Premiér Andrej Babiš (ANO) se extrémně těšil na summit NATO, protože očekával, že si opět popovídá s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednu z jejich interakcí zachytili přítomní fotografové. Fotka ukázala, jak moc se Babiš těšil na Trumpa.
Babiš zveřejnil snímky s Trumpem na sociálních sítích. Z fotek je zřejmé, že se premiér plný očekávání usmíval už v okamžiku, kdy se k němu americký prezident blížil. Následně si oba politici potřásli rukou, žádný rozhovor se mezi nimi nekonal.
Premiér zdůraznil, že summit v Ankaře byl velmi důležitý. "Summit hodnotím velmi pozitivně. Je dobře, že jsme tady byli a mohli našim aliančním partnerům vysvětlit naši pozici. V příštím roce navýšíme výdaje na obranu o 36 miliard korun a poprvé bychom měli dosáhnout 2 % HDP. Armáda určitě dostane víc peněz. I letos se budeme snažit tento cíl dosáhnout, uvidíme, zda se nám podaří najít dodatečné zdroje do rozpočtu," uvedl Babiš.
Spolu s manželkou se předseda vlády ČR zúčastnil neformální večeře pořádané tureckým prezidentem Recepem Erdoganem, kde se setkal i s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími lídry. Premiér se také zúčastnil Fóra obranného průmyslu a vystoupil s projevem na jednání Severoatlantické rady.
"Já jsem vystoupil s tím, že máme v plánu navýšit počet vojáků a aktivních záloh minimálně o čtvrtinu. Daří se nábor do armády, za prvních šest měsíců jsme navýšili počet vojáků o 2010. Evropa by se nyní měla zaměřit hlavně na vývoj protivzdušné obrany proti balistickým střelám a poskytnout na to prostředky. Právě balistické střely, jak jsme viděli v případě Íránu, představují velký problém," podotkl premiér. Zdůraznil také, že Česko se nebude podílet na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur.
Na okraj summitu měl Andrej Babiš bilaterální jednání s předsedou vlády Nizozemska Robem Jettenem, premiérem Slovinska Janezem Janšou, předsedou vlády Bulharska Rumenem Radevem a slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim. Předsedu vlády v Ankaře doprovodili ministr zahraničí Petr Macinka, ministr obrany Jaromír Zůna.
V závěrečné deklaraci ze summitu spojenci potvrdili pevný závazek ke kolektivní obraně Aliance.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.