Spojené státy náhle zmrazily dodávky zbraní Ukrajině. I Trumpovi spojenci jsou v šoku

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 3. července 2025 08:37
Sdílej:

Rozhodnutí Pentagonu pozastavit část dodávek zbraní Ukrajině vyvolalo zděšení napříč americkým establishmentem i mezi evropskými spojenci. Krok, který zůstal utajen i pro mnohé zasvěcené, včetně členů Kongresu, diplomatů a představitelů administrativy Donalda Trumpa, byl přijat bez širších konzultací a přinesl obavy o pokračování americké podpory Ukrajině v boji proti ruské agresi.

Podle zdrojů blízkých jednání vedl k pozastavení dodávek zejména Elbridge Colby, nový vlivný šéf politiky na ministerstvu obrany. Ten se spolu s malým okruhem poradců obával, že americké zásoby některých druhů munice klesly na kritickou úroveň. Colby, který už za první Trumpovy administrativy připravil strategii národní obrany, podle všeho prosadil pozastavení bez větší koordinace s ostatními složkami vlády.

Tento krok zaskočil i prezidentovy spojence. Kongresman Michael McCaul (R-Texas) otevřeně kritizoval způsob rozhodování a upozornil, že kvůli dramatickému zúžení Rady národní bezpečnosti chybí v Bílém domě klíčová koordinační struktura. Podle jeho slov není ani jasné, zda o rozhodnutí věděl ministr zahraničí Marco Rubio.

Rozhodnutí padlo bez konzultací s ministerstvem zahraničí, americkým velvyslanectvím v Kyjevě nebo zvláštním vyslancem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem. Podle tří různých amerických úředníků ani generální štáb Pentagonu s krokem nesouhlasil. Oficiální vysvětlení tvrdí, že šlo pouze o přechodné opatření v souladu s politikou „America First“, ale detaily zůstávají nejasné.

Evropští diplomaté i prezident Volodymyr Zelenskyj byli náhlým pozastavením dodávek zcela zaskočeni. Nikdo z nich nebyl předem informován. Ukrajinská vláda se nyní snaží získat vysvětlení a připravuje telefonický rozhovor mezi prezidenty Trumpem a Zelenským.

Zdroje z evropských kruhů tvrdí, že americká strana krok neoznačuje jako "pozastavení" či "zmrazení", ale spíše jako proces vyhodnocování a přehodnocení. Přesto Ukrajina přišla o zásadní dodávku munice, která již byla připravena v Polsku – konkrétně šlo o patriotické střely, dělostřeleckou munici a dlouhodobě chybějící zásoby raket.

Republikánský kongresman Brian Fitzpatrick, člen výboru pro zpravodajské služby, požádal prezidenta Trumpa o mimořádné vysvětlení celého incidentu. Stejně tak i demokratka Betty McCollum, členka výboru pro rozpočet ministerstva obrany, kritizovala nedostatek komunikace a připomněla, že dříve bylo běžné, že administrativa o zbrojní pomoci pravidelně jedná s Kongresem.

Rozhodnutí o pozastavení dodávek navíc přichází v době, kdy Ukrajina čelí masivním útokům ruských sil – jen za poslední víkend Kyjev zaznamenal 477 dronových a 60 raketových útoků. Ukrajina má kritický nedostatek především v oblasti protivzdušné obrany, kterou může momentálně spolehlivě dodat jen Spojené státy.

Představitelé Pentagonu mezitím ujišťují, že pracují na dalších možnostech pomoci Ukrajině. Kongresman Mike Rogers, předseda výboru pro ozbrojené složky, uvedl, že jde o běžnou inventuru a snahu zjistit, které kategorie munice jsou v největším nedostatku.

Tento případ opět otevřel otázku stavu amerického obranného průmyslu. Kongresman Tom Cole připomněl, že výzbrojní kapacity USA čelí nadměrnému tlaku, zejména po konfliktech na Blízkém východě, a je potřeba myslet i na obranyschopnost samotné země.

Demokratický zástupce Adam Smith mezitím prohlásil, že byl rozhodnutím doslova „překvapen“ a kritizoval celkovou nekomunikaci Trumpovy administrativy s Kongresem.

Celá situace tak podle analytiků potvrzuje, že nové vedení Pentagonu v čele s Colbym operuje s minimální transparentností a v těsném okruhu. Ukrajina nyní hledá nové cesty, jak získat zbraně – včetně možnosti, že by je pro ni v USA nakupovaly evropské vlády ze svých obranných rozpočtů.

Přesto všechno Trump i přes zdržení v dodávkách zbraní nevyloučil, že Ukrajině poskytne další systémy Patriot. Ale jeho administrativa zatím podnikla jen málo konkrétních kroků a Evropané, stejně jako Ukrajinci, se zatím musí spokojit s nejistotou. 

Stalo se
Novinky
Ukrajinská armáda

Ukrajina musí zformovat další vojenské brigády, obává se nové ruské ofenzivy

Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.

Novinky
Venezuela

Největší otřesy za sto let. Co zatím víme o zemětřesení ve Venezuele?

Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.

Novinky
Ilustrační foto

Chystá se přelomové rozhodnutí. Evropská komise chce přesunout cloudové služby gigantů pod unijní pravidla

Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.

Novinky
Bílý dům

Bílý dům chce od Kongresu dalších 87 miliard dolarů na válku s Íránem

Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.