Rozhodnutí Pentagonu pozastavit část dodávek zbraní Ukrajině vyvolalo zděšení napříč americkým establishmentem i mezi evropskými spojenci. Krok, který zůstal utajen i pro mnohé zasvěcené, včetně členů Kongresu, diplomatů a představitelů administrativy Donalda Trumpa, byl přijat bez širších konzultací a přinesl obavy o pokračování americké podpory Ukrajině v boji proti ruské agresi.
Podle zdrojů blízkých jednání vedl k pozastavení dodávek zejména Elbridge Colby, nový vlivný šéf politiky na ministerstvu obrany. Ten se spolu s malým okruhem poradců obával, že americké zásoby některých druhů munice klesly na kritickou úroveň. Colby, který už za první Trumpovy administrativy připravil strategii národní obrany, podle všeho prosadil pozastavení bez větší koordinace s ostatními složkami vlády.
Tento krok zaskočil i prezidentovy spojence. Kongresman Michael McCaul (R-Texas) otevřeně kritizoval způsob rozhodování a upozornil, že kvůli dramatickému zúžení Rady národní bezpečnosti chybí v Bílém domě klíčová koordinační struktura. Podle jeho slov není ani jasné, zda o rozhodnutí věděl ministr zahraničí Marco Rubio.
Rozhodnutí padlo bez konzultací s ministerstvem zahraničí, americkým velvyslanectvím v Kyjevě nebo zvláštním vyslancem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem. Podle tří různých amerických úředníků ani generální štáb Pentagonu s krokem nesouhlasil. Oficiální vysvětlení tvrdí, že šlo pouze o přechodné opatření v souladu s politikou „America First“, ale detaily zůstávají nejasné.
Evropští diplomaté i prezident Volodymyr Zelenskyj byli náhlým pozastavením dodávek zcela zaskočeni. Nikdo z nich nebyl předem informován. Ukrajinská vláda se nyní snaží získat vysvětlení a připravuje telefonický rozhovor mezi prezidenty Trumpem a Zelenským.
Zdroje z evropských kruhů tvrdí, že americká strana krok neoznačuje jako "pozastavení" či "zmrazení", ale spíše jako proces vyhodnocování a přehodnocení. Přesto Ukrajina přišla o zásadní dodávku munice, která již byla připravena v Polsku – konkrétně šlo o patriotické střely, dělostřeleckou munici a dlouhodobě chybějící zásoby raket.
Republikánský kongresman Brian Fitzpatrick, člen výboru pro zpravodajské služby, požádal prezidenta Trumpa o mimořádné vysvětlení celého incidentu. Stejně tak i demokratka Betty McCollum, členka výboru pro rozpočet ministerstva obrany, kritizovala nedostatek komunikace a připomněla, že dříve bylo běžné, že administrativa o zbrojní pomoci pravidelně jedná s Kongresem.
Rozhodnutí o pozastavení dodávek navíc přichází v době, kdy Ukrajina čelí masivním útokům ruských sil – jen za poslední víkend Kyjev zaznamenal 477 dronových a 60 raketových útoků. Ukrajina má kritický nedostatek především v oblasti protivzdušné obrany, kterou může momentálně spolehlivě dodat jen Spojené státy.
Představitelé Pentagonu mezitím ujišťují, že pracují na dalších možnostech pomoci Ukrajině. Kongresman Mike Rogers, předseda výboru pro ozbrojené složky, uvedl, že jde o běžnou inventuru a snahu zjistit, které kategorie munice jsou v největším nedostatku.
Tento případ opět otevřel otázku stavu amerického obranného průmyslu. Kongresman Tom Cole připomněl, že výzbrojní kapacity USA čelí nadměrnému tlaku, zejména po konfliktech na Blízkém východě, a je potřeba myslet i na obranyschopnost samotné země.
Demokratický zástupce Adam Smith mezitím prohlásil, že byl rozhodnutím doslova „překvapen“ a kritizoval celkovou nekomunikaci Trumpovy administrativy s Kongresem.
Celá situace tak podle analytiků potvrzuje, že nové vedení Pentagonu v čele s Colbym operuje s minimální transparentností a v těsném okruhu. Ukrajina nyní hledá nové cesty, jak získat zbraně – včetně možnosti, že by je pro ni v USA nakupovaly evropské vlády ze svých obranných rozpočtů.
Přesto všechno Trump i přes zdržení v dodávkách zbraní nevyloučil, že Ukrajině poskytne další systémy Patriot. Ale jeho administrativa zatím podnikla jen málo konkrétních kroků a Evropané, stejně jako Ukrajinci, se zatím musí spokojit s nejistotou.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.