Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Prezident íránské fotbalové federace Mehdí Tádž dříve uvedl, že probíhají jednání o přesunu utkání, protože americký prezident Donald Trump údajně prohlásil, že nemůže íránskému týmu zaručit bezpečnost. Trump sice poznamenal, že Íránci jsou na šampionátu vítáni, zároveň však zpochybnil vhodnost jejich účasti právě s ohledem na jejich vlastní bezpečí. Íránská strana na to reagovala ostře s tím, že pokud hostitelská země není schopna zajistit ochranu účastníků, neměl by se turnaj na jejím území konat.
FIFA však v úterním prohlášení uvedla, že počítá s tím, že všechny národy nastoupí k zápasům podle původně oznámeného harmonogramu. Federace zdůraznila, že je v pravidelném kontaktu se všemi členskými asociacemi včetně té íránské, aby naplánovala hladký průběh turnaje, který Spojené státy spolupořádají s Kanadou a Mexikem od 11. června do 19. července 2026.
Írán má podle rozpisu odehrát svá utkání 16. června proti Novému Zélandu a 21. června proti Belgii, v obou případech v Los Angeles. Poslední zápas ve skupině proti Egyptu je naplánován na 27. června v Seattlu. Íránský ministr sportu Ahmad Donjamalí přitom nedávno prohlásil, že za současných podmínek není účast jejich země na mistrovství vůbec představitelná.
Napětí mezi oběma zeměmi se promítá i do oficiálních kanálů národního týmu. Na platformě Telegram se objevil vzkaz, že organizátorem mistrovství je FIFA, nikoliv jednotlivý stát. Podle íránského vyjádření by měla být z turnaje odstraněna spíše ta země, která sice nese titul hostitele, ale nedokáže zajistit bezpečnost sportovců. Írán se přitom loni v létě rozhodl z kvalifikace neodstoupit ani poté, co USA bombardovaly tři jaderná zařízení na jeho území.
Prezident FIFA Gianni Infantino dříve tlumočil slova Donalda Trumpa, podle kterých je Íránu umožněno soutěžit i přes trvající válečný stav. Sám Trump byl mimochodem v prosinci 2025 oceněn cenou FIFA Peace Prize. Přestože se v minulosti zápasy z geopolitických důvodů přesouvaly – například domácí utkání Běloruska se hrála v Maďarsku – v případě íránského týmu na letošním MS se k takovému kroku zatím neschyluje.
Podobné napětí znají i jiné sporty, například kriket, kde se Indie a Pákistán kvůli vzájemným vztahům potkávají výhradně na neutrální půdě. Ve fotbalovém světě však FIFA prozatím trvá na tom, že turnaj proběhne v USA přesně tak, jak bylo v prosinci 2025 naplánováno. Pro Írán jde o čtvrté mistrovství světa v řadě, na které se probojoval, jeho reálný start je však kvůli bezpečnostním sporům stále nejistý.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.