Rozhodnutí Pentagonu pozastavit část dodávek zbraní Ukrajině vyvolalo zděšení napříč americkým establishmentem i mezi evropskými spojenci. Krok, který zůstal utajen i pro mnohé zasvěcené, včetně členů Kongresu, diplomatů a představitelů administrativy Donalda Trumpa, byl přijat bez širších konzultací a přinesl obavy o pokračování americké podpory Ukrajině v boji proti ruské agresi.
Podle zdrojů blízkých jednání vedl k pozastavení dodávek zejména Elbridge Colby, nový vlivný šéf politiky na ministerstvu obrany. Ten se spolu s malým okruhem poradců obával, že americké zásoby některých druhů munice klesly na kritickou úroveň. Colby, který už za první Trumpovy administrativy připravil strategii národní obrany, podle všeho prosadil pozastavení bez větší koordinace s ostatními složkami vlády.
Tento krok zaskočil i prezidentovy spojence. Kongresman Michael McCaul (R-Texas) otevřeně kritizoval způsob rozhodování a upozornil, že kvůli dramatickému zúžení Rady národní bezpečnosti chybí v Bílém domě klíčová koordinační struktura. Podle jeho slov není ani jasné, zda o rozhodnutí věděl ministr zahraničí Marco Rubio.
Rozhodnutí padlo bez konzultací s ministerstvem zahraničí, americkým velvyslanectvím v Kyjevě nebo zvláštním vyslancem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem. Podle tří různých amerických úředníků ani generální štáb Pentagonu s krokem nesouhlasil. Oficiální vysvětlení tvrdí, že šlo pouze o přechodné opatření v souladu s politikou „America First“, ale detaily zůstávají nejasné.
Evropští diplomaté i prezident Volodymyr Zelenskyj byli náhlým pozastavením dodávek zcela zaskočeni. Nikdo z nich nebyl předem informován. Ukrajinská vláda se nyní snaží získat vysvětlení a připravuje telefonický rozhovor mezi prezidenty Trumpem a Zelenským.
Zdroje z evropských kruhů tvrdí, že americká strana krok neoznačuje jako "pozastavení" či "zmrazení", ale spíše jako proces vyhodnocování a přehodnocení. Přesto Ukrajina přišla o zásadní dodávku munice, která již byla připravena v Polsku – konkrétně šlo o patriotické střely, dělostřeleckou munici a dlouhodobě chybějící zásoby raket.
Republikánský kongresman Brian Fitzpatrick, člen výboru pro zpravodajské služby, požádal prezidenta Trumpa o mimořádné vysvětlení celého incidentu. Stejně tak i demokratka Betty McCollum, členka výboru pro rozpočet ministerstva obrany, kritizovala nedostatek komunikace a připomněla, že dříve bylo běžné, že administrativa o zbrojní pomoci pravidelně jedná s Kongresem.
Rozhodnutí o pozastavení dodávek navíc přichází v době, kdy Ukrajina čelí masivním útokům ruských sil – jen za poslední víkend Kyjev zaznamenal 477 dronových a 60 raketových útoků. Ukrajina má kritický nedostatek především v oblasti protivzdušné obrany, kterou může momentálně spolehlivě dodat jen Spojené státy.
Představitelé Pentagonu mezitím ujišťují, že pracují na dalších možnostech pomoci Ukrajině. Kongresman Mike Rogers, předseda výboru pro ozbrojené složky, uvedl, že jde o běžnou inventuru a snahu zjistit, které kategorie munice jsou v největším nedostatku.
Tento případ opět otevřel otázku stavu amerického obranného průmyslu. Kongresman Tom Cole připomněl, že výzbrojní kapacity USA čelí nadměrnému tlaku, zejména po konfliktech na Blízkém východě, a je potřeba myslet i na obranyschopnost samotné země.
Demokratický zástupce Adam Smith mezitím prohlásil, že byl rozhodnutím doslova „překvapen“ a kritizoval celkovou nekomunikaci Trumpovy administrativy s Kongresem.
Celá situace tak podle analytiků potvrzuje, že nové vedení Pentagonu v čele s Colbym operuje s minimální transparentností a v těsném okruhu. Ukrajina nyní hledá nové cesty, jak získat zbraně – včetně možnosti, že by je pro ni v USA nakupovaly evropské vlády ze svých obranných rozpočtů.
