Španělský premiér Pedro Sánchez představil desetibodový plán, který má zemi připravit na klimatickou krizi. Varoval, že pokud lidé nechtějí zanechat budoucím generacím zemi „šedou od ohně a plamenů“, nebo „hnědou od povodní“, musí se zasadit o to, aby byla zelenější.
Španělský premiér Pedro Sánchez představil desetibodový plán, který má zemi připravit na klimatickou krizi. Varoval, že pokud lidé nechtějí zanechat budoucím generacím zemi „šedou od ohně a plamenů“, nebo „hnědou od povodní“, musí se zasadit o to, aby byla zelenější.
Sánchez uvedl, že srpnové požáry, které rozpoutala vlna veder, byly důkazem toho, že je třeba okamžitě jednat. Při požárech zemřeli čtyři lidé a shořela oblast o velikosti šestkrát větší, než je Ibiza. Podle premiéra tato katastrofa vyžadovala „největší lidské a technické nasazení“, jaké kdy Španělsko zažilo.
Dále varoval, že další prodlevy budou nebezpečné a finančně náročné. Zkritizoval také ty, kteří popírají realitu globálního oteplování. Během posledních pěti let si klimatická krize vyžádala přes 20 000 životů a způsobila materiální škody ve výši 32 miliard eur.
„Musíme se jako společnost mobilizovat proti změně klimatu, která je společným nepřítelem,“ prohlásil Sánchez. „Změna klimatu zabíjí. Zabíjí. A proto si musíme uvědomit, jaké nebezpečí představuje pro naše životy,“ dodal. Své rozhořčení vyjádřil i nad popíráním změn klimatu, které se šíří zejména díky nepravdivým informacím na sociálních sítích.
Navrhl proto řadu iniciativ, které mají pomoci v boji s klimatickou krizí. Jedná se o státní agenturu civilní ochrany, která by koordinovala reakci na krize, vytvoření sítě „klimatických útočišť“ po celé zemi a přehodnocení lesního hospodaření a využívání půdy. Podle premiéra je nutné jednat hned, aby se předešlo podobným katastrofám, nebo se alespoň zmírnily jejich dopady.
Pedro Sánchez také uvedl, že oheň se nehasí v létě, ale v zimě a na podzim, a to prací po celý rok. Vláda proto připravila takzvaný „státní pakt pro řešení klimatické krize“, který obsahuje řadu opatření. Jedná se například o finanční prostředky na přípravu a obnovu po klimatických katastrofách, vylepšení hasičských kapacit, plán na zvýšení vodní odolnosti a iniciativy na boj proti vylidňování venkova.
Premiér dodal, že zemědělství bude hrát také důležitou roli. Řešením by mohlo být důkladné spásání a účinné zavlažování. Zmínil také nutnost podporovat občanskou kulturu prevence a urychlit zelenou transformaci. Plán bude schválen v úterý a následně bude předložen k veřejné konzultaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.