Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co se mu nedaří zastavit příliv migrantů přes kanál La Manche – problém, který stál politickou kariéru i jeho předchůdce Rishiho Sunaka. Nové statistiky ukazují, že v sobotu dorazilo do Spojeného království více než 1 100 migrantů, což je nejvyšší denní počet letošního roku. Celkem už do poloviny roku 2025 překročilo moře téměř 15 000 lidí.
Starmer, který po nástupu do úřadu sliboval, že „rozbije pašerácké gangy“, zatím nedosáhl žádného zásadního průlomu. Stejně jako konzervativci před ním i nynější labouristická vláda naráží na tvrdou realitu nelegální migrace, která se stala jedním z nejcitlivějších politických témat ve Spojeném království.
Ministryně vnitra Yvette Cooperová se pokusila část odpovědnosti přenést na Francii a počasí. Kritizovala francouzské úřady za to, že policie v Calais pouze přihlížela odplouvání lodí, aniž by zasáhla. Zároveň vláda zveřejnila analýzu, podle které mělo nezvykle dobré počasí velký vliv na prudký nárůst počtu přechodů přes kanál. Letos bylo až do května zaznamenáno 60 tzv. „červených dní“, kdy jsou podmínky pro překonání moře ideální – ve srovnání s pouhými 27 dny za stejné období loni.
Starmer se brání s tím, že vláda zintenzivnila razie proti pašerákům, zabavila čluny a motory a deportovala některé žadatele o azyl. Nicméně opozice tvrdí, že tato opatření nejsou dostatečná a že vláda selhává.
„Obviňovat počasí je asi jako kdyby student tvrdil, že mu úkol sežral pes,“ posmíval se stínový ministr vnitra za konzervativce Chris Philp. Dodal, že sliby Labouristů o likvidaci pašeráckých gangů jsou „v troskách“.
Situaci navíc komplikuje rostoucí obliba pravicového populisty Nigela Farage a jeho strany Reform UK, která staví na silně protiimigrační rétorice. Starmer se tak ocitá pod tlakem i z vlastních řad, kde roste obava z politického posunu voličů k radikálnějšímu směru.
Data ukazují, že lodě jsou stále plnější – v loňském roce připlulo do Británie 33 lodí, z nichž každá vezla více než 80 lidí, zatímco v roce 2023 to byla pouze jedna taková loď. Pašeráci podle expertů získali větší jistotu, že jim plavby projdou.
Francie přislíbila zlepšení opatření – ministerstvo vnitra má do léta připravit nový plán, který by policii umožnil jednat i ve vodách blízko pobřeží. Cooperová se nedávno stala první britskou ministryní vnitra po téměř pěti letech, která navštívila severní Francii, a oznámila nový mnohamilionový plán spolupráce.
Labourističtí poslanci zatím dávají vedení strany čas, ale trvají na tom, že výsledky musí přijít brzy. Mike Tapp, poslanec za Dover, označil současné počty za „nepřijatelné“, ale věří, že Labour má správný přístup. Podle anonymního poslance strany je však třeba více se zaměřit na odrazování migrantů – například zřízením „návratových center“ ve třetích zemích.
Starmer při nedávné cestě do Albánie prohlásil, že chce odmítnuté žadatele o azyl posílat právě do těchto center. Albánie ale tento plán odmítla. Britská vláda proto nyní zvažuje zpřísnění výkladu článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech, který zaručuje právo na rodinný život a bývá často využíván v imigračních případech.
Ironií osudu je, že právě tento článek byl terčem kritiky již za vlády konzervativců. Stejně tak jako Starmerovo sloganové „Rozbít gangy“ připomíná Sunakovo neúspěšné „Zastavit lodě“. Ani jeden ze sloganů zatím nepřinesl kýžený výsledek – jen další důkaz, že téma migrace zůstává pro britské politiky stejně výbušné jako neřešitelné.
Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.
Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil několik týdnů trvající „protiválečnou roadshow“. Před parlamentními volbami plánovanými na duben příštího roku tak proměňuje kritiku evropské podpory Ukrajině v ústřední téma své předvolební kampaně. Předseda pravicové strany Fidesz zahájil sérii shromáždění, během nichž by měl do konce roku navštívit pět měst, sobotním setkáním v severozápadním Győru.
Nedávno odhalená tajná raketová instalace v Severní Koreji naznačuje, že Pchjongjang nemá vůbec v úmyslu zapojit se do upřímných jednání o kontrole zbrojení. Nově objevená základna jaderných raket se nachází v blízkosti čínských hranic a její existenci potvrdila zpráva think tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, D.C.
Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Ruský server Vzglyad zveřejnil nový „Žebříček nepřátelských vlád“, který má podle Kremlu odrážet tvrdost jednotlivých kabinetů vůči Rusku. Na vrcholu stojí Velká Británie, zatímco Česko spolu se Spojenými státy obsadilo nepříliš čestné čtvrté místo. Moskva tak nepřímo naznačuje, že dřívější razance západních států slábne. Pro Česko jde o varování. Menší „nepřátelství“ v očích Kremlu neznamená úspěch, ale riziko, že povolujeme vlastní obranný a zahraničně-politický postoj.
Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
V sobotu proběhlo v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním pražským arcibiskupem, který zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začala v 11 hodin, byla sloužena pod vedením současného pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Celý obřad vedl papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo a do liturgie se aktivně zapojili i přátelé a blízcí zesnulého.
Na konci roku 2023 vyvolala fentanylová zdravotní krize ve Spojených státech velký poplach. Situace se však může ještě zhoršit s příchodem další skupiny syntetických opioidů, známých jako nitazeny. Tato droga sice není úplnou novinkou, neboť chemik Alexander Šulgin varoval před potenciálním zneužitím benzimidazolových sloučenin již v 70. letech, ale jeho slova se ukázala jako prorocká až o půl století později. Nitazeny, syntetické opioidy s benzimidazolovým jádrem, se staly jednou z nejnebezpečnějších tříd nových psychoaktivních látek. Způsobují tak rostoucí počet otrav a úmrtí.
Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.
Ukrajina se bez otálení snaží napravit škody způsobené masivním korupčním skandálem odhaleným tento týden. Přední představitelé spěchají s ujištěním západních partnerů poté, co údajná aféra se sto milionů dolarů v energetickém sektoru, která se dotýká současných i bývalých vysokých úředníků a některých blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského, znepokojila spojence.
Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Americká vláda zahájila intenzivní operace zaměřené na rodiče a opatrovníky, kteří zaplatili za to, aby se jejich děti dostaly přes jižní hranici USA. Zatčení Diany Patricie Santillany Galeano v chicagské školce, kam uprchla po silniční kontrole, poskytlo exkluzivní náhled do této nové vlny imigračních zásahů Trumpovy administrativy. K zatčení došlo jen několik týdnů poté, co přes hranici přešli její dospívající synové, kteří byli umístěni do útulku pod správou ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS).