Akcie Volkswagenu zatím nereagují nijak výrazně na včera večer oznámený plán největší evropské automobilky dramaticky omezit svoji rozsáhlou modelovou řadu. Po dnešním otevření frankfurtské burzy stouply o 1,5 procenta, za letošek však i tak stále odepisují zhruba 30 procent, když přitom index DAX čtyřiceti největších německých firem za stejnou dobu stoupl, o přibližně 2,5 procenta.
Vývoj na burze tak potvrzuje slova analytiků, že trh čekal více. Zejména pak navýšení plánované redukce v počtu pracovních míst na 100 tisíc a uzavření některých závodů přímo v Německu. Volkswagen ve své dosavadní historii, píšící se od 30. let minulého století, nikdy žádný svůj závod v domovském Německu neuzavřel.
Investory se zatím automobilka tedy snaží upokojit drastickým zeštíhlením své modelové řady, která čítá na 150 modelů, tak, aby se mohla zaměřit jen na výrobu v těch nejvýnosnějších segmentech. Plán zeštíhlení však nekonkretizuje, do kdy by k němu mělo dojít a jakých modelů a značek se má týkat.
Není zatím jasné, zda se zeštíhlení dotkne také vozů značky Škoda, která spadá pod křídla koncernu Volkswagen podobně jako automobilky SEAT, Porsche, Audi, Lamborghini a další. Modely značky Škoda, jako je Octavia, Kodiaq nebo Superb, ovšem patří mezi nejvýnosnější velkosériové modely celého koncernu, takže zrovna mladoboleslavské automobilky by se škrty tolik týkat nemusely. Daleko problematičtější je výnosnost výroby vozů značky SEAT, užitkových automobilů VW nebo softwarové divize Volkswagenu, CARIAD. Nejvyšší marže vykazuje v rámci koncernu automobilka Lamborghini, která ale pochopitelně není zaměřena velkosériově. VW se jí může v rámci ozdravných kroků chtít zbavit – a nakonec zřejmě bude muset. Mezi značně problémové modely, některé dokonce ztrátové, patří například elektromobily, zejména modely VW ID.3, ID.4 a ID.5.
Vedle nedostatečně rázných ozdravných řezů je to právě i přílišná obecnost, ba vágnost plánovaných kroků Volkswagenu, která investory udržuje i dnes v poměrně skeptické náladě stran dalších vyhlídek automobilky. Ta se již delší dobu potýká s vysokými náklady na pracovní sílu, silnou rolí odborů, roztříštěností ve svém zaměření, fatální ztrátou konkurenceschopnosti zejména na klíčovým čínském trhu, nedostatečnou inovativností v oblasti elektromobily a příslušného softwaru a s dalšími problémy.
Pokud má Volkswagen získat zpět důvěru investorů, bude muset přistoupit k razantnějším krokům. Nakonec se zřejmě nevyhne snížení stavu zaměstnanců v rozsahu nejméně vyšších desítek tisíc a zavření některých německých závodů, které už nyní nejsou dostatečně vytíženy, kvůli – v porovnání s minulým desetiletím – stále oslabené poptávce.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.