Přesto všechno Trump i přes zdržení v dodávkách zbraní nevyloučil, že Ukrajině poskytne další systémy Patriot. Ale jeho administrativa zatím podnikla jen málo konkrétních kroků a Evropané, stejně jako Ukrajinci, se zatím musí spokojit s nejistotou.
Téměř celá Evropa se tento týden ocitla v sevření extrémních veder, která meteorologové označují za „tichého zabijáka“. Zatímco teploty stoupají k 40 stupňům Celsia, podle dostupných zpráv si žhavá vlna vyžádala už nejméně devět obětí napříč kontinentem.
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že ještě dnes uskuteční telefonní hovor se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle agentury Reuters půjde o jejich šestý známý rozhovor od lednového nástupu Trumpa do funkce. Naposledy spolu mluvili v polovině června.
Jarní měsíce roku 2025 přinesly do Evropy extrémní hladiny pylu, které způsobily zdravotní obtíže nejen alergikům, ale i lidem, kteří dříve nikdy žádnými potížemi netrpěli. Vyplývá to z aktuálních dat evropské monitorovací služby Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS), která sleduje kvalitu ovzduší a šíření pylů.
Zatímco prezident Donald Trump slibuje, že jeho nově schválený „velký a krásný zákon“ bude jedním z nejúspěšnějších legislativních počinů v americké historii, experti upozorňují, že dopady tohoto balíku reforem budou velmi rozdílné v závislosti na tom, do které společenské či ekonomické skupiny jednotlivci nebo firmy patří.
Evropská unie se znovu pokouší prosadit v globálním technologickém závodě. Poté, co ztratila náskok v oblasti umělé inteligence, se nyní snaží proměnit svůj vědecký potenciál v konkrétní ekonomický úspěch v nově se rodící oblasti kvantových technologií. Přestože má Evropa silnou výzkumnou základnu, její schopnost převést vědecké objevy do praxe zůstává nadále slabinou, což se může stát osudným i v této nové soutěži s USA a Čínou.
Sucho po celém světě ohrožuje životy desítek milionů lidí a podle nové zprávy se stává předzvěstí hluboké celosvětové krize, kterou zrychluje změna klimatu. Východní a jižní Afrika momentálně čelí nejhorší situaci – více než 90 milionů obyvatel trpí extrémním hladem v důsledku rekordního sucha, zhroucení zemědělství a úhynu hospodářských zvířat.
Nový generální tajemník NATO Mark Rutte ostře kritizoval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a v rozhovoru pro americkou stanici Fox News jej obvinil z naprosté irelevance v debatě o obranných výdajích aliance. Rutte se přitom ironicky zmínil, že Lavrov je ve funkci „snad už od narození Ježíše Krista“.
Evropu opět sužuje ničivá vlna veder, která s sebou přináší rekordní teploty a tropické noci, kdy teplota neklesá ani pod 30 °C. Přestože je život v takových podmínkách nesnesitelný, klimatizace zůstává podle CNN v evropských domácnostech výjimkou.
Prezident Petr Pavel se rozhodl udělit čtyři nové milosti. Od začátku svého mandátu tak omilostnil již sedmnáct osob. Ve všech čtyřech případech sehrály hlavní roli závažné sociální, zdravotní nebo rodinné okolnosti, kvůli nimž prezident považoval výkon trestu za nevhodný.
Tragický případ jedenáctiletého chlapce ze Slovenska, který v červnu zemřel po nakažení smrtící amébou Naegleria fowleri, vyvolal otázky ohledně bezpečnosti koupání. Přesto hygienici v České republice uklidňují veřejnost – podle nich tuzemská koupaliště nepředstavují riziko a není důvod k obavám.
Astronomové ve středu potvrdili objev třetího známého mezihvězdného objektu, který právě prolétá naší Sluneční soustavou. Těleso, označené jako 3I/Atlas, bylo zpočátku vedeno pod technickým jménem A11pl3Z, než bylo potvrzeno, že pochází z prostoru mimo naši hvězdnou soustavu.
Extrémní počasí, jako jsou povodně, požáry, vlny veder či sucha, se v důsledku klimatických změn stává čím dál častějším a intenzivnějším jevem po celém světě. Přesto, jak vyplývá z nové mezinárodní studie publikované v prestižním časopise Nature Climate Change, samotná zkušenost s těmito jevy obvykle nevede k výraznější podpoře klimatických opatření. Klíčem ke změně veřejného mínění je teprve jasné propojení těchto událostí s klimatickou změnou.