Dvě z nejaktivnějších kyberzločineckých skupin napojených na stát – ruská Gamaredon a severokorejský kolektiv Lazarus – začaly sdílet zdroje a infrastrukturu. Vyplývá to z nového zjištění, které ve čtvrtek představila společnost Gen Digital, zabývající se kybernetickou bezpečností. Experti odhalili překrývající se taktiky a společně používanou infrastrukturu obou skupin.
Ředitel hrozeb ve společnosti Gen Digital, Michal Salat, označil tento objev za "bezprecedentní." Podle jeho slov si nevybavuje, že by dvě země spolupracovaly na útocích typu APT (Advanced Persistent Threat), které jsou sofistikovanými a dlouhodobými kampaněmi často prováděnými státními aktéry. Pokud by se toto zjištění potvrdilo, znamenalo by to novou úroveň koordinace mezi Moskvou a Pchjongjangem.
Skupina Gamaredon je spojována s ruskou Federální bezpečnostní službou a od začátku invaze v roce 2022 agresivně cílí na sítě ukrajinské vlády, primárně kvůli sběru zpravodajských informací. Lazarus, známá severokorejská hrozba, provádí širokou škálu aktivit, od špionáže až po kyberzločin motivovaný finančními zisky.
Analytici při sledování toho, jak Gamaredon využívá kanály Telegramu ke sdílení serverů řídících svůj malware, objevili, že jeden z těchto serverů používá také Lazarus. Na jednom serveru spravovaném skupinou Gamaredon byla dokonce nalezena skrytá verze malwaru spojovaná s Lazarem. Tento soubor se blízce shodoval s typickými nástroji skupiny Lazarus. Skupiny státního hackingu přitom jen zřídkakdy hostují nebo šíří malware jiné skupiny.
Výzkumníci se domnívají, že tato zjištění naznačují, že obě skupiny pravděpodobně sdílejí systémy a mohly by dokonce přímo spolupracovat. Přinejmenším to prokazuje, že jedna skupina záměrně napodobuje druhou. Salat dodal, že Gamaredon možná také studuje metody Lazara. Lazarus je proslulý používáním falešných pracovních nabídek k oklamání obětí a krádežemi kryptoměn, které jsou klíčovým zdrojem příjmů pro Severní Koreu čelící přísným globálním sankcím.
Moskva a Pchjongjang v posledních letech posílily spolupráci, a to i ve vojenské oblasti. Západní bezpečnostní služby se domnívají, že Pchjongjang poslal tisíce severokorejských vojáků do Ruska na podporu války na Ukrajině. Ukrajinské úřady minulý měsíc uvedly, že severokorejské jednotky používají drony přes hranice, a ukrajinská vojenská rozvědka před týdnem oznámila, že Severní Korea pošle do Ruska tisíce pracovníků na výrobu dronů. Tato kybernetická spolupráce by tak zapadala do širšího kontextu rostoucího strategického partnerství.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.