Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.
Český trh práce tak vysílá dvojí signál. Nejde o krizi zaměstnanosti, ale ani o návrat k mimořádně napjatému trhu práce let 2017 až 2019 nebo k popandemickému období, kdy firmy často nabíraly téměř bez ohledu na cenu práce. Nezaměstnanost zůstává nízká, avšak je už znatelně výše než v době vrcholného přehřátí ekonomiky. Už během prázdnin může nastat její návrat na úroveň pěti procent, nad niž se pak vydá během podzimu, kvůli příchodu nových absolventů na trhu práce a nástupu chladnějších měsíců, méně příznivých pro práci v exteriéru.
Podniky jsou již nyní při náboru opatrnější, více zvažují produktivitu a část z nich jen nahrazuje odcházející zaměstnance, místo aby masivně rozšiřovala stavy.
Důvodem je hlavně slabší výkon průmyslu, zejména oborů navázaných na Německo, dlouhodobě vysoké náklady na energie a opatrnější spotřebitel. Pracovní trh přitom reaguje se zpožděním. Firmy v Česku stále nerady propouštějí, protože si pamatují, jak těžké bylo v minulých letech lidi znovu najít. Místo rychlého propouštění proto častěji omezují nábor, přesčasy či agenturní práci. Právě to drží nezaměstnanost nízko, ale současně brání jejímu dalšímu poklesu.
Červnový údaj není nikterak oslnivý také proto, že jde o tradičně silný měsíc z hlediska brigád. Léto tradičně vytváří poptávku po krátkodobé práci ve službách, logistice, obchodu a turistickém ruchu. Brigády však celkovou nezaměstnanost snižují jen omezeně. Studenti většinou nejsou před nástupem na brigádu evidováni jako nezaměstnaní, a proto statistiku zásadně nevylepšují. Skutečný dopad mají hlavně sezónní pracovní místa pro lidi, kteří byli v evidenci úřadu práce. Jestliže i přes tento sezónní impuls zůstává míra nezaměstnanosti prakticky beze změny, znamená to, že pod povrchem trhu práce sílí opatrnost.
Pozitivní zprávou je, že Česko stále netrpí masovou nezaměstnaností. Problémem je spíše strukturální nesoulad: firmy hledají lidi s konkrétní kvalifikací, zatímco část uchazečů jí neodpovídá regionem, vzděláním, zdravotním stavem nebo pracovními návyky. Proto vedle sebe existují desítky tisíc volných míst – v červnu takřka přesně 100 tisíc – a stovky tisíc uchazečů, jichž v červnu bylo zhruba 356 tisíc. Zvlášť patrné je to v regionech s dlouhodobě vyšší nezaměstnaností, zejména v části severních Čech a Moravskoslezska, zatímco situace v Praze a okolí zůstává podstatně napjatější.
Pro Českou národní banku je červnové číslo argumentem spíše pro obezřetnost. Trh práce už sice není tak přehřátý, aby sám o sobě tlačil mzdy nekontrolovaně vzhůru, ale ani není natolik slabý, aby garantoval rychlý ústup mzdových a cenových tlaků. Pro vládu je výsledek připomínkou, že nízká nezaměstnanost není samozřejmostí. Pokud má Česko udržet sociální stabilitu i růst mezd, potřebuje méně spoléhat na levnou práci a více na rekvalifikace, dostupné bydlení v regionech s prací a investice, které vytvářejí produktivnější místa.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
