Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Prezident íránské fotbalové federace Mehdí Tádž dříve uvedl, že probíhají jednání o přesunu utkání, protože americký prezident Donald Trump údajně prohlásil, že nemůže íránskému týmu zaručit bezpečnost. Trump sice poznamenal, že Íránci jsou na šampionátu vítáni, zároveň však zpochybnil vhodnost jejich účasti právě s ohledem na jejich vlastní bezpečí. Íránská strana na to reagovala ostře s tím, že pokud hostitelská země není schopna zajistit ochranu účastníků, neměl by se turnaj na jejím území konat.
FIFA však v úterním prohlášení uvedla, že počítá s tím, že všechny národy nastoupí k zápasům podle původně oznámeného harmonogramu. Federace zdůraznila, že je v pravidelném kontaktu se všemi členskými asociacemi včetně té íránské, aby naplánovala hladký průběh turnaje, který Spojené státy spolupořádají s Kanadou a Mexikem od 11. června do 19. července 2026.
Írán má podle rozpisu odehrát svá utkání 16. června proti Novému Zélandu a 21. června proti Belgii, v obou případech v Los Angeles. Poslední zápas ve skupině proti Egyptu je naplánován na 27. června v Seattlu. Íránský ministr sportu Ahmad Donjamalí přitom nedávno prohlásil, že za současných podmínek není účast jejich země na mistrovství vůbec představitelná.
Napětí mezi oběma zeměmi se promítá i do oficiálních kanálů národního týmu. Na platformě Telegram se objevil vzkaz, že organizátorem mistrovství je FIFA, nikoliv jednotlivý stát. Podle íránského vyjádření by měla být z turnaje odstraněna spíše ta země, která sice nese titul hostitele, ale nedokáže zajistit bezpečnost sportovců. Írán se přitom loni v létě rozhodl z kvalifikace neodstoupit ani poté, co USA bombardovaly tři jaderná zařízení na jeho území.
Prezident FIFA Gianni Infantino dříve tlumočil slova Donalda Trumpa, podle kterých je Íránu umožněno soutěžit i přes trvající válečný stav. Sám Trump byl mimochodem v prosinci 2025 oceněn cenou FIFA Peace Prize. Přestože se v minulosti zápasy z geopolitických důvodů přesouvaly – například domácí utkání Běloruska se hrála v Maďarsku – v případě íránského týmu na letošním MS se k takovému kroku zatím neschyluje.
Podobné napětí znají i jiné sporty, například kriket, kde se Indie a Pákistán kvůli vzájemným vztahům potkávají výhradně na neutrální půdě. Ve fotbalovém světě však FIFA prozatím trvá na tom, že turnaj proběhne v USA přesně tak, jak bylo v prosinci 2025 naplánováno. Pro Írán jde o čtvrté mistrovství světa v řadě, na které se probojoval, jeho reálný start je však kvůli bezpečnostním sporům stále nejistý.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
