Rozhodnutí Pentagonu pozastavit část dodávek zbraní Ukrajině vyvolalo zděšení napříč americkým establishmentem i mezi evropskými spojenci. Krok, který zůstal utajen i pro mnohé zasvěcené, včetně členů Kongresu, diplomatů a představitelů administrativy Donalda Trumpa, byl přijat bez širších konzultací a přinesl obavy o pokračování americké podpory Ukrajině v boji proti ruské agresi.
Podle zdrojů blízkých jednání vedl k pozastavení dodávek zejména Elbridge Colby, nový vlivný šéf politiky na ministerstvu obrany. Ten se spolu s malým okruhem poradců obával, že americké zásoby některých druhů munice klesly na kritickou úroveň. Colby, který už za první Trumpovy administrativy připravil strategii národní obrany, podle všeho prosadil pozastavení bez větší koordinace s ostatními složkami vlády.
Tento krok zaskočil i prezidentovy spojence. Kongresman Michael McCaul (R-Texas) otevřeně kritizoval způsob rozhodování a upozornil, že kvůli dramatickému zúžení Rady národní bezpečnosti chybí v Bílém domě klíčová koordinační struktura. Podle jeho slov není ani jasné, zda o rozhodnutí věděl ministr zahraničí Marco Rubio.
Rozhodnutí padlo bez konzultací s ministerstvem zahraničí, americkým velvyslanectvím v Kyjevě nebo zvláštním vyslancem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem. Podle tří různých amerických úředníků ani generální štáb Pentagonu s krokem nesouhlasil. Oficiální vysvětlení tvrdí, že šlo pouze o přechodné opatření v souladu s politikou „America First“, ale detaily zůstávají nejasné.
Evropští diplomaté i prezident Volodymyr Zelenskyj byli náhlým pozastavením dodávek zcela zaskočeni. Nikdo z nich nebyl předem informován. Ukrajinská vláda se nyní snaží získat vysvětlení a připravuje telefonický rozhovor mezi prezidenty Trumpem a Zelenským.
Zdroje z evropských kruhů tvrdí, že americká strana krok neoznačuje jako "pozastavení" či "zmrazení", ale spíše jako proces vyhodnocování a přehodnocení. Přesto Ukrajina přišla o zásadní dodávku munice, která již byla připravena v Polsku – konkrétně šlo o patriotické střely, dělostřeleckou munici a dlouhodobě chybějící zásoby raket.
Republikánský kongresman Brian Fitzpatrick, člen výboru pro zpravodajské služby, požádal prezidenta Trumpa o mimořádné vysvětlení celého incidentu. Stejně tak i demokratka Betty McCollum, členka výboru pro rozpočet ministerstva obrany, kritizovala nedostatek komunikace a připomněla, že dříve bylo běžné, že administrativa o zbrojní pomoci pravidelně jedná s Kongresem.
Rozhodnutí o pozastavení dodávek navíc přichází v době, kdy Ukrajina čelí masivním útokům ruských sil – jen za poslední víkend Kyjev zaznamenal 477 dronových a 60 raketových útoků. Ukrajina má kritický nedostatek především v oblasti protivzdušné obrany, kterou může momentálně spolehlivě dodat jen Spojené státy.
Představitelé Pentagonu mezitím ujišťují, že pracují na dalších možnostech pomoci Ukrajině. Kongresman Mike Rogers, předseda výboru pro ozbrojené složky, uvedl, že jde o běžnou inventuru a snahu zjistit, které kategorie munice jsou v největším nedostatku.
Tento případ opět otevřel otázku stavu amerického obranného průmyslu. Kongresman Tom Cole připomněl, že výzbrojní kapacity USA čelí nadměrnému tlaku, zejména po konfliktech na Blízkém východě, a je potřeba myslet i na obranyschopnost samotné země.
Demokratický zástupce Adam Smith mezitím prohlásil, že byl rozhodnutím doslova „překvapen“ a kritizoval celkovou nekomunikaci Trumpovy administrativy s Kongresem.
Celá situace tak podle analytiků potvrzuje, že nové vedení Pentagonu v čele s Colbym operuje s minimální transparentností a v těsném okruhu. Ukrajina nyní hledá nové cesty, jak získat zbraně – včetně možnosti, že by je pro ni v USA nakupovaly evropské vlády ze svých obranných rozpočtů.
Přesto všechno Trump i přes zdržení v dodávkách zbraní nevyloučil, že Ukrajině poskytne další systémy Patriot. Ale jeho administrativa zatím podnikla jen málo konkrétních kroků a Evropané, stejně jako Ukrajinci, se zatím musí spokojit s nejistotou.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.