. Cooperová se nedávno stala první britskou ministryní vnitra po téměř pěti letech, která navštívila severní Francii, a oznámila nový mnohamilionový plán spolupráce.
Labourističtí poslanci zatím dávají vedení strany čas, ale trvají na tom, že výsledky musí přijít brzy. Mike Tapp, poslanec za Dover, označil současné počty za „nepřijatelné“, ale věří, že Labour má správný přístup. Podle anonymního poslance strany je však třeba více se zaměřit na odrazování migrantů – například zřízením „návratových center“ ve třetích zemích.
Starmer při nedávné cestě do Albánie prohlásil, že chce odmítnuté žadatele o azyl posílat právě do těchto center. Albánie ale tento plán odmítla. Britská vláda proto nyní zvažuje zpřísnění výkladu článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech, který zaručuje právo na rodinný život a bývá často využíván v imigračních případech.
Ironií osudu je, že právě tento článek byl terčem kritiky již za vlády konzervativců. Stejně tak jako Starmerovo sloganové „Rozbít gangy“ připomíná Sunakovo neúspěšné „Zastavit lodě“. Ani jeden ze sloganů zatím nepřinesl kýžený výsledek – jen další důkaz, že téma migrace zůstává pro britské politiky stejně výbušné jako neřešitelné.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
