Spojené státy náhle zmrazily dodávky zbraní Ukrajině. I Trumpovi spojenci jsou v šoku

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 3. července 2025 08:37
Sdílej:

Rozhodnutí Pentagonu pozastavit část dodávek zbraní Ukrajině vyvolalo zděšení napříč americkým establishmentem i mezi evropskými spojenci. Krok, který zůstal utajen i pro mnohé zasvěcené, včetně členů Kongresu, diplomatů a představitelů administrativy Donalda Trumpa, byl přijat bez širších konzultací a přinesl obavy o pokračování americké podpory Ukrajině v boji proti ruské agresi.

Podle zdrojů blízkých jednání vedl k pozastavení dodávek zejména Elbridge Colby, nový vlivný šéf politiky na ministerstvu obrany. Ten se spolu s malým okruhem poradců obával, že americké zásoby některých druhů munice klesly na kritickou úroveň. Colby, který už za první Trumpovy administrativy připravil strategii národní obrany, podle všeho prosadil pozastavení bez větší koordinace s ostatními složkami vlády.

Tento krok zaskočil i prezidentovy spojence. Kongresman Michael McCaul (R-Texas) otevřeně kritizoval způsob rozhodování a upozornil, že kvůli dramatickému zúžení Rady národní bezpečnosti chybí v Bílém domě klíčová koordinační struktura. Podle jeho slov není ani jasné, zda o rozhodnutí věděl ministr zahraničí Marco Rubio.

Rozhodnutí padlo bez konzultací s ministerstvem zahraničí, americkým velvyslanectvím v Kyjevě nebo zvláštním vyslancem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem. Podle tří různých amerických úředníků ani generální štáb Pentagonu s krokem nesouhlasil. Oficiální vysvětlení tvrdí, že šlo pouze o přechodné opatření v souladu s politikou „America First“, ale detaily zůstávají nejasné.

Evropští diplomaté i prezident Volodymyr Zelenskyj byli náhlým pozastavením dodávek zcela zaskočeni. Nikdo z nich nebyl předem informován. Ukrajinská vláda se nyní snaží získat vysvětlení a připravuje telefonický rozhovor mezi prezidenty Trumpem a Zelenským.

Zdroje z evropských kruhů tvrdí, že americká strana krok neoznačuje jako "pozastavení" či "zmrazení", ale spíše jako proces vyhodnocování a přehodnocení. Přesto Ukrajina přišla o zásadní dodávku munice, která již byla připravena v Polsku – konkrétně šlo o patriotické střely, dělostřeleckou munici a dlouhodobě chybějící zásoby raket.

Republikánský kongresman Brian Fitzpatrick, člen výboru pro zpravodajské služby, požádal prezidenta Trumpa o mimořádné vysvětlení celého incidentu. Stejně tak i demokratka Betty McCollum, členka výboru pro rozpočet ministerstva obrany, kritizovala nedostatek komunikace a připomněla, že dříve bylo běžné, že administrativa o zbrojní pomoci pravidelně jedná s Kongresem.

Rozhodnutí o pozastavení dodávek navíc přichází v době, kdy Ukrajina čelí masivním útokům ruských sil – jen za poslední víkend Kyjev zaznamenal 477 dronových a 60 raketových útoků. Ukrajina má kritický nedostatek především v oblasti protivzdušné obrany, kterou může momentálně spolehlivě dodat jen Spojené státy.

Představitelé Pentagonu mezitím ujišťují, že pracují na dalších možnostech pomoci Ukrajině. Kongresman Mike Rogers, předseda výboru pro ozbrojené složky, uvedl, že jde o běžnou inventuru a snahu zjistit, které kategorie munice jsou v největším nedostatku.

Tento případ opět otevřel otázku stavu amerického obranného průmyslu. Kongresman Tom Cole připomněl, že výzbrojní kapacity USA čelí nadměrnému tlaku, zejména po konfliktech na Blízkém východě, a je potřeba myslet i na obranyschopnost samotné země.

Demokratický zástupce Adam Smith mezitím prohlásil, že byl rozhodnutím doslova „překvapen“ a kritizoval celkovou nekomunikaci Trumpovy administrativy s Kongresem.

Celá situace tak podle analytiků potvrzuje, že nové vedení Pentagonu v čele s Colbym operuje s minimální transparentností a v těsném okruhu. Ukrajina nyní hledá nové cesty, jak získat zbraně – včetně možnosti, že by je pro ni v USA nakupovaly evropské vlády ze svých obranných rozpočtů.

Přesto všechno Trump i přes zdržení v dodávkách zbraní nevyloučil, že Ukrajině poskytne další systémy Patriot. Ale jeho administrativa zatím podnikla jen málo konkrétních kroků a Evropané, stejně jako Ukrajinci, se zatím musí spokojit s nejistotou. 

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

10 let od podpisu klimatické dohody: Svět se propadá do hluboké krize, oteplení pod 1,5 stupně neudrží

Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.

Novinky
Izrael

"Je to jen textilní továrna." Jak Izrael před 60 lety světu tajil jaderný program?

Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.

Novinky
Ilustrační foto

Proč ekonomika zažívá prudký propad? Investoři se obávají regulací od Demokratické strany

Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.

Novinky
Život na Ukrajině

Trump přišel s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, mohl by zahrnovat celou Evropu

Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